odměna za výkon funkce

Jak máme správně odvádět pojistné z odměny členů představenstva bytového družstva, když členská schůze schválí odměnu předsedovi 4 500 Kč? Je možné pak následně vyplácet jen 4 499 Kč a odvádět pouze daň s tím, že se předseda té 1 Kč jakoby vzdá? Představenstvo předává informace o výši odměn správcovské firmě. Tedy si myslí (předseda), že když si nechá vyplácet méně než odsouhlasených 4 500 Kč, vyhne se odvodům na obojí pojistné (je i členem družstva). Já se domnívám, že částka schválená členskou schůzí je částka sjednaná, a proto se sociální pojištění odvádí z jakékoli výše vyplácené odměny, nehledě na to, kolik představenstvo nahlásí k výplatě správcovské firmě. Kdo má pravdu? Shrnu situaci: členská schůze odsouhlasí předsedovi odměnu 4 500 Kč. Představenstvo nechá vyplácet jen 4 499 Kč, je správně: a) odvod na sociální pojištění (sjednaná výše činí 4 500 Kč), na zdravotní pojištění se neodvádí;b) není odvod ani na sociální ani zdravotní pojištění – neřešíme, že členská schůze odsouhlasila odměnu ve výši 4 500 Kč, ale řešíme to, že je vypláceno jen 4 499 Kč).

Ústavní soud TZ 37/2026 I nadále platí pravidlo, podle kterého je-li uvolněný člen zastupitelstva obce, kraje či hlavního města Prahy zároveň členem zastupitelstva samosprávného celku jiné úrovně, poskytne mu odměnu v plné výši pouze územní samospráva s vyšší odměnou. Druhý samosprávní celek mu poskytne již jen 0,4násobek odměny. Obstála taktéž související úprava pro neuvolněné zastupitele, kteří jsou současně na jedné straně (místo)starostové, primátoři, hejtmani či jejich náměstci a na druhé straně poslanci, senátoři či členové vlády. Kombinace funkcí na úrovni obcí a krajů není v českém prostředí ničím výjimečným. Řada starostů či zastupitelů zároveň působí v krajských orgánech a propojují tak lokální a regionální politiku. Právě této skupiny se dotkla změna zákona, podle níž se při souběhu funkcí vyplácí plná odměna pouze z jednoho mandátu, zatímco druhý je finančně omezen na 40 % standardní částky. Proti této úpravě se postavila skupina senátorů, která ji napadla u Ústavního soudu. Argumentovala především tím, že krácení zasahuje do práva na samosprávu a do práva na spravedlivou odměnu za práci. Podle jejich názoru by lidé, kteří vykonávají dvě veřejné funkce, měli dostávat odpovídající odměnu za každou z nich v plné výši. Ústavní soud ale jejich návrh zamítl (nález sp. zn. Pl. ÚS 46/25). Ve svém rozhodnutí zdůraznil, že klíčové je posoudit, zda zákonná úprava zasahuje do samotné podstaty práva. V tomto případě tomu tak podle soudu není. Politik totiž nepřichází o odměnu jako takovou – jedna zůstává vyplácena v plné výši a druhá je pouze snížena. Soud rovněž připomněl, že každé omezení musí mít rozumný a legitimní cíl. V tomto případě je jím úspora veřejných prostředků. Právě tento faktor podle soudce zpravodaje Martina Smolka ospravedlňuje, že zákonodárce sáhl k určitému omezení, aniž by tím překročil ústavní meze. Rozhodnutí tak zapadá do širší judikatury Ústavního soudu, která opakovaně pracuje s principem přiměřenosti. Jinými slovy: zákony nemusí být dokonalé ani nejvýhodnější pro dotčené osoby, ale nesmějí být „extrémní“ – tedy natolik nepřiměřené, že by zasahovaly do samotného jádra základních práv. Pokud takovou hranici nepřekročí, Ústavní soud zpravidla do legislativního řešení nezasahuje. Pro praxi to znamená poměrně jasný vzkaz. Právo na spravedlivou odměnu za práci neznamená nárok na maximální možnou odměnu ani na součet všech odměn bez omezení. Stát může pravidla odměňování upravit, a to i restriktivněji, pokud tím nesmaže samotný smysl odměny jako takové. Rozhodnutí může mít širší dopady i mimo oblast veřejné správy. Ukazuje totiž obecný přístup Ústavního soudu k zásahům do odměňování: mírné či rozumně odůvodněné omezení obstojí, zatímco úplné odebrání či svévolné zásahy by už narážely na ústavní limity. V konečném důsledku tak nález potvrzuje poměrně velkou volnost zákonodárce při nastavování pravidel odměňování – a zároveň vymezuje hranici, za kterou by už šlo o nepřijatelný zásah do základních práv.   Text nálezu sp. zn. Pl. ÚS 46/25. Zdroj: ústavní soud

Pojem „souběh funkcí“ představuje situaci, kdy je fyzická osoba zaměstnancem korporace a souběžně je členem statutárního orgánu téže společnosti. Právo rozlišuje mezi tzv. pravým a nepravým souběhem funkcí. V příspěvku zrekapitulujeme, jak na souběh funkcí nahlížely soudy v minulosti a jak se k této problematice staví v současné době. Seznámíme vás s několika přelomovými rozsudky Ústavního a Nejvyššího soudu, které změnily dosavadní přístup. Podíváme se také na aspekty zdanění příjmů, které plynou členovi statutárního orgánu obchodní korporace ze smlouvy o výkonu funkce a z manažerské smlouvy, a to i z pohledu smluv o zamezení dvojího zdanění.

