Otázky a odpovědi - strana 2

Náš dotaz se vztahuje ke stravovacímu personálu, který se přímo podílí na přípravě nebo výdeji jídla, a jejich povinnosti uhradit firmě jedno jídlo za každou odpracovanou směnu. Je někde taková povinnost stanovená? A pokud není, můžeme těmto zaměstnancům nařídit úhradu jednoho jídla za směnu? Je rozdíl, zda by šlo o státní sféru nebo podnikatelskou? A můžeme jako příspěvková organizace zřízená územním správným celkem, poskytovat stravenkový paušál ve výši 116,20 Kč, pokud by cena jídla byla 116,20 Kč nebo pro nás stále platí vyhl. 84/2005 Sb., o závodním stravování, a tedy musíme respektovat 55 % z ceny hlavního jídla a přispívat bychom tak mohli jen 63,91 Kč? A celou částku můžeme přispívat z FKSP?

Zaměstnanec měl sjednán až do konce roku 2023 celý úvazek = 1. V lednu 2024 si domluvil změnu úvazku na 0,5 a následně v únoru 2024 již jen 0,2, kdy k poslednímu dni v únoru 2024 došlo k ukončení pracovního poměru dohodou. Rozhodné období tak je 4. čtvrtletí 2023 s plným pracovním úvazkem. V používaném mzdovém programu dojde k přepočtení pro účely Potvrzení pro úřad práce pouze částka k úvazku aktuálnímu ke konci pracovního poměru (v tomto případě 0,2). Úřad práce naši uživatelku přesvědčil, že mají oporu v § 353 zákoníku práce a údajně by se měl brát v potaz původní úvazek. Dle názoru jedné z kolegyň je toto tvrzení prý poměrně demagogické, neboť nikde se legislativa k velikosti úvazku nevyjadřuje. Kolegyně se odkazuje na § 356 „Formy průměrného výdělku – zákoník práce a navrhuje sdělit příslušnému úřadu práce, že v případě potvrzení průměrného čistého výdělku je výpočet v používaném mzdovém programu podle § 356 zákoníku práce. Jestli má ÚP jiný názor, ať sdělí, podle jakého předpisu. Podle kolegyně to dává smysl, protože pracovník skončením poměru „přichází“ o výdělek, který měl ve výši sjednaného úvazku ke dni skončení“. Já se domnívám, že pravdu má úřad práce a použije se v tomto případě § 353 zákoníku práce. Poprosím Vás o stanovisko, jak v tomto případě správně postupovat a vypočítat správný výdělek pro úřad práce v případě přiznání správné výše podpory v nezaměstnanosti. 

Zaměstnanec nastoupil 1. 1. 2024 se zkušební dobou 3 měsíce do 31. 3. 2024, během zkušební doby měl ošetřovné na dítě od 4. 3. do 12. 3. 2024, tedy 7 pracovních dní. Od 2. 4. 2024 má zaměstnanec neschopenku. Je možné, až zaměstnanec neschopenku ukončí, ho propustit ve zkušební době za ty dny, co bylo ošetřovné?

Jsme příspěvková organizace. Vedoucí úseku X, který je jmenován a má pracovní poměr na dobu neurčitou, bude teď zastupovat – vést i další úsek Y po dobu mateřské dovolené vedoucí úseku Y. Mohu mu napsat druhé jmenování na vedoucího úseku Y s citací „po dobu překážek v práci zaměstnankyně XY“? Je i jmenování bráno jako klasická doba určitá a musím tam uvést „nejdéle do ... 3 roky" nebo když již má PP na dobu neurčitou, dobu uvádět nemusím? Vedoucí úseku X bude sice vést a zaštiťovat i úsek Y, ale nemá časový prostor, aby zvládl obě pozice naplno. Proto se práce vedoucí úseku Y rozmělnila mezi více lidí a došlo k přeskupení některých pracovních činností úseku Y mezi jednotlivé zaměstnance. Od 1. 5. nastupuje nová zaměstnankyně, která se bude učit práci od různých zaměstnanců daného úseku i kvůli zastupitelnosti. Mohu i tuto zaměstnankyni navázat jako zástup, po dobu překážek v práci dané vedoucí, nejdéle však na 3 roky? Další zaměstnankyně stejného úseku Y také otěhotněla a máme za ní náhradu. Po určitou dobu spolu budou na pracovišti. Většinou jsem psala zástup za MD, RD, ŘD, neplacené volno - nejdéle do...... Mohu v tomto případě napsat „po dobu překážek v práci zaměstnankyně, nejdéle však do ...3 roky“ a tím pokryji i dobu zaškolení? Když budu psát na dobu určitou na 3 roky, pak platí od 1. 4. 2024 do 31. 3. 2027? 

