osoba zdravotně postižená

Máme chráněnou dílnu, kde jsou zaměstnáni řidiči a uklizečky. Řidiči sváží zaměstnance jednotlivých firem a uklizečky v těchto firmách uklízejí. Jak správně vykazovat místo výkonu práce? V pracovní smlouvě máme místo výkonu práce sídlo zaměstnavatele, protože se místa úklidů a cest často mění. Musíme měnit pracovní smlouvu vždy podle změny výkonu práce? Nebo postačí pouze vedení evidence pracovní doby s pracovištěm, kde zaměstnanec konkrétně pracuje? Nejde nám o cestovní náhrady, protože všichni zaměstnanci mají zkrácený úvazek (do 4 hodin denně), a tudíž jim nevzniká nárok na cestovní náhrady. Kdybychom dali místo výkonu práce např. celý kraj, tak by to bylo asi pro Úřad práce, od kterého jsou poskytovány dotace, neakceptovatelné. Při případné kontrole od ÚP by mělo být jasné, na kterém pracovišti konkrétní zaměstnanec pracuje. Jak tohoto správně administrativně docílit?

Novela zákona o zaměstnanosti zavádí maximální částku příspěvku pro další náklady, která se bude odvozovat od klíčové složky podpory invalidů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mzdového příspěvku, který může být nejvýš 15 700 korun měsíčně. Příspěvek na asistenty a dopravu by neměl překročit 0,8násobek částky, kterou zaměstnavatel na mzdový příspěvek dostane za dané čtvrtletí. Jak tomu máme správně rozumět? Je to myšleno tak, že příspěvek na asistenta bude maximálně 80 % z 15 700 Kč měsíčně?

V roce 2024 žilo v Česku 1,3 milionu lidí starších 15 let se zdravotním postižením, které je omezovalo v běžných činnostech. Největší potíže měli s dopravou, domácími pracemi a nákupy. U poloviny z nich vedl zhoršený zdravotní stav k přiznání invalidního důchodu, příspěvku na péči nebo průkazu osoby se zdravotním postižením.

Úřad práce ČR upozorňuje, že některým osobám se zdravotním postižením bude v následujících měsících roku 2025 končit platnost průkazu OZP.

Jakým způsobem a za jakou dobu zpětně se musí srazit neoprávněně poskytovaná sleva na ZTP/P u zaměstnance v pracovním poměru?

Od ledna platí nová opatření na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP). Zaměstnání jim poskytuje ekonomickou nezávislost, důstojnost a možnost aktivního zapojení do společnosti, zároveň snižuje jejich závislost na sociálních dávkách. 

Začátkem každého nového roku se stává aktuální plnění povinnosti zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, tzv. povinný podíl. Jde o povinnost uloženou zákonem o zaměstnanosti . Nejinak tomu bude i za rok 2024. Tento článek je určen těm, kterých se povinnost týká, tj. zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci.

12. – 12. 12. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o minimální mzdě, důležitých limitech u dohod, zahraničním stravném, dalších legislativních změnách atd.

Novela zákona o zaměstnanosti mimo jiné zruší režim oznámených dohod, který ještě ani nestihl vejít v účinnost. U dohod o provedení práce se však zvýší limit pro odvod pojistného z...

11. – 21. 11. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o úpravě výše odvodu při neplnění podílu OZP, nových odvodech za zaměstnance rizikových profesí atd.

Vláda minulou středu schválila návrh novely zákona o zaměstnanosti. Navrhované změny mají mimo jiné za cíl zabránit účelovým postupům při čerpání podpory pro chráněný trh práce a současně motivovat zaměstnavatele...

Již opakovaně jsme se na stránkách tohoto časopisu vyjadřovali k problematice přiměřených opatření pro osoby se zdravotním postižením.1) Rozebírali jsme při tom judikaturu Nejvyššího soudu a byli jsme relativně kritičtí, neboť podle našeho názoru aspekt přiměřených opatření Nejvyšší soud dlouhodobě přehlížel. Konkrétně jsme měli výhrady zejména k ustálenému závěru judikatury Nejvyššího soudu, že pokud nemůže zaměstnanec konat dosavadní práci ze zdravotních důvodů, je vždy zcela na volbě zaměstnavatele, zda zaměstnance propustí, nebo převede na jinou vhodnou práci, i když pro něj takovou práci má.