Pokud odměna jednatele nepřesahuje limit 4 499 Kč, podle zákona není povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Je možné, aby jednatel, i přesto, že jeho odměna je pod stanoveným limitem, dobrovolně platil tyto odvody? Je možné, aby jednatel na základě dohody s firmou platil sociální a zdravotní pojištění prostřednictvím společnosti, pokud to není povinnost vyplývající ze zákona nebo podle zákona musí jednatel tyto odvody platit jako fyzická osoba sám?

Jak správně odměňovat vedení (předseda, místopředsedové) sdružení obcí. Jak posoudit povinnost platit zdravotní a sociální pojištění? Pokud by se uzavřela DPP, tak se do 10 000 Kč neplatí žádné pojištění. Nejde o zastupitelstvo obce, kdy se platí jen zdravotní pojištění. Komise obc,í pokud nejsou zastupitelé, se posuzuje jako malý rozsah pro sociální pojištění a zdravotní pojištění je z celé částky, bez ohledu na její výši. Jaký máme mít správně pracovněprávní vztah?

Člen výboru SVJ má schválenou měsíční odměnu, výplata je 4× za rok, za čtvrtletí se vyplácí 9 000 Kč brutto. Od června 2023 bude nezaměstnaný (pracoval jinde) a požádá si o podporu v nezaměstnanosti. Bude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti při zmíněném příjmu z vyplácených odměn v SVJ. Dle § 39 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nemá nárok na podporu uchazeč o zaměstnání a nevíme, zda v uvedených bodech do této kategorie spadá. Pokud by bránilo výplatě podpory výše nastavené odměňování, bylo by pro něho výhodnější nastavení zúčtování měsíční odměny ve výši 3 000 Kč kvůli posouzení výše příjmu? 

Je zaměstnavatel povinen uvolnit zaměstnance na jednání komise rady města, které se koná v pracovní době zaměstnance? Má zaměstnanec v tomto případě nárok na náhradu mzdy/platu? Má zaměstnavatel nárok na refundaci od obce? Obec nemá zastupitelstvem ani radou města schváleny žádné pokyny k této situaci. Lze výkon funkce člena rady města považovat za veřejnou funkci nebo výkon občanské povinnosti?

Může jednatel společnosti pobírat odměnu za výkon funkce jednatele ve výši 30 000 Kč/měsíc a zároveň být zaměstnán na HPP jako obchodní zástupce společnosti se mzdou 60 000 Kč/měsíc? Je nutné v rámci evidence docházky evidovat činnost jednatele a obchodního zástupce? Plyne z této kombinace poměrů případně jiné náležitosti, na které si máme dávat pozor?

Dne 23. 9. 2022 skončila činnost výborů v obci a tím i činnost všech členů. Pan starosta chtěl ještě před volbami udělit odměny členům výborů, kteří nebyli placeni, ale bohužel nesplnil podmínky pro výplatu odměn, protože tyto odměny neuvedl na samostatném bodu Pozvánky na zasedání zastupitelstva, ale byly projednány dodatkem. Jako mzdová účetní jsem odmítla odměny vyplatit, protože nebyly dodrženy podmínky pro výplatu. Je možné vyplatit odměny ještě následně, když členové výboru již ukončili činnost? Pokud by to budoucí zastupitelstvo odsouhlasilo a bylo by vše řádně uvedeno na pozvánce pro zasedání zastupitelstva?

Společnost s r.o. vyplácí na základě smlouvy pravidelnou měsíční odměnu jednateli ve výši 2 950,- Kč hrubého. Z této částky odvádí zdravotní pojištění a srážkovou daň. Neplatí sociální pojištění. Prosím o informaci jakou maximální částku je možné v roce 2022 jednateli měsíčně vyplácet, aby tato odměna podléhala nadále jen zdravotnímu pojištění a srážkové dani.    Jiná s. r. o. má jednoho jednatele, který je zaměstnancem společnosti a dostává pravidelnou měsíční mzdu. Je možné, aby si jednatel uzavřel se společností smlouvu o výkonu funkce jednatele a dostával mimo mzdu odměnu jako jednatel, která by byla také do max. možné částky a platil by z ní jen zdravotní pojištění a srážkovou daň nebo to už není možné když pobírá mzdu jako zaměstnanec? 

