Cestovní náhrady - strana 6

Česká stavební firma, s. r. o., zaměstnává pracovníky ze Slovenska. Vše je řádně přihlášeno. Pracují po celé republice. Nyní tato s. r. o. dostala zakázku na Slovensku, a tak parta zaměstnanců ze Slovenska tuto práci udělá. Nebude muset jezdit do Česka. Změní se něco na mzdových věcech po dobu vykonávání prací na Slovensku?

K pracovním cestám realizovaným soukromým vozidlem zaměstnance musí zaměstnavatel za toto vozidlo odvést silniční daň. Jak je to u vozidla externího spolupracovníka, kde firma hradí pouze náklady za dopravu bez stravného - je k tomuto vždy sepsána smlouva o náhradě nákladů na cestu. Za toto vozidlo externího spolupracovníka je firma také povinna odvést silniční daň?

Zaměstnanci vykonávali práci z domova (home office), ale neměli sjednánu náhradu za použití vlastních nástrojů, předmětů i za spotřebovanou energii. Může zaměstnavatel tyto náklady uhradit?

Zaměstnavatel v podnikatelské sféře se rozhodl poskytovat svým zaměstnancům horní hranici stravného pro státní sféru stanovenou příslušnou vyhláškou. Tedy v roce 2021 při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin 108 Kč. Na straně zaměstnance nejsou předmětem daně do tohoto limitu a na straně zaměstnavatele jsou daňově uznatelným výdajem?

Jaká jsou pozitiva a negativa stravenkového paušálu? Jaký je na něj pohled z hlediska daní, pracovního práva, sociálního a zdravotního pojištění? Jak jej správně nastavit a vyplácet? Má stále své...

Je možné na žádost zaměstnance, vyplácet tuzemské cestovní náhrady (straně a náhradu jízdních výdajů soukromým vozem zaměstnance) v cizí měně? Pokud ano, jaký kurz se pro přepočet na cizí měnu použije? 

 Pokud vyšleme našeho zaměstnance, který je zaměstnancem odštěpného závodu v ČR (zřizovatel je německá GmbH) na 5denní školení do sídla zřizovatele, kdo a za jakých pravidel mu bude vyplácet mzdu? Zřizovatel z Německa podle minimální mzdy v Německu nebo odštěpný závod v ČR běžným způsobem dle pracovní smlouvy? Bude nějaký rozdíl ve výplatě mzdy, pojede-li stejný zaměstnanec třeba vyřizovat reklamaci k zákazníkovi do Francie?

Koronavirová krize ukázala, že home office není pouze zaměstnanecká výhoda, ale nyní i nutnost. Poslanci KDU-ČSL navrhují zpřesňující pravidla pro home office, vláda tento návrh novely zákoníku práce odmítla pro...

Jsme odštěpný závod německé firmy GmbH. Kolegyně byla na školení a přišla s informací, že v případě vyslání zaměstnanců na služební cestu do naší mateřské firmy (např. na jednání, školení, apod.) jim musí být za tuto služební cestu vyplacena mzda dle německých pravidel, a to přímo naší mateřskou firmou GmbH. Zaměstnanci to pak budou muset složitě zdaňovat v ČR. Bohužel jsem k tomu další informace nedohledala. Jakých pracovních cest se to přesně týká?

Zaměstnanec - rozvozce zboží, k dispozici má rozvozové vozidlo zaměstnavatele. V pracovní smlouvě je sjednáno konkrétní místo výkonu práce, případně pouze město, pracovní doba rovnoměrně rozvržená do 8 hodin denně. V průběhu dne rozváží zboží nejen v místě výkonu práce, ale i do širokého okolí a po rozvozu se vrací do místa výkonu práce a koná další pracovní činnost. Náleží tomuto zaměstnanci cestovní náhrady?

Směna našich zaměstnanců trvá 8 a půl hodiny. Je běžnou praxí, že po odpracování 5 nebo 6 hodin jsou vysláni zaměstnavatelem a odjíždějí na pracovní cestu v délce trvání více 12 hodin. Mají zaměstnanci v těchto případech nárok na stravenkový paušál a zároveň na stravné?

Zaměstnanec používá pro služební cesty soukromé auto (půjčené od kamaráda). Má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady, tj. na základní náhrady + náhrady za spotřebované pohonné hmoty. Kdo v takovém případě hradí silniční daň? 

Pracovník odpracuje v jednom dni směnu od 7-15:30 hod., v 16 hod. nastoupí na pracovní cestu, která trvá do dalšího dne. Je možno mu poskytnout za odpracovanou směnu stravenkový paušál (stravenku) a za dobu, kdy byl na pracovní cestě (delší než 5 hod) stravné? Prosím o uvedení příkladů, kdy má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál (stravenku) a stravné v jeden den. 

Zaměstnanec používá pro služební cesty soukromé auto (půjčené od kamaráda). Má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady tj. na základní náhrady + náhrady za spotřebované pohonné hmoty. Kdo v takovém případě hradí silniční daň? 

Srdečně Vás zveme na webinář s oblíbeným lektorem na pracovněprávní problematiku JUDr. Dominikem Brůhou. Lektor Vám představí právní úpravu práce z domova a její limity pro využití v praxi a...

Máme zaměstnance, kteří pracují 40 hodin týdně. V sobotu pracovali mimořádně 8 hodin přesčas. Náleží jim vždy za tento přesčas stravné jako při pracovní cestě, tj. za 5-12 hod. nejméně 91 Kč, a zaměstnancům, kteří jsou z jiného města ještě cestovní náhrady? Nebo můžeme místo stravného zvolit stravenky, popř. stravenkový paušál?

Je daňově uznatelné občerstvení jednatele na pracovní cestě, pokud má v jednatelské smlouvě stanoveny cestovní náhrady do výše stanovené pro zaměstnance. Cestovní náhrady si nevyúčtovává, dodává pouze doklady za občerstvení (cca 45 000 Kč ročně). 

V pracovních smlouvách máme uvedeno místo výkonu Kladno a Středočeský kraj. Pravidelné pracoviště nemáme sjednáno - sídlo firmy je Kladno. Když zaměstnanec pojede vykonávat práci v rámci Středočeského kraje, má nárok na stravné?

Zaměstnanec dostal zálohu 100 EUR 10. 1. 2021. Na pracovní cestu nastoupil 11. 1. a vrátil se 14. 1. Má nárok na 135 EUR za zahraniční stravné. Směrnicí jsme si stanovili jako den uskutečnění účetního případu den, kdy se vrátí ze služební cesty. Vyúčtování služební cesty tedy vyúčtuji kurzem ze dne 14. 1. 2021, tj. 26,19 * 135 = 3535,65 bude zaúčtováno na MD 512/D 333, ale jakým kurzem zúčtuji zálohu v účetnictví? Kurzem ze dne poskytnutí zálohy nebo kurzem vyúčtování? 

Zaměstnanec, který vykoná pracovní cestu (případně cestu mimo pravidelné pracoviště), má nárok na cestovní náhrady. Jednotlivé druhy cestovních náhrad jsou vymezeny v ustanovení § 156 zákona č. 262/2006 Sb. (dále též „ZP“ nebo „zákoník práce“). Jedná se o náhradu jízdních výdajů, stravného, výdajů za ubytování a nutných vedlejších výdajů.