Otázky a odpovědi - strana 7

Firma (SRO) svým zaměstnancům poskytuje zaměstnanecký benefit – příspěvek na dovolenou. Jeden ze zaměstnanců v prosinci 2022 předložil podklad od Booking.com na částku 10000,- Kč na ubytování v hotelu v ČR na březen 2023. Platba byla provedena z firemního účtu SRO v prosinci 2022. Firma (SRO) nemá nyní k dispozici fakturu od hotelu (poskytovatele služeb). Lze toto považovat za nepeněžní plnění pro zaměstnance za účelem rekreace v roce 2022, a kdy uvedená částka nebude pro zaměstnance zdanitelným příjmem? Pokud ne, lze to považovat za benefit na dovolenou v roce 2023, kdy bude mít SRO k dispozici fakturu, ale platba již proběhla v minulém roce?

Brigádník nepodepsal prohlášení u DPP na 10 tis. Kč během roku na 4 měsíce. V rámci ročního zúčtování provede žádost o roční zúčtování a doloží učiněné prohlášení se slevou na poplatníka na měsíce z nichž mu původně byla srážena srážková daň (nikde jinde nebyl zaměstnán atd.). Jak technicky postupovat v momentu, když dostaneme takové dodatečné prohlášení společně s žádosti o RZ. Za 4 měsíce byla DPP sražena daň 4x1500 = 6000 Kč. Jakým způsobem technicky máme postupovat (SW nám s tím neumí pomoci)?; add 1) Při výpočtu daně a daňového zvýhodnění zohledníme srážkovou daň na řádek 21 - "Úhrn skutečně sražených záloh na daň" ve výši 6000 Kč (vepíšeme srážkovou daň) ; add 2) srážková daň se nemůže vepisovat do formuláře výpočet a daňového zvýhodnění, proto opravíme (respektive) změníme výpočet ve mzdovém listě, kde za za tyto 4 měsíce vynulujme srážkovou daň a doplníme údaje o slevě. V samotném formuláři se pak tato daň ve výpočtu neobjeví. A zaměstnanec dostane daň zpátky jako doplatky předchozích starších mezd, kde mu bylo vyplaceno o srážkovou daň méně. Jaká varianta je z těchto dvou správná a lze použít?

Dobrý den, pokud poskytujeme zaměstnancům stravenkový paušál, hraje roli při posuzování osvobození to, že společnost dle vnitropodnikové směrnice neposkytuje stravné na prac. cestě v maximální výši? To znamená počítá se 70% vždy z horní hranice stravného stanovené vyhláškou pro prac. cestu 5-12 hodin nebo je to s ohledem na výši stravného, které poskytuje daná společnost? Když je nyní rozmezí 120 - 142 Kč a společnost poskytuje stravné ve výši 120 Kč. Jaká bude výše osvobození stravenkového paušálu?

Prosím o radu, valná hromada schválila jednorázovou odměnu za výkon funkce jednateli s.r.o. Jednatel je cizí státní příslušník (Slovensko). Na území ČR nemá žádné jiné příjmy. Jakým způsobem bude jednorázová odměna zdaněna? Jakým způsobem bude řešeno sociální a zdravotní pojištění?

Budeme mít pracovnici na zkrácený pracovní poměr – 20 hod. týdně. Tato pracovnice má ještě hlavní pracovní poměr, kde u zaměstnavatele podepsala prohlášení a u naší firmy ne, tudíž nemá nárok na odpočitatelnou položku. Její mzda bude 10 000 Kč. Za měsíc odvedeme sociální a zdravotní pojištění (zdravotní pojištění nebudeme dopočítávat protože dala potvrzení, že v hlavním zaměstnání je odvod více než z minimální mzdy) a srážkovou daň. Kdyby byla její mzda více jak 10 000 Kč platí stále srážková daň? Řídí se to podle podepsal/nepodepsal prohlášení?

Naše firma od 1. 9. 2022 zaměstnává občany z Ukrajiny, kteří zde obdrželi vízum za účelem strpění. Můžou si tito zaměstnanci uplatnit slevu na poplatníka? Jsou daňoví rezidenti nebo nerezidenti? Jak to bude s ročním zúčtováním daně?

Obracím se na Vás s dotazem, resp. s výkladem "daňového rezidentství". Dle odst. 2, § 2 ZDP "Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky bydliště NEBO se zde obvykle zdržují. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí". Tzn. pro přiznání rezidentství musí být splněna jedna ze dvou podmínek: 1. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat; NEBO 2. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do doby 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Aktuálně řešíme přijetí do pracovního poměru cizozemce - KUBA (bez DoZDZd) ( veřejně vystupující umělec), příjezd do ČR v srpnu 22. Má pronajatý byt - nájemní smlouva, současně je v režimu krátkodobého 90 dní pracovního víza - externí smlouva s NDM a čeká na vydání zaměstnanecké karty na základě které bude uzavřena standardní pracovní smlouva. Můj dotaz zní: Může být cizozemci (v našem případě Kuba, viz výše) přiznáno daňové rezidentství ČR již nyní na základě splnění první podmínky dané shora uvedeným § ZDP "Bydliště" (není stanovena délka trvání např. nájemního vztahu)? Samozřejmě s vědomím současně probíhajícho procesu administrace zaměstnanecké karty, našeho záměru a zájmu několikaleté pracovní smlouvy atd. Nebo musíme čekat na splnění druhé podmínky tj. v úhrnu 183 dní pobytu v ČR, přesto, že je zřejmé to NEBO mezi oběma zákonem jmenovanými podmínkami?

Zaměstnavatel (ZAMV) vyplatil zaměstnacům z pokladny na výdajové pokladní doklady nazvané "odměna - příležitostná výpomoc" částky ve výši 10 000 Kč a 20 000 Kč (likvidace archivu, archivace, úklid po malování,inventura apod.). Jednalo se jak o kmenové zaměstnance ZAMV, kteří měli se ZAMV uzavřeny smlouvy na HPP tak o občany, kteří u ZAMV nebyli zaměstnáni. Dle sdělení účetní se jednalo o příležitostné zaměstnání dle ustanovení § 10 odst. 1 ZDP. Na tyto činnosti nebyly uzavřeny žádné smlouvy ani dohody. Odměny byly vypláceny v každém z kalendářních měsíců roku 2018. Z těchto odměn ZAMV neodvedl pojistné na sociální zabezpečení. Je postup zaměstnavatel správný?

Zaměstnanec byl dočasně přidělen k jiné společnosti ("ekonomický zaměstnavatel"). "Právní zaměstnavatel" vyplácí nadále zaměstnanci mzdu a další související plnění. Může "ekonomická společnost" tomuto dočasně přidělenému zaměstnanci na základě vnitřního předpisu (smlouvy o užívání vozidla) služební automobil včetně využití k soukromým účelům? Pokud ano, "přidanění" pořizovací hodnoty z důvodu soukromého užívání bude provádět "právní zaměstnavatel"?

V § 6 odst. 6 se o novele daně z příjmů platné od 1.7.2022 mění % přidanění u zaměstnanců používajících služební vozidlo pro soukromé účely takto: „je-li motorové vozidlo s nejvyšší vstupní cenou nízkoemisním motorovým vozidlem, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 0,5 % ze vstupní ceny tohoto motorového vozidla“. Není mi přesně jasné, jak poznat, zda je vozidlo "nízkoemisní". Lze toto najít ve VTP pod nějakým kódem či označením?

Společnost s r.o. vyplácí na základě smlouvy pravidelnou měsíční odměnu jednateli ve výši 2 950,- Kč hrubého. Z této částky odvádí zdravotní pojištění a srážkovou daň. Neplatí sociální pojištění. Prosím o informaci jakou maximální částku je možné v roce 2022 jednateli měsíčně vyplácet, aby tato odměna podléhala nadále jen zdravotnímu pojištění a srážkové dani.    Jiná s. r. o. má jednoho jednatele, který je zaměstnancem společnosti a dostává pravidelnou měsíční mzdu. Je možné, aby si jednatel uzavřel se společností smlouvu o výkonu funkce jednatele a dostával mimo mzdu odměnu jako jednatel, která by byla také do max. možné částky a platil by z ní jen zdravotní pojištění a srážkovou daň nebo to už není možné když pobírá mzdu jako zaměstnanec? 

Dle novely daňového řádu od 1. 1. 2021 se již nemusí doručit plná moc daňového poradce na prodloužení lhůty pro přiznání do termínu 1. 4. S jakým datem musí být plná moc podepsána- stačí plnou moc podepsat např. 15.6. a doručit s daňovým přiznáním na FÚ? Posílá ji daňový poradce nebo ji může doručit i daňový subjekt? Nejsou na ní nutné údaje a podpis daňového poradce?

