Otázky a odpovědi - strana 15

Jak správně zaúčtovat doplatek/přeplatek na SP a ZP u FO (za podnikatele), která vede účetnictví a je vůbec nutné doplatky do starého roku účtovat? Vím, že teoretický postup by měl být tento: otevřít starý rok a zaúčtovat (na základě vyhotovených přehledů) doplatek MD 526N/336. V praxi to však znamená to, že po zaúčtování případu a vyhotovení výkazů k DP musíme do DP znovu sahat a opravovat hospodářský výsledek. Je zde totiž ze strany FÚ kontrolní vazba DP (ř. 104 - VH) na výkaz zisků a ztrát (** VH před zdaněním). Pokud bychom do starého roku zaúčtovali pouze daň z příjmu, a doplatky na pojistném do roku, ve kterém byly spočteny, byla by to vyloženě chyba? Opravovat VH v DP a daňově neuznatelné náklady je velmi náročné. Dalo by se zde použít nějaké výjimky? 

Jsme s. r. o. do 50 zaměstnanců, v měsících 6-8/2020 budeme odesílat snížené pojistné na sociální pojištění. Budeme splňovat požadované podmínky, ale není nám jasné, kterých zaměstnanců se to týká. Usoudili jsme, že nemůžeme v této souvislosti ponižovat vyměřovací základ sociálního pojištění o odměny vyplácené jednatelům na základě smlouvy o obchodních korporacích (jelikož nejsou považování za zaměstnance, přestože jsou z odměn za jednatelství odváděny všechny odvody stejně jako u zaměstnanců). Nevíme ale jak postupovat v případě, že tento jednatel je v organizaci zaměstnán na základě pracovní smlouvy dle zákoníku práce a zároveň pobírá odměnu za jednatelství - na základě smlouvy o obchodních korporacích. Znamená to tedy, že vypočtený vyměřovací základ ponížím pouze o příjem z klasického pracovního poměru do výše 52 253 Kč a z částky, která tuto hranici převyšuje a zároveň z jeho odměny za jednatelství odvedu za organizaci pojistné ve výši 24.8 %? Jak to pak bude s hlídáním maximálního vyměřovacího základu tohoto zaměstnance? Běžně sčítám od začátku roku vym. základ z pracovního poměru i z jednatelství (v jedné organizaci) a po dosažení maximálního vym. základu už mu nestrhávám a neodvádím PSSZ ani jeho pojistné (6,5%), ani pojistné za organizaci 24,8 %. Budu nyní při sledování roční hranice MVZ vycházet ze skutečného vym. základu (zaměstnance + jednatele), ze kterého mělo být odvedeno pojistné? Nebude mít na to vliv to, že z částky 156 759 Kč (tj. 52 253 Kč/měsíčně), za měsíce 6-8/2020 nebylo za organizaci toto pojistné odvedeno? 

Jednatelka pobírá od roku 2016 odměnu za výkon funkce jednatele 20 000 Kč hrubého měsíčně. Odměna je zdaňována prakticky jako mzda, a to včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Jiný příjem jednatelka nemá. Bude mít v roce 2020 nárok na peněžitou pomoc v mateřství? 

Zaměstnáváme na DPP ruskou studentku. Výdělek má vyšší než 10 000 Kč. Jak bude mzda zdaněna a bude odvedeno zdravotní a sociální pojištění? Od studentky máme tuto informaci: jako cizinka žijící a studující doktorandské studium má statut "Rodinného příslušníka občana EU" - nemá trvalý pobyt, ale dlouhodobý a nemusí se tímto za ni odvádět daně při smlouvě DPP - při uzavření HPP pak ano + v říjnu uzavírá sňatek.

Manžel onemocněl a vypadá to, že ho čeká invalidní důchod. Bohužel je mi známo, že by se zřejmě jednalo o malou částku z důvodu nízkých zisků a placení si minimálního sociálního pojištění. Můžete mi prosím napsat přibližnou částku, když již několik let činí příjem - výdaje = přibližně 280 000 Kč a když se odečtou ještě odpisy, tak je zisk přibližně kolem 170 000 Kč ročně. Nevím, zda se invalidní důchod počítá z příjem minus výdej a ještě i minus odpisy. Existuje třeba minimální invalidní důchod a nebo se vychází právě ze zisku? Odpracovaných let má manžel hodně. Pracuje již od roku 1990. Manžel je ročník 1972. 

