Ing. Marta Ženíšková

Pokud s. r. o. nemá zaměstnance, pouze je s jednatelem uzavřená jednatelská smlouva bez nároku na odměnu, ale s nárokem na cestovní náhrady, je nutné tuto smlouvu hlásit na OSSZ? 

Máme zaměstnance, kterému pracovní poměr končí k 31. 12. 2025 a bezprostředně na něj navazuje dnem 1. 1. 2026 služební poměr státního zaměstnance u stejného zaměstnavatele. Jak bude vypadat výplata nemocenského (náhrady v době nemoci), které začalo dnem 31.12.2025 na pracovním poměru? Mají se oba poměry považovat za jeden (zákon č. 187/2006, § 10 odst. 6), s ohledem i na státní svátek 1. 1. 2026 v pracovní den, nebo se má postupovat tak, že nemoc bude vyplácena v ochranné lhůtě pracovního poměru (se všemi důsledky, které z toho plynou - ONZ), a počátek sociálního pojištění u služebního poměru státního zaměstnance bude nastaven k datu skutečného nástupu do zaměstnání (27. 1. 2026), a od tohoto dne bude zaměstnanec vyplácen řádně platem, včetně přihlášení ONZ? Která z těchto dvou variant je správná? 

V novele zákona o sociálním pojištění je napsáno, že v měsíci, kdy vznikne zaměstnavateli povinnost platit zaměstnanci povinný příspěvek na produkty na stáří, protože pracuje v riziku kategorie 3, a souběžně přitom pracuje i v riziku kategorie 4, tak se na něj pohlíží při stanovení vyměřovacího základu na sociální pojištění, jako by v kategorii 4 nepracoval. Vztahuje se toto pouze na měsíce, kdy odpracuje v riziku kategorie 3 alespoň 3 směny, nebo se to vztahuje i na měsíce, kdy odpracuje třeba pouze 1 směnu?

Jak přihlásit kategorie zaměstnanců (odměňovaných osob příjmy ze závislé činnosti), kteří zatím nejsou v registru ČSSZ? Jde o to, že zpracováváme mzdy pro veřejnou správu a v registu nám chybí kolem 300 osob (neuvolnění členové obecních zastupitelstev, členové obecních komisí, kteří nejsou zastupitelé ap.) Na tyto činnosti jsme zatím nenašli kódy pro druh pracovního vztahu, nejsou sociálně pojištění. Bohužel v dubnu už se to nebude stíhat napsat přes e-portál nebo jiný program k tomu určený.

Nyní dochází k podstatné změně DPP přechodem na Jednotné inkasní místo. V některém dokumentu OSSZ se hovoří o období od 01. 07. 2025 do 31. 12. 2025 jako o pilotním období. Od 01. 01. 2026 do  30. 03. 2026 jako zkušebním období a od 01. 04. 2026 má nastat ostrý provoz. V druhém pololetí se nám stávalo, že na Hlášení DPP bylo např. 10 pracovníků, 8 × OK, 2× neprošlo z různých důvodů. Druhý pokus opět neprošlo, i když jsme měli doloženo, že pracovník měl první krátkou dohodu = přihlášen, odhlášen .. přesto chybné hlášení, že nová dohoda nelze, protože má jinou dohodu a pod. Požádána datovou schránkou OSSZ o spolupráci k dosažení shody. Jedna OSSZ se ozve, najde se „chyba“, paní na druhé straně opraví, nebo poradí kde se stala chyba a vše ke OK. Druhá OSSZ se neozve, ani na druhou žádost. Jistě není povinnost OSSZ reagovat, ale z naší strany dobrá vůle mít věci OK. Když se jednalo „pilotní období“ plné zákonných změn a ústupků, lze některé nedotažené podání (podání ANO, zpětná vazby chybové hlášení) prostě uzavřít s tím, že se hledaly cesty a vše platí naostro zpětně od 01. 01. 2026? 

