Dokumenty - strana 7

Naše zaměstnankyně měla požádáno o rodičovskou dovolenou do 31. 8. 2023. Následně si požádala o prodloužení, resp. o poskytnutí neplaceného volna od 1. 9. 2023 do 31. 8 2024 z důvodu péče o dítě do 4 let věku a tím prodloužení rodičovského příspěvku, (dítě se narodilo 11. 9. 2020), zaměstnavatel žádosti o poskytnutí neplaceného volna souhlasil. Nyní bychom chtěli s touto zaměstnankyní ukončit pracovní poměr, za prvé - místo pro ní již nemáme, za druhé, pracuje již někde jinde a víme, že k nám už se nevrátí. Jakým způsobem máme možnost ukončit pracovní poměr, pokud nepřistoupí na ukončení dohodou?

Společným znakem řady personalistů, ale také manažerů je značná snaha o zodpovězení otázky „Jak motivovat zaměstnance?“. Přičemž znalosti základních teorií, jako je Maslowova pyramida (potřeb) a dalších teorií zaměřených na identifikaci a škálování potřeb, v praxi nemusí vždy zcela pomoci. Ač jsou teorie motivace k vytvoření efektivních motivačních programů důležité, jednoznačně nejsou tím jediným, co by mělo motivační program formovat.

Zvláště v aktuálním období nízké nezaměstnanosti hledají mnozí zaměstnavatelé další způsoby, jak získat novou pracovní sílu. Jednou z cest může být i zahájení spolupráce se střední či vyšší odbornou školou, v jejímž rámci budou žáci či studenti na pracovišti zaměstnavatele vykonávat praktickou část svého vzdělávání a naváží tak se zaměstnavatelem první kontakt. V takovém případě je však nezbytné věnovat pozornost řadě souvisejících právních povinností, přičemž mezi nejdůležitější z nich patří zajištění povinných lékařských prohlídek žáků či studentů. Zanedbání tohoto aspektu praktické výuky může totiž mít značné negativní konsekvence vzhledem k odpovědnosti osob, na jejichž pracovišti studující činnost konají, za potenciálně vzniklou újmu v důsledku úrazu praktikanta.

Přijetím tzv. konsolidačního balíčku, tj. zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, došlo i ke změnám v oblasti mezd a platů. Došlo mimo jiné k omezení daňových slev a nezdanitelných částí základu daně, k velkým změnám v oblasti zaměstnaneckých benefitů, rozšířila se progrese daně z příjmů fyzických osob, znovu se také zavedla sazba nemocenského pojištění pro zaměstnance atd.

(Sledované období: 11. 1. 2024 – 2. 2. 2024)

Výkladová stanoviska AKV (XXXII.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar 1. Nařízení práce na dálku a úhrada nákladů * Dle ustanovení § 317 odst. 3 zákona č. 262/2006...

Mateřská a navazující rodičovská dovolená jsou obdobími delší nepřítomnosti zaměstnankyně (nebo zaměstnance) na pracovišti. Tato situace vyžaduje od zaměstnavatele řešení jak z pracovněprávního pohledu, tak v oblasti zdravotního pojištění. Zaměstnavatel musí jednak přemýšlet, jak dočasně nepřítomného zaměstnance nahradit, jednak nesmí zapomenout na možnosti a související zákonné povinnosti v oblasti pracovního práva a zdravotního pojištění.

Informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci je klíčovou součástí jakéhokoliv pracovněprávního vztahu, která napomáhá vytvářet transparentní, předvídatelné a spravedlivé pracovní prostředí. V důsledku loňské novely zákoníku se významným způsobem rozšířily informační povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům, především pak informační povinnosti související s obsahem pracovního poměru a právního vztahu založeného dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Článek se ale zabývá také dalšími informačními povinnostmi plynoucími nejen ze zákoníku práce .

Zaměstnanec 1. 9. 2023 nastoupil do zaměstnání (40hod/týdně), 30. 11. 2023 nastoupil na nemocenskou, kterou ukončil 21. 1. 2024. V roce 2023 měl nárok na dovolenou 8 dnů (25 dnů ročně) a v roce 2024 na 25 dnů, když bude celý rok zaměstnaný. Je to zprávně, nebo se mu dovolená krátí?

