Články - strana 23

Zaměstnání s povinnostmi zaměstnavatele vzniká ve zdravotním pojištění tehdy, jsou-li zaměstnané osobě, vykonávající pro zaměstnavatele činnost, zúčtovány příjmy zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Je pravdou, že v převážné většině případů je povinností zaměstnavatele odvádět za zaměstnance z úhrnu zúčtovaných příjmů pojistné na zdravotní pojištění, přesto však nalezneme varianty, kdy nebude povinností zaměstnavatele toto pojistné platit.

O mateřské a rodičovské dovolené z pohledu zákoníku práce bylo pojednáno v článku v minulém čísle1). V návaznosti na tento článek se nyní pojednává o tomto institutu z hlediska systémů sociálního zabezpečení, neboť v době mateřství a rodičovství jsou matky dětí zabezpečovány zejména prostřednictvím dávek nemocenského pojištění a dávek státní sociální podpory a mateřství a rodičovství se promítá též do oblasti důchodového pojištění.

Výkon více zaměstnání (pracovněprávních vztahů) u jednoho zaměstnavatele není jevem nijak mimořádným. Proto se nyní blíže podívejme na některé situace, které mohou v praxi nastat, a na postupy zaměstnavatele při jejich řešení z pohledu zdravotního pojištění.

Daňové zvýhodnění v roce 2016 Generální finanční ředitelství na svých internetových stránkách zveřejnilo v průběhu dubna Sdělení pro plátce daně z příjmů ze závislé činnosti k daňovému zvýhodnění 2016....

Oznamování rozhodných skutečností patří ve zdravotním pojištění mezi nejdůležitější povinnosti pojištěnců a plátců. Jaké lhůty se k těmto povinnostem vztahují a jak určujeme jejich počátek, si vysvětlíme v tomto článku.

U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Mateřská a rodičovská dovolená patří mezi důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance, při kterých je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno v rozsahu stanoveném pracovněprávními předpisy. Jaká jsou práva zaměstnance a povinnosti zaměstnavatele a jaké otazníky se v této souvislosti objevují, si uvedeme v tomto článku.

Jedním ze základních práv a zároveň úředních povinností zdravotních pojišťoven je jejich právo provádět u plátců kontroly placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností v oblasti zdravotního pojištění. Základním smyslem kontrolní činnosti je prověřit, zda jednotliví plátci, především zaměstnavatelé, postupují v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění.

Nové datové sady na portálu otevřených dat ČSSZ Již od listopadu 2015 funguje na adrese https://data.cssz.cz portál „Otevřená data České správy sociálního zabezpečení“. Při spuštění portálu bylo k dispozici...

Někteří podnikatelé žijí v představě, že když nepodají zdravotní pojišťovně formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné (dále jen Přehled), pak má tato instituce omezené možnosti, jak takovou nesvědomitou osobu sankčně postihnout. Jaké nástroje má zdravotní pojišťovna k dispozici v případě, když OSVČ ani přes zaslanou výzvu požadovaný Přehled nepodá?

Nemoc hraje ve zdravotním pojištění v přímé souvislosti s placením pojistného velmi důležitou roli, ať se jedná o zaměstnance a jejich zaměstnavatele, nebo o osoby samostatně výdělečně činné.

Vedení evidenčních listů důchodového pojištění (dále jen „ELDP“) je jednou z povinností zaměstnavatelů uloženou v ust. § 38 a § 39 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPSZ“).

Odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (tj. z minimální mzdy) musí být ve zdravotním pojištění zajištěn zaměstnavatelem v případě, kdy se na zaměstnance tato povinnost vztahuje.

Pohyb osob a související pojištění v systémech sociálního zabezpečení jsou v rámci Evropské unie upraveny Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009. Tato nařízení představují základní a závazné normy, které jsou postaveny nad národní právní předpisy jednotlivých států. V současné době postupují podle těchto nařízení nejen státy Evropské unie, ale jsou aplikována i vůči občanům a institucím z Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska.

Služby ePortálu dostupné prostřednictvím přihlašovacích údajů ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) preferuje elektronickou formu komunikace se svými klienty. Z uvedeného důvodu nabízí služby ePortálu, které usnadňují klientům i...

Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak nesporně bude tímto tématem odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Proto musejí zaměstnavatelé pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona.

Uplatnění pojistného zaplaceného poplatníkem na soukromé životní pojištění V rámci Finančního zpravodaje 5/2015 bylo Finanční správou ke konci roku 2015 zveřejněno Sdělení k uplatňování pojistného zaplaceného poplatníkem na soukromé...

Kontrolní činnost zdravotních pojišťoven je primárně zaměřena na to, zda zaměstnavatelé správným způsobem vypočítají a následně odvedou za zaměstnance zdravotní pojišťovně pojistné podle zákona. Proto je prvořadým úkolem zaměstnavatele správně stanovit vyměřovací základ a včas uhradit příslušnou částku na účet určený zdravotní pojišťovnou.

Od 1. ledna 2013 bylo jako tzv. II. pilíř zavedeno na základě zákona č. 426/2011 Sb. důchodové spoření, které představovalo nový doplňkový důchodový systém. V návaznosti na tento zákon bylo pak v roce 2012 s účinností rovněž od 1. ledna 2013 upraveno zákonem č. 397/2012 Sb. pojistné na důchodové spoření. Od roku 2016 se však důchodové spoření ruší.

Pokud analyzujeme právní úpravu nemocenského a zdravotního pojištění, pak registrujeme jak společné znaky, tak určité odlišnosti.