Otázky a odpovědi - strana 4

Společnost zaměstnává zaměstnance z nichž někteří mají home office přímo v pracovní smlouvě jako pravidelné pracovniště (pokud jsou z místa kde firma nemá kancelář), ostatním zaměstnancům umožňuje pracovní smlouva 1-2 dny v týdnu také home office, tito ho ovšem využívají na základě vlastního rozhodnutí jelikož firma má kancelář v místě jejich bydliště a umožňuje každodenní využívání této kanceláře. Je možné ve směrnici home office mít uvedeno, že náhrada výdajů (energie, internet) bude zaměstnanci poskytnuta pouze pokud si zaměstnanec o toto písemně požádá? Jak stanovit paušál tak, aby nepodléhal odvodům ze mzdy? Lze stanovit jednotný paušál na den či hodinu stejný pro všechny? Nebo musí každý zaměstnanec doložit skutečné náklady např. za minulý rok a vypočítat poměrnou část např. dle výměry kanceláře?

Zaměstnanec neuplatňoval do března žádné daňové zvýhodnění na dítě. V březnu se narodila dvojčata. Jiné děti v rámci společně hospodařící domácnosti nevyživuje. Od 3/2022 mu tedy mzdová účetní poskytla daňové zvýhodnění na dítě v pořadí I. a II. v rámci měsíčního zúčtování mzdy. Stejně tak si zaměstnanec uplatnil daňové zvýhodnění na dítě ve svém daňovém přiznání, tj. 10 měsíců na dítě I. a dalších 10 měsíců na dítě II. Nyní byl vyzván k opravě daňového přiznání tak, aby nejdříve uplatnil celé dítě v pořadí I. a následně až pořadí II., tj. 12 měsíců na I. dítě a 8 měsíců na II. dítě. Je tento požadavek FÚ v pořádku, pokud se dvojčata narodila v průběhu roku (zdaňovacího období)? 

Kliet - výstavní galerie - pořádá jednou za rok velkou výstavu, na kterou potřebuje brigádníky na výpomoc (kontrola vstupenek). Vždy s těmito brigádníky uzavře DPP na dobu určitou (trvání výstavy - většinou jeden den nebo dva dny) s výdělkem kolem 1-2 000 Kč. Každý rok přijme jiné brigádníky. Můj dotaz je, zda by bylo by možné tuto jednorázovou, neopakující se brigádu vyplatit jako „příležitostný příjem“ (do 30 000 Kč bez zdanění) jen na základě pokladního dokladu? DPP a prohlášení poplatníka jsou pro tuto malou galerii velká administrativní zátěž, tak zkoušíme hledat cesty, jak jim zátěž zjednodušit. 

Pokud chce zaměstnanec odpočet na dítě, musí se tato skutečnost uvést do prohlášení k dani. Může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat kopii rodného listu dítěte, případně oddací list, pokud se jedná o odpočet na dítě, které vyženil? Pokud zaměstnavatel nemůže dělat kopii dokladů kvůli GDPR, jakým způsobem prokáže při kontrole z FÚ totožnost dítěte dle § 38l odst. 3 ZDP?

1) Zaměstnanec jezdí na pracovní cesty, při nichž čerpá stravné na základě vyplněného cestovního příkazu. V případě, že absolvuje pracovní oběd či večeři či snídani s klientem a při návratu o tom předá firmě doklad k zaúčtování a proplacení, krátí se mu v tomto případě v cestovním příkazu stravné za příslušný den? 2) Zaměstnanec pobírá stravenkový paušál. V rámci pracovních povinností/úkolů absolvuje pracovní oběd/večeři/snídani s klientem a doklad o tom poskytne k zaúčtování a proplacení. Má toto jídlo dopad na poskytnutí plného stravenkového paušálu za konkrétní den ?

Zaměstnanec má 2 děti. Přinesl potvrzení o zaplacení školkovného za rok 2022. Na každé dítě má zaplacené školkovné ve výši 25 000 Kč. Dohromady tedy 50 000 Kč. Maximální výše školkovného ve výši minimální mzdy platí na jedno dítě nebo jednoho poplatníka? Může poplatník uplatnit 2 × 17 300 Kč?

