Výběr daně sražením záloh na daň z příjmů

Jakou daní se bude zdaňovat mzda zaměstnanci, který má mzdu ve výši 5 000 Kč a nepodepsal prohlášení poplatníka? Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek. Bude tam srážková nebo zálohová daň? Podle kterého paragrafu máme postupovat? 
Vydáno: 10. 11. 2023
Chápu správně, že pokud zaměstnanec podepíše od ledna 2023 prohlášení k dani u jednoho zaměstnavatele, u kterého má hlavní pracovní poměr a ještě uzavřenou dohodu o provedení práce (do 10 000 Kč/měsíc) na jinou práci, než je hlavní, u obou zpracování mezd zvlášť (tzn. 2 výplatní lístky), srazím zálohovou daň?
Vydáno: 03. 02. 2023
Základní informace Daňovou povinnost lze legálně snížit o odečitatelné položky a slevy na dani (daňové zvýhodnění). Některá z nich můžeme využít v rámci provedení ročního zúčtování u svého zaměstnavatele, jiná můžeme uplatnit průběžně v měsíční mzdě. Nárok na tyto položky má jak zaměstnanec, tak i podnikatel. Posloupnost, v jaké fázi se jednotlivé položky uplatňují ze základu daně nebo z vypočtené daně: Součet jednotlivých dílčích základů daně (§ 6, § 7 …) Základ daně, který se upraví o nezdanitelné položky (§ 15 ZDP) – dary, úroky ze stavebního spoření (hypotéky), penzijní a soukromé životní pojištění … Základ daně snížený o nezdanitelné položky (zaokrouhlený na celá sta Kč dolů) Daň podle § 16 ZDP (15 %, 23 %). Sazba 23 % se použije pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy/rok nebo 4násobek průměrné mzdy v měsíci. pro rok 2021 je průměrná mzda: 35 441 Kč, 48násobek činí 1 701 168 Kč pro rok 2022 je průměrná mzda: 38 911 Kč, 48násobek činí 1 867 728 Kč Na rozdíl od již zrušeného solidárního zvýšení daně, které se vztahovalo pouze na příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) a dílčí základ daně ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), se nová progresivní sazba daně ve výši 23 % vztahuje na celkový základ daně, jehož součástí jsou i dílčí základy daně z kapitálového majetku, z nájmu a z ostatních příjmů. Daň podle § 16a ZDP pro samostatný základ daně ve vazbě na § 16ab ZDP pro vybrané příjmy, pokud plynou ze zahraničí. Například se může jednat o samostatný základ daně u příjmů (podíly na zisku) společníků veřejných obchodních společností či komplementářů komanditních společností, pokud plynou ze zahraničí. Jednat se může například o příjem dle § 7 odst. 14 ve vazbě na § 20b ZDP nebo příjem podle § 10 odst. 10 ZDP. Výsledná daň se následně upraví o: slevy na dani (§ 35, § 35ba ZDP) – sleva na poplatníka, sleva na manželku, na studenta, ZTP, sleva na invaliditu, slevu na evidenci tržeb, sleva na umístění dítěte (školkovné); daňové zvýhodnění (§ 35c ZDP) – na nezletilé dítě, zletilé dítě až do dovršení věku 26 let (pokud mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání…).
Vydáno: 11. 02. 2022
Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou. U nás nepodepsal prohlášení poplatníka z důvodu dalšího příjmu u jiného zaměstnavatele, kde má podepsáno. Nyní jsme uzavřeli se zaměstnancem ještě dohodu o provedení práce za 2 000 Kč měsíčně. Budu nyní odvádět zálohovou daň z hlavního příjmu a srážkovou daň z DPP nebo příjmy vstupují do společného základu?   
Vydáno: 04. 11. 2020
Může být Prohlášení poplatníka předvyplněné (hlavička na prnví straně - zaměsntavatel a zaměstnanec) od účetní, pak zaměstnanec zkontroluje a podepíše, případně doplníme děti apod.? Jde mi o to, že kolikrát zaměstnancům pomáháme vyplnit Prohlášení, tak jestli to v případě kontroly nemůže být zásadní problém, že si to zaměstnanec celé sám nevyplní. 
Vydáno: 13. 03. 2019
  • Článek
V minulém čísle našeho časopisu jsme vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1. 1. 2019. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.
Vydáno: 25. 01. 2019
Zaměstnanec podává daňové přiznání, kde má základ daně ze zaměstnání 600 000 Kč, k tomu má SVČ a uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 % - základ daně 190 000 Kč. Vše do přiznání uvede. Musí tato osoba platit nějaké zálohy na daň z příjmů, nebo nikoliv? 
Vydáno: 14. 01. 2019
V roce 2018 jsem podala DPFO za rok 2017 v termínu 30. 6. 2018. Byla mi vypočtena výše záloh na DPFO na rok 2018, a to tak, že úhradu záloh mám provést ve stanovené výši a to 15. 12. 2018 a 15. 6. 2019. V prosinci 2018 řádně uhradím zálohu ve stanovené výši. V roce 2019, budu podávat DPFO za rok 2018 do 31. 3. 2019. Kdy mám uhradit druhou zálohu, která měla být původně uhrazena 15. 6. 2019, když podám přiznání DPFO za rok 2018 do 31. 3. 2019? 
Vydáno: 05. 12. 2018
  • Článek
Aktuální znění novely zákona o daních z příjmů Připomínkové řízení a poslední jednání vlády přineslo zásadní změny v návrhu novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále...
Vydáno: 22. 06. 2018
Jednatel s. r. o. (pobírá starobní důchod) má uzavřenu dohodu o provedení práce do 10 000 Kč/měsíc a dále je mu vyplácena odměna za funkci jednatele ve výši 2 490 Kč. Má podepsané prohlášení poplatníka (poznámka: nedochází k souběhu funkcí). Z dohody o provedení práce nebude odvádět sociální ani zdravotní pojištění. A bude podléhat 15% zálohové dani. Uplatním slevu na poplatníka. Z výkonu funkce jednatele nebude odvádět od 1. 1. 2018 zdravotní ani sociální pojištění. Mám pravdu?
Vydáno: 15. 02. 2018
Insolvenční správce je jmenován soudem likvidátorem "mrtvé" společnosti bez majetku. Po ukončení likvidace mu soud přizná odměnu a ve výši po zdanění zašle na účet. V tomto případě je tedy likvidátor "zaměstnanec" soudu. Nyní nastala situace, kdy se našel majetek, a odměna likvidátora je tedy stanovena vyhláškou a měla by být vyplacena asi před vyplacením likvidačního zůstatku. V tomto případě se tedy asi likvidovaná společnost stane "zaměstnavatelem" při výplatě odměny likvidátora. Domnívám se, že výše této odměny je včetně odvodů zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance i zaměstnavatele. Jak v tomto případě postupovat? Musí se společnost i na jednorázově vyplacenou odměnu likvidátora a jednorázově odváděné pojištění a zálohy na daň registrovat nebo nějak hlásit, když ihned po vyplacení odměny likvidátora a likvidačního zůstatku bude společnost vymazána? K jakému datu by mělo proběhnou zdanění odměny? 
Vydáno: 06. 02. 2018
Dobrý den, náš zaměstnanec, rezident s podepsaným prohlášením poplatníka daně, má v jedné organizaci dva souběžné příjmy: jeden příjem z pracovního poměru ve výši 30 000 Kč a druhý příjem jako odměnu za jednatelství ve výši 10 000 Kč. Dosud z obou těchto příjmů byla odváděna zálohová daň, tyto příjmy se sčítaly a danily ze společného základu daně. Zůstává tento způsob výpočtu daně zachován i nadále od 1. 1. 2018? 
Vydáno: 16. 01. 2018
V případě, že zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení poplatníka a uplatňuje slevu na dani, může ji uplatnit jak u DPP, tak u hlavního pracovního poměru? Příjmy z obou má ve stejném měsíci. 
Vydáno: 23. 06. 2017
  • Článek
V předminulém čísle našeho časopisu jsme Vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1. 1. 2017. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.
Vydáno: 20. 01. 2017