Zaměstnavatelé kritizují úpravu dohod o provedení práce v připravovaném zákonu o konsolidaci veřejných rozpočtů. Zaměstnavatelé používají DPP ke snížení nákladů práce, kdy u odměn do 10 000 Kč nemusí za dohodáře odvádět pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, často i k daňové optimalizaci („zaměstnávání“ příbuzných).
Podle nové úpravy by limit, kdy nebude třeba odvádět pojistné, měl činit 25 % průměrné mzdy (v roce 2023 by šlo o 10 081 Kč). Ovšem, pokud by dohodář pracoval na DPP u více zaměstnavatelů, součet jeho příjmů by nesměl překročit hranici 40 % průměrné mzdy (16 130 Kč). Jakmile dohodář tyto částky překročí, zaměstnavatel bude muset z jeho příjmu odvádět pojistné. DPP bude hlídat registr spravovaný Českou správou sociálního zabezpečení, zaměstnavatelé budou muset zjišťovat informace o dalších DPP svého zaměstnance, zvýší se tím výrazně administrativa spojená s DPP.
Vláda chce tímto řešit situaci, kdy DPP jsou pro některé zaměstnance jediným či častým zdrojem příjmů. Tyto osoby pak nejsou důchodově pojištěné, nemusí jim vůbec vzniknout nárok na starobní důchod, či je jen velmi malý, což se pak odráží v čerpání dávek státní sociální podpory.
Přejete si plný přístup k odborným článkům a dostávat týdeník Podtrženo, sečteno s krátkými zprávami do svého e-mailu? Pořiďte si předplatné aplikace Práce a mzda.
S námi se v pracovním právu vyznáte.