Cestovní náhrady - strana 17

Celá firma, cca 50 zaměstnanců, pojede na workshop. Jedná se o dvoudenní workshop, konaný od sídla firmy cca 150 km. Všichni vyjedou ve stejný čas a návrat je také společný. Lze vystavit hromadný cestovní příkaz nebo každý zaměstnanec musí vystavit sám za sebe? 

Společnost s.r.o. zaměstnává ve státech EU zaměstnance na hlavní pracovní poměr, tito zaměstnanci nevytvářejí v těchto zemích ekonomickou činnost, zaměstnavatel tedy nemá v těchto zemích zřízené provozovny. Tito zaměstnanci plní funkci obchodních zástupců a a zajišťují české společnosti kontakty na firmy, které mají zájem o pořízení zboží. Na základě těchto kontaktů česká společnost prodává do těchto zemí zboží. Tito zaměstnanci mají home-office, pracují tedy výlučně ve své zemi. Zaměstnavatel využívá v předmětných zemích personalisty, kteří zpracovávají mzdu dle pravidel dané země a veškeré mzdové odvody a výkazy jsou odváděné výlučně v zemi zaměstnance. Zaměstnanci používají pro výkon práce automobil společnosti a PC vybavení. Otázka 1. Je správný náš názor, že neuskutečňují ekonomickou činnost ani majetek zde přemístěný není za účelem ekonomické činnosti, nevzniká tedy společnosti povinnost registrace v těchto zemích? Tito zaměstnanci nic neprodávají, všechno zboží jde z CZ či třístranným obchodem kde je CZ osoba prostřední osobou. 2. Jaké pravidla pro diety (dle zákonů naší země či státu jejich bydliště?) by měla naše společnost vyplácet těmto zaměstnancům v případě pro ně tuzemských cest (cest po jejich státě) a v případě zahraničních cest, například do místa sídla zaměstnavatele (ČR)? 

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – IV. část 28. REŽIM ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE ZA ÚJMU ZPŮSOBENOU ZAMĚSTNANCI Zaměstnavatel vyhradil...

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též od 1. 1. 2017 došlo k řadě legislativních změn. Abychom Vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme Vám (obdobně jako v minulých letech ve dvou částech) přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Právní věta Je to zaměstnavatel, kdo v mezích stanovených pracovní smlouvou a ostatními pracovněprávními předpisy určuje všechny okolnosti konkrétního výkonu práce zaměstnancem. Je-li tedy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ujednáno...

Vysílání zaměstnanců na zahraniční pracovní cesty a jejich realizace stále přináší množství problémů, nejasností a chyb obsažených v každodenních dotazech. Tento článek se pokusí mnohé objasnit.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 - II. část 20. PRACOVNÍ CESTA A DOBA MIMO PRACOVNÍ DOBU Zaměstnanec je...

Společnost se sídlem v ČR má zřízenou organizační složku na Slovensku. Zaměstnanec má pracovní smlouvu jak v Praze, tak v Bratislavě. (Ovšem zaměstnavatel je dle zákona vždy jen zřizovatel organizační složky.) Nicméně na Slovensku pobírá mzdu a v ČR také. Zároveň mu jsou propláceny cestovní náhrady (stravné apod.) za cesty do a ze Slovenska a za pobyt na Slovensku. Je tento postup správný?

Společnost s r. o. vyplácí na základě vnitřní směrnice zaměstnanci náhrady za použití soukromého vozidla. Nyní nastal případ, kdy majitelem vozidla dle VTP není zaměstnanec ani jeho manželka, ale cizí osoba. Společnost vyplácí náhradu za spotřebu PHM, základní náhradu a silniční daň v případě, že ji neplatí majitel vozidla. Je možné tento postup uplatnit i když není majitelem vozidla zaměstnanec?

Zaměstnanec pojede do Německa na krátkodobou cestu (délka cesty cca 5 hodin). V rámci této prac. cesty bude hradit Eury náklady spojené s účelem této cesty a bude nakupovat PHM do firemního vozidla. Zaměstnanec nepožaduje cestovní náhrady, tzn. nechce vyplňovat zahraniční "cesťák". Je možné uznat související náklady v Eurech v případě, že nebyla oficiálně uskutečněna zahraniční pracovní cesta, tzn. nebyl zpracován zahraniční cesťák?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – I. část

Pracovní doba je podle platné právní úpravy definována jako doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. V případě zaměstnanců, kteří nemají stálé pracoviště, však mohou nastat problémy s určením počátku a konce pracovní doby.

