Od začátku příštího roku se minimální mzda zvýší na 22 400 korun hrubého měsíčně, což představuje nárůst o 1 600 korun oproti letošní úrovni. Nejnižší zákonný výdělek na plný úvazek se tak přiblíží k polovině průměrné mzdy a vůbec poprvé překročí hranici 43 procent.
Zvýšení se dotkne zhruba 120 tisíc zaměstnanců, kteří dnes pobírají minimální mzdu, typicky v profesích s nízkými výdělky, jako jsou pomocné práce, úklid, textilní výroba nebo některé provozy ve zpracovatelském průmyslu. Spolu s minimální mzdou porostou také nejnižší zaručené platy ve veřejném sektoru, a to téměř o osm procent.
Podle vlády by růst minimální mzdy měl při současné nízké inflaci přispět ke zvýšení reálných příjmů lidí s nejnižšími mzdami. Zároveň se tím posiluje její role jako orientačního bodu pro odměňování v ekonomice. Opozice i odbory krok vítají, část z nich ale upozorňuje, že tempo navyšování by mělo být rychlejší, aby minimální mzda lépe odpovídala skutečným životním nákladům.
Současný mechanismus růstu vychází ze zákona, podle něhož má minimální mzda do konce desetiletí postupně dosáhnout 47 procent průměrné mzdy. Zaměstnavatelé považují tento automatický výpočet za kompromis mezi ochranou zaměstnanců a udržením nákladů firem pod kontrolou.