Otázky a odpovědi - strana 6

Lze uplatnit zaměstnanci daňové zvýhodnění dle § 35c ZDP na vyživované zletilé dítě, žijící ve společně hospodařící domácnosti s odlišným trvalým pobytem? Není zde splněna podmínka „společné“ domácnosti z pohledu § 7 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb.

Ve firmě pracuje žena, která je na mateřské dovolené a pracuje jen na dohodu o provedení práce. Nepodepsala daňové prohlášení. Sražena daň srážková (příjem do 10.000 HM za měsíc). Sama tedy podává daňové přiznání za rok 2022 a srážkovou daň bude požadovat po FÚ vrátit zpět. Může si tato zaměstnankyně v daňovém přiznání uplatnit daňový bonus na děti a školkovné?

Chápu správně, že pokud zaměstnanec podepíše od ledna 2023 prohlášení k dani u jednoho zaměstnavatele, u kterého má hlavní pracovní poměr a ještě uzavřenou dohodu o provedení práce (do 10 000 Kč/měsíc) na jinou práci, než je hlavní, u obou zpracování mezd zvlášť (tzn. 2 výplatní lístky), srazím zálohovou daň?

Mám zaměstnance, který má dva úvěry na bydlení, u obou donesl potvrzení o úrocích a smlouvy. Jeden úvěr je na byt, který zrekonstruoval a ve kterém má trvalé bydliště a zároveň je vlastník, byt nepronajímá. Druhý úvěr je na dům (dům také zrekonstruoval), ve kterém se denně zdržuje a zároveň je také jeho vlastník. Může si uplatnit oboje úroky, nebo jen ty kde má trvalé bydliště? 

Může si uplatnit otec slevu na dvacetiletou dceru z prvního manželství studující na vysoké škole? Dcera v současnosti bydlí ve městě, kde studuje a zde též bydlí otec. Bývalá manželka je v současné době na mateřské dovolené a slevu na dceru neuplatňuje.

Občan Ukrajiny přišel do ČR na vízum strpění v souvislosti s válečným konfliktem a začal pracovat v hlavním pracovním poměru od 22. 8. 2022. Požádal o RZ a vyšel mu vyšší přeplatek daně. Zaměstnanec neměl nemocenskou. Je správně, aby se mu vracela sleva na poplatníka za celý rok 2022, pokud na území ČR byl až od 8. měsíce 2022? Může si jako nerezident požádat o RV? Příklad 2: Občan Ukrajiny přišel do ČR na vízum strpění v souvislosti s válečným konfliktem a začal pracovat v hlavním pracovním poměru od 1.4.2022. Požádal o roční zúčtování daně a má daňový domicil od 1. 12. 2022. Je možné opět přepočítat slevu na poplatníka již od ledna 2022?

Může zaměstnanec čerpat měsíční slevu na dítě a základní slevu na poplatníka si uplatnit až v daňovém přiznání za celý rok?

Při provedení ročního zúčtování vznikne zaměstnanci přeplatek 2 Kč. Vrací zaměstnavatel jakoukoliv částku vzniklou z ročního zúčtování, nebo tam platí nějaké omezení?  

Pokud zaměstnanec má vyšší příjem (pro rok 2022 více než 1 867 728 Kč), musí si sám dělat daňové přiznání, nebo můžeme udělat roční zúčtování záloh za rok 2022? Domnívám se, že ano, protože byla zrušena solidární daň.

Náš zaměstnanec byl v 1-4/2022 zaměstnán u zaměstnavatele, který zanikl (insolvence). Zaměstnanci nevystavil Potvrzení o zdanitelných příjmech a je nekontaktovatelný. Zaměstnanec nicméně stávajícího zaměstnavatele (zaměstnán 5-12/2022) požádal o zpracování ročního zúčtování a za měsíce 1-4/2022 předložil svoje výplatní pásky. Je možné na základě využití údajů z výplatních pásek provést zaměstnanci roční zúčtování? Případně, je možné mu pomoci se zpracováním daňového přiznání? Která z možností je „lepší“? Chceme mu pomoci. Chce uplatnit nárok na daňové zvýhodnění na děti, které v průběhu roku neuplatňoval.

Zaměstnali jsme slovenského občana v české firma s. r. o. a výkon práce ze závislé činnost bude mít také v ČR, kdy nám zaměstnanec ústně sdělil, že nemá jiný příjem než v ČR, nepracuje současně na Slovensku. Někdy si mzdové účetní nechávají podepisovat papír jako čestné prohlášení o dané skutečnosti. Máme ho také vyžadovat? Jak postupovat z pohledu danění mzdy v ČR? Chápeme tedy, že v takovém to případě musíme zatížit mzdu odvodem SP a ZP dle českých předpisů, kdy již má přiděleny rodné čísla z OSSZ a ZP. Jak správně postupovat u daně ze závislé činnosti, jestliže je zde zaměstnanec například do 183 dnů nebo nad 183 dnů? Máme ho vyslat na finanční úřad, aby si případně zažádal o daňový domicil?