Máme zaměstnance s několika exekucemi. Nyní si požádal o sociální výpomoc z FKSP ve výši 15 000 Kč.  1) Bude odvádět daň z této částky?  2) Může mu být vyplacena v hotovosti, když má exekuce?  3) Musí se tento příjem dát do exekučních srážek?

Firma zajišťuje zaměstnancům svoz do zaměstnání zdarma smluvně zajištěným dopravním prostředkem. Je rozdíl ve zdanění a odvodech u zaměstnanců, kteří mají pracovní poměr na dobu určitou a neurčitou?

Zaměstnanec má svěřené služební vozidlo i pro soukromé účely, do vyměřovacího základu je mu zahrnováno 1 % z pořizovací ceny vozidla. Pokud nebude vozidlo používat z důvodu poruchy a bude mu od servisu poskytnuto náhradní vozidlo, musíme zjišťovat cenu i tohoto vozidla a uzavřít smlouvu na používání náhradního vozidla i pro soukromé účely?

Zaměstnanec požaduje uplatnění daňového zvýhodnění na vnuky. Rodinná situace je taková, že žije ve společné domácnosti s dcerou a vnuky. Dcera nepracuje a je na rodičovské dovolené, otec vnuků je ve výkonu trestu. Oba rodiče vnuků tedy nemají dostatečný příjem, z něhož by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Jaké doklady pro doložení výše uvedené situace mohu po poplatníkovi požadovat (RL vnuků, RL dcery, rozsudek nástupu výkonu trestu otce, čestné prohlášení dcery, že neuplatňují děti rodiče...) a zda v takovém případě pak mohu uplatnit již měsíční daňové zvýhodnění na vnuky?

V případě, že zaměstnavatel dává zaměstnanci ocenění za mnohaletý výkon práce, např. ve formě dražšího předmětu s logem společnosti či levnějšího bez loga, platí, že tento předmět je třeba dodanit a dopojistit ve mzdě zaměstnance? Postupuje se takto vždy, když zaměstnavatel něco dává zaměstnanci, či existují výjimky? Jaké jsou prosím odkazy v zákonech k této problematice?

Pro potvrzení o výši pracovního příjmu pro banku je třeba vyplnit čistý měsíční příjem. V případě, že zaměstnanec má od firmy přidělené auto pro služební i soukromé účely, prosím o zodpovězení, zda částka (1 % z pořizovací ceny vozu - v tomto případě 9.000 Kč) opravdu vstupuje - dle info účetní firmy - do "čistého příjmu" a tím o tuto částku čistý příjem navyšuje.

Máme zaměstnance s insolvencí, který si požádal o RZD u zaměstnavatele. Z tohoto ročního zúčtování daně mu vznikl přeplatek cca 15 000 Kč. Nejedná se o daňový bonus na dítě, ale o školkovné. Může se tento přeplatek na dani zahrnout do měsíční platby na oddlužení odvedené insolvenčnímu správci, nebo tento přeplatek na dani náleží zaměstnanci?

Zaměstnanec nastoupil 18. 9. 2021 do zaměstnání, podepsal prohlášení od 18. 9., ale za měsíc září neuplatňoval slevy, protože do 17. 9. uplatňoval u bývalého zaměstnavatele (měl tam podepsané prohlášení a dle potvrzení uváděna i sleva na dítě). Přinesl Potvrzení o zdan.příjmech a protože mu pracovní poměr navazoval, zažádal o roční zúčtování. V potvrzení má uvedeno, že učinil prohlášení 1–9/2021 a slevu na dítě 1–9/2021 také uplatnil. Dle výpočtu však mu předcházející zaměstnavatel tu slevu již za záři asi neuplatnil a mně teď jde o to, zda může být provedeno u nás roční zúčtování, kde mu vzniknul tím pádem přeplatek na dani? Tím, že vznikl přeplatek (zaměstnanec měl celý rok měsíčně stejné příjmy, nebyl nemocný), tak jsem přepočítala čísla z potvrzení, ptám se tedy prosím rovnou i na toto - musím takto ještě kontrolovat přijaté potvrzení o zdan. příjmech?