Zaměstnanci bylo zsnesením schváleno oddlužení ve formě měsíčních splátek ve výši 9 400 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že splátku nebude možné v této výši zaměstnanci srazit? V Usnesení není uvedeno, zda je případná nižší měsíční splátka konečná nebo zda její „dlužná“ výše přechází do dalších měsíců (stejně jako při srážkách výživného). Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci i další peněžitá plnění (např. měsíční příspěvek na penzijní spoření), připočítává se tato částka k čisté mzdě a musí se srážky provádět se započtením tohoto příspěvku?

Při propočtu rezervy na nevyčerpanou dovolenou se vychází z průměru hodinnového výdělku za: a) 3. Q, kdy průměr vidíme na výplatních páskách k 31. 12. běžného roku a tímto průměrem vynásobíme počet hodin nevyčerpané dovolené × 0,338 (soc., zdrav.), b) 4. Q, kdy průměr vidíme na výplatních páskách za leden následujícího roku. Máme postupovat při propočtu nebvyčerpané dovolené k 31. 12. dle bodu a) nebo b)?

Budeme odvolávat vedoucího úseku, který má založen pracovní poměr smlouvou na řadového zaměstnance a později byl jmenován do fce vedoucího úseku. Místo něj bude nastupovat nový vedoucí úseku. Stávajícímu vedoucímu bude nabídnuto nově vzniklé místo vedoucího oddělení na stejném úseku. Je možné na jeden papír napsat, že jej odvoláváme a pokud nabízenou pozici do určitého data nepřijme a toto nám písemně neoznámí, pak, aby to bral zároveň jako výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoník práce 262/2006 Sb. s tím, že mu dvouměsíční výpovědní doba začíná běžet od.... a prac. poměr končí dnem..... Nárok na odstupné ze zákona nevzniká. Pokud bychom pro něj odpovídající pozici neměli, pak rovnou oznamujeme, že začíná běžet výpověď? Je nějaká doba, kterou mu musíme dát na rozmyšlenou, jestli novou pozici přijme nebo je to o „lidské" domluvě termínu do? Můžeme jmenovat vedoucího oddělení, který má pod sebou než řadové zaměstnance a zároveň s ním písemně domluvit, že v případě odvolání bude moci pokračovat na pozici uvedené v pracovní smlouvě před jmenováním? U "vyšších" vedoucích toto sjednat nemůžeme, viďte? Tam je to jen o jmenování-odvolání i když někteří mají prac.smlouvu a pak jmenování a jiní rovnou jmenování a dohodu o pracovních podmínkách. 

Základní pravidla dovolené - její převádění, proplácení, nařízení, i to, že dovolenou z minulého roku může zaměstnanec od července čerpat bez potřeby schválení, je mi jasné. Ale vyvstaly mi několik nejasností: Dovolené nad rámec zákona - musíme převádět bez písemné žádosti, i když máme ve smlouvě 25 dní? Samozřejmě ideální by bylo mít ve smlouvě, že dovolená nad rámec zákona se řídí vnitřním předpisem, a nechat ji nabíhat až po vyčerpání zákonného nároku, ale těžko nyní všechny zaměstnance přimějeme podepsat takovýto dodatek. Moje otázka tedy zní - existuje situace, kdy dovolená propadne? Ať již zákonná či poskytovaná nad rámec zákona? Kdyby nastal extrémní případ, že nám někdo nebude dovolenou čerpat třeba 5 let v kuse, skutečně mu žádná nepropadne a bude mít po 5ti letech 5 x 25 dní = 125 dní dovolené? Lze nepřevádět dodatkovou dovolenou bez informování zaměstnanců i v případě, že ve smlouvě mají 25 dní? Nebo těch 5dní můžeme nechat propadat i tak? Je třeba dělat nějaké dodatky? Lze nyní napočítat všem zaměstnancům - délka pracovního poměru, spočítat zákonný nárok za dobu trvání pracovního poměru, a vše nad rámec zákonné dovolené jim nechat propadnout třeba v lednu 2025 s tím, že bychom je nyní informovali, aby měli čas vyčerpat? 

Zastupitelstvo města schválilo na svém zasedání odměnu komisím při konání referenda. Podléhá tato odměna odvodům (sociální + zdravotní) pojištění a dani z příjmů, nebo se bude chovat jako odměna volební komisi při konání voleb?

Zaměstnankyně měla pracovní úraz na přelomu roku 12. 12. 2023 až 2. 1. 2024. Dne 21. 2. 2024 jí přišlo vyrozumění od Generali o pojistném plnění, které bude vyplaceno, a že byla stržena a odvedena na FÚ zálohová daň. Reálně bylo pojistné obdrženo 2/2024 a jedná se o bolestné a ztrátu na výdělku. Vím, že si bude muset podat sama daňové přiznání, ale bude se tedy jednat o příjmy roku 2024 a roční zúčtování za rok 2023 jí můžu provést? 

Máme zaměstnance zařazené na pracovištích s rovnoměrným rozvržením pracovní doby při délce směny 7,5 hod. denně, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny. 1. týden Po – ranní 7,5 hod., Út - ranní 7,5 hod., St – ranní 7,5 hod., Čt - ranní 7,5 hod., Pá – ranní 7,5 hod., So – přesčas ranní 7,5 hod., Ne - přesčas ranní 7,5 hod. 2. týden Po – ranní 7,5 hod., Út - ranní 7,5 hod., St – ranní 7,5 hod., Čt - ranní 7,5 hod., Pá – ranní 7,5 hod., So – volno, Ne - volno 3. týden Po – ranní 7,5 hod., Út - ranní 7,5 hod., St – ranní 7,5 hod., Čt - ranní 7,5 hod., Pá – ranní 7,5 hod., So – volno, Ne - volno Prosím o vysvětlení nového počítání nepřetržitého odpočinku v týdnu a denního odpočinku, zda z výše uvedeného rozvrhu je toto správně? 

Zaměstnankyně má uzavřenou smlouvu o doplňkovém penzijním připojištění a penzijním pojištění dle starých podmínek a doručila zaměstnavateli rozhodnutí o přiznání předčasného starobního důchodu od 31. 12. 2023, a to bez výplaty. Za jaké období roku 2024 bude zaměstnankyni poskytován státní příspěvek (v souladu s Čl. XIII přechodných ustanovení zák. č. 462/2023 Sb.)? Bude zaměstnankyni poskytován státní příspěvek, pokud obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu bez výplaty (dle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 427/2011 Sb. – „nárok na státní příspěvek má účastník, kterému nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění“)?

Musíme zaměstnancům DPP, DPČ poskytnout stejnou výměru dovolené jako zaměstnancům HPP? Zaměstnanci HPP mají nárok na 5 týdnů. Mohou mít kolegové na DPP, DPČ 4 týdny?

Paní na úklid pracuje na základě DPČ (ve smlouvě má, že odpracuje max. 20 hodin týdně, odměna 225kč/hod). V lednu odpracovala 88 hod, částka 19 800 Kč - přihlásila jsem ji a byl proveden odvod SP, ZP. Paní zřejmě už v průběhu ledna onemocněla, ale DPN jsem neobdržela (pracuje na HPP někde jinde) a za únor jsem dostala výkaz, že celý měsíc měla nemoc a výdělek 0kč. Má paní nárok na náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů od nás? A za únor ji tedy musím odhlásit ze ZP, ale SP zůstává dál s přihláškou? 

Naši zaměstnanci pracují ve dvousměnném provozu 7,75 hod. směnu, střídají ranní a odpolední. Stalo se nám, že někteří zaměstnanci pracují pouze ranní směnu - jedno ze středisek nenaplní objednávky na směny obě. Máme asi 200 zaměstnanců ve výrobě, vzhledem k objemu objednávek je dokonce možné, že asi polovina z nich by časem pracovala pouze ranní směnu. Je možné, že někteří střídají ranní a odpolední, zatímco někteří mají pouze ranní, nebo je nutné převést tyto zaměstnance na směnu 8hodinovou směnu?