Jakým způsobem mají postupovat při podání daňového přiznání Ukrajinci, kteří v ČR pobývají zhruba od března 2022 a během roku 2022 v ČR pracovali? Na finančním úřadě nám bylo řečeno, že si musí daňové přiznání zpracovat sami. Zaměstnavatel jim vystaví Potvrzení o zdanitelných příjmech a občané Ukrajiny si mají najít daňového poradce, aby jim DAP zpracoval. Neumíme si představit, že si při neznalosti českého jazyka budou hledat daňového poradce a ještě k tomu takového, aby mluvil ukrajinsky. Předesíláme, že nemají daňový domicil. Pokud by si o něj nyní zažádali, platil by až od roku 2023 nebo může platit i zpětně za rok 2022 a jak můžou doložit příjmy, které měli zhruba do března na území Ukrajiny? Při vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za organizaci se musí vyplnit příloha č. 2 Vyúčtování "Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (daňoví nerezidenti)". Zde se vyžaduje ve sl. 9 číslo daňové identifikace ve státě daňové rezidence a ve sl. 10 typ daňové identifikace. Občané Ukrajiny neví, co po nich požadujeme a nejsme schopni tuto informaci získat. Většinou mají u sebe jen pas a vízum s dočasnou ochranou. Vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou povinnou náležitostí i mzdového listu, nevíme, jak tuto situaci vyřešit a zda můžeme tento přehled zaslat na FÚ bez těchto údajů aniž by nám hrozil nějaký postih, popř. kde je možné tyto informace získat?

Od roku 2023 přecházíme na nový mzdový systém. Mzdy za rok 2022 mám paralelně zpracovány ve dvou programech současně. Zaměstnanec má k dispozici auto pro soukromé účely – jedná se o emisní vozidlo dle: novely zákona s účinností od 1. 7. 2022 – za příjem zaměstnance se považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla nebo ve výši 0,5 % vstupní ceny, jedná-li se o nízkoemisní motorové vozidlo podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel. Auto má k dispozici od 3/2022, tzn. že za 3–6/2022 má mít částku ve výši 1 %, od 7/2022 ve výši 0,5 %... V jednom z programů mi do řádku č. 1 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti vzor 30 vstupuje hodnota ponížená o 0,5 % zpětně za měsíce 3–6/2022, a ve druhém programu neponížená o 0,5 %. Která z variant je tedy správně?

Máme v naší firmě od 1. 6. 2022 zaměstnaného Ukrajince. Vyhodnotili jsme si, že se bude jednat v r. 2022 o daňového nerezidenta. Můžeme mu provést roční zúčtování a uplatnit celou základní slevu na poplatníka? Kdyby chtěl uplatnit i daňové zvýhodnění na dítě, tak jako daňový nerezident nelze toto uplatnit v ročním zúčtování ani v daňovém přiznání (nejedná se o EU ani o EHP). Je naše úvaha správná?

Předpokládám, že tedy můžu v ročním zúčtování u daňového nerezidenta uplatnit celou základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč a příjmy, které měl pravděpodobně na území Ukrajiny od 1/22 do 5/22 vůbec neřeším. Řešila bych pouze příjmy v tomto období, které by byly na území našeho státu. Je to tak správně?

Máme zaměstnance ze Slovenska, který vykonává souběžně zaměstnání v ČR i v SR. Dle formuláře A1 spadají odvody sociálního a zdravotního pojištění na Slovensko. Může podepsat v ČR prohlášení poplatníka, když má současně na Slovensku podepsaný obdobný formulář, který umožňuje slevu na poplatníka (daňovníka) na Slovensku?

Zjistila jsem nyní chyby v ročním zúčtování za rok 2021. Zaměstancům byly uplatněny slevy, které jim nepatřily. Mohu tato pochybení narovnat ve mzdě zaměstnance např. za 01/2023? Vyúčtování zálohové daně za 2022 jsem již bohužel podala.

Zaměstnankyně v roce 2022 uzavřela smlouvu o úvěru na bydlení společně se svým přítelem. Vlastníkem bytu jsou oba v poměru 50 : 50. Potvrzení přišlo na celou výši úroků z úvěru pouze jednoho z nich – adresované na naši zaměstnankyni. Kolik si může každý uplatnit?

Jsme sklad, nemáme nějak zvlášť ztížené pracovní podmínky a v podstatě čisté prostředí. Zaměstnanci mají přidělené OOPP. Nemáme ale povinnost přidělovat kompletní oděvy. Zaměstnanci přesto od nás mají přidělena firemní trička, mikinu, termoprádlo. Nemusí nosit ale výhradně tyto oděvy, mohou nosit i své. Praní pracovních oděvů zaměstnancům nezajišťujeme. Zaměstnanci vznesli požadavek, abychom jim poskytli příspěvek na praní pracovních oděvů. Musíme zaměstnancům přispět na praní nebo jim praní zajistit? Pokud bychom jim chtěli v tomto nějak vyhovět, můžeme jim dát prací prášek třeba dvakrát do roka? Musí to zaměstnanec nějak dodanit jako věcné plnění? Je nákup těchto pracích prášků daňově uznatelný pro nás jako zaměstnavatele?  

Lze uplatnit jako vyživovanou osobu dítě do 26 roků, které je studentem vysoké školy - doktorské studium, forma studia je prezenční, nemá pracovní poměr, občas pracuje na dohodu o provedení práce, žije stále ve společné domácnosti?