Společnost (a. s.) má se svými zaměstnanci sjednané pouze místo výkonu obec Praha. Začátek a konec pracovních cesty počítá, ale vždy z konkrétního místa (tj. sídlo společnosti na letišti). Pokud se tedy např. pilot přesouvá z Prahy na let do jiné destinace vlakem, zaplatí se mu i taxi, popř. MHD z letiště (sídlo společnosti) na nádraží v Praze. Je to takto v souladu se zákoníkem práce, nebo musí být opravdu ve smlouvě sjednáno pro účely cestovních náhrad pravidelné pracoviště konkrétní adresa společnosti? Nelze se v tomto případě odvolat na § 153 odst. 1 zákoníku práce, kde se píše, že podmínky, které mohou ovlivnit poskytování cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty určí předem zaměstnavatel? Pokud tedy dopředu určíme, že místo nástupu a ukončení cesty je letiště, může být ve smlouvě místo výkonu práce stále jen Praha?

Jednatel má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce - v ní není stanoven nárok na poskytování cestovních náhrad, automobil má firemní pouze pro služební účely, tj. jezdí s ním pouze na pracovní cesty různě dlouhé (od 1 hod. po 16 hod. atd.). Dle ZDP § 6 se dostává do postavení zaměstnance - musí být tedy cestovní náhrady poskytnuty, ačkoliv to nemá ve smlouvě? Pokud to nemá ve smlouvě a cestovní náhrady by mu byly poskytnuty, je to velký problém?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24.10.2015 ve Tvrzi Holešice – III. Část 7. PROBLÉMY V SOUVISLOSTI S PŘEPRAVOU NA PRACOVNÍ CESTĚ Zaměstnavatel vyšle...

Zaměstnanci (prodejci s přiděleným regionem v rámci Čech a Moravy, ale zároveň s místem u stolu v kanceláři v Praze; rozložení aktivit cca 3 dny v terénu a 2 dny u stolu v Praze) mají v pracovních smlouvách uvedeno místo výkonu práce "celá ČR". Hlavním důvodem je vyhnout se administrativě se zpracováním tuzemských cestovních příkazů a výkazů. Zaměstnanci dostávají za dny, kdy cestují po ČR, plný nárok na stravenku. Je tento přístup v souladu s pracovněprávními předpisy?

Musí být soukromý automobil zaměstnance používaný ke služebním cestám havarijně pojištěn? Jakému riziku se vystavuje zaměstnavatel, pokud povolí pracovní cesty automobilem bez uzavřené havarijní pojistky?

a) Má-li jednatel (společník) uzavřenou smlouvu dle NOZ, považuje se za zaměstnance z pohledu ZDP ačkoliv nemá uzavřený pracovněprávní vztah? Pokud jednatel bude mít příjem dle smlouvy dle NOZ a bude mu poskytováno stravné, je to pak jeho zdanitelný příjem oproti tomu kdyby měl pracovněprávní vztah - je to tak? b) Má-li zaměstnanec, ať už klasický zaměstnanec nebo např. společník, jednatel uzavřený pracovněprávní vztah - může se vzdát cestovních náhrad? Zaměstnanci mají místo výkonu práce např. Praha 1, Spálená 1 a cestují na pobočky po Praze a do Brna jezdí vyřizovat obchodní věci. Automobily mají firemní a mohou jezdit pouze služebně. Kdy je povinnost poskytnou cestovní náhrady? Vždy, když se zaměstnanec vydá na cestu mimo výkonu práce např. na 4 hod na ostatní pobočky nebo i v tom případě, že se vrátí na místo výkonu práce za 40 min.? Záleží tedy na časovém úseku a dle toho se poskytnout různé druhy náhrad (stravné, vedlejší výdaje atd.)? Pro firmu je administrativně náročné každé cesty evidovat. c) Lze nějak nastavit pravidla tak, aby každá cesta zaměstnance (jak jednatelů, společníků i klasických zaměstnanců) nepodléhala cestovním náhradám, resp. existuje nějaké schůdné řečení? Zaměstnanci mají firemní automobily pouze ke služebním účelům. Nesmí jezdit soukromě. Například nějak upravit místo výkonu práce (pravidelné pracoviště) či ostatní skutečnosti. d) V případě, že se cestovní náhrady nevyplácí, hrozí nějaká pokuta zaměstnavateli a dle jakého konkrétního zákona a ustanovení, resp. kdo může přijít toto kontrolovat?

Jsme a. s. v České republice, zaměstnanec je Čech a místo výkonu práce v pracovní smlouvě bude Polsko Lodž. Jak vyplácet stravné, je nutné 35 EUR denně dieta, nebo to lze udělat jinak?

OSVČ podniká v nákladní autodopravě. Od pondělí do pátku je mimo domov. Při vyúčtování tuzemského stravného ví, že tuzemské stravné se započítává až po 12 hodinách prac. cesty. Neví však, zda těchto 12 hodin se nezapočítává každý den nebo to platí jen pro první den pracovní cesty?