Jednatel si chce vykazovat docházení do firmy ve formě docházky stejně jako to dělají zaměstnanci a od toho se bude odvíjet výše jeho odměny - stejně jako u zaměstnanců. Lze tedy ve smlouvě o výkonu funkce stanovit, že měsíční odměna za výkon funkce jednatele se mu bude počítat stejně jako se zaměstnanci počítá mzda? Byl by i stejný způsob výpočtu odměny za tolerovanou absenci (dovolenou) jako mají zaměstnanci při dovolené, lze to tak sjednat? Lze sjednat ve smlouvě o výkonu funkce jednatele, že jednateli bude náležet odměna za výkon funkce jednatele i prvních čtrnáct dní jeho nemoci a způsob výpočtu odměny bude stejný jako výpočet náhrady za nemoc u zaměstnanců?

Jednatel má uzavřenou se společností s. r. o. smlouvu o výkonu funkce jednatele ve výši 2 000 Kč měsíčně. Nepodepsal prohlášení. Podléhá odměna srážkové dani? Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním?

Jednatel má smlouvu o výkonu funkce, úvazek 3 hodiny denně, odměna 3 490 Kč, nárok na dovolenou 25 dní. Nastoupil do funkce 1. 5. 2021. Odměna květen 3 490 Kč, odpracoval 63 hodin, odměna červen 3 490 Kč, odpracoval 66 hodin. V červenci měl 5 dní dovolenou. Jaká vyjde výše mzdy v červenci? Počítá se tam náhrada za dovolenou v průměru 138 Kč na hodinu podle 5. skupiny prací, do které jednatel spadá, a tím se odměna výrazně navýší včetně odvodu SP a ZP? Kolik by měla přesně vyjít čistá mzda? Navyšuje se při dovolené odměna? Měla jsem zato, že u jednatele s pravidelnou odměnou je odměna ve stále stejné výši, bez ohledu na nemoci či čerpání dovolených, či jiných absencí, společnost řídí stejně po celý rok.

OSVČ vstoupila od r. 2021 do paušálního režimu. Zároveň má v r. roce 2021 u svého s. r. o. smlouvu o výkonu funkce jednatele ve výši 2 000 Kč měsíčně. Prohlášení nepodepsal, smlouva podléhá srážkové dani. Může být v tomto případě v paušálním režimu?

Jsme zemědělské družstvo. V představenstvu máme členku, která není v pracovněprávním vztahu k družstvu. Na základě Smlouvy o výkonu funkce člena představenstva je jí měsíčně zúčtována odměna ve výši 3 000 Kč. Považuje se tato členka družstva ve zdravotním pojištění za zaměstnance?

Jak to bude s odvody na SP, ZP a zdaněním u odměn členům výboru SVJ, pokud jim bude jednorázově schválena odměna ve výši: 1) do 3.000 Kč 2) do 10.000 Kč 3) nad 10.000 Kč?

Pokud člen výboru SVJ nepodepíše prohlášení k dani a výše měsíční odměny za výkon funkce nepřekročí 1 500 Kč, zdaňuje se tento příjem zálohovou nebo srážkovou daní?

Fyzická osoba (podnikatel vedoucí podvojné účetnictví) založí příští rok s. r. o. Jaký je rozdíl mezi tím, když bude: 1) Jejím zaměstnancem a současně jediným společníkem, 2) pouze jediným společníkem, který pobírá odměnu, 3) pouze jediným společníkem bez nároku na odměnu?

Máme v organizaci předsedu družstva - člen kolektivního orgánu právnické osoby. Za tuto funkci mu je měsíčně vyplácena odměna. Zároveň má uzavřený pracovní poměr na funkci ředitel. Pracovní zkrácený úvazek na 10 %, měsíční tarif 31 000 Kč (ředitel) (při zkráceném úvazku měsíčně 3 100 Kč). Je tento úvazek správně nastaven a jedná se o zaměstnání malého rozsahu?  Předseda družstva má nastaven mzdový výměr a ne odměnu (má podepsanou smlouvu o výkonu funkce) a u pracovního poměru (úvazek 0,1) na  pracovní pozici výkonný ředitel. Externě zpracovávám mzdy pro tuto organizaci (nedávno jsem začala tuto organizaci zpracovávat), u které se mi moc nelíbí jak mají v systému založeného předsedu družstva, který má zároveň pracovní poměr na pozici výkonný ředitel. Podle mého názoru předseda družstva musí dostávat odměnu a pracovní poměr by měl mít pracovní pozici odlišnou povinnostem předsedy družstva. Pracovní pozice výkonného ředitele se domnívám, že není správná.  

Jednatel pobírá jednatelskou odměnu 2 400 Kč a zároveň pracuje pro společnosti na dohodu o pracovní činnosti za 3 000 Kč měsíčně. Jak je to s odvody ZP a SP z obou těchto činností?