Plné znění otázky
Zaměstnavatel vyslal v roce 2020 zaměstnance dočasně do Norska na základě dohody o přidělení se zahraničním subjektem. Právně nadále trval pracovní poměr s českým zaměstnavatelem. Zaměstnanec a zaměstnavatel se písemně se dohodli, že zaměstnavatel bude platit za zaměstnance měsíční zálohy na norskou daň včetně doplatků při vyúčtování daně v norském daňovém přiznání za rok 2020, které by tam byl povinen platit ze svého příjmu ze zaměstnání, a tuto zálohu ani doplatek daně mi nebude strhávat ze mzdy. Dohoda obsahuje i ustanovení o tom, že případný přeplatek norské daně bude rovněž vrácen zaměstnavateli a nebude jej inkasovat zaměstnanec. Po dobu vyslání zaměstnanec nadále podléhal předpisům sociálního pojištění v ČR. V souladu s českými předpisy, představuje záloha na norskou daň, kterou platil zaměstnavatel místo zaměstnance a nestrhával mu ji ze mzdy, nepeněžní příjem zaměstnance, který podléhá zdanění a zpojistnění v ČR. Zaměstnavatel proto tento nepeněžní příjem také zpojistňoval. Otázka zdanění takového plnění není předmětem dotazu v tomto příspěvku. V dubnu 2021 podal zaměstnanec daňové přiznání v Norsku, ze kterého vyplynul přeplatek daně, který bude připsán na účet českého zaměstnavatele v souladu s podepsanou dohodou. Domníváme se správně, že částka vrácené norské daně představuje snížení nepeněžního příjmu zaměstnance zpojistněného v minulosti a o tento může český zaměstnavatel snížit vyměřovací základ pro sociální pojištění v měsíci, kdy k vrácení příjmu došlo?