Zaměstnávání cizinců - strana 3

1. Máme zaměstnance, kterému odvádíme zálohy na daň z příjmů v ČR. Je to Němec, český daňový rezident a na základě Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům odvádí sociální a zdravotní pojištění v Německu. Hrubý příjem jsme mu dosud navyšovali o fiktivních 34 % (důchodové a zdravotní pojištění). Chápu dobře, že od července máme navyšovat hrubou mzdu pro výpočet daně z příjmů ne o 34, ale o 33,8%? Někde jsem četla, že by se hrubý příjem neměl navyšovat (v případě zemí EU) o těchto 34 %, ale o pojištění, které se platí v daném státě = v tomto případě v Německu. Je toto pravda? Pokud ano, jak se dá zjistit správné procento? 2. Máme klienty, kteří pár měsíců v roce pracují v zahraničí jako zaměstnanci, tam platí daň z příjmů i důchodové a zdravotní pojištění. V českém daňovém přiznání použiji metodu vynětí pro tento příjem (předpokládejme, že toto je dobře neb toto není předmět mého dotazu). V takovém případě se navyšoval tento příjem opět o 34 % fiktivního pojištění a příjem se následně vyjmul. O kolik procent se bude tento příjem navyšovat za rok 2019, když máme část roku 34 % a část roku 33,8 %? Nebo bych měla použít skutečně odvedené/zaplacené pojištění v dané zemi, jedná-li se o EU?

Student cizinec a DPP Je možné bez povolení k zaměstnání zaměstnat cizince ze třetí země (Ukrajina), který v ČR studuje? Předložil vízum D/VC/24 a my bychom chtěli tohoto cizince...

Do českých firem bude moci přijít dvojnásobný počet Ukrajinců se zaměstnaneckými kartami než doposud. Ročně to má být místo 19 600 až 40 000 lidí, rozhodla o tom tento týden...

Současná velká poptávka po pracovní síle ze zahraničí a poměrně složitý a zejména časově náročný proces vyřizování příslušných povolení má velký vliv na výskyt nelegální práce cizinců. V praxi se lze setkat s případy, kdy je nelegální práce nejen otevřeně nabízena, např. ze stran tzv. nepravých agentur práce, ale i s případy, kdy zaměstnavatelé cizince nelegálně zaměstnávají nevědomky. Vzhledem k vysokým pokutám a dalším citelným sankcím, které z těchto situací pro zaměstnavatele vyplývají, je tedy velmi důležité znát základní podmínky pro výkon práce cizinců, ale i případy, kdy k nelegální práci může dojít.

Cizinec (Brazilec) žije s rodinou počínaje lednem 2018 v České republice v pronajatém bytě, zároveň zde má uzavřen pracovněprávní poměr. Jeho status jsme vyhodnotili jako daňový rezident České republiky. Manželka nemá vlastní příjem vyšší než 68 000 Kč, dítě splňuje obecné podmínky § 35c zákona o daních z příjmů. Je v takovém případě nutné pro uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění na dítě v daňovém přiznání za rok 2018 žádat předem na finančním úřadě o potvrzení o daňovém domicilu poplatníka v České republice, nebo zda stačí ve formuláři DAP uvést, že poplatník je daňový rezident České republiky, resp. že není daňový nerezident?

Státní úřad inspekce práce loni při 8 338 kontrolách zaměřených na nelegální práce odhalil 3 595 nelegálně pracujících cizinců, což je skoro dvakrát více než rok předtím. Udělil za to...

1) Zaměstnanec (Slovák) má příjem ze závislé činnosti za rok 2018 jen u naší firmy. Požaduje udělat roční zúčtování daně a uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Doložil rodný list dítěte a potvrzení od manželky, která pracuje na Slovensku, že neuplatňuje daňové zvýhodnění na dítě. Můžeme mu v ročním zúčtování uplatnit daňové zvýhodnění na dítě? 2) Zaměstnanec (Slovák) u nás pracuje od 14. 6. 2018. Od 12. 9. 2018 je nemocen. Požaduje udělat roční zúčtování a vrátit přeplatek na dani z příjmu ze závislé činnosti. Pokud doloží potvrzení o tom, že do 13. 6. 2018 byl student, můžeme mu udělat roční zúčtování a vrátit přeplatek na dani z příjmu?

Občané EU nepodléhají žádným omezením s ohledem na jejich zaměstnávání, což není pro zaměstnavatele žádnou novinkou. Přestože je zaměstnávání občanů EU poměrně rozšířené, lze se stále setkat s případy, kdy zaměstnavatelé neplní povinnosti spojené s jejich zaměstnáváním či tyto povinnosti neplní včas. Oproti tomu však není již tak rozšířené povědomí o možnostech zaměstnávat rodinné příslušníky občanů EU, kteří sami jsou občané tzv. třetích států a dle standardních pravidel by se na ně za normálních okolností vztahovala omezení vstupu na český trh práce. S ohledem na širokou definici rodinného příslušníka občana EU se však může jednat o poměrně velký okruh zaměstnanců ze zahraničí.