Firma s. r. o. zaměstnává více než 50 % zdravotně postižených zaměstnanců. Teď bylo ze strany sociálky zjištěno, že jsme špatně přihlásili zaměstnance, měli být přihlášeni jako "zaměstnání malého rozsahu". Někteří nedosáhli měsíční mzdy 3 000 Kč a na mzdových výměrech mají psáno méně než 3 000 Kč, pracují na zkrácený hlavní pracovní poměr. Tudíž těm, kteří nikdy 3 000 Kč nedosáhli, musíme zrušit přihlášky, a těm kteří ano, přihlášky změnit. Musíme přepočítat mzdy, do 3 000 Kč se tedy nebude platit sociální a zdravotní pojištění, je to správně? 

Je možné krátit dovolenou z důvodu čerpání ošetřovného?

Společnost má s jednatelem uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele, měsíčně mu vyplácí zhruba 20 000 Kč (hrubého), odvádí za něho sociální a zdravotní pojištění. Jednatel je nyní v pracovní neschopnosti. Má mu společnost vyplácet náhradu mzdy za první dva týdny neschopnosti, jako by se jednalo o zaměstnance? A nejdůležitější dotaz - má jednatel nárok na výplatu dávek nemocenského pojištění od státu?

Jak správně vyplnit ELDP za rok 2019 zaměstnankyni, když: 1. 1. - 27. 4. byla na rodičovské dovolené. Dne 29. 4. - 15. 8. byla nemocná, od 16. 8. čerpala mateřskou dovolenou a 17. 9. se jí narodila dvojčata. Také prosím o upřesnění trvání rodičovské dovolené: dítě se narodilo 27. 4. 2016, RD tedy trvá do 27. 4. 2019 (nebo 26. 4. 2019?). Započitatelný příjem měla v měnících: leden 2019 (čerpala dovolenou před nástupem na RD) a v květen náhradu DPN.  

Dotaz ohledně proplácení ošetřovného v rámci COVID-19: Zaměstnankyně uplatňuje ošetřovné od 11. 3. 2020 (uzavření škol z důvodu COVID-19). V průběhu podpůrčí doby si zajistila hlídání a mohla nějaké dny pracovat. Zaměstnankyně má rozvrženou pracovní dobu po-pá. Vzhledem k tomu, že v květnu připadl státní svátek na pracovní den – tj. 1. 5. a 8. 5. 2020, jakým způsobem postupovat (viz následující příklad níže). příklad: Státní zaměstnankyně pracovala 29. a 30. 4. 2020. Zaměstnankyně požaduje za 1. 5. 2020 tj. svátek, který připadl na pracovní den, proplatit platem a poté čerpat So + Ne OČR. Lze takto vůbec postupovat, neboť v tento den svátku nařízenou práci nemá?

Zaměstnankyně ukončila dne 6. 3. 2020 mateřskou dovolenou a navazuje rodičovskou dovolenou. Na kolik dnů bude mít nárok řádné dovolené k proplacení v roce 2020 po ukončení mateřské dovolené? (Firma umožňuje 25 dnů řádné dovolené).

Jak máme postupovat vůči zaměstnankyni, která ukončila mateřskou dovolenou a nepožádala zaměstnavatele o čerpání rodičovské dovolené (dle § 196 zákoníku práce), nenastoupila zpět do zaměstnání ani neinformovala o jiné překážce v práci?

Firma je chráněnou dílnou a zaměstnává tedy zdravotně postižené zaměstnance. Při výpočtu odvodu zdravotního pojištění aplikujeme u zaměstnanců, kteří mají potvrzenou invaliditu I., II. a III. stupně slevu na vyměřovacím základu ve výši 7 903 Kč (pro rok 2020) na základě zákona o veřejném zdravotním pojištění, podle kterého se jedná o státní pojištěnce. Kontrola z VZP firmě doměřila pojistné u jednoho zaměstnance, který má potvrzenou invaliditu prvního stupně s ujednáním, že mu není vyplácen invalidní důchod. Přistoupili jsme proto k interní kontrole všech zaměstnanců a našli další zaměstnankyni s potvrzenou invaliditou bez výplaty invalidního důchodu. I tato zaměstnankyně je pojištěna u VZP, i pro ni aplikujeme slevu, ale ze strany VZP u ní nic doměřováno nebylo. Oba zmínění zaměstnanci mají potvrzenou invaliditu prvního stupně bez výplaty důchodu a nemají průkaz ZTP. Chtěli bychom se zeptat, zda je sleva na pojistném na zdravotní pojištění skutečně podmíněna výplatou důchodu a kde přesně v zákoně se dá toto ujednání dohledat?