Průměrná mzda neovlivňuje jen koupěschopnost obyvatel, ale zasahuje též do pracovněprávní sféry, zejména do oblasti zaměstnanosti. Pro tyto účely vyhlašuje každoročně Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě šetření Českého statistického úřadu průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pro rok 2024 je to průměrná mzda za toto období v roce 2023. Byla vyhlášena sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 365/2023 Sb. a je pro účely zákoníku práce č. 262/2006 Sb. ve výši 42 427 Kč. Ve stejné výši je vyhlášena sdělením MPSV č. 366/2023 Sb. pro účely zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Jak se nová výše průměrné mzdy pro rok 2024 promítá do pracovněprávních předpisů, zejména v oblasti náhrady škody za pracovní úrazy?

Společnost s r. o. je od 1. 1. 2023 chráněnou dílnou. Kdy se lze nejdříve přihlásit do elektronické ENP? Asi nemůžeme být dodavatelem náhradního plnění, když jsme v roce 2022 nebyli chráněnou dílnou? Roční přepočtený počet zaměstnanců v roce 2023 bude např. 3. Odběratel od nás měsíčně odebírá službu v hodnotě 100 000 Kč. Za rok 2023 to tedy bude 1 200 000 Kč. Bude si moci odběratel za rok 2023 nějaké náhradní plnění započítat? Jestliže bude čtvrtletní přepočtený počet osob se zdravotním postižením i v roce 2024 pořád 3 a služby 100 000 Kč měsíčně, kolik odběratel zhruba ušetří na odvodu do státního rozpočtu za rok 2024? Vycházím z předpokladu, že za rok 2023 si pravděpodobně nic nebude moci započítat.

Již opakovaně jsme se na stránkách tohoto časopisu (v číslech 1/2022 a 4/2022) věnovali problematice přiměřených opatření pro zaměstnance se zdravotním postižením. Poukazovali jsme na to, že mnoho zaměstnanců a zaměstnavatelů o tomto institutu nemá dostatečné povědomí. Na základě rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2536/2022, který ve svém článku v tomto čísle rozebírá JUDr. Petr Bukovjan, jsme však zjistili, že tato povinnost zaměstnavatelů nic neříká ani soudům. Jak jinak si vysvětlit, že soudy všech úrovní ji ve svém rozhodování pominuly a Nejvyšší soud setrval na své ustálené rozhodovací praxi, která je, dle názorů autorů, v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU vztahující se k této problematice.

Začátkem každého nového roku se stává aktuální plnění povinnosti zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, tzv. povinný podíl. Jde o povinnost uloženou zákonem o zaměstnanosti. Nejinak tomu bude i za rok 2022. Tento článek je určen těm, kterých se povinnost týká, tj. zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci.

Dnem 1. prosince 2022 nabyl účinnosti zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Součástí tohoto zákona je též dílčí novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a dále navazující novela zákoníku práce.

Jak vyplývá z ustanovení § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu svých zaměstnanců. Povinný podíl činí 4 %.

Povinností vyplývajících z každého pracovněprávního vztahu je dlouhý seznam, a to jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele. Některé z nich jsou zákoníkem práce nebo jinými právními předpisy popsány detailně, jiné jsou formulovány široce a obecně a je poté na pracovněprávní, potažmo soudní praxi, aby je dotvořila do nějakého konkrétnějšího obrazu. Příkladem druhých jmenovaných je také povinnost zaměstnavatele přijmout přiměřené opatření k zajištění přístupu osoby se zdravotním postižením k určitému zaměstnání, pracovní činnosti nebo např. k postupu v zaměstnání. V čem přesně tato povinnost zaměstnavatele spočívá? Kde je upravena? A jak vypadá její plnění v pracovněprávní praxi?

Začátkem každého nového roku se stává aktuální plnění povinnosti zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců, tzv. povinný podíl. Jde o povinnost uloženou zákonem o zaměstnanosti. Nejinak tomu bude i za rok 2021. Tento článek je určen těm, kterých se povinnost týká, tj. zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci.