Otázky a odpovědi

Na stránkách MPSV je ve vzoru dokumentu (Informace o obsahu pracovního poměru) , k orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance uvedeno: Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance (nemocenské a důchodové) odvádí zaměstnavatel na účet správy sociálního zabezpečení místně příslušné podle § 7 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Stačí tedy jen takto uvádět, nebo musí být vypsána konkrétní OSSZ příslušná dle zaměstnavatele? 

Společnost s r. o. je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Má v pracovním poměru invalidní zaměstnance na zkrácený úvazek. Dne 1. 12. 2023 nastoupila do této firmy zaměstnankyně, která je také invalidní a je jí 19 let. Můžeme jako zaměstnavatel na tuto zaměstnankyni uplatnit slevu na pojistném (5 %)? Víme, že u invalidních zaměstnanců dle § 7a odst. 3 písm. d), který se odkazuje na odst. 1 písm. f) zákona o pojistném na sociálním zabezpečení, to nejde. Jestliže ale budeme postupovat podle § 7a odst. 1 písm. g) – zaměstnanec, který je mladší 21 let – můžeme slevu na základě tohoto písmene uplatnit?

S. r. o. je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Má v pracovním poměru 4 invalidní zaměstnance na zkrácený úvazek. Dne 1. 9. 2023 nastoupila do této firmy zaměstnankyně, která není invalidní, na pozici asistentky. Její pracovní úvazek je 10 hodin týdně. Zároveň tato osoba pečuje o dítě mladší 10 let. Můžeme jako zaměstnavatel na tuto zaměstnankyni uplatnit slevu na pojistném (5 %)? Víme, že u invalidních zaměstnanc dle § 7a odst. 3 písm. d) zákona o pojistném na soc. zabezpečení to nejde. Jestliže to u této asistentky lze, oznámíme to ČSSZ až nyní v 11/2023 a odkdy můžeme slevu uplatnit, až od 1. 12. 2023?

Zvýšený odvod na sociálníé zabezpečení u člena HZS v kategorii I (26,8 %) se má počítat z výkonu práce tzn. počítá se tedy i z přesčasové práce a příplatků? Nepočítá se z dovolené, překážek, pohotovosti? Nový formulář Potvrzení o počtu směn pro ČSSZ se vykazuje na počet směn (odpracované hodiny bez přesčasu ?/8 hod)?

Zaměstnavatel odvádí pozdě pojistné zaměstnanců, často dluží dvě platby pojistného na sociální zabezpečení (za dva měsíce zpátky). Může tento zaměstnavatel uplatnit novou 5 % slevu na pojistném, pokud splní ostatní podmínky?

Zaměstnankyně má se zaměstnavatelem uzavřenu pracovní smlouvu na 40 hodin/týden, je na rodičovské dovolené, ze smlouvy není odměňována, nekoná žádnou práci pro zaměstnavatele. Zaměstnavatel s ní uzavřel další pracovní smlouvu na zkrácený úvazek 30 hodin/týden. Ustanovení § 7a odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., uvádí: „vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele....“ Je potřeba, aby činnost na základě smlouvy zaměstnankyně skutečně vykonávala a byla z ní odměňována, nebo se posuzuje, že smlouva je uzavřena, a v tom případě sjednaná pracovní doba z obou zaměstnání přesáhne 30 hodin?

Jak je to se zápočtem hodin a náhrady mzdy za DPN pro účely slevy na pojistném na sociální zabezpečení u zaměstnanců na zkrácený úvazek dle z. 216/2022Sb.? Nebo je podmínkou nárok dle sjednaného počtu hodn ve smlouvě a pak se splnění dalších podmínek (nepřesáhnutí za měsíc 1,5 násobku průměrné mzdy a za hodinu 1,15násobkuprůměrné mzdy a 138 hodin hodin za měsíc) počítá dle skutečně odpracovaných hodin, a jen odpracovaných? Nebo tam spadají i doby dovolené, svátku, nemoci...?

