Zaměstnávání OZP - strana 2

Jsem zaměstnavatelem více než 50 % osob se zdravotním postižením za rok 2019 (po celý rok, uzavřena dohoda s Úřadem práce). Pro stanovení výše limitu, který mohu poskytnout odběratelům výrobků (náhr. plnění) pro rok 2020 provedu výpočet ročního přepočteného stavu zaměstnanců OZP. Započítám při výpočtu svého limitu osoby ve třetím stupni invalidity 3krát? 

V roce 2019 podpořil Úřad práce ČR jen v rámci nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti 8 137 osob se zdravotním postižením (OZP). Na chráněném trhu práce to pak byly...

Zaměstnavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru je povinen do 17. 2. 2020 zaslat Úřadu práce místně příslušnému podle sídla zaměstnavatele oznámení o plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením...

Zákon o zaměstnanosti určuje zaměstnavatele, na které se vztahuje povinnost plnit tzv. povinný podíl neboli povinnost zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců. Aktuální se toto téma stává vždy začátkem roku, neboť do 15. 2. 2020 musí tito zaměstnavatelé oznámit úřadu práce, jak se s touto povinností za rok 2019 vyrovnali.

Prosím o vzorový výpočet, jak by vypadala náhrada mzdy v roce 2019 od zaměstnavatele za 1 den DPN (tedy 4. den trvání) při PHV zaměstnance 299,34 Kč s pracovní dobou 4 hodiny/den. A jak by vypadala, kdyby byl zaměstnanec invalidní v III. stupni invalidity (bez ZTP)?

Skupina poslanců ze šesti sněmovních klubů v novele zákona o zaměstnanosti navrhla, aby se státní příspěvky zaměstnavatelům na mzdu osob se zdravotním postižením (OZP) zvýšily až na 12 800 Kč...

Některé rozsudky Nejvyššího správního soudu1) v oblasti poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, jakkoli se jedná o judikaturu poplatnou účinnosti zákona o zaměstnanosti do 31. 12. 2017, lze nepochybně aplikovat i na právní úpravu účinnou od 1. 1. 2018, když veškeré instituty, o nichž předmětné rozsudky rozhodovaly, zůstaly zachovány i v ust. § 78a zákona o zaměstnanosti účinného od 1. 1. 2018.

Počítá se do zaměstnávání více než 50% OZP i zaměstnanci zaměstnaní na DPP, nebo musí být zaměstnaní jen na hlavní pracovní poměr? 

V minulém čísle našeho časopisu jsme vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1. 1. 2019. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.

Jak se počítá náhradní plnění odběrem zboží pro OPPP se zdravotním postižením, když máme např. 35 pracovníků a odběr zboží za rok za 25 000 Kč (bez DPH)? O kolik osob si můžeme snížit tento podíl?

Naše firma zaměstnává 20 lidí na hlavní pracovní poměr, další na příležitostné dohody o provedení práce či pracovní činnosti a dále máme zaměstnance v zemích východní Evropy. Tito zaměstnanci pracují z domova (tedy z jiného státu), pracovní smlouvu mají uzavřenou s naším českým s. r. o., pro zpracování mezd máme v předmětných zemích personalisty, firmu máme zaregistrovanou pro tyto daně v těchto zemích a veškeré odvody ze mzdy jsou odváděny v předmětných zemích naším jménem. Zahrnují se tito zaměstnanci do součtu pro stanovení povinnosti zaměstnávat invalidy či placení daně? A jak je to s dohodami? Jaký zákon a paragraf toto řeší? 

Osoba, která měla přiznaný invalidní důchod I. stupně, se stala rozhodnutím posudkového lékaře osobou zdravotně znevýhodněnou. Tedy již nepobírá žádný důchod, jen má zdravotní omezení při výkonu práce. Je osoba zdravotně znevýhodněná povinna odvádět minimální zdravotní pojištění, nebo pro ni platí stejný postup jako pro osobu se zdravotním postižením, která pobírá invalidní důchod? Pokud má povinnost odvádět minimální zdravotní pojištění, bude toto minimální pojištění odvádět dnem, kdy vstoupí v platnost rozhodnutí o ukončení přiznání statusu invalidního důchodce?

Téma povinného podílu se stává začátkem roku aktuálním pro všechny zaměstnavatele, na které se povinnost jeho plnění neboli povinnost zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců vztahuje. Zákon o zaměstnanosti jim totiž ukládá do 15. 2. 2019 oznámit úřadu práce, jak se s touto povinností za rok 2018 vyrovnali.

Správné uplatnění slevy na dani a daňového zvýhodnění je častým předmětem dotazů plátců daně. Podmínky pro jejich uplatnění při zdaňování příjmů v roce 2018 jsou stanoveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Srážky ze mzdy u souběžných plátců Prosím o radu, jak postupovat při srážce ze mzdy, kdy my, jako zaměstnavatel, jsme jako druhý v pořadí a exekutor určil, že základní...

Povinnost zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením, tzv. povinný podíl, se vztahuje na mnohé zaměstnavatele. Kromě skutečného zaměstnávání OZP existují ještě dvě další možnosti, jak povinný podíl splnit. Oznámení o splnění této povinnosti za rok 2017 je třeba učinit do 15. února 2018.

Další článek vztahující se k novelám právních předpisů v oblasti zaměstnanosti je zaměřen na samostatný právní předpis, a to zákon č. 327/2017 Sb., kterým se mění zákon o zaměstnanosti...

Tento článek navazuje na problematiku nastíněnou v předchozí části a dále komentuje jednotlivé zásadní novelizační body provedené zákonem č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Pod číslem 206/2017 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon, kterým se mění hned několik právních předpisů, s nimiž zaměstnavatelé přicházejí do styku, především pak zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZOZ“). Jednou z oblastí, kterých se změny týkají, je plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, konkrétně pak tzv. náhradní plnění. Účinnost těchto změn nastala ke dni 1. 10. 2017.

Dne 29. července 2017 nabyl účinnosti zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon“). Novela kromě jiného nově upravuje podmínky výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání, významné změny přináší v oblasti agenturního zaměstnávání a v neposlední řadě i v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením, resp. plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením. Cílem článku je přinést základní informaci o změnách, které se týkají poslední jmenované oblasti.