Jaký je správný postup vůči OSSZ v následujících konkrétních situacích? Je v níže popsaných případech nutné zaměstnavatele z evidence OSSZ odhlašovat a následně jej znovu přihlašovat, nebo zda může zůstat veden v evidenci bez zaměstnanců? Zaměstnavatel má jednoho zaměstnance v pracovním poměru Tento zaměstnanec ukončí pracovní poměr a zaměstnavatel po určitou dobu (např. jeden měsíc) nemá žádného zaměstnance. Po této době nastoupí nový zaměstnanec do pracovního poměru. Je v tomto případě nutné zaměstnavatele po skončení posledního pracovního poměru z evidence OSSZ odhlásit a před nástupem nového zaměstnance jej znovu přihlásit? Nebo může zaměstnavatel zůstat po tuto dobu veden v evidenci OSSZ, přestože nemá žádného zaměstnance a nepodává přehledy o pojistném? Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr  Zaměstnavatel zaměstnává osoby pouze na základě dohod (DPP), které jsou uzavřeny na dobu neurčitou. V některých měsících zaměstnanci fakticky nepracují (nejde o ukončení dohody) a není jim vyplácena žádná odměna. V dalších měsících práce opět probíhá. Je v měsících, kdy zaměstnanci na dohody nepracují a nevzniká povinnost odvádět pojistné, nutné zaměstnavatele z evidence OSSZ odhlásit a při opětovném výkonu práce jej znovu přihlásit? Nebo může zaměstnavatel zůstat po celou dobu veden v evidenci OSSZ a v měsících bez výkonu práce pouze nepodávat přehledy o pojistném?

Nově vzniklá dohoda o provedení práce dne 2. 1. 2026. V roce 2025 byla možnost dohodu o provedení práce nahlásit přes výkaz DPP, tzn. do 20 dne následného měsíce od nástupu. Výkazy DPP se již za leden 2026 podávat nebudou. Je potřeba přihlásit takto zaměstnance pracujícího na DPP (zahájení 2. 1. 2026) přes přihlášku ONZ, i když nebude účasten nemocenského pojištění vlivem částky do 12 000 Kč, nebo se zaměstnanec nebude přihlašovat a přihlásí se až registrací pres JHMZ? Jaký postup bude u DPČ, v případě, že částka nepřesáhne rozhodující částku pro nemocenské pojištění?

Zaměstnanec má u naší společnosti tři pracovně právní vztahy (PPV) – pracovní poměr a dvě dohody o pracovní činnosti. V srpnu 2025 onemocněl, lékař vystavil 3 neschopenky na každý z PPV. V pracovním poměru trvá účast na nemocenském pojištění, nárok na nemocenské dávky zaměstnanci vznikl. V první dohodě o pracovní činnosti měl zaměstnanec v měsících 5-7/2025 dostačující příjmy, nárok na nemocenské dávky mu též vznikl. V druhé dohodě o pracovní činnosti měl zaměstnanec příjmy v 5/2025 a 7/2025, ale v 6/2025 příjmy neměl (v 8/2025, v měsíci vzniku pracovní neschopnosti, měl rovněž nedostačující příjmy): Pracovní poměr: 05/2025 - 67 269 Kč, 06/2025 - 63 056 Kč, 07/2025 - 92 495 Kč. 1. DPČ: 05/2025 - 14 133 Kč , 06/2025 - 42 638 Kč, 07/2025 - 19 309 Kč.2. DPČ: 05/2025 - 11 412 Kč, 06/2025 - 0,00 Kč, 07/2025 - 1 475 Kč. Má zaměstnanec nárok na nemocenské dávky i z druhé dohody o pracovní činnosti nebo nikoliv? Domníváme se, že nárok na nemocenské dávky má, jelikož by se příjmy z obou dohod měly sčítat. 

Má zaměstnanec, který má uzavřenou dohodu o výkonu práce na dálku max. na 16 hodin/týden a 4 hodiny/týden má pracovat na adrese zaměstnavatele, nárok na ošetřovné, když má home office? Celkový úvazek zaměstnance je 20 hodin/týden. 