Obdrželi jsme z OSSZ splátkový kalendář na dlužné pojistné za zaměstnance. Měsíční splátka zahrnuje jak dlužné pojistné tak i penále. Splátky jsou rozpočítané na 36 měsíců. Jak zaúčtovat měsíční splátku? Rozpočítat si dlužné penále na počet měsíců (36) a každou měsíční splátku rozdělit na pojistné a penále. Nebo penále zaúčtovat až po doplacení dlužného pojistného?

Máme zaměstnance, který byl dosud pojištěný na Slovensku na základě koordinačních nařízení č. 883/2004 z důvodu souběhu zaměstnání ve více státech. Pojistné z jeho mzdy vydělané v ČR jsme tedy počítali a odváděli na Slovensku. Od 16. 9. 2021 však vykonává práci pouze na území ČR a od tohoto data se jeho příslušnost k právním předpisům změnila. Jakým způsobem bychom měli stanovit vyměřovací základy za září v ČR a na Slovensku?

Jak postupovat v případě uzavřené smlouvy o výkonu funkce (člen dozorčí rady a.s.) české společnosti s občanem Německa? Občan Německa nám doložil formulář A1, který určuje příslušnost k právním předpisům SRN. Zároveň je německým daňovým rezidentem. Z odměny za výkon funkce v naší společnosti budeme odvádět srážkovou daň ve výši 15% místně příslušnému FU v ČR. Vzniká nám zároveň povinnost odvádět pojistné (SP a ZP) do Německa a v jaké procentuální výši? Nebo tento druh příjmu dle platné německé legislativy pojistnému nepodléhá? Kde lze získat relevantní informace? 

Existuje prosím nějaký jednodušší způsob výplaty odměny než na DPP? Jedná se mi konkrétně o činnost dobrovolníků a jejich jednorázovou odměnu. Působí na různých akcích pořádaných spolkem (např. soutěže - pomocný organizátor, plesy - šatnářka) . Případně jaké jsou limity, povinnosti z daňového hlediska a odvodů SP a ZP na straně "zaměstnance" a "zaměstnavatele"? 

Zaměstnavatel poukáže příspěvek zaměstnanci v roce ve výši 100 000 Kč na účet penzijního fondu nebo pojišťovny. Ve vnitřní směrnici je limit 50 000 Kč za rok. Smlouvy o penzijním nebo životním pojištěním splňují podmínky stanové zákonem o daních z příjmů. Jaké daňové dopady bude mít tento příspěvek na zaměstnance a zaměstnavatele? 

Má na podporu z programu Antivirus C nárok i firma, která splňuje formální požadavky, ale nebyla žádným způsobem postižena mimořádnými opatřeními vlády a nenesla žádné ekonomické následky? Firma nemá žádné odbytové ani jiné potíže, její obrat během pandemie mírně roste.

Zaměstnanec firmy má pozici mistr ve výrobě s úvazkem 0,8 hod. Na úvazek 0,2 hod. bychom chtěli uzavřít DPP na pozici psychosociální pracovník - tato pozice je zahrnuta do projektu a mzda je dotována, měsíčně by se mělo jednat o částku 6958 Kč (méně než 10 000 Kč/měsíc). Je pro zaměstnance tato forma výhodná, nebo raději zvolit 2 pracovní smlouvy, stávající 0,8 mistr ve výrobě a druhá smlouva s úvazkem 0,2 na pozici psychosociální pracovník? Nechtěli bychom zaměstnance nějak „ošidit“.

