Články

Studenti jako osoby, za které platí pojistné stát, představují ve zdravotním pojištění poměrně velký počet zaměstnanců (a také osob samostatně výdělečně činných), tedy pojištěnců, na které se vztahuje při jejich výdělečné činnosti povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Je také pravdou, že zaměstnavatelé z více důvodů sjednávají v případě potřeby pracovněprávní vztahy právě s těmito osobami, velmi často formou brigády nebo sezónní výpomoci. Které skutečnosti oznamují u studentů zaměstnavatelé zdravotní pojišťovně? Do jaké míry se zaměstnavatelé zabývají u studentů tematikou minima? A platí univerzálně věková hranice 26 let pro posouzení nezaopatřenosti, tedy ve zdravotním pojištění „státní kategorie“?

Při oznámení těhotenství nebo žádosti o mateřskou dovolenou ze strany zaměstnankyně nastává řada kroků, které by měl zaměstnavatel znát. V tomto přehledném průvodci najdete vše důležité: jaké dokumenty si vyžádat, co je povinností zaměstnavatele a na co si dát pozor.

Zaměstnavatel může udělat při odvodu pojistného chybu, jejímž důsledkem je buď vznik nedoplatku, nebo naopak přeplatku na pojistném. Jak se z časového hlediska zpětně provádějí opravy? Z jakého důvodu musí mít zaměstnavatel dokladově podložen odvod pojistného z příjmu nižšího než minimální vyměřovací základ? Lze ve zdravotním pojištění uplatnit odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance?

Nemoc ovlivňuje (nebo může ovlivnit) situaci u zaměstnance a zaměstnavatele, nebo u podnikající osoby. Jak se projevuje rozdíl v případě nemoci trvající celý kalendářní měsíc u pracovní smlouvy, při sjednání některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a také u OSVČ? Jak se stanovuje poměrná část minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, která musí být zaměstnavatelem z důvodu nemoci při odvodu pojistného dodržena? A může být účastna českého systému veřejného zdravotního pojištění i OSVČ ze zahraničí?

Zaměstnavatel musí ve zdravotním pojištění především zajistit řádné placení pojistného za sebe a za své zaměstnance a oznamovat změny týkající se zaměstnanců. Pro plnění stanovených povinností jsou určeny lhůty, jejichž nedodržení je (anebo může být) důvodem pro uplatnění sankčního postihu zdravotní pojišťovnou. Jak zdravotní pojišťovna reaguje, když zaměstnavatel například nepodá formulář Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele nebo neodvede za zaměstnance pojistné tak, jak mu ukládá zákon? Lze odpustit nějakou platbu pojistného nebo alespoň požádat o prominutí vyměřeného penále? Tento článek přináší podrobný pohled na hlavní povinnosti a potenciální sankce, které může zaměstnavatel očekávat při jejich nedodržení.

Jednou z důležitých povinností zaměstnavatele jako plátce pojistného je pravidelně každý měsíc sdělovat zdravotním pojišťovnám jejich pohledávky neboli předpisy pojistného. K tomuto účelu slouží tiskopis Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele (dále jen „Přehled“). Jaký je smysl těchto podávaných Přehledů? Touto formou oznamované hodnoty jsou důležité pro řádný výkon úřední a kontrolní činnosti každé zdravotní pojišťovny, která na základě sdělovaných dat rozhoduje o dalším postupu, jehož cílem je zabezpečit, aby zdravotní pojišťovna obdržela veškeré pojistné, na které má ze zákona nárok. Následující článek srozumitelně vysvětluje, jaké údaje musí Přehled obsahovat a jak postupovat v případě chyb či nesrovnalostí.

Tento článek poskytuje podrobný přehled legislativních změn ve vedení ELDP od 1. 1. 2025 a souvisejících povinnostech zaměstnavatelů v důchodovém pojištění, včetně příkladů z praxe, které nabízejí praktické řešení situací, s nimiž se zaměstnavatelé často setkávají a na které se často dotazují. Upozorňuje nejen na důležité legislativní změny, ke kterým došlo v roce 2024 a které je třeba při vyplňování ELDP zohlednit (rozšíření podpůrčí doby u ošetřovného, úprava důchodových pravidel ad.), ale také na rozšíření povinností zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům, kteří vykonávají rizikové zaměstnání (tj. zaměstnání zařazené do čtvrté kategorie). ELDP je primárním dokladem, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují. Povinnost vyhotovit a předložit ELDP zaměstnavatelům vyplývá z ust. § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení .

V praxi dochází k situacím, kdy na skončení zaměstnání navazuje či pokračuje u téhož zaměstnavatele další pracovněprávní činnost. Jaké podmínky a postupy jsou stanoveny ve zdravotním pojištění, když zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem pracovněprávní vztah na dobu určitou a následně (případně s určitým časovým odstupem) pokračuje u téhož zaměstnavatele další pracovní smlouva či dohoda za stejných nebo změněných podmínek?

Ve zdravotním pojištění zaměstnavatel především vyhodnocuje, zda musí, nebo naopak nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. V návaznosti na výši zúčtovaného příjmu se odlišně postupuje u pracovní smlouvy a u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V některých případech pak charakter nebo výše zúčtovaného plnění ovlivňují pojistný vztah osoby u zdravotní pojišťovny.

Výkon výdělečné činnosti českými občany v zahraničí není v současné době jevem nijak mimořádným. Které základní kritérium je důležité pro určení příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení? Jak je řešeno pojištění osoby v situaci, když je v jedné zemi zaměstnána a ve druhé podniká? Jaký je význam formuláře A1 a která instituce jej žadateli vystavuje?