Dlouhodobý nedostatek pracovní síly je společnostmi často řešen příjímáním pracovníků z ciziny. To vyvolává řadu právních otázek. Odpovědi nabízí publikace Zaměstnávání cizinců v České republice, která vyšla v nakladatelství Wolters...

Cizinec má trvalé bydliště v Německu, ale již několik let pobývá v ČR. Tady i pracuje a jiné příjmy ze zahraničí nemá. Podává daňové přiznání k dani z příjmů. Ze zaměstnání od české s. r. o. má několik dohod a pracovní poměr. 1) Může uplatnit celou slevu na poplatníka a slevu na studenta, ačkoliv je to cizinec, a vznikne-li mu vratka má na ni nárok? 2) Na webu daňové správy - v EPO - nelze vyplnit datum narození a hlásí kritickou chybu - chce to rodné číslo - jak toto vyřešit, pokud bychom chtěli podat elektronicky a rodné číslo nebylo v ČR přiděleno? 3) Poplatník má adresu hlášeného místa pobytu v Praze - je tedy jeho místně příslušný FÚ pro hlav. město Prahu dle § 13 daňového řádu? 4) A dále v přiznání na řádku 16. Obec - kde se obvykle zdržoval - může být obec dle adresy hlášeného místa nebo kde nejčastěji pobýval? Pokud by nejčastěji pobýval v Brně, pak na ř. 16 bude Brno a Praha zůstane stejná, tj. místo, kam podá přiznání, je pořád Praha dle § 13 daňového řádu? Zjišťuje toto někdo, kde se poplatník a kolik dní přesně pohybuje - tj. vyplnění řádku 16?

Od 1. 1. 2019 je změna pro výpočet superhrubé mzdy u cizinců s A1. Máme cizince z Německa s A1 – jaké je procento povinného pojistného za zaměstnavatele (sociální + zdravotní pojištění) v Německu pro výpočet daně od 1. 1. 2019 ze superhrubé mzdy u cizinců s A1 z Německa? Solidární daň musí být asi také stále odváděna? A dodržuje se náš maximální vyměřovací základ na sociální pojištění? 

Ukázka z právě vydávané publikace Zaměstnávání cizinců v České republice

Základní informace Pracovní poměr může být skončen (zaniknout) buď na základě pracovněprávního jednání nebo právní události. Mezi právní události se řadí skončení pracovního poměru cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti z důvodu uložení trestu vyhoštění. Pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti v takovém případě končí dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající takové osobě trest vyhoštění z území České republiky.

Základní informace Pracovní poměr může skončit buď na základě pracovněprávního jednání nebo právní události. Mezi právní události se řadí mj. skončení pracovního poměru cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti z důvodu zrušení povolení k pobytu. Pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti v případě, že neskončil již jiným způsobem, končí dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu.

Základní informace Pracovní poměr může být skončen (zaniknout) buď na základě pracovněprávního jednání nebo právní události. Mezi právní události se řadí skončení pracovního poměru cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti z důvodu uplynutí doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (tzv. modrá karta). Výše uvedený důvod se však prosadí jako způsob skončení pracovního poměru, jen jestliže pracovní poměr cizince neskončil již dříve na základě jiné pracovněprávní skutečnosti.

Jsme česká firma, daňový rezident ČR, a plánujeme zaměstnat na Slovensku zaměstnance, občana SR, místo výkonu práce také SR. Jaké povinnosti máme vůči SR z hlediska daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance a odvodů za zaměstnavatele? 

V období posledních tří let eviduje Česká správa sociálního zabezpečení zvyšující se počet náhradních identifikátorů občanů ze zahraničí pro evidenci v nemocenském a důchodovém pojištění. Za tímto trendem je vidět také příchod pracovní síly ze zahraničí mimo Evropskou unii, zejména z tzv. třetích zemí. Na jaké povinnosti ve vztahu k nemocenskému a důchodovému pojištění při přijímání těchto zaměstnanců se musí připravit čeští zaměstnavatelé, se zaměříme v tomto článku.

Společnost s r. o. pouze pro své zahraniční zaměstnance vybudovala ubytovnu. Musí si z tohoto důvodu zřídit živnost na ubytovací služby nebo může zahraničním zaměstnancům pronajat pokoje vč. zařízení a přefakturovat část energií? Jaký daňový dopad by mělo, pokud by těmto zaměstnancům poskytla prostory v ubytovně bezúplatně, popř. za symbolickou částku?

Jakým způsobem se bude zdaňovat daní z příjmů a vůbec uzavírat dohoda o provedení práce s cizincem, rezidentem USA, který by prováděl pro českou firmu na území USA korekce a překlady odborných textů. Je potřeba nějaké pracovní povolení? Je vůbec nutné uzavírat pracovněprávní vztah?

Může česká s. r. o. se sídlem pouze v ČR zaměstnat občana Slovenské republiky s tím, že místo výkonu jeho práce bude v Bratislavě, kde bude pronajatá kancelář? Pokud ano, jak by probíhalo zdanění a odvody pojistného?