Jaké cizince je potřeba uvádět do přílohy č. 2 Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti? Jedná se o všechny cizince včetně zaměstnanců ze Slovenska, kteří nemají trvalý pobyt v ČR, ale pracují zde více než 183 dní nebo máme uvádět pouze ty, kteří vykonávají činnost pro zaměstnavatele dobu kratší než 183 dní?

V tomto vydání týdeníku se zmíním o změnách v tvorbě a čerpání FKSP, konci kolků, vyúčtování daně z příjmů za rok 2023 atd.

Od 1. 1. 2024 je platná nová úpravu ručení dodavatele (stavebního podnikatele) za mzdové nároky zaměstnanců subdodavatele, a to konkrétně v ustanovení § 324a zákoníku práce. Dodavatel je nyní odpovědný za mzdy, platy a odměny zaměstnanců subdodavatele v rozsahu, v jakém se podíleli na smluvním plnění pro dodavatele.

Chtěla bych se zeptat na zaměstnanecké benefity, resp. na nový limit od r. 2024, a to do výše částky 21.983 Kč/rok, do kterého jsou tyto benefity osvobozené od daně a pojistného. Hodnotí se tento limit souhrnně pro všechny pracovní poměry ( i dohody) u jednoho zaměstnavatele dohromady nebo za každý poměr zvlášť tzn. že by každý poměr měl ten limit 21.983 Kč/rok zvlášť např. dvakrát, jednou za pracovní poměr a jednou pro dohodu?

Řidič tramvaje na základě příslušného průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla řídí kolejové vozidlo na tramvajové dráze a přepravuje bezpečně cestující v kolejové síti dopravce.

Máme zaměstnankyni, která má pracovní úvazek 4 hod./týden, mzdu má 15 000/měsíc. Má i jiné příjmy, co od ní potřebuji dodat, abych nemusela z její mzdy odvádět zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy?

Stalo se mi, že jedna zaměstnankyně měla vystavenou neschopenku na 16 dní s vystavením od lékaře ukončení neschopenky. Následně po třech dnech jí lékař vystavil novou neschopenku se zpětným datumem, tak že jí nová neschopenka navazovala na předcházející. Bohužel jsem do mezd zadala novou neschopenku a ne navazující. Po konzultaci s OSSZ mi bylo sděleno, že to jsou neschopenky jako navazující. Tak se stalo, že zaměstnankyně dostala z organizace vyplacené náhrady za nemoc a také nemocenské dávky z OSSZ. Mohu zaměstnankyni srazit neoprávněně vyplacené náhrady za nemoc nebo s tím musí zaměstnankyně souhlasit např. na základě splátkového kalendáře? Můžete mi prosím Vás poradit jak správně postupovat? 

V tomto vydání týdeníku se zmíním o uskutečněných i připravovaných změnách v oblasti DPP, dřívějším odchodu do důchodu u některých profesí atd.

Zaměstnáváme hodně cizinců z Ukrajiny s vízem za účelem dočasné ochrany. Vždy jsme s nimi uzavírali pracovní poměr na dobu určitou dle platného víza. Následně, jak se jim vízum prodloužilo, prodloužili jsme také pracovní poměr. Opět jen po dobu platnosti víza. Nyní budou mít tito cizinci prodloužené vízum na další rok tj. do 31.3.2025. Tím, že jsme jim prodlužovali PP několikrát, nyní musíme prodloužit PP na dobu neurčitou. Pokud se jim další vízum neprodlouží, nebo bude ukončen válečný konflikt na Ukrajině, pozbyde důvod jejich pobytu na území ČR. Nebudou zde mít platný pobyt. My je tedy již nebudeme moci dále zaměstnávat. Na základě jakého § zákoníku práce ukončíme pracovní poměr? Zaměstnávat cizince z tzv. třetích zemí můžeme pokud mají platný pobyt a povolení k zaměstnání, zam. kartu apod. (tito cizinci samozřejmě povolení nepotřebují, ale platný pobyt za výše uvedeným účelem ano). Lze použít § 52 písm. f) "nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce..."? V tomto případě je ale stanovená 2 měsíční výpovědní doba. Avšak ten cizinec již pracovat bez platného víza nemůže. Prosím o radu, jak v tomto případě postupovat.