Dokumenty

Flexinovela přinesla do pracovního práva větší flexibilitu, ale i nové praktické problémy při rozvazování pracovních poměrů. Zaměstnavatelé často narážejí na nejasnosti v postupech či zvýšená právní rizika. Jak se těmto komplikacím vyhnout? Připojte se k našemu webináři, kde vám Mgr. Jindřich Fuka nabídne praktické rady a řešení k následujícím tématům: první zkušenosti s novinkami na úseku změny běhu a délky výpovědní doby praktické dopady sloučení zdravotních výpovědních důvodů důsledky změn ve lhůtách, doručování atd. aktuality ke dni konání akce

Náš zaměstnanec bude členem volební komise. Pracuje na směny v nerovnoměrně rozvržené PD, úvazek 37,5 hod./týden. Co má zaměstnanec doložit pro náhradu mzdy při překážce na straně zaměstnance a jak velká část PD mu bude proplacena? Proplácí se se nějaká fiktivní část nebo původně naplánované směny? Pokud bude mít např. noční, jaká náhrada mu připadne týká se to i víkendových směn? 

Nastane situace, kdy se ukončí pracovní poměr dohodou k 31.12.25. Jaká výše podpory se bude vyplácet? Pracovní poměr skončí v roce 2025, kdy se při dohodě zkracuje podpora na 45 %, ale o podporu by zaměstnanec žádal až od 01.01.26, kdy se již při dohodě podpora nově nezkracuje. Jak se k tomuto bude přistupovat? 

Prezident Petr Pavel jmenoval Jiřího Kauckého předsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ve funkci, do které nastoupil v roce 2020, tak bude pokračovat dalších pět let. Nové funkční období mu začne 1. září. Pavel mu v krátkém projevu popřál, aby se mu dařilo ve všech hlavních oblastech činnosti úřadu.

Za dítě, seniora nebo nezaměstnaného by měl stát podle návrhu ministerstva financí příští rok na zdravotní pojištění platit měsíčně 2188 korun, tedy o 61 Kč víc než letos. Státní rozpočet to bude stát 4,4 miliardy Kč. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, který ministerstvo financí vložilo do informačního systému úřadu vlády a na který dnes upozornila Česká televize (ČT). Letos platba za státní pojištěnce obnáší podle dřívějších údajů zhruba 154 miliard korun.

Flexinovela zákoníku práce , ve spojení s novelou § 34 a § 35 občanského zákoníku , přinesla od 1. 6. 2025 v oblasti zaměstnávání mladistvých jednu zásadní změnu, a sice možnost zaměstnávat mladistvé od 14 let a mladistvé, kteří ještě neukončili povinnou školní docházku. Tuto skupinu zaměstnanců bude však možné zaměstnávat jen za splnění celé řady podmínek a jen v období hlavních „letních“ prázdnin. Odlišná pravidla se týkají především samotné práce, kterou mohou tito mladiství vykonávat, úpravy pracovní doby, nepřetržitého denního odpočinku a „večerní“ a noční práce.

Nastoupil k nám zaměstnanec, doložil mi rodné listy 6 dětí, 4 jsou jeho vlastní a 2 jsou jeho vnuci, kde doložil soudní rozhodnutí o svěření dětí do pěstounské péče babičky, zároveň mám na tyto 2 děti "dohodu o výkonu pěstounské péče", kde osoba pečující je babička (manželka našeho zaměstnance). 1. potřebovala bych vědět, zda se takovéto děti považují za vyživované a zda dědeček může uplatnit daňové zvýhodnění na ně (babička nepracuje, je s dětmi doma - mají 3 roky), i když jako pečující osoba je uvedena babička? 2. pokud si je do daní uplatnit může, co mi ještě musí doložit - mám rodné listy, dohodu o výkonu pěstounské péče 3. zaměstnanec má exekuce - považují se i tyto děti v pěstounské péči za vyživované osoby pro potřeby exekucí? 

Zaměstnankyně byla na rok na dočasné pracovní neschopnosti, podpůrčí doba ji skončila 3.7. 2025. Od 4.7. 2025 bude mít nárok na invalidní důchod III. stupně (možná o něm ještě není zatím rozhodnuto). V zaměstnání si požádala o čerpání staré dovolené od 4. 7. 2025 s tím, že po jejím vyčerpání má v plánu se vrátit na úvazek 3 hodiny denně. PN byla ukončena k 3.7. 2025 a proto jsme jí začali od 4. 7. 2025 vyplácet náhradu za dovolenou. Dne 12. 8. 2025 přišlo od ČSSZ oznámení o ukončení PN k 2. 8. 2025 (ačkoliv my jsme vůbec neměli informaci, že tato PN stále běží, protože jsme předtím dostali oznámení o ukončení k 3. 7. 2025). Po dotazu na ČSSZ nám bylo sděleno, že jí ještě běžela jakási měsíční ochranná doba a my bychom jí tak měli provést opravu ohledně vyplacené dovolené. Je čerpání této ochranné doby povinné? Zaměstnankyně neměla problém s tím, vrátit se od 4. 7. 2025 zpět do zaměstnání ( a čerpat dovolenou), o této ochranné době vůbec nevěděla. Je nutné tedy dělat změny ve vyplacené dovolené a nebo bude stačit, pokud si to na ČSSZ opraví tak, že tato ochranná doba nebyla využita a ponechají původní datum ukončení PN, tj. 3. 7. 2025?

