náhrada mzdy a ušlého výdělku
- Článek
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity náleží zaměstnanci podle ustanovení § 271 zákoníku práce (ZP ) v takové výši, aby spolu s jeho výdělkem po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního nebo částečného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu se rovnala jeho průměrnému výdělku před vznikem škody (§ 271 odst. 1 věta první ZP ).
Zaměstnanec měl v říjnu 2021 dopravní nehodu, kterou nezavinil a nejednalo se o pracovní úraz. Má nárok na náhradu ušlé mzdy z pojišťovny viníka nehody. Zaměstnanec byl po nehodě na nemocenské celkem 3x. Práci musel pro opětovné poúrazové problémy s páteří přerušit a nastoupit na nemocenskou. Zaměstnanec pracuje jako řidič, kde vykonává a fyzicky náročnou práci. Pro výpočet náhrady ušlé mzdy vycházel zaměstnavatel z příjmu dosaženého v rozhodném období. Při výpočtu náhrady za poslední část nemocenské vycházel zaměstnavatel z pravděpodobného výdělku, protože neměl odpracovanou potřebnou dobu, ale pouze ze základní mzdy. Tím, že byl zaměstnanec dlouhodobě nemocný, přišel o veškeré příplatky vyplacené řidičům v době sezony. Zaměstnavatel měl podle mého názoru použít pro výpočet náhrady za ušlý příjem mzdu zaměstnance-řidiče vykonávající stejnou práci, protože zaměstnanec z důvodu nehody pracovat nemohl. Je to tak?
- Článek
V praxi se na nás často obracejí zaměstnanci postižení pracovním úrazem nebo nemocí z povolání s otázkou „Co je to podstatná změna poměrů?“ Vzhledem k tomu, že přesnou odpověď na tuto otázku neznají často ani zaměstnavatelé, probereme ji podrobněji.
- Článek
V našem dnešním článku si podrobně probereme jedno jediné ustanovení z celé části zákoníku práce týkající se náhrady majetkové a nemajetkové újmy vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to ustanovení § 271u ZP. V prvním odstavci tohoto ustanovení se stanoví, že změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností.
Vyplácíme zaměstnanci ušlý výdělek za několik měsíců najednou. Zaměstnanec má exekuce a OSSZ mu každý měsíc z dávek nechává nezabavitelné minimum. Pokud vyplácíme ušlý výdělek např. za šest posledních měsíců, musíme i vynásobit již uplatněné nezabavitelné minimum počtem měsíců, za které je ušlý výdělek, nebo se počítá pouze nezabavitelné minimum jednou, v daném měsíci výplaty? Je povinen zaměstnavatel vyplácet ušlý výdělek každý měsíc, když zaměstnanec nespolupracuje při dokládání potřebných dokumentů pro pojišťovnu, která tím firmě tyto ušlé výdělky nechce proplácet?
Naši zaměstnanci mají zaúčtováno vždy v šestém měsíci mimořádnou odměnu z předchozího roku. Jak postupovat při průměru na dovolenou, aby nebyl jen v jednom čtvrtletí?