Náhrada mzdy - strana 4

Jaký je postup výpočtu náhrady mzdy při DPN v roce 2022? Náš zaměstnanec byl v DPN 6 dní, tj. 48 hod. Je více názorů, nejsem si jistá, jak postupovat.

Naše zaměstnankyně chce jet na letní soustředění s gymnastkami jako trenérka. Má nárok na refundaci mzdy, když pracuje soustavně a bezplatně po celý rok, ale na konci roku dostane za trenérskou práci, 1x za rok, nějakou odměnu – symbolickou odměnu dle toho, jaké jsou peníze v tělovýchovné jednotě, vypláceno na základě dohod o provedení práce? Jak máme chápat tuto informace ČSSZ: Podmínka bezplatnosti práce s dětmi a mládeží nejméně po dobu 1 roku před uvolněním neznamená, že uvolněný zaměstnanec musí činnost, pro kterou byl uvolněn, vykonávat bezplatně. Pořadatel tábora nebo sportovního soustředění může sjednat s uvolněným zaměstnancem např. základní pracovněprávní vztah (nejčastěji pravděpodobně dohodu o provedení práce) a poskytovat za vykonanou práci mzdu či odměnu.

Zaměstnanec byl na ÚP do 31. 1 .2022, pracovní smlouva uzavřena ode dne 1. 2. 2022. V den nástupu do zaměstnání měl pozitivní antigenní test, musel odejít z práce na PCR test, proto neodpracoval ani část své pracovní doby. Pokud bude v "izolaci", kdo proplatí náhradu mzdy, pokud mu nebude prokázán pozitivní PCR test, ale čeká cca dva dny na výsledek? Jaké jsou postupy u zaměstnavatele? Doplnění otázky: Jedná se o učitele na Vyšší odborné škole zdravotnické a Střední zdravotnické škole. Nastupující učitel se sám rozhodl, že půjde na PCR test. Učitelé se testují antigenním testem 1 x týdně, ostatní zaměstnanci 2 x týdně. Jako mzdové účetní mi jde o to, jakým způsobem zpracovat nepřítomnost učitele, který v den nástupu podle pracovní smlouvy nemohl nastoupit na základě pozitivního antigenního testu.

Svědek ze Slovenska byl u našeho soudu svědčit u hlavního líčení. Poté požadoval uhradit ušlou mzdu. Předložil daňové přiznání a vyplnil čestné prohlášení, kde uvedl, že má trvalé bydliště v SR, je OSVČ a je pojištěn u slovenské ZP. Soudkyně mu přiznala za 8 hodin celkem 159 Kč. Vztahuje se na tohoto svědka povinnost předložit vyplněný formulář A1?

Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se na základě zákona provádí tak, že se vychází z průměrného výdělku před vznikem škody a z výdělku dosahovaného po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu. Je-li výdělek zaměstnance po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu nižší než jeho průměrný výdělek před vznikem škody, pak je zaměstnavatel povinen tento rozdíl dorovnat náhradou za ztrátu na výdělku. Dojde-li u poškozeného ke zvýšení dosahovaného výdělku nebo zvýšení invalidního důchodu, sníží se mu poskytovaná náhrada za ztrátu na výdělku. Poškozený tudíž pobírá stále stejnou částku.

Naši zaměstnanci ostrahy pracují v nerovnoměrně rozvržené pracovní době 37,5 hod. týdně za období 26 po sobě jdoucích týdnů. Náhrada mzdy za dovolenou je vyplácena dle platné legislativy průměrným (hodinovým) výdělkem z hrubé mzdy zúčtované k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období předchozího kalendářního čtvrtletí (bezprostředně předcházejícího). Rádi bychom se zeptali, zdali je možná aplikace jiné právní úpravy. V kladném případě prosíme o její specifikaci.

Ráda bych se zeptala, máme stanoveno 5 dní volna s náhradou mzdy pro zdravotní indispozici (sick days). Je možné pro některé skupiny zaměstnanců stanovit menší počet dní v návaznosti na delší směnu? Respektive stanovit počet takových dní v hodinách? Takto mají zaměstnanci s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou k dispozici volno 5*7,5 h. = 37,5 h. a zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou 5*11,5 h. = 57,5 h. 

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény, izolace) náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“).

Lékař vystavil neschopenku z důvodu karantény od 15. 11. 21 do 29. 11. 21. Do 28. 11. náhradu proplatil zaměstnavatel, ČSSZ bude proplácet DNP za 29. 11. 21. Hned od následujícího dne po ukončení karantény - tedy 30. 11. 21 mu ale lékař vystavil další neschopenku, tentokrát izolaci (zatím není ukončena). Bude zaměstnavatel opět proplácet prvních 14 dní náhradu, nebo tato druhá neschopenka jde celá za ČSSZ?

Mezi zaměstnanci panuje názor, že je rozdíl ve výplatě nemocenského při pracovní neschopnosti a při karanténě či izolaci. Prosím o vysvětlení, jak postupovat při náhradě mzdy v prvních 14 kalendářních dnech a jak poté vyplácí nemocenské OSSZ ?

Vláda v pondělí schválila na návrh Ministerstva práce a sociálních věcí prodloužení režimu A programu Antivirus, a to do 28. 2. 2022. Zároveň znovu aktivovala režim B na období od...

Zaměstnanec dostal neschopenku z důvodu karantény, protože byl ve styku s osobou nemocnou na covid-19. Zaměstnavatel mu tedy za prvních čtrnáct dní vyplatí klasickou šedesátiprocentní náhradu mzdy? Tuto náhradu mu nebude ČSSZ kompenzovat?

Zaměstnanec měl plánovanou směnu ve svátek - pondělí. Kvůli počasí odpracoval v tento svátek pouze 3 hodiny (práce v zemědělství - kombajnér). Jak mu tento svátek zaplatím?

Ministerstvo práce a sociálních věcí uveřejnilo na svých webových stránkách postup, jakým mohou zaměstnavatelé, zasažení ničivým tornádem, podat od 12. 7. žádost o kompenzace z programu Tornádo na pokrytí mzdových...

Zaměstnanci i zaměstnavatelé z jižní Moravy a Lounska, které minulý týden zasáhlo tornádo, se dočkají pomoci od MPSV, které na ochranu pracovních míst a pomoc firmám vyhlásilo cílený program Tornádo....

Zaměstnanec má uzavřenou smlouvu na práci z domu (home office) s tím, že v pondělí a středu musí být přítomen na pracovišti. Má v tyto dva dny nárok na náhradu mzdy při návštěvě lékaře, když jinak má nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy? 

Jak jak přesně chápat ustanovení § 203 odst. 2 písm. h) a § 203 písm. a) zákoníku práce? Podle těchto ustanovení má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za účast na táboře, v rozsahu 5 dnů za rok a zároveň v max. výši průměrného výdělku (pro rok 2021 se jedná o částku 34 611 Kč). Mám to chápat tak, že má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za 5 dní a tato je vypočítána z jeho průměrné mzdy, avšak z její maximální výše 34 611 Kč? Anebo je možné, pokud má tak vysokou průměrnou mzdu, vyplatit za těch 5 dnů maximální částku, která se rovná 34 611 Kč?

Má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy při doprovodu (umísťování) rodiče do domova seniorů, nebo jen na omluvení bez náhrady mzdy?

Novela zákona o zaměstnanosti, která přináší tzv. kurzarbeit, získala v Senátu podporu. Kurzarbeit, oficiálně „příspěvek v době částečné práce“, umožní zachovat pracovní místa při závažných hospodářských potížích. Díky kurzarbeitu půjde...

Prosím o potvrzení výpočtu výše náhrady za ztrátu na výdělku (§ 271a ZP), kdy zaměstnanec při pracovním úrazu dostává náhradu mzdy, která se vypočítá jako rozdíl mezi hrubým průměrným výdělkem a náhradou od zaměstnavatele a výši nemocenské. Tato náhrada nepodléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění, jen dani, tudíž zaměstnanec dostane více, než kdyby byl v práci. Je to tak správně?