Jak je to s přihlašováním zaměstnanců se zaměstnáním malého rozsahu do registru pojištěnců ČSSZ? Zaměstnanec uzavřel dvě dohody o pracovní činnosti (obě ZMR) dne 2. 12. 2024. První odpracovaná směna v případě první dohody byla až dne 10. 1. 2025 – výdělek 6 000 Kč. V případě druhé dohody byla směna odpracována až 17. 3. 2025 (výdělek 2250 Kč). S jakými daty má být zaměstnanec přihlášen do registru pojištěnců? 

Zaměstnankyně byla na rok na dočasné pracovní neschopnosti, podpůrčí doba ji skončila 3.7. 2025. Od 4.7. 2025 bude mít nárok na invalidní důchod III. stupně (možná o něm ještě není zatím rozhodnuto). V zaměstnání si požádala o čerpání staré dovolené od 4. 7. 2025 s tím, že po jejím vyčerpání má v plánu se vrátit na úvazek 3 hodiny denně. PN byla ukončena k 3.7. 2025 a proto jsme jí začali od 4. 7. 2025 vyplácet náhradu za dovolenou. Dne 12. 8. 2025 přišlo od ČSSZ oznámení o ukončení PN k 2. 8. 2025 (ačkoliv my jsme vůbec neměli informaci, že tato PN stále běží, protože jsme předtím dostali oznámení o ukončení k 3. 7. 2025). Po dotazu na ČSSZ nám bylo sděleno, že jí ještě běžela jakási měsíční ochranná doba a my bychom jí tak měli provést opravu ohledně vyplacené dovolené. Je čerpání této ochranné doby povinné? Zaměstnankyně neměla problém s tím, vrátit se od 4. 7. 2025 zpět do zaměstnání ( a čerpat dovolenou), o této ochranné době vůbec nevěděla. Je nutné tedy dělat změny ve vyplacené dovolené a nebo bude stačit, pokud si to na ČSSZ opraví tak, že tato ochranná doba nebyla využita a ponechají původní datum ukončení PN, tj. 3. 7. 2025?

Je možné, aby si český zaměstnanec bez vědomí svého českého zaměstnavatele samostatně zažádal o vystavení formuláře A1 a chtěl odvádět pojistné do systému jiného členského státu? Má český zaměstnavatel možnost zabránit tomu, aby jeho zaměstnanec vstoupil do systému sociálního pojištění jiného státu EU, nebo je povinen bez omezení akceptovat související administrativní zátěž a případné navýšení svých nákladů?

Jedna z podmínek pro uplatnění slevy na pojistném je pobírání starobního důchodu po celý kalendářní měsíc. Je možné uplatnit slevu při ukončení pracovního poměru v průběhu měsíce, tedy starobní důchod je pobírán celý kalendářní měsíc, ale pracovní poměr netrvá celý kalendářní měsíc. 

Jak postupovat při zaměstnání Slováka s trvalým bydlištěm na Slovensku, který je OSVČ a má A1. Bude zaměstnán na DPP, jeho příjem nepřesáhne 11 499 Kč. Musíme se jako zaměstnavatel registrovat u jeho ZP a sociáky na Slovensku a odvádět pojistné, když u nás je nepojištěn? Druhý Slovák nemá A1, trvalé bydlištěn na Slovensku, kde je také OSVČ, také bude u nás pracovat na DPP a přesáhne hranici 11 499 Kč, jak postupovat v tomto případě?

Pokud odměna jednatele nepřesahuje limit 4 499 Kč, podle zákona není povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Je možné, aby jednatel, i přesto, že jeho odměna je pod stanoveným limitem, dobrovolně platil tyto odvody? Je možné, aby jednatel na základě dohody s firmou platil sociální a zdravotní pojištění prostřednictvím společnosti, pokud to není povinnost vyplývající ze zákona nebo podle zákona musí jednatel tyto odvody platit jako fyzická osoba sám?

Zaměstnanec odpracuje práci přesčas. Se zaměstnavatelem má dohodu, že místo příplatku za práci přesčas, si vybere náhradní volno. Mzdu za práci přesčas dostane zaplacenou v měsíci, kdy ji vykonal. Náhradní volno, neplacené, si vybírá v následujícím měsíci. Bude čerpání tohoto volna, bez náhrady mzdy, