Rizikové faktory - strana 2

V létě např. po dobu 1 týdne dosahuje teplota v kancelářích 40 °C (normálně větrané kanceláře, kategorie I, normální pracovní doba 8 hod, aklimatizovaný muž). Po kolika hodinách má mít bezpečnostní přestávku a jak má být dlouhá? Jak by tedy vypadala jeho 8hodinová směna? Nerozumím výpočtu dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. § 4 a příloha č. 1 část B tab. 1a.

Pro udržení stálé tělesné teploty je nutné udržet tepelnou rovnováhu mezi organismem člověka a okolím. Teplo, které vytváří lidský organismus při své činnosti, musí být odvedeno do okolí. Pokud je vlivem chladu prostředí odváděno z těla více tepla, nastává pocit tělesného chladu. Je-li v důsledku příliš teplého prostředí odváděno málo tepla, nastává pocit tepla. V horkém prostředí pak organismus pro obnovení tepelné rovnováhy reaguje pocením, kdy se tělo ochlazuje odpařováním potu. Při dalším růstu teploty prostředí dochází k přehřívání organismu se všemi zdravotními důsledky, jako je zvýšená tepová frekvence, zrychlené dýchání, pokles krevního tlaku atd. a s tím spojené příznaky jako jsou závratě, bolesti hlavy, příp. až poruchy vědomí apod.

PRAHA, 2. 11. 2018 - Jsou bezpečností rizika na evropských pracovištích dostatečně monitorována a jak zodpovědně k nim zaměstnavatelé i zaměstnanci přistupují? A jak k těmto rizikům přistupuje Česká republika? Na tyto i jiné další otázky dává odpověď Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik ESENER 2, který realizovala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU OSHA).

V poslední době ve většině nově budovaných objektů, ať už to jsou továrny pro výrobu potravinářských i nepotravinářských produktů, obchody a nákupní centra, administrativní objekty nebo školy, ale i budovy určené k bydlení, převládá trend, kdy v užívaných vnitřních prostorech bývá výměna vzduchu zajišťována nuceně, čili řízeně, pomocí systému vzduchotechniky.

U mého klienta, základní školy, byl proveden dozor SIBP. Při kontrole oblasti pracovnělékařských služeb a související kategorizace prací mi bylo doporučeno upravit si rizikové faktory, a to tak, že se neuvádí psychická zátěž u pedagogických pracovníků. SIBP se odkazovalo na znění příslušných ustanovení dle vyhlášky č. 432/2003 Sb. Základní škola vycházela ze znění přílohy vyhlášky č. 79/2013 Sb. Jak je to s vyhodnocením rizikových faktorů u pedagogických pracovníků?

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) od doby svého vzniku v roce 1994 přispívá k cíli učinit z Evropy bezpečnější, zdravější a produktivnější místo pro...

1. Úvod Některá nebezpečí jsou snadno identifikovatelná pouhými lidskými smysly, jako je například zrak nebo čich. U některých nebezpečí to však tak úplně neplatí, a jako příklad je možné...

Evropská kampaň 2018-2019 1. Úvod Některá nebezpečí, vzhledem k jejich viditelnému riziku poškození zdraví jsou zaměstnavateli a zaměstnanci vnímána zřetelněji, než jiná. Například při práci s ručním nářadím, které může...

Technologie práškového lakování nachází široké uplatnění při sériové produkci výrobků v průmyslu pro svou ekonomičnost a nízký dopad na životní prostředí. Proces práškového lakování je založen na principu elektrostatického náboje. Elektricky nabité částečky práškové barvy jsou pomocí stlačeného vzduchu nanášeny pistolí, či tryskami na uzemněné lakované díly, na kterých působením Coulombovy síly přilnou. Po nanesení práškové barvy následuje transport nalakovaných dílů do vypalovací pece, kde dojde při teplotě cca 140 až 220 °C ke slití a vytvrzení barvy v hladký, kompaktní povrch.

Jedním z nejčastějších případů, kdy se v technické praxi můžeme setkat s nebezpečím vyplývajícím z tvorby výbušné atmosféry, je manipulace s hořlavými kapalinami a jejich skladování. Při posuzování nebezpečí tvorby výbušné atmosféry je nutno přihlédnout k specifickým vlastnostem hořlavých kapalin, jako jsou zejména meze výbušnosti, tlak nasycených par, či relativní hustota par. Dále je nutno zohlednit klimatické podmínky v prostoru skladování, či manipulace, zejména pak intenzitu přirozeného, či nuceného větrání.

Příspěvek upozorňuje na potenciální rizika nanomateriálů vůči zdraví, nebezpečí pro životní prostředí, fyzikálně-chemické nebezpečí či záměrné zneužití. Zvláštní riziko představují nanočástice ve formě aerosolů, protože vdechování aerosolů nanočástic vede k jejich ukládání v dýchacím ústrojí člověka a vzhledem k jejich velikosti se předpokládá další transport v organismu. V příspěvku jsou uvedeny příklady dílčích výsledků měření aerosolových nanočástic při běžných situacích a semi-systematického měření v klasických prašných provozech (zpracování dřeva, ocelárny, kovohutě).

1. Úvod Pracujeme-li ve výškách, pravděpodobně si uvědomujeme existenci rizika pádu a jeho případné následky. V případě provádění činností, u kterých nejsou již tak zřetelná nebezpečí, nemusíme být již...

Člověk je v průběhu svého života vystaven působení škodlivých faktorů životního a pracovního prostředí. Při výkonu pracovní činnosti, v závislosti na druhu vykonávané práce, jsou však zaměstnanci vystaveni působení těchto škodlivých faktorů ve větší míře, než v běžném životě, což klade vyšší nároky na prevenci v oblasti zdravotních rizik.

1. Úvod I přesto, že se to někomu může zdát, nejsou nanočástice (NČ) v ovzduší povětšinou žádnou novinkou. Což v zásadě platí i pro pracovní ovzduší. NČ tu byly,...

Ministerstvo práce a sociálních věcí v současné době připravuje novelu zákoníku práce, která má mj. zakotvit povinnost zaměstnavatele předcházet stresu na pracovištích. Nejasnosti ohledně tohoto nového ustanovení se týkají především způsobu kontroly a prokazování porušení tohoto ustanovení s případným následným postihem za neplnění této povinnosti. Lze předpokládat, že hlavní těžiště se přesune do oblasti prevence.

Přestože žijeme v moderní době plné robotických technologií, stále jsou činnosti a profese, které roboty nenahradíme. Jedná se o práce svářečů a montéru různých kovových konstrukcí, energetických zařízení, strojních...

Moravskoslezský kraj je specifický dlouholetou koncentrací průmyslových podniků. Významné zastoupení má těžba uhlí, koksárenství, výroba surového železa, oceli, slévárenství, těžké strojírenství, chemický průmysl, farmaceutický průmysl, výroba plastů, ale taky automobilový průmysl a na tento průmysl navazující výroba a montáž dílů. Pracovní prostředí na těchto podnicích bývá zdrojem celé řady škodlivin, které mohou mít za určitých podmínek negativní vliv na lidské zdraví.

Staveniště je neustále se měnící systém. Současně se změnami podmínek na staveništi dochází rovněž i ke změnám vyskytujících se rizik, což klade vyšší nároky na zajištění zdraví zaměstnanců. Zaměstnanci jsou tak vystaveni nebezpečím, které můžou způsobit jejich úraz, poškození zdraví, případně i smrt. Jedním z rizikových faktorů je zvýšený pohyb zaměstnanců od více zaměstnavatelů na staveništi. Zaměstnanci jsou následně vystaveni nebezpečím z vlastní práce i práce v okolí jejich pracoviště. Dalším rizikovým faktorem je častá fluktuace zaměstnanců a jejich nekvalifikovanost. Vzhledem k rozsahu vyskytujících se zdravotních rizik na staveništi jsou v článku uvedeny pouze základní charakteristiky jednotlivých nebezpečí a vybrané části požadavků právních předpisů, s případným uvedením odkazu na další informace.

Tento článek je poslední v sérii 12 jednotlivých článků zaměřených na problematiku psychosociálních rizik při práci.

Tento článek je osmý v sérii 12 jednotlivých článků zaměřených na problematiku psychosociálních rizik při práci.