Důchodcům, našim bývalým zaměstnancům je umožněn odběr obědů v závodní jídelně, kterou provozuje dceřiná společnost, a to za zvýhodněnou cenu. Na každé odebrané jídlo přispíváme částkou v souladu s Kolektivní smlouvou. Dosud tyto příspěvky byly osvobozeny od daně, popř. odvodů na SP a ZP. Bohužel od 1. 1. 2024 se situace změnila a protože tito důchodci nesplňují podmínku výkonu práce 3 hodiny během směny, tj. jídlo ve firemní jídelně podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP u nich toto nepeněžní plnění nebude již od daně osvobozeno (i když se bude jednat o příjem plynoucí v souvislosti s dřívějším výkonem závislé činnosti) a 1. rok po ukončení zaměstnání bude povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Další roky již bez pojištění ( pokud se jedná o starobního či invalidního důchodce (3. stupeň) v době po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, je možné v případě dobíhajících benefitů ze zaměstnání využít ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) ZPVZP a § 5 odst. 2 písm. d) ZPSZ, dle kterého se vyměřovací základ zaměstnance snižuje o (resp. se do něj nezahrnuje): „plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání“? I tento bývalý zaměstnanec by mohl za tímto účelem u nás učinit prohlášení k dani a uplatnit zde základní slevu na poplatníka, tj. lze předpokládat, že výše daně by byla za daných okolností „nulová“. Toto ovšem nemusí platit u všech důchodců, protože někteří mohou slevu na poplatníka už uplatňovat jinde. Je naše řešení správné? 

Firma chce omezit vyplácení hotovosti, a proto uvažuje o dohodě se zaměstnanci, že nebudou poskytovány zálohy na pracovní cesty a vyúčtování se budou proplácet bezhotovostně na účet zaměstnanců. Jak je to s účtováním cestovních příkazů v cizí měně (z většiny jen EUR)? Jelikož většina zaměstnanců má účet jen v Kč, tak budou dostávat náhradu přepočtenou na Kč. Pro účetnictví musíme zaúčtovat náklady naším měsíčním kurzem z účetnictví, nebo můžeme i pro účetnictví použít doložené kurzy a účtovat celý cestovní příkaz rovnou v Kč (přepočty jednotlivých dokladů kurzem dle dokladu ze směnárny nebo doklad zaplacený soukromou kartou doložený výpisem doloženým zaměstnancem)? Zaměstnanci se bude vyplácet vše v Kč (doložené přepočty u přímých úhrad a stravné a další hrazené např. přímo cizí měnou zaměstnance-nedoložen přepočet ze směnárny - přepočtené kurzem ČNB k datu zahájení pracovní cesty). Nákladově bude oboje stejně, v jednom případě vše na 512, v druhém na 512 a 563 (ev. ve výjimečných pohybech kurzu 663) a větší administrativní zátěž na účetní (proúčtování v EUR, příp. proúčtování Kč za tuzemský úsek, přeúčtování na korunový závazek vůči zaměstnanci, vyrovnání kurzových rozdílů).

Nejdříve použiji citaci ze zákoníku práce § 356 odst. 2: „Má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce." Jak postupovat co se týká vynásobení prům. hodinového výdělku týdenní prac. dobou (dále jen TPD)? Např. zjišťuji průměrný hrubý měs. výdělek v lednu 2024, tak se má ve výpočtu použít TPD lednová, když ho zjišťuji např. v únoru, tak únorová TPD, nebo se jedná o jinou TPD? 

Zaměstnanec je u nás zaměstnán na Dohodu o pracovní činnosti. Původní dohoda uzavřená v roce 2023 skončila k 31. 1. 2024. Druhá dohoda na stejnou činnost je uzavřena od 1. 2. 2024 na dobu neurčitou. Posuzují se pro výpočet nároku na dovolenou obě dohody dohromady a dovolená se tedy vypočítá i z hodin odpracovaných v lednu? Nebo je nutné každou dohodu posuzovat zvlášť a za leden tedy nárok na dovolenou nevznikne?

Zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou dne 12. 1. 2023. PPM byla zamítnuta (nevznikl nárok) a byla zpětně vystavena pracovní neschopnost od 23. 1. 2023 do 17. 4. 2023. Ve dnech 27. 7. až 29. 8. 2023 čerpala řádnou dovolenou, poté nastoupila na rodičovskou dovolenou. Jak má být vyplněn ELDP 2023? Domnívám se, že takto: 1++ N 1. 1. 31. 12.; 162 křížky 5, 6, 9, 10, 11, 12; vyloučené doby 96. Můžete mě případně opravit?