Zaměstnavatel organizuje svoz zaměstnanců do zaměstnání, autobus má zajištěný od přepravce. Zaměstnanci mají autobus zdarma, náklady za autobus zaměstnavatel nemá v daňově uznatelných nákladech, platí ho ze zisku po zdanění. Společnost nemá odbory, nemá uzavřenou kolektivní smlouvu, proto rozhodnutí směřující k použití zisku, jsou zcela na rozhodnutí společníků. Doprava zaměstnanců je poskytována zaměstnancům poskytovatelem veřejné přepravy, pro daňové posouzení u zaměstnanců nebylo možné použít osvobození podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. e) zákona o daních z příjmů. Z předběžného šetření bylo odhadnuto, že podle frekvence využití vychází částka na jednoho zaměstnance 1 800 Kč za rok. Zaměstnavatel využil osvobození podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů - pokud plnění ze zisku po zdanění nepřesáhne 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance, jedná se o příjem osvobozený od daně. Podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů nespadá příjem osvobozený od daně z příjmů do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Je postup zaměstnavatele správný?

Firma využila na formuláři přehled pojistného za měsís červen i červenec snížení vyměřovacího základu (program antivirus C). Splnila všechny podmínky, akorát za dané měsíce pozdě zaplatila 1x byla platba 21. a 1x 27. Sociální placené zaměstnavatelem vychází měsíčně cca 10tis. Kč. Nešlo o žádné úmyslné pozdní zaplacení, ale o nedbalost v práci s úhradami příkazů, přehled podala včas a normálně platí také řádně včas. Za srpen si již dá pozor a platbu provede včas. Jak ale naložit s červnem a červencem? Bude se to podle zákona považovat za nesplnění podmínek a jak postupovat? Má nějakou šanci úlevu stále získat? Zvažujeme postup, že pojístné uhradí, aby neběžel úrok z prodlení 0,05 p.d., ale opravné přehledy za červen a červenec nedá, protože by definitivně přišla o možnost úlevy. Nemůže ji tento postup nějak dále uškodit? (např. nějaká další sankce). Firma trochu zvažuje, že min. za jeden měsíc - o den pozdní úhradu nebude v praxi nikdo řešit a nechá se to takto. Měla by šanci vyhrát tuto věc odvoláním/ sporem apod. (zatím ji nic od OSSZ nepřišlo)?

Společnost chce zaměstnancům v měsíci červnu a možná i v červenci vyplatit odměny, zaměstnancům tedy mzdy zvýší oproti předchozím měsícům. Všechny podmínky pro využití programu Antivirus C společnost splňuje. Může využít program Antivirus C?

Máme zaměstnance, který u nás končí pracovní poměr a od příštího měsíce mu budeme vyplácet konkurenční doložku. Může se přihlásit na úřad práce a bude mu vyplácena podpora, anebo nemůže a musí si platit zdravotní pojištění sám, i když my jako plátce budeme z doložky pojistné odvádět? Bude rozhodným obdobím pro stanovení průměrné mzdy kalendářní čtvrtletí únor - duben, nikoliv předchozí uzavřených kvartál?

Malá firma s. r. o. má jednoho jednatele, který ve firmě vykonává činnost na základě pracovní smlouvy (činnost stavbyvedoucího není shodná s předmětem činnosti jednatele). Se společností má jednatel sjednánu smlouvu na výkon funkce jednatele bez uvedení odměny, tedy jednatele vykonává bezplatně. 1. Je nutné přičítat k jeho mzdě i nepeněžní příjem z výkonu jednatele? Navýšilo by to i odvody, ale peníze by nedostal. 2. Je lepší výkon jednatele odměnit do 2 500 Kč měsíčně, pak by tento příjem se zdanil současně se mzdou (zvýší se daň, SP, ZP?) nebo se zdaňuje jako zaměstnání malého rozsahu samostatně - daň, SP?

Podnikající fyzická osoba (OSVČ) přesáhla obrat pro povinné vedení účetnictví. Z daňové evidence vedené do roku 2019 tak bude přecházet na vedení účetnictví od 1. 1. 2020. V souvislosti s přechodem v rámci daňového přiznání upravovat (zvyšovat) základ daně z příjmů o hodnotu zásob evidovaných ke konci roku 2019. Jedná se o úpravu základu daně podle § 5 odst. 8 zákona o daních příjmů (ZDP) a § 14 ZDP vč. Přílohy č. 3 k ZDP. Bude tato úprava základu daně vstupovat do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění OSVČ?