Naše česká společnost zaměstnává zaměstnance s místem výkonu práce na Slovensku. Pracovní Smlouva byla uzavřena dle slovenského zákoníku práce. K sociálnímu a zdravotnímu pojištění je zaměstnanec také přihlášen na Slovensku. Pro účely potvrzení sociálního zabezpečení v ČR máme formulář (A1), vystavený slovenskou soc. pojišťovnou. Daň ze mzdy je také odváděna na Slovensku, jsme zde přihlášeni k dani ze závislé činnosti. Diety (v případě služebních cest na Slovensku) jsou počítány a následně zaměstnanci propláceny také dle slovenského zákoníku. Můj dotaz se nyní týká výši těchto diet spočítaných dle SK zákonů a jejich porovnání dle CZ legislativy. Každý měsíc provádím interně porovnání SK výše diet na CZ výši diet a chápu-li správně, rozdíl, kdy by vypočtené CZ diety > než SK diety proplacené, musela by se výše rozdílu zaměstnanci dodanit dle CZ zákona o dani z příjmu, a zde v ČR také z tohoto rozdílu odvést daň ze závislé činnosti. Můj dotaz se však týká kurzu přepočtu. Jaký kurz Kč/ EUR pro přepočet porovnání výše diet (SK x CZ) mám prosím použít? A dále, dle mým interních výpočtů vychází rozdíl CZ diety > než SK diety např. 15 Kč (kurz jsem zatím pro mé výpočty vždy použila aktuální ČNB). Je tedy prosím dána nějaká určitá korunová hranice, do které není třeba rozdíl zde v ČR zaměstnanci dodaňovat? Viz výše uvedená částka 15 Kč. 

Zaměstnankyně uzavřela s PF ČS smlouvu o životním pojištění. Poslední 2 roky jsem jí roční zúčtování neprováděla, protože byla na rodičovské dovolené. Nyní doložila potvrzení o platbách životní pojištění s hlavičkou pojišťovny Kooperativa. Tvrdila, že nikdy nic neměnila a potvrzení si vytiskla z mobilní aplikace Geoerge. Číslo smlouvy je stejné. Na obou pojišťovnách paní řekli, že došlo ke sloučení těchto pojistek a že to je standardní postup a žádné potvrzení jí také vystavovat nebudou. Pokud bych se měla řídit číslem smlouvy, tak je vše v pořádku, ale pokud bych se měla řídit samotnou smlouvou, tak bych jí to podle mne neměla přijmout. Jak to tedy je? Mj. ke sloučení různých pojišťoven nebo jen produktů dochází v poslední době často a potřebovala bych názor, jak máme jako mzdové účetní v těchto případech postupovat. 

Ve kterém paragrafu dodaňuji příspěvky zaměstnavatele a zároveň i úlevy na dani zaměstnance v daňovém přiznání zaměstnance? Zaměstnanec zrušil životní pojištění v roce 2022, příspěvky zaměstnavatele činily : 41 000 Kč roce 2021, v roce 2022 byly nulové a jeho úlevy v řiznání k dani činily v letech 2016–2021 celkem 57 000 Kč.

Zaměstnanec k nám nastoupil v průběhu roku 2022. Je možné uplatnit mu v ročním zúčtování záloh na daň odečet ze zaplacených úroků z hypotečního úvěru, pokud je účelem úvěru převod družstevního podílu v bytovém družstvu, přičemž od roku 2019 je zaměstnanec již vlastníkem bytové jednotky, na kterou se hypoteční úvěr z roku 2018 vztahuje a užívá byt k vlastnímu trvalému bydlení. To znamená, že mezičasem si zaměstnanec družstevní byt odkoupil do osobního vlastnictví za vlastní finanční zdroje a hypoteční úvěr na převod družstevního podílu v bytovém družstvu stále splácí. Je v tomto případě překážkou fakt, že zaměstnanec byt už vlastní a nejedná se o družstevní byt? 

Souběhem prací se rozumí dva příjmy, ze kterách vzniká daňová povinnost? Pokud je žena na rodičovské dovolené a k tomu chodí na brigády, mohu provést roční zúčtování, pokud u nás měla příjmy nad 10 000 Kč a doloží, že v zaměstnání, kde čerpá rodičovskou dovolenou, nemá prohlášení poplatníka podepsané? 

Daňový rezident ČR pracoval 3 měsíce v roce 2022 pro českou agenturu worktravel.jobs v Nizozemsku. Z příjmů z Nizozemska má rezident daňové pásky v holandštině - jedná se příjmy o ze závislé činnosti. V ČR má příjmy ze zaměstnání (dva zkrácené pracovní poměry - musí tedy podat daňové přiznání v ČR). Musí příjmy z Nizozemska daňový rezident zařadit do daňového přiznání? Může využít metodu vynětí, tj. příjmy uvede v příloze č. 3 následně i na řádku 31 a 35 a nakonec tyto příjmy budou vyňaty (na řádku 58 uvede pouze českou daň)? Celkově příjmy i se zahrnutím těch holandských nepřesáhnout 800 000 Kč. 

Musí být k ročnímu zúčtování doloženo v originále potvrzení o zdanitelných příjmech, potvrzení druhého z poplatníků pro uplatnění daňového zvýhodnění, nebo je dostačující jen vytištěné potvrzení z emailu? 

