Otázky a odpovědi - strana 2

Zaměstnankyně čerpala rodičovskou dovolenou a následně měla schválené roční neplacené volno. Nyní jí volno končí a chtěla by se vrátit do práce. Zaměstnavatel ji však již nemá vůli zaměstnat (její práci zastávala 4 roky jiná zaměstnankyně, se kterou je velmi spokojený a kterou by chtěl nadále zaměstnávat). Jaké možnosti má nyní zaměstnavatel, když chce ukončit pracovní poměr se zaměstnankyní? Může ukončit pracovní poměr na základě nadbytečnosti nebo je jiný způsob? A náleží zaměstnankyni odstupné? 

Jak může jednat zaměstnavatel po skončení „ochranné lhůty“, po uplynutí platnosti kolektivní smlouvy či na konci následujícího roku po převzetí? Tato změna v zaměstnání byla v souladu s § 339 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. K převzetí došlo 1. 12. 2020 – kolektivní smlouva je platná do konce roku 2021. Nový zaměstnavatel odbory nemá a předpokládám, že nebude ani žádná kolektivní smlouva. Mzdu mám sjednanou v dohodě o mzdě. Může nám zaměstnavatel snížit mzdu a pokud ano, v jaké výši? Je zde nějaké procento, o které může snížit maximálně? Nebo může snížit až na minimální (popř. zaručenou) mzdu (předpokládám, že všem zaměstnancům na stejné pozici stejně). Jde mi o to, na co se mám připravit v lednu 2022, popř. už v listopadu, když k převzetí došlo 1. 12. 2020? Může dojít ke změně mzdy jednostranně (ze strany zaměstnavatele), nebo se na změně musíme dohodnout? Co nastane v případě, že nebudu s případným snížením souhlasit? Jaký bychom měli nárok na odstupné v případě zrušení pracovního místa? Může nás zaměstnavatel převést na jinou práci – jinou pozici (nižší)?

Naše zaměstnankyně byla na rodičovské dovolené do 15. 5. 2021, Věděla, že její místo bylo zrušeno a po návratu dostane výpověď pro nadbytečnost s 3měsíčním odstupným. Dokonce jsme jí řekli o místě v jiné firmě a i doporučili jí, aby se o něj ucházela. V pondělí 17. 5. 2021 ji dostala, končí 31. 7. 2021. Dostala i nový platový výměr na 31 200 Kč hrubého. Je na překážkách zaměstnavatele za 100 % mzdy. Dne 17. 5. 2021 si zlomila nohu, a přestože jsem jí říkala, že je pro ni výhodnější být na překážkách, dne 20. 5. 2021 mi přišla její pracovní neschopnost. Pokud by neměla PN, kolik hodin dovolené by jí vzniklo (nárok máme 5 týdnů, pracuje pravidelně 40 hod. týdně po 8 hod. PO-PÁ)? Je pro ni výhodnější být v pracovní neschopnosti než na překážkách? Pokud bude pracovní neschopnost prodlužovat např. do 15. 6. 2021, pak bude končit 15. 8. 2021? Kolik bude pak činit odstupné? Jak se u ní spočítá pravděpodobný výdělek?

Zaměstnavatel při ukončení pracovního poměru nevyplatil odstupné zaměstnanci, protože měl za to, že na odstupné nemá nárok. Mzdu spočítal bez odstupného, vyplatil mu mzdu. Zaměstnanec šel na úřad práce, úřad práce nařídil vyplatit zaměstnavateli odstupné, na základě platebního výměru toto zaměstnavatel uhradil. Jak toto vyplacené odstupné zaúčtovat? Do nákladů jako mzdu?

Zaměstnanec ukončil v listopadu 2020 pracovní poměr a vznikl mu nárok na vyplacení odstupného v prosinci 2020. Zaměstnavatel mu z důvodu insolvence do 31. 1. 2021 odstupné nevyplatil. V prosinci 2020 zaměstnanci vyplatil Úřad práce "kompenzaci za nevyplacené odstupné". Zaměstnanec požádal zaměstnavatele o vystavení "potvrzení o zdanitelných příjmech" za rok 2020. Má být kompenzace z Úřadu práce uvedena na potvrzení v řádku 2 jako vyplacená mzda? Zaměstnavatel Úřadu práce kompenzaci z důvodu insolvence nezaplatil.

V roce 2018 jsme zrušili místo „účetní" zaměstnankyni na RD. S jejím návratem 18. 8. 2020 (po 3 letech věku dítěte) jsme spojili odstupné 7 mezd.  Od září 2019 ale začala zaměstnankyně spolupracovat na DPP na zcela jiné pozici. V lednu 2020 podepsala dohodu o odchodu z HPP účetní. Od 1. března 2020 jsme s ní DPP změnili na DPČ. V dubnu 2020 jí bylo vyplaceno 7 mezd za zrušené místo. Spolupracuje s námi nadále. Myslíte, že by měla odstupné vrátit? Doplnění dotazu: 1. 3. 2020  měníme DPP na DPČ zaměstnankyně na její žádost – nikdy nepřekročena minimální mzda záznam v SAPu  - 1. 4. vyplaceno 7 mezd 30. 4. 2020 nástup do zaměstnání (byť RD končí až 18. 8. 2020) výpověď s nárokem na 7 mezd v rámci optimalizace 1. 5. 2020 výstup

Jak správně spočítat srážku na exekuci u zaměstnance končícího pracovní poměr s odstupným? Hrubá mzda zaměstnance je 166 632 Kč, vyplácené odstupné 111 015 Kč (1 zákonný průměrný plat + 2 průměrné platy navíc od zaměstnavatele), uplatňuje základní slevu na poplatníka a má jednu vyživovanou osobu, tzn. nezabavitelná částka je 10 362 Kč. Vím, že u odstupného se musí počítat každý měsíc zvlášť, ale jen ze zákonného nároku. Čistá mzda po odečtené nezabavitelné částky a odečtení 2/3 nad hranici 20 740 Kč by měla být sražena bez omezení. Zkoušela jsem výpočet dle vašeho návodu z článku 10/2017 dle druhé varianty.

Zaměstnankyně nastoupila do pracovního poměru dne 1. 4. 2016, dne 16. 11. 2016 nastoupila na mateřskou dovolenou a poté čerpala rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte (do 30. 12. 2019) a následně požádala o neplacené volno do 31. 12. 2020 (do této doby bude pobírat rodičovský příspěvek). Organizace chce se zaměstnankyní k 31. 12. 2020 ukončit pracovní poměr dohodou z důvodu nadbytečnosti. Na kolik měsíců odstupného má zaměstnankyně nárok? Jaký mzdový průměr se použije pro výpočet odstupného. V případě, že půjde na úřad práce nebude nějak krácena na podpoře?

Zaměstnanec zruší pracovní poměr dle § 56 odst. 1b. V době zrušení je zaměstnán u zaměstnavatele 11 měsíců. Náleží mu při zrušení náhrada ve výši průměrného výdělku, který odpovídá délce výpovědní doby (zpravidla 2 měsíce). Náleží mu i odstupné ve výši 1 měsíce z důvodu toho, že u zaměstnavatele pracoval do 1 roku?

Člen představenstva akciové společnosti dostal smlouvu o ukončení výkonu funkce (byl odvolán), kde je uvedeno, že dostane odstupné ve výši trojnásobku jeho měsíční odměny. Jak to mám vykázat na výplatní pásce? Mohu odstupné člena orgánu vykázat jako klasické odstupné zaměstnance, tedy na stejný mzdový kód? A bude se z tohoto odstupného platit sociální a zdravotní odvody? Daň se platit bude, to vím. 

