insolvence

Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele je upravena zákonem č. 118/2000 Sb. , o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. Tento zákon poskytuje zaměstnancům, jejichž mzdové nároky nebyly zaměstnavatelem včas a řádně uspokojeny, právní prostředek ochrany, který jim umožňuje alespoň částečné uspokojení těchto nároků krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky. Nárok musí zaměstnance uplatnit v předepsané formě v zákonem vymezené lhůtě a pouze mzdové nároky, které mu vznikly v určitém rozhodném období. Na koho přesně se tento zákon vztahuje, jaká období mzdových nároků jsou zahrnuta a jaké kroky musí zaměstnanci při uplatňování svých práv podniknout – to vše a mnohem více se dozvíte v našem článku.

Zaměstnanec je v insolvenci a zaměstnavatel mu poskytuje příspěvky na jeho penzijní pojištění. Poskytovatel mzdového softwaru nám nyní argumentuje, že nelze zaměstnanci v insolvenci tyto příspěvky poskytovat, neboť mu navyšují jeho příjem. Dle mého názoru je ale tento příjem pouze fiktivní, protože příspěvky jsou vázány u penzijní společnosti a zaměstnanec s nimi nemůže manipulovat. Je možné příspěvky těmto zaměstnancům poskytovat či nikoliv, nebo je to možné pouze se souhlasem insolvenčního správce. A je tato problematika řešena někde v insolvenčním zákoně?

Máme zaměstnance v insolvenci. Jak nyní vypočítám splátku pro oddlužení? Zaměstnanec má nezletilou dceru a manželku. Je to opravdu tak, že od 1/2025, tedy už ve mzdách za 12/2024 se nepočítá s manželkou, jelikož nemá starobní ani jiný důchod? 

U zaměstnance provádíme srážky na 3 nepřednostní exekuce. Dne 30.10.2024 nám bylo doručeno usnesení o insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení. Stávající exekuce budeme následně nadále srážet z platu zaměstnance, ale deponovat do doby schválení oddlužení. Současně je nařízeno plátci mzdy provádět srážky ze mzdy za účelem uhrazení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce ve výši 2.178 Kč/měsíčně náležící za období do schválení oddlužení s tím, že tato srážka je považována za přednostní pohledávku. Dotaz: je tato srážka mzdy na výdaje pro insolvenčního správce také další srážkou, která v daném případě zafunguje v pravidle 4 exekucí, a tak se i stávající nepřednostní pohledávky budou srážet z obou třetin? 

10. – 24. 10. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o dalších změnách v oblasti srážek z mezd, zvýšení limitu pro osvobození benefitů, nejasnostech kolem DPP atd.

Máme zaměstnankyni na DPP, která mi nepravdivě vyplnila formulář, zda na ni je vedena exekuce nebo insolvence. Bohužel jsem celou mzdu poslala na účet zaměstnankyně a neprovedla jsem srážku ze mzdy, následně jsem zjistila, že je na ni vyhlášena insolvence. Zaměstnankyně pak podává insolvenčnímu správci přehled příjmů a odvod si provede ona, nebo jak v tomto případě mám postupovat?

6. – 13. 6. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o usnadnění práce pro cizince z 9 států, největších plátcích daně z příjmů, nové evidenční povinnosti od 1. 7. 2024 atd.

Zaměstnanec v lednu 2024 skončil insolvenční řízení oddlužením (splnil stanovené podmínky) a byl soudem osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém nebyly uspokojeny. Nyní jsme obdrželi Usnesení o provádění srážek ze mzdy od soudního exekutora jako nový plátce mzdy (zaměstnanec nastoupil v březnu 2024), avšak exekuční příkaz je z roku 2008, byl zahrnut do insolvenčního řízení a pohledávka byla řádně přihlášena. Domnívám se správně, že na toto Usnesení není možné již provádět srážky ze mzdy, protože z Usnesení o skončení oddlužení byla tato neuspokojená pohledávka osvobozena od placení? Pokud ano, jak má postupovat zaměstnavatel, když bude soudní exekutor trvat na pokračování ve srážkách?

Zaměstnanci bylo zsnesením schváleno oddlužení ve formě měsíčních splátek ve výši 9 400 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že splátku nebude možné v této výši zaměstnanci srazit? V Usnesení není uvedeno, zda je případná nižší měsíční splátka konečná nebo zda její „dlužná“ výše přechází do dalších měsíců (stejně jako při srážkách výživného). Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci i další peněžitá plnění (např. měsíční příspěvek na penzijní spoření), připočítává se tato částka k čisté mzdě a musí se srážky provádět se započtením tohoto příspěvku?

Máme zaměstnankyni, která je na rodičovské dovolené (dítě 1 r + 2 m) do konce roku 2025. Chce si přivydělat - nepravidelně odpracovat víkend, po domluvě záskok za dovolenou. Předpokládaný výdělek cca 2 000 Kč měsíčně (někdy více). Je možné s touto zaměstnankyní uzavřít DPP na tu samou činnost, na kterou je uzavřený HPP na dobu neurčitou? Nebo vykázat odpracované dny v HPP a ostatní dny RD? Zároveň je zaměstnankyně v insolvenci, musím nahlašovat jejímu insolvenčnímu správci? Popř. jak postupovat? 

Zaměstnavatel se rozhodl, že zaměstnancům poskytne stravenkový paušál ve výši 107,10 Kč za jednu směnu, při odpracování nejméně 3 hodin v rámci jedné směny. Bude stravenkový paušál podléhat exekuci a insolvenci?

Nový zaměstnanec na dohodu o provedení práce (bude dodrženo 10 000 Kč/měsíčně 300 hod./rok) uvedl v mzdovém dotazníku, že je mu schválena insolvence. Má podepsané prohlášení. Dále do dotazníku uvedl, že jinde nepracuje. Máme povinnost kontaktovat insolvenčního správce?

Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele je upravena zejména zákonem č. 118/2000 Sb. , o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. Tento zákon poskytuje zaměstnancům, jejichž mzdové nároky nebyly zaměstnavatelem včas a řádně uspokojeny, právní prostředek ochrany, který jim umožňuje alespoň částečné uspokojení těchto nároků ze strany úřadu práce.

Zaměstnankyni byla povolena insolvence a nám jako zaměstnavateli vznikla povinnost provádění srážek ze mzdy pro insolvenci, kterou musíme vypočítat dle metodiky. Insolvenci má naše zaměstnankyně společně s manželem (společné oddlužení manželů). Společně mají 2 děti. U zaměstnankyně budeme teda odečítat: Základní nezabavitelnou částku + částku za manžela. Jak to prosím bude se dvěma dětmi? Tu si odečte pouze jeden z manželů nebo máme odečíst zaměstnankyni také částku za 2 další vyživovací osoby? Zaměstnankyně pobírá inv. důchod, pracuje u nás na zkrácený úvazek a průměrná čistá mzda činí cca 11 200 Kč. Pokud bychom odečetli nezabavitelnou částku + částku za manžela a k tomu 2 děti, tak nám vychází nulová částka ke stržení. Daňový bonus na obě děti je vyplácen manželovi. Je postup správný, tj. odečíst zákl. nezabavitelnou částku + částku za manžela + částku za další 2 vyživované osoby – děti?

Jak správně provést srážku ze mzdy, kdy bude zaměstanci vyplaceno odstupné za 3 měsíce? Insolvenční správce chce, abychom mu poslali celé odstupné a on bude provádět srážku a výplatu nepostižitelné částky dlužníkovi.

Máme zaměstnance s insolvencí, který si požádal o RZD u zaměstnavatele. Z tohoto ročního zúčtování daně mu vznikl přeplatek cca 15 000 Kč. Nejedná se o daňový bonus na dítě, ale o školkovné. Může se tento přeplatek na dani zahrnout do měsíční platby na oddlužení odvedené insolvenčnímu správci, nebo tento přeplatek na dani náleží zaměstnanci?

Od 1. 4. 2022 se po 2 letech zvýšilo životní minimum z 3 860 Kč na 4 250 Kč (nařízení vlády č. 75/2022 Sb.), tím dojde k dalšímu zvýšení základní nezabavitelné částky na osobu dlužníka i na vyživované osoby a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení.

Zaměstnanec se dostal do insolvence. Loni mu byla ze mzdy prováděna srážka, letos mu na srážku nestačí příjem, takže se nebude strhávat nic. Je nutné to nějak hlásit či odůvodňovat? 

Zaměstnavatel nám poskytuje jednou ročně možnost nakoupit jako benefit akcie firmy. Přičemž s nimi nemůžeme nakládat v průběhu dalších 3 let s výjimkami stanovenými vnitřním předpisem (úmrtí, výpověď z organizačních nebo zdravotních důvodů apod.). Po uplynutí 3 let nám poskytne prémiové podíly ve výši 2 ks za každý 1 ks zakoupený. Tyto prémiové podíly jsou zahrnuty do vyměřovacího základu v měsíci přidělení a odvedeno SP, ZP a daň z příjmu. Dále má zaměstnanec možnost se rozhodnout, zda chce v tom samém měsíci vše prodat nebo nikoliv. Můj dotaz je, zda tento příjem z prodej podléhá srážkám na insolvenci či exekuci. Příklad: v 6/2018 nákup 30 ks za 60 000 Kč, v 7/2021 příděl 60 ks zdarma, tj. benefit 120 000 Kč o který je navýšen VZ, prodej všeho celkem 180 000 Kč. Čistá mzda zaměstnance v 7/2021 činí po zúčtování a po zákonných srážkách např. 1 000 Kč (nízká ČM z důvodu vysokého VZ), celkem k výplatě 150 000 Kč. Jedná se o příjem, který se vztahuje k vykonávané práci nebo o jiný příjem, který musí zaměstnanec sám insolvenčnímu správci/exekutorovi přiznat, příp. zda srážku z tohoto příjmu musí provést zaměstnavatel? Podle našeho názoru musíme podle zákona provést srážku vztahující se k čisté mzdě, která ale nepostačí na srážku žádnou a zároveň budeme informovat zaměstnance i insolvenčního správce/exekutora o tomto příjmu.

Zaměstnankyně obdržela od insolvenčního správce "Výzvu insolvenčního správce dlužníka k součinnosti" s tím, že tuto výzvu měla odevzdat do mzdové účtárny. Mimo jiných povinností, které uložil insolvenční správce dlužnici, je ve výzvě uvedeno, že žádá mzdovou účtárnu o pravidelné zasílání výplatních pásek dlužnice na uvedený e-mail, a to od měsíce vydání usnesení. Zaměstnavatel ale dosud žádné usnesení ani výzvu k součinnosti neobdržel. Prosím o odpověď na otázku, zda máme i v takovém případě zasílat výplatní pásky dlužnice insolvenčnímu správci a zda vůbec máme povinnost takovýmto způsobem, tj. na e-mail, pásky po každém zúčtování mezd, zasílat. Zdůrazňuji, že ještě není insolvenční řízení ukončeno a ani v insolvenčním rejstříku není zveřejněno Usnesení, kterým by insolvenční správce ukládal zaměstnavateli povinnost provádění srážek ze mzdy. Vzhledem k ochraně osobních údajů si nejsme jisti, zda vůbec můžeme výplatní pásky zasílat především z důvodu dalších údajů, které jsou na nich uvedené (hodinové průměry, zůstatky dovolené, výše odměn apod.).