Společnost se sídlem v ČR vysílá zaměstnance na tuzemské pracovny cesty, zaměstnancům je za každé bezplatně poskytnuté jídlo kráceno stravné o 10 %, nikoliv tedy o maximální částku jak je uvedeno v § 163 odst. 2 zákoníku práce. Má tento postup nějaké dopady do daní z příjmu fyzických osob na straně zaměstnanců? Zaslechli jsme názor, že pokud stravné v daném případě není kráceno o maximální možnost uvedenou v § 163 odst. 2, tak rozdíl představuje zdanitelný příjem na straně zaměstance. Má tento postup oporu v zákoně, pokud ano, kde přesně? 

Zaměstnanec předložil úvěrovou smlouvu ČS, a.s., která obsahuje následující body: - jakou nemovitou věc budete financovat - zde je uvedena budova, pozemky, vše co vyčteme také z předloženého listu vlastnictví. Další bod obsahuje informaci na co může zaměstnanec úvěr použít. Zde je více údajů: 1) úvěr lze použít na zaplacení peněžitých dluhů klienta u stavební spořitelny. 2) úvěr může být použit na zaplacení peněžitých dluhů klienta poskytnutý na základě úvěru č. 1111111 za účelem bydlení ve vztahu k financované nemovitosti. 3) část úvěru ve výši 400 000 Kč poskytneme jako doplňkovou část bez sledování účelu úvěru za podmínek, že se zavazují, že tato částka bude použita výlučně pro účely bydlení. Potvrzení od ČS, a. s., obsahuje pouze jednu částku o uhrazených úrocích. Pro úplnost uvádíme, že dle listu vlastnictví je zástavní právo uplatněno na celou výši úvěru. Může zaměstnanec uplatnit celu částku uhrazených úroků nebo pouze alikvotní část sníženou procentem vzhledem ke 400 000 Kč, kde banka nesleduje účel? 

Zaměstnavatel zaměstnává dvě ženy s ukrajinským státním občanstvím, obě utekly před válkou a u zaměstnavatele jsou zaměstnány od dubna 2022. Jedna žena žije v ČR s dětmi i manželem, oba pracují a jejich děti chodí do školy a na Ukrajinu se neplánují vrátit. Druhá žena zde žije s dětmi, které navštěvují základní školu a její manžel plní brannou povinnost na Ukrajině, tento Ukrajinec pouze několikrát navštívil svou rodinu v ČR, načež tato rodina netuší, zda se všichni vrátí na Ukrajinu. V roce 2022 obě ženy uplatnily pouze slevu na poplatníka. Je možné, aby v roce 2023 uplatnily slevu na děti? Obě mají dvě děti. Bylo by nejlepší požádat příslušný finanční úřad o vystavení potvrzení k daňovému domicilu k určitému datu? Pokud by finanční úřad vystavil např. k datu 5. 4. 2023 potvrzení, že jsou ženy z Ukrajiny daňovými rezidenty, mohou i v následujících měsících uplatňovat slevu na děti, nebo jak toto nejlépe řešit? Co kdyby uplatnily slevu na děti např. do května a pak by odešly zpět na Ukrajinu, musely by daňové zvýhodnění za rok 2023 vracet?    

Zaměstnanec nastoupil od 1. 1. a bývalý zaměstnavatel mu dal Vyúčtování daně z mezd za rok 2022, kde má přeplatek na dani 60 Kč. Můžeme jako nový zaměstnavatel zohlednit tento doklad a vrátit mu tento přeplatek za rok 2022, který mu vznikl u bývalého zaměstnavatele? 

Podávám daňové přiznání pro fyzické osoby. U zaměstnavatele jsem po celý rok 2022 uplatňovala slevu na invaliditu prvního stupně. Tím pádem již slevu nebudu uplatňovat v daňovém přiznání? Je to prosím takto správně? Jiné příjmy kromě zaměstnání nemám, ani nepodnikám. Pouze budu uplatňovat slevy na děti, které jsem u zaměstnavatele neuplatňovala.

Zaměstnanci skončil pracovní poměr 30. 11. 2022. Při zúčtování mezd za prosinec 2022 mu byl proveden doplatek mzdy z důvodu zůstatku nároku na dovolenou. Bude tato částka zdaněna zálohovou daní (prohlášení zaměstnanec podepsal na celý kalendářní rok) nebo srážkovou daní (protože pracovní poměr již skončil)? Z jakého ustanovení ZDP, prosím, při argumentaci vycházet? 

Zaměstnanec měl celý rok 2022 jen hlavní pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele. Jeho měsíční výdělek byl 90 000 Kč. V prosinci mu byla vyplacena odměna 200 000 Kč. Prosincová výplata byla tedy daněna vyšší sazbou daně. Má tento zaměstnanec povinnost podat přiznání za rok 2022, nebo si mohl požádat o roční zúčtování zaměstnance? Jiné příjmy nemá.