Zaměstnanec, v současné době starobní důchodce. V dubnu 2018 měl pracovní úraz, který zanechal trvalé následky, se kterými se stále léčí. Starobní důchod mu byl přiznán v říjnu 2019. V současné době řešíme jeho návrat do zaměstnání na jeho původní pracovní pozici. V případě, že nám zaměstnanec předloží potvrzení od našeho lékaře poskytovatele pracovně-lékařských služeb, že není schopen jeho dosavadní práci dále vykonávat z důvodu pozbytí jeho zdravotní způsobilosti, ke které by došlo i bez pracovního úrazu, vzhledem k věku a zdravotnímu stavu zaměstnance, může zaměstnavatel postupovat tak, že dá zaměstnanci výpověď § 52 písm. e) zákoníku práce, nebo musí postupovat tak, že pracovní poměr ukončí výpovědí ze strany zaměstnavatele podle § 52 d) zákoníku práce, kde je uvedeno, že zdravotní způsobilost pozbyl vlivem pracovního úrazu a náleží mu odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. 

Zaměstnankyně pracuje u soukromé firmy v kanceláři. Rodičovskou dovolenou si prodloužila do 4 let věku dítěte žádostí o neplacené volno. Po uplynutí 4 let (dosažení věku dítěte) se bude chtít vrátit do zaměstnání. Pokud zaměstnavatel pro ni nebude mít pracovní místo, má nárok na odstupné, i když se již nejedná podle zákona o rodičovskou dovolenou, ale o neplacené volno z důvodu péče o dítě do 4 let věku. Náleželo by jí odstupné v případě, že by zaměstnavatel nabídl práci, ale na zkrácený úvazek, na což by zaměstnankyně nechtěla přistoupit?

Zaměstnanec má 5 exekucí (nepřednostní) z toho první se vyplácí - ukončení PP/výplata včetně odstupného. Při skončení PP bude mít nárok i na výplatu odstupného (jelikož ukončuje PP dle § 52 písm. c) ohledně výpočtu exekuce/srážky, dle novely o exekucích z 4/2020 by měla zaměstnanci zůstat část (dle vyplaceného odstupného průměrných výdělků/rozděleno měsíčně) nezabavitelná část, ale při jeho poslední zúčtovatelné mzdě 40 000 Kč/hrubého+ odstupného 160 336 Kč, 200 336 Kč/hrubého celkem = čistého celkem 161 651 Kč mi k výplatě zůstává po srážce/ex 20 724 Kč, proč ? Pochopila jsem tedy špatně, že mu nezůstane alespoň rozdíl z hrubé mzdy/před odstupným + (4 x 6 908 Kč nezabavitelná část).

Dohodou k pracovní smlouvě jsme s vedoucími zaměstnanci (§ 73 ZP, jedná se o akciovou společnost) sjednali dohodu o možnosti odvolání/vzdání se pracovního místa. Na rozdíl od úpravy ZP § 73a odst. 2 uvádíme, že zaměstnanec při odovlání má nárok na odstupné podle kolektivní smlouvy (jako při zrušení podle § 52c ZP, v kolektivní smlouvě uvedeno pro § 52c ZP i zvýšené odstupné nad limit stanovený v ZP) + fixní částku, přestože jeho místo není zrušeno v důsledku organizační změny. Pro zaměstnance nemáme vhodné místo odpovídající jeho kvalifikaci a zdravotnímu stavu. Pojišťuje se takto vyplacené odstupné sjednané individuálně v pracovní smlouvě s odkazem na kolektivní smlouvu (zdravotně a sociálně)? 

Navazuji na dotaz ID: 25267 | DAUCID: 24436. Naše organizace vyplatila zaměstnanci tříměsíční odstupné namísto dvouměsíčního. Na chybu organizace přišla při závěrečné kontrole mzdových prostředků. Bývalý zaměstnanec byl vyzván k vrácení přeplatku, ale bohužel peníze nevrátil. Jak má organizace v tomto případě dál postupovat? K přeplacení odstupného došlo jednoznačně chybou zaměstnance, který odstupné posílal (zaměstnanci bylo sděleno, že dostane 3měsíční odstupné a bylo tak i vypočítáno a posláno a až s odstupem se přišlo na to, že to bylo chybně).

K 31. 8. 2019 v naší organizaci skončil zaměstnanec a odcházel z odstupným. Bohužel jsme mu chybně vyplatili 3 měsíční odstupné, i když měl podle zákoníku práce nárok pouze na 2 měsíční. Přišli jsme na to na konci prosince a v našem účetnictví jsme si to opravili. Teď ale nevíme, jaké kroky máme směrem k bývalému zaměstnanci podniknout, aby nám navíc vyplacené peníze vrátil, je-li to vůbec možné. Jsme příspěvková organizace. 