Stát zvýší od ledna minimální mzdu o 1600 korun měsíčně na 22 400 korun hrubého. České televizi částku vypočtenou podle nové prognózy ministerstva financí potvrdil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nejnižší možný výdělek na plný úvazek přesáhne 43 procent mzdy průměrné, což je nejvyšší podíl v české historii. Spolu s minimální mzdou vzrostou o téměř osm procent i nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře. Lidé uklízející ulice, šičky oděvů nebo třeba pracovníci v porcelánkách – zaměstnání, ve kterých lidé často dostávají minimální mzdu. S 20 800 korunami hrubého, které teď měsíčně vydělávají, mají velmi často problém vyjít. Vláda loni na podzim rozhodla, že minimální mzda v příštím roce dosáhne 43,4 procenta průměrné mzdy. Tu ministerstvo financí odhadlo pro rok 2026 na bezmála 51 500 korun. Nejnižší možný výdělek za plný úvazek tak vzroste na téměř 22 a půl tisíce hrubého. Podle ministerstva financí ho nyní pobírají více než tři procenta zaměstnanců – zhruba 118 tisíc lidí. Od příštího ledna jim tak stát zvýší minimální mzdu o téměř osm procent.

Jak bude vypadat výpočet povinného podílu zaměstnávání OZP a následný odvod při změnách účinných od 1.1.2025 v níže uvedených příkladech? 1. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců 146, firma zaměstnává 3 osoby se zdravotním postižením a zároveň odebrala výrobky či služby v hodnotě 600 tis. Kč? 2. Průměrný přepočtený počet všech zaměstnanců u zaměstnavatele byl 50, firma nezaměstnává žádné osoby se zdravotním postižením, ale odebrala výrobky či služby v hodnotě 700 tis. Kč? Předpokládejme, že průměrná mzda v národním hospodářství za I. až III. Q. 2025 bude činit např. 47.000,- Kč. 

1. Chceme poskytovat z FKSP nenávratnou sociální výpomoc zaměstnancům v mimořádně závažných případech a při řešení složitých sociálních situací, v případech postižení živelnou pohromou do výše 15 000 Kč. Mělo by se jednat o případy, kdy zaměstnanci zemře partner nebo dítě a kdy mu např. požár nebo povodeň zničí nemovitost, ve které bydlí. Nebyl vyhlášen nouzový stav. 2. Stejnou nenávratnou sociální výpomoc chceme vyplácet i pozůstalým po zemřelém zaměstnanci. Pozůstalí nejsou našimi zaměstnanci. Můžeme tady použít § 10 odst. 3 písm. c) bodu 5 ZDP jako bezúplatný příjem nabytý příležitostně? 3. V případě úmrtí zaměstnance z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání můžeme poskytnout sociální výpomoc nad rámec zákonného odškodnění? Do výše 50 000 Kč. 

Našla jsem několik článků o přečerpané dovolené, chápu tedy, že jde srážku podle § 147 ZP a srážet lze jen ve výši 1/3 jako pro nepřednostní pohledávku. Musí být se zaměstnancem uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy? Nebo stačí jen fakt, že zaměstnanec ztratil právo na určitou část dovolené? Dále je mi jasné, že srážet se bude částka odpovídající vyplacené částce za poslední čerpané hodiny (to co se vyplatilo se srazí, tedy se případně nepoužije aktuální průměrný výdělek). Co mi není jasné je, jak se srážka fakticky provede. Odečtu jen z čisté mzdy částku 1/3 jako pro nepřednostní pohledávku, tolik měsíců, než částku uhradím? Nebo se to řeší na úrovni hrubé mzdy? Ale co když PP skončí a další měsíce už nemám z čeho srážet, nebo ani z poslední mzdy nemohu srážku provést? Když mi zaměstnanec vyčíslenou částku pošle nebo složí do pokladny, jak se to projeví na výplatních páskách, potvrzení o zdanitelných příjmech a přehledech na pojistné a dani? Zkrátka prosím o vysvětlení reálného postupu, jak to máme udělat.

Prezident republiky Petr Pavel jmenuje v úterý dne 26. srpna 2025 v 9.30 hodin na Pražském hradě předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).  Senát zvolil dne  23. 7. 2025 Mgr. Jiřího Kauckého, který byl navržen jako jediný kandidát.  Mgr. Jiří Kaucký nastoupil do vedení Úřadu v září 2020 a Senát se ho rozhodl nominovat i na další období. Do úřadu by měl nastoupit letos v září po jmenování prezidentem Petrem Pavlem. 

