Práce na dohodu - strana 3

Nově dle zákoníku práce budou mít brigádníci pracující na základě DPP nárok na příplatky. My máme stanoveny pro zaměstnance pracující na základě pracovní smlouvy vyšší příplatky za práci o víkendu, než jaké požaduje zákoník práce. Je možné dávat příplatky brigádníkům pracujícím na základě DPP v zákonné výši dle zákoníku práce, tzn. nižší, než jaké mají zaměstnanci pracující na základě pracovní smlouvy?

Zaměstnanec vykonávající práce na základě dohody o pracovní činnosti má v dohodě sjednáno, že bude po uzavření této dohody absolvovat kurz ke zvyšování kvalifikace (po tuto dobu mu bude příslušet odměna). Budou se započítávat hodiny této překážky v práci – doba trvání kurzu - do nejvýše přípustného rozsahu práce vykonávané na základě této dohody podle § 76 zákoníku práce? 

Lze v jedné dohodě o provedení práce/dohodě o pracovní činnosti sjednat více druhů práce a určit pro každou z těchto činností jinou hodinovou odměnu, např. DPP: a) druh práce č. 1 – odměna 400 Kč/hod., b) druh práce č. 2 – odměna 250 Kč/hod.

V červenci 2023 je žákovi 15 let, ale povinnou školní docházku ukončí v roce 2024. Může žák během těchto prázdnin absolvovát brigádu na základě dohody o provedení práce?

Jako zaměstnanec mám sjednanou dohodu o provedení práce na 300 hod za rok s odměnou 150 Kč/hod. Směny nejsou dány, pracuji dle potřeb pro zaměstnavatele (brigáda). V případě, že pracuji o víkendu, mám nárok na příplatek za sobotu a neděli v částce 10 % (firemní sféra)? Pokud ano, musí to být ve smlouvě výslovně sjednáno? Pokud ne, pak na tento příplatek "dohodáři" nárok nemají? Platilo by to samé i pro práci ve státní svátek, resp. v nočních hodinách? Děkuji za vysvětlení a doplnění konkrétního ustanovení zákoníku práce.

Může být takto formulován rozsah práce v textu dohody (viz níže), když bude pracovník někdy pracovat např. jeden týden 10 hodin týdně, druhý týden 22 hodin, třetí týden 5 hodin atd.? Znění pro rozsah práce: Sjednané práce bude zaměstnanec vykonávat v rámci sjednaného objemu výkonu práce v průměru v jednotlivých týdnech dle potřeb zaměstnavatele v rozsahu maximálně 20 hodin týdně. 

Pokud uzavřeme dohodu o provedení práce s mladistvým, který splňuje zákonné podmínky (dovršil 15 let věku, dokončil povinnou školní docházku), je možné ho odeslat na týdenní pracovní cestu se zajištěným ubytováním? Pracovní směny by byly naplánované od pondělí do pátku v čase 7-15,30 hod.

 Tak tedy takový zaměstnanec na DPP nebo DPČ ( bez profesních rizik) nemusí vůbec chodit na žádné prohlídky? Ani když mu bude 60 a bude se práce 5 let opakovat? 

Zaměstnáváme osobu na DPP, kde je v dohodě psána pracovní doba 25 hodin měsíčně, uvedena hodinová odměna a konkrétní týdenní rozpis směn bude sdělen 1 týden předem (nikdy není denní pracovní doba kratší než 3 hodiny). Lze předem dohodnutou pracovní dobu uznat jako plánovanou směnu pro poskytování stravenkového paušálu osvobozeného od daně, ZP a SP u zaměstnance i zaměstnavatele? Musí být rozvrh směn dán zaměstnanci písemně? Ve směrnici by bylo ošetřeno.

Dobrý den, prosím o vysvětlení, jak to bude s periodickou prohlídkou u zaměstnance na dohodu, který je zařazen do 1.kategorie, nemá žádná rizika, na vstupní prohlídku tedy nemusí. Do 31.12.2022 platilo, že by musel po 4 letech ( věk nad 50 roků, práce na dohodu se opakovala) na periodickou prohlídku, jak to bude po 1.1.2023, když na periodické v 1. a 2. kategorii se nemusí? Děkuji

Zaměstnavatelé kritizují úpravu dohod o provedení práce v připravovaném zákonu o konsolidaci veřejných rozpočtů. Zaměstnavatelé používají DPP ke snížení nákladů práce, kdy u odměn do 10 000 Kč nemusí za...