Zaměstnanec dostane od zaměstnavatele výpověď dle § 52 písm. c) ZP. Dle § 67 odst. 1 písm. c) ZP náleží zaměstnanci odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku, jelikož daný zaměstnanec odpracoval u zaměstnavatele 15 let. Nicméně u zaměstnavatele působí odborový orgán a byla sjednána kolektivní smlouva, na základě které má daný zaměstnanec nárok na odstupné ve výši pětinásobku jeho průměrného výdělku. Podléhá toto odstupné nebo některá jeho část odvodům na sociální a zdravotní pojištění?

Fyzická osoba podniká na základě živnostenského listu, předmětem podnikání jsou stolařské práce, provozovna je vybavena dřevoobrábějícími stroji, několik zaměstnanců, skladové zásoby, stabilní dodavatelsko-odběratelské vztahy. Podnikatel z důvodů stáří končí podnikatelskou činnost. Zájem projevila další osoba, která chce celou živnost „odkoupit“. Jaký způsob by byl nejvhodnější a v případě změny podnikatele, budou mít zaměstnanci nárok na odstupné, i když je nový vlastník zaměstná? Jaká kriteria bude muset nový vlastník splňovat?

V září se nám má vracet jedna kolegyně po rodičovské dovolené. Na tuto kolegyni jsou však v rámci celé firmy negativní reference. Má se vracet do oddělení, kde nyní jeden člověk odešel a druhá kolegyně se velmi dobře osvědčila, ta má však smlouvu na dobu určitou do konce roku 2019. Stávající kolegyni bychom si chtěli ponechat, rádi bychom jí nabídli i smlouvu na dobu neurčitou. Obě dámy mají v pracovní smlouvě stejnou pozici na stejném oddělení. S kolegyní, která se nám má vracet z rodičovské dovolené, bychom se chtěli po jejím návratu rozloučit. Jsem toho názoru projednat s ní ukončení dohodou bez uvedení důvodu a nabídnout ji mimořádnou odměnu ve výši odstupného. Z toho bychom měli zaplatit sociální a zdravotní pojištění, ovšem paní to pak znevýhodňuje při žádání o podporu v nezaměstnanosti na ÚP. Jelikož paní u nás byla zaměstnána déle než 3 roky, má nárok na odstupné ve výši 3 platů. Jaký je Váš názor na formu a způsob ukončení pracovního poměru a odstupné? Samozřejmě, pokud by paní dohodu neakceptovala, museli bychom ji dát výpověď z důvodu § 52 písm. c) zákoníku práce, což nám však komplikuje fakt, že na druhém místě je zaměstnána paní, která má smlouvu na dobu určitou. Jaký způsob ukončení tedy doporučujete včetně formy její kompenzace?

Je možné uzavřít s zaměstnancem dohodu o rozvázaní pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti? Dohoda je na základě § 49 zákoníku práce. V dohodě bude uveden důvod nadbytečnosti s odkazem na § 52 písm. c) zákoníku práce, včetně zmínky o organizační změně (rozhodnuti o zrušení pracovního místa). Datum ukončení pracovního poměru by byl stejný, jako při výpovědi (pracovní poměr ještě bude trvat 2 měsíce), a bude určen v dohodě (například dohoda ze dne 15. 8. 2019, pracovní poměr končí ke dni 31. 10. 2019), odstupné v zákonné výši. Dle zaměstnankyně úřadu práce taková dohoda může byt pouze v případě, kdy zaměstnanec trvá na kratší výpovědní lhůtě. Prý pokud doba trvání pracovního poměru po sepsání dohody je stejná, jako by byla v případě výpovědí, slučujeme výpověď a dohodu do jednoho, a to nelze. Pokud by takový postup přece nebyl v rozporu se zákonem, nebude krácená podpora v nezaměstnanosti dotyčného zaměstnance na 45 %?