V praxi v letošním roce již existuje poptávka po aplikaci kolektivního vyjednávání na základě principu majority, popřípadě principu reprezentativnosti, tedy principů, které do § 24 zákoníku práce s účinností od 1. 8. 2024 zavedla novela č. 230/2024 Sb. Naráží se však na praktické problémy při snaze odpovědět na otázky, které zákonodárce v právní úpravě výslovně neřeší a jejichž výklad může být sporný. Cílem tohoto článku je většinu těchto otázek uvést a poskytnout na ně právní názor, který se v případě vícero možných výkladů vždy snaží zohlednit smysl a účel aktuálně účinného § 24 zákoníku práce , jehož záměrem je podpořit kolektivní vyjednávání a eliminovat patové situace, které za dřívější právní úpravy kolektivní vyjednávání zcela znemožnily.

V roce 2024 pracovala polovina lidí se zdravotním postižením ve věku 20–64 let, u lidí bez postižení to bylo 85 %. Mezi lety 2018 a 2024 vzrostl podíl lidí se zdravotním postižením, kteří měli zaměstnání nebo jinak pracovali. Zatímco v roce 2018 pracovalo 41 % lidí ve věku 20–64 let se zdravotním postižením, o šest let později to bylo již 50 %. Stále je to ale o poznání méně oproti populaci lidí bez postižení daného věku, ve které v roce 2024 pracovalo 85 %. Mezi lidi se zdravotním postižením jsou v rámci výběrového šetření o lidech s postižením počítáni jak lidé s přiznanou invaliditou, příspěvkem na péči či průkazem pro osoby se zdravotním postižením, tak lidé, kteří lékařem uznané postižení nemají, ale cítí se kvůli dlouhodobým zdravotním problémům omezeni ve vykonávání běžných činností. Za pracující jsou pak považováni všichni, kteří v referenčním týdnu odpracovali alespoň jednu hodinu za odměnu, bez ohledu na to, zda se jednalo o zaměstnanecký poměr, podnikání či práci na dohodu, nebo pracovali jako pomáhající rodinní příslušníci.

Policisté, hasiči, celníci a pracovníci vězeňské služby dostali tento týden první výplatu, ve které jim stát přidal tři tisíce měsíčně. Stabilizační příspěvek se zvedl 1. července. Ještě víc získali vojáci. Jim stoupl příspěvek na bydlení i tarify. Nižším hodnostem o 7,5 procenta, vyšším o pět procent. Opozice růst platů podporuje, vadí jí ale zvýhodnění armády proti ostatním bezpečnostním sborům. Jak vojákům, tak i policistům a hasičům přidala vláda z armádního rozpočtu. V něm přitom i bez toho chybělo sedm miliard k dosažení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan oceňuje, že peníze byly převedeny do kapitoly ministerstva vnitra. „Všichni policisté a hasiči už podepsali své nové personální výměry,“ dodal.

V souladu se zákonem o zaměstnanosti má zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu 4 %, případně tuto povinnost plnit tzv. náhradním plněním. Jestliže v průběhu kalendářního roku dojde k přeměně společnosti (má více než 1000 zaměstnanců) s právními účinky k 1.7.2025 s tím, že podstata právní přeměny spočívá v odštěpení sloučením, kterým k uvedenému datu všichni zaměstnanci přejdou na nástupnický subjekt, jak se bude počítat povinný podíl za rok 2025 a které na přeměně zúčastněné společnosti příslušný reporting činí? Pro úplnost je třeba dodat, že původní zaměstnavatel z povahy tohoty typu přeměny jako právnická osoba přeměnou nezaniká, ale nadále funguje, byť má jen statutární orgán a nikoliv zaměstnance.

Vláda se chystá ve středu projednat plán s opatřeními na podporu kolektivního vyjednávání. Vyšší by mohl být příspěvek státu i evropské dotace na projekty, které by vedly k rozšíření kolektivních smluv na víc zaměstnanců. Cílem je, aby tyto dohody o pracovních podmínkách či růstu mezd pokrývaly 80 procent pracovníků v Česku. Nyní je to asi 35 procent. Vyplývá to z navrhovaného dokumentu, který má ČTK k dispozici. Podle odborů si lidé ve firmách s kolektivní smlouvou vydělali v roce 2023 v průměru o 90.408 korun víc než v podnicích bez smlouvy, odpracovali za měsíc průměrně o pět hodin méně.

Výkladová stanoviska AKV (XXXVI.) JUDr. Jan Vácha Ph.D. JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar 2.PRODLOUŽENÍ ZKUŠEBNÍ DOBY a neplacené volno * Dle ustanovení § 35 odst. 4 druhá...

Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 31. červenci 2025 celkem 329 501 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 14 036 více než v červnu a o 46 490 uchazečů více než před rokem. Podíl nezaměstnaných ke konci července mírně stoupl na 4,4 %, meziročně byl vyšší o 0,6 procentního bodu. Firmy nabízely 95 553 volných pracovních míst, nejvíce tradičně v Praze a ve Středočeském kraji. Zájem nových uchazečů o online registraci přes Klientskou zónu Jenda roste, tuto formu využívá téměř 36 % z nich.