Kliet - výstavní galerie - pořádá jednou za rok velkou výstavu, na kterou potřebuje brigádníky na výpomoc (kontrola vstupenek). Vždy s těmito brigádníky uzavře DPP na dobu určitou (trvání výstavy - většinou jeden den nebo dva dny) s výdělkem kolem 1-2 000 Kč. Každý rok přijme jiné brigádníky. Můj dotaz je, zda by bylo by možné tuto jednorázovou, neopakující se brigádu vyplatit jako „příležitostný příjem“ (do 30 000 Kč bez zdanění) jen na základě pokladního dokladu? DPP a prohlášení poplatníka jsou pro tuto malou galerii velká administrativní zátěž, tak zkoušíme hledat cesty, jak jim zátěž zjednodušit. 

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na HPP, kromě HPP má u dalších zaměstnavatelů tři DPP do 10 000 Kč. V tuhle chvíli nemusí odvádět zdravotní a sociální pojištění z DPP. Jak tomu bude po novele zákoníku práce?

Máme zaměstnance na DPP. Smlouva je uzavřená od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023. Pokud zaměstnanec ze své strany ukončí DPP, je nutná jeho písemná výpověď, nebo stačí ústní dohoda se zaměstnavatelem?

Zaměstnanci bude vyplaceno odstupné při skončení pracovního poměru dle § 52 písm. a) ZP. Může ihned po skončení tohoto PP ke stejnému zaměstnavateli nastoupit na DPČ?

Je možné se zaměstnancem DPČ sjednat ve smlouvě odstupné? Nebo to na základě § 77 odst. 2 písm. c) zákoníku práce vůbec nelze? A vše, co dostane tento zamestnanec k odchodu, se bere jako odměna a podléha dani z příjmů a odvádí se sociální a zdravotní pojištění?

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, kde má stanovenou hodinovou mzdu, ve smlouvě nemá vyloženě slovně uvedeno, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu, vydělá si 3 000 Kč za měsíc. Bude zaměstnavatel odvádět sociální pojištění, nebo ne? 

Zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance na DPČ od 1. 5. 2022 na dobu neurčitou. Zaměstnanec nesmí odpracovat více, než 20 hod týdně. Výpočet vychází z průměru za dobu trvání dohody o pracovní činnosti, nejdéle ale za 52 týdnů. Znamená to, že po 52 týdnech musí DPČ skončit (a lze uzavřít novou DPČ?), nebo jen se za tu dobu spočítá, že povolené hodiny nepřekročily v průměru a DPČ může pokračovat? Také by mě zajímalo, jak se počítají odpracované týdny, např. 1. 5. 2022 byl jen 1 den v týdnu – počítá se jako 1 týden?

Novelu zákoníku práce čeká projednávání v Poslanecké sněmovně. Účinnost změn se očekává ve druhé polovině roku 2023, některé změny nabydou účinnosti až v roce 2024. Co se týká změn v oblasti dohod konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ), došlo v této oblasti oproti původním návrhům k určitým změnám. Původní návrh více sjednocoval úpravu dohod s úpravou pracovního poměru, byla zřejmá úplná ztráta flexibility dohod. Podle aktuálního stavu bude potřeba dohodáře seznamovat s rozvrhem pracovní doby tři dny předem, pokud se strany nedohodnou na kratší době. V návrhu zůstává uplatnění ustanovení týkajícího se překážek v práci na straně zaměstnance (převážně se jedná o překážky neplacené) a příplatek za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o víkendech. Pokud vztah s dohodářem v posledních 12 měsících trvá alespoň 180 dní, bude moci požádat o zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel musí do jednoho měsíce písemně odpovědět a své odmítnutí případně zdůvodnit. Nárok na dovolenou pro dohodáře má být s ohledem na možné komplikace při výpočtu dovolené a nastavení interních systémů účinný až od roku 2024. Přejete si dostávat týdeník s krátkými zprávami do svého e-mailu či plný přístup k souvisejícím článkům? Pořiďte si předplatné.

Může zaměstnavatel zaměstnat „brigádníka“ na DPČ na dobu určitou (2 měsíce)? DPP nelze uzavřít, když ví, že přesáhne 300 hod. Nebo musí mít klasickou smlouvu HPP na dobu určitou?