Bezpečnostní sbory si od léta polepšily, tempo růstu jejich příjmů se ale rozešlo. Policistům, hasičům, celníkům a příslušníkům vězeňské služby vzrostl stabilizační příspěvek o tři tisíce korun měsíčně. Armáda dostala výraznější navýšení – kromě příspěvku na bydlení se zvýšily i tarifní platy, u nižších hodností o více než sedm procent, u vyšších o pět. Výsledkem je další prohloubení rozdílů mezi vojáky a ostatními složkami.
Zatímco vláda označuje krok za nutný kompromis a jednotlivá ministerstva zdůrazňují snahu stabilizovat personál, policejní odbory mluví o nespravedlnosti. Podle nich se „platové nůžky“ rozevírají v době, kdy i policie nebo hasiči čelí podstavům a mají problém udržet zkušené lidi. Argumentují tím, že právě nejnižší nástupní platy jsou důvodem, proč část příslušníků po několika letech službu opouští.
Ministerstvo obrany naopak obhajuje vyšší růst armádních platů potřebou rychle doplnit stavy a zabránit odchodům vojáků v situaci, kdy Česko plní alianční závazky a připravuje se na rozšíření ozbrojených sil. Kritici ale upozorňují, že podobná personální krize se týká všech bezpečnostních sborů, a požadují systémové řešení místo selektivního přidávání.
Další vývoj ukáže až příští rok. Od ledna se počítá s dalším růstem platů napříč sbory, znovu ale rozdílným tempem. O konečné podobě rozhodne nový státní rozpočet, který už bude projednávat sněmovna po volbách.