Soukromá firma má zaměstnance OZP 1. stupeň. Zaměstnanec pracuje na poloviční úvazek - 20 hod./týden. Má tak poloviční měsíční hrubý příjem cca 7 500 Kč. Musí se zdravotní pojištění odvádět z minimální mzdy 14 800 Kč?

Zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti byl od 10. 2. do 30. 4. v dočasné pracovní neschopnosti. V únoru měl hrubou mzdu 2 160 Kč . V mzdovém programu jsem nemohla vytisknout přehled o platbě pojistného za únor až duben pro zdravotní pojišťovnu. V tomto přehledu se nezobrazovala pojišťovna, úhrn vyměřov. základů ani výše pojistného v hodnotě 0,00, ani počet zaměstnanců ,1. Firma má jen jednoho zaměstnance na DoPČ. (když je zaměstnanec na HPP a ve firmě jen jeden, tak při ošetřovném za celý měsíc se hodnoty 0,00, 1 zaměstnanec vyčísli). Z programové firmy mě informovali, že mám zaměstnance odhlásit při DPN a tak znova přihlásit po ukončení DPN). Ovšem paní ze zdravotní pojišťovny nechtěla odhlásit a zase přihlásit zaměstnance na DoPČ. Chtěla jsem se informovat, včetně programátorů, jak postupovat v takové případě, kdy ve firmě je jen jeden zaměstnanec na DoPČ.

Mám dotaz ohledně odměny za uplynulý hospodářský rok. Je možné tuto odměnu vyplatit zaměstnankyni, která je již druhý měsíc v dočasné pracovní neschopnosti? Nebo v jejím případě až po ukončení DPN?

Podléhá odvodům (dani, zdrav.poj. a soc.poj.) částka vyplacená zaměstnavatelem zaměstnanci za náklady vynaložené zaměstnancem při výkonu práce z domova (energii, internet, vlastní prac. nástroje-provoz a údržba)? Se zaměstnancem je uzavřena dohoda o výkonu práce mimo pracoviště, kde je vyčíslena konkrétní částka za jeden den práce z domova.

Potřebuji poradit u ELDP za rok 2019. Společnost s. r. o. má jednatele, který má pracovní smlouvu na prodejce, ze které má mzdu, jako jednatel nemá žádné příjmy. Má se uvádět kód S nebo 1?  

Máme zaměstnance, který u nás končí pracovní poměr a od příštího měsíce mu budeme vyplácet konkurenční doložku. Může se přihlásit na úřad práce a bude mu vyplácena podpora, anebo nemůže a musí si platit zdravotní pojištění sám, i když my jako plátce budeme z doložky pojistné odvádět? Bude rozhodným obdobím pro stanovení průměrné mzdy kalendářní čtvrtletí únor - duben, nikoliv předchozí uzavřených kvartál?

Jsme právnická osoba a máme zaměstnankyni, která pracuje na 6 hodin denně, pondělí - pátek. Zaměstnankyně není zaměstnána u jiného zaměstnavatele, není OSVČ, nepatří mezi osoby, za které platí pojistné na zdravotní pojištění stát ani není osoba bez zdanitelných příjmů, tzn. doplatky do min. vyměřovacího základu ZP jí srážíme. V dubnu měla pokračující pracovní neschopnost z března (od 17. 3. 2020), tedy od 1. 4. do 5. 4., od 6. 4. do 19. 4. chodí do práce a od 20. 4. do 30. 4. bude pobírat náhradu mzdy ve výši 60 % v důsledku překážky v práci na straně zaměstnavatele - částečná nezaměstnanost. Za měsíc duben by si měla vydělat: - hrubá mzda za 8 pracovních dní (48 hodin): 3 648,- Kč - prémie 15 %: 547,- Kč - náhrada za svátky: 1 328,- Kč - překážka na straně zaměstnavatele - náhrada 60 %: 3 584,- Kč. Kolik korun bude sraženo zaměstnankyni na zdravotním pojištění a kolik uhradí zaměstnavatel?