Období celodenní osobní a řádné péče představuje jednu z problémových oblastí zdravotního pojištění, a to jak u zaměstnavatelů, tak u zaměstnanců – pečujících osob. Proto se při péči o dítě objevuje spousta nejasností, neboť podmínky péče lze splnit jednak u osoby pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku, jednak u osoby pečující nejméně o dvě děti do 15 let věku. Jak má tedy zaměstnavatel správně postupovat při placení pojistného, pokud lze u zaměstnance naplnit podmínky celodenní osobní a řádné péče? A proč je důležitý věk dětí?

Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem je kalendářní měsíc. Zaměstnanec může mít souběžně více příjmů, ať už u jednoho zaměstnavatele, nebo u několika zaměstnavatelů. Pro zdravotní pojištění platí pravidlo, že se pro účel odvodu pojistného a současně dodržení zákonného minima jednotlivé příjmy sčítají. To však neplatí v absolutní rovině. Které příjmy se tedy berou v úvahu?

Od roku 2025 je u pracujících poživatelů starobních důchodů zavedena sleva na pojistném na důchodové pojištění, což má přímý dopad na tyto důchodce, jimž se tak významně zvyšuje jejich pracovní příjem. Zavedení této slevy má však přímý dopad i na zaměstnavatele, neboť zaměstnavatelům jsou v souvislosti s touto slevou uloženy některé nové povinnosti, jejichž porušení je též sankcionováno.

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné standardně formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Je-li při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost (SVČ) vedlejším zdrojem příjmů, není povinností podnikající osoby zálohy hradit. Tito podnikatelé doplácejí pojistné jednorázovou úhradou. Tato platba musí být provedena do osmi dnů po dni, ve kterém byl podán, případně měl být podán, Přehled o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen „Přehled“) za předcházející kalendářní rok. Součástí textu věnovaného této tematice jsou příklady, ve kterých jsou uvedeny správné postupy pojištěnce-OSVČ při zúčtování roku 2024 včetně dopadů na činnost zaměstnavatele.

Od 1. 1. 2025 došlo k zásadním změnám ve zdravotním pojištění týkajících se dohod o provedení práce a také dohod o pracovní činnosti. Přijetím zákona č. 470/2024 Sb. byl v návaznosti na změnu provedenou v ustanovení § 7a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, stanoven mechanismus výpočtu výše rozhodné částky příjmu u dohod o provedení práce. Přijetím této změny je nyní stanovena u dohody o provedení práce rozhodná částka příjmu 11 500 Kč, zatímco u dohody o pracovní činnosti činí tato rozhodná částka příjmu 4 500 Kč. Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, že již dosažení příjmu 11 500 Kč, resp. 4 500 Kč zakládá účast na zdravotním pojištění, tedy s plněním povinností zaměstnavatelem. V těchto souvislostech je ještě zapotřebí poznamenat, že pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance se v rámci kalendářního měsíce sčítají příjmy z více dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele. Je pravdou, žetyto změny kladou povinnosti jak na zaměstnavatele, tak i na zaměstnance, kteří musejí sledovat výši svého příjmu, aby jim u zdravotní pojišťovny nevznikl problém. Článek poskytuje detailní informace, včetně praktických příkladů pro plnění těchto povinností.

Z hlediska řešení pojistného vztahu vyhodnocuje zdravotní pojišťovna jako rozhodné období kalendářní měsíc, přičemž nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní den. Proto postačí, když je pojištěnec evidován v rámci příslušného kalendářního měsíce třeba jen jeden den jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná anebo osoba, za kterou platí pojistné stát. Z toho plyne, že zdravotní pojišťovna se nezabývá situací, kdy má pojištěnec některou z výše uvedených kategorií pokryté období trvající kratší dobu než celý kalendářní měsíc. Kdy vzniká a zaniká účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění a za jakých podmínek je občan ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo OSVČ?

Na přelomu let se zaměstnavatelé setkávají (nejen) ve zdravotním pojištění s různými případy, kdy je nejdůležitějším úkolem především správně stanovit u zaměstnance vyměřovací základ a řádně splnit oznamovací povinnost. Na které změny se musí zaměstnavatelé i pojištěnci připravit od 1. 1. 2025 a jaké postupy platí ve zdravotním pojištění při řešení vybraných situací na přelomu let 2024/2025?

Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo výjimek daných zákonem. Trvá-li zaměstnání celý kalendářní měsíc, musí být vyměřovací základ zaměstnance alespoň na úrovni minima 20 800 Kč, výjimky z tohoto pravidla jsou uvedeny v dalším textu. Minimální vyměřovací základ se ve zdravotním pojištění poměrně snižuje podle počtu kalendářních dnů trvání některé z dále uvedených skutečností.

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto v následujícím textu upozorňujeme na jejich nejdůležitější zákonné povinnosti. Jedná se zejména o povinnost oznamovat změny ve zdravotním pojištění, především nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání, změnu zdravotní pojišťovny nebo skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit pojistné. Pokud zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, a to ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále, nebo uložení pokuty.

Jednatel společnosti s ručením omezeným bude mít za vykonanou práci pro společnost pravidelnou měsíční odměnu ve výši 10 000 Kč. Odvádí se pojistné na zdravotní pojištění z této částky? Jak by to bylo s dopočtem do minimálního vyměřovacího základu? Kdyby současně i podnikal, postačí písemné prohlášení, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy? Pojištěnec má takto nízké příjmy ve více firmách, nicméně si údajně platí jako OSVČ alespoň minimální zálohy. Jak na takovou situaci nahlížet ve zdravotním pojištění? V dalším textu přinášíme odpovědi na otázky týkající se specifického postavení jednatelů ve zdravotním pojištění a nabízíme přehled klíčových principů a postupů, které pomohou zaměstnavatelům i pojištěncům se lépe orientovat v otázkách stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného.