Daň z příjmů FO - strana 5

Musí být k ročnímu zúčtování doloženo v originále potvrzení o zdanitelných příjmech, potvrzení druhého z poplatníků pro uplatnění daňového zvýhodnění, nebo je dostačující jen vytištěné potvrzení z emailu? 

Společnost se sídlem v ČR vysílá zaměstnance na tuzemské pracovny cesty, zaměstnancům je za každé bezplatně poskytnuté jídlo kráceno stravné o 10 %, nikoliv tedy o maximální částku jak je uvedeno v § 163 odst. 2 zákoníku práce. Má tento postup nějaké dopady do daní z příjmu fyzických osob na straně zaměstnanců? Zaslechli jsme názor, že pokud stravné v daném případě není kráceno o maximální možnost uvedenou v § 163 odst. 2, tak rozdíl představuje zdanitelný příjem na straně zaměstance. Má tento postup oporu v zákoně, pokud ano, kde přesně? 

Zaměstnavatel zaměstnává dvě ženy s ukrajinským státním občanstvím, obě utekly před válkou a u zaměstnavatele jsou zaměstnány od dubna 2022. Jedna žena žije v ČR s dětmi i manželem, oba pracují a jejich děti chodí do školy a na Ukrajinu se neplánují vrátit. Druhá žena zde žije s dětmi, které navštěvují základní školu a její manžel plní brannou povinnost na Ukrajině, tento Ukrajinec pouze několikrát navštívil svou rodinu v ČR, načež tato rodina netuší, zda se všichni vrátí na Ukrajinu. V roce 2022 obě ženy uplatnily pouze slevu na poplatníka. Je možné, aby v roce 2023 uplatnily slevu na děti? Obě mají dvě děti. Bylo by nejlepší požádat příslušný finanční úřad o vystavení potvrzení k daňovému domicilu k určitému datu? Pokud by finanční úřad vystavil např. k datu 5. 4. 2023 potvrzení, že jsou ženy z Ukrajiny daňovými rezidenty, mohou i v následujících měsících uplatňovat slevu na děti, nebo jak toto nejlépe řešit? Co kdyby uplatnily slevu na děti např. do května a pak by odešly zpět na Ukrajinu, musely by daňové zvýhodnění za rok 2023 vracet?    

Zaměstnanec předložil úvěrovou smlouvu ČS, a.s., která obsahuje následující body: - jakou nemovitou věc budete financovat - zde je uvedena budova, pozemky, vše co vyčteme také z předloženého listu vlastnictví. Další bod obsahuje informaci na co může zaměstnanec úvěr použít. Zde je více údajů: 1) úvěr lze použít na zaplacení peněžitých dluhů klienta u stavební spořitelny. 2) úvěr může být použit na zaplacení peněžitých dluhů klienta poskytnutý na základě úvěru č. 1111111 za účelem bydlení ve vztahu k financované nemovitosti. 3) část úvěru ve výši 400 000 Kč poskytneme jako doplňkovou část bez sledování účelu úvěru za podmínek, že se zavazují, že tato částka bude použita výlučně pro účely bydlení. Potvrzení od ČS, a. s., obsahuje pouze jednu částku o uhrazených úrocích. Pro úplnost uvádíme, že dle listu vlastnictví je zástavní právo uplatněno na celou výši úvěru. Může zaměstnanec uplatnit celu částku uhrazených úroků nebo pouze alikvotní část sníženou procentem vzhledem ke 400 000 Kč, kde banka nesleduje účel? 

Zaměstnanec nastoupil od 1. 1. a bývalý zaměstnavatel mu dal Vyúčtování daně z mezd za rok 2022, kde má přeplatek na dani 60 Kč. Můžeme jako nový zaměstnavatel zohlednit tento doklad a vrátit mu tento přeplatek za rok 2022, který mu vznikl u bývalého zaměstnavatele? 

Podávám daňové přiznání pro fyzické osoby. U zaměstnavatele jsem po celý rok 2022 uplatňovala slevu na invaliditu prvního stupně. Tím pádem již slevu nebudu uplatňovat v daňovém přiznání? Je to prosím takto správně? Jiné příjmy kromě zaměstnání nemám, ani nepodnikám. Pouze budu uplatňovat slevy na děti, které jsem u zaměstnavatele neuplatňovala.

Zaměstnanci skončil pracovní poměr 30. 11. 2022. Při zúčtování mezd za prosinec 2022 mu byl proveden doplatek mzdy z důvodu zůstatku nároku na dovolenou. Bude tato částka zdaněna zálohovou daní (prohlášení zaměstnanec podepsal na celý kalendářní rok) nebo srážkovou daní (protože pracovní poměr již skončil)? Z jakého ustanovení ZDP, prosím, při argumentaci vycházet? 

Zaměstnanec měl celý rok 2022 jen hlavní pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele. Jeho měsíční výdělek byl 90 000 Kč. V prosinci mu byla vyplacena odměna 200 000 Kč. Prosincová výplata byla tedy daněna vyšší sazbou daně. Má tento zaměstnanec povinnost podat přiznání za rok 2022, nebo si mohl požádat o roční zúčtování zaměstnance? Jiné příjmy nemá.

Finanční správa upozorňuje na změny a novinky platné pro přiznání za rok 2022 a na nejčastější chyby daňových poplatníků. V souvislosti s povinností pro OSVČ se zpřístupněnou datovou schránkou podat...

Zaměstnanec přinesl po provedeném ročním zúčtování daně potvrzení o zdanitelných příjmech dle § 9 zákona 586/92 o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů za r. 2022. Jedná se o podíl zdanitelných příjmů z pronájmu střechy související s osobním vlastnictvím bytu v bytovém domě. Potvrzení vystavilo společenství vlastníků. Potvrzení zároveň obsahuje větu: slouží jako doklad ke zpracování daňového přiznání. Jedná se o částku nižší než 6 000 Kč. Dá se tento příjem považovat za příjem z příležitostné činnosti? Má zaměstnanec povinnost podat si daňové přiznání?

1) Náš zaměstnanec měl u nás podepsáno daňové prohlášení, neměl v roce 2022 žádnou sraženou daň. Nemusí tedy žádat o zúčtování daně nás, jako zaměstnavatele, (měl příjmy, ze kterých po odpočtu slevy na poplatníka nezbyla žádná daň) ani si nemusí podávat daňové přiznání sám. Je to prosím tak? 2) Měl u nás podepsáno daňové prohlášení, měl i uhrazenou zálohovou daň, ale o zúčtování daně si nepožádal, ani si sám žádné daňové přiznání nepodal. Řekla bych, že v tomto případě mohl maximálně ošidit sám sebe. Je to prosím tak v pořádku z pohledu např. finančního úřadu? Nehrozí mu žádný postih?

Firma pořídila auto na finanční leasing. Auto bude sloužit také zaměstnanci k soukromému použití. Z jaké částky se počítá 1% do mzdy zaměstnance - ZD+DPH+zaplacené úroky?

Může si manžel v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku, která pobírala pouze rodičovský příspěvek během roku, ale měli příjem z prodeje domu, který byl ve společném vlastnictví obou manželů? 

Dne 17. 2. 2023 jsme převzali osobní vozidlo na základě smlouvy o operativním leasingu, která je sjednána na dobu 3 let , do užívání. Auto jsme 17. 2. 2023 přivezli od nájemce do naší firmy. Nájemce nám doložil pořizovací cenu auta ve výši 415 000 Kč vč. DPH. Dne 21. 2. 2023 jsme nakoupili materiál pro sledování auta (GPS anténu, GSM anténu, komunikační jednotku) v hodnotě 2200 Kč vč. DPH. Tento materiál bude namontován do vozidla další externí firmou, která není plátcem DPH v hodnotě 2 000 Kč. Auto jsme 21. 2. 2023 svěřili zaměstnanci, s tím, že jej může používat i pro své soukromé účely. Z jaké částky máme počítat ono 1 % za soukromé použití?

Zaměstnankyně si uplatňovala daňové zvýhodnění na vnučku, jelikož její dcera v době narození nebyla plnoletá na základě soudního rozsudku o jmenování poručníka. V červenci 2022 dovršila dcera 18 let a zaměstnankyně mi donesla Potvrzení o studiu na SŠ. V měsíci září 2022 mi zaměstnankyně oznámila, že dcera ke dni 15. 9. 2022 přerušila studium. Daňové zvýhodnění bylo zrušeno od října 2022. Jak to bude dál s daňovým zvýhodněním na vnučku? Nový rozsudek o zrušení poručnictví mi zatím nebyl dodán. Musí mi zaměstnankyně dodat Potvrzení od dcery, že neuplatňuje daňové zvýhodnění na vnučku, jelikož je již plnoletá? 

Poplatník uhradil v roce 2022 částku ve výši 9 000 Kč za zkoušku DVPP- Studium pedagogiky pro asistenty pedagoga podle § 20 odst. e) zákona č. 563/2004 Sb. a § 4 vyhlášky č. 317/2005 Sb. Lze tuto úhradu za zkoušku považovat za nezdanitelnou částku základu daně dle § 15 odst. 8 ZDP a odečíst ji od základu daně? Dále si poplatník platí školné na soukromé obchodní akademii - kombinované studium. Lze tuto částku odečíst od základu daně v daňovém přiznání?

Zaměstnankyně požádala o daňové vyrovnání za rok 2022, k žádosti přiložila potvrzení o úvěru ze stavebního spoření na bytové potřeby - zaplacené úroky za rok 2022. Do 4. 9. 2022 byla zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník bytu, od 5. 9. 2022 je vlastníkem dle výpisu z KÚ její syn. Smlouva o úvěru je psána pouze na zaměstnankyni. Pokud není zaměstnankyně vlastníkem bytu, můžu jí odečíst celou částku zaplacených úroků, nebo pouze poměrnou část po kterou byla vlastníkem bytu? 

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na jejich rekreaci. Zaměstnanec poletí do Švýcarska na dovolenou na 5-7 dnů, a protože bude ubytován u známých, nebude kromě letenky hradit nic. Pokud aerolinkám letenku uhradí zaměstnavatel, bude se u zaměstnance jednat o příjem osvobozený dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmu?

Limit pro stravenkový paušál v roce 2023 je uváděn do 107,10 Kč (částka osvobozená od daně). Je u všech typů zaměstnavatelů, tj. státní správa a statní zaměstnavatelé stejný? Protože výše stravného v limitu 5 až 12 hodin je u státní správy 129 Kč až 153 Kč, což mi odpovídá 70 % z 153 Kč = 107,10 Kč, Ale u skupiny „ostatní zaměstnavatelé“, která má jednu sazbu, a to 129 Kč, by byla částka stravného 70 % = 90,30 Kč. 

Zaměstnanci zpracovávám roční zúčtování daně z příjmu. Zaměstnanec si uplatňuje úroky z úvěru. Ve smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru ( jednalo se o refinancování) má uvedeno, že se úvěr poskytuje na financování úhrady jednorázově placeného úvěrového pojištění Cardif ve výši 36 000 Kč a na financování výstavby nemovitosti ve výši 1 200 000 Kč. Můžeme v ročním zúčtování uplatnit celou částku úroků nebo je třeba procentně rozlišit jen tu část, která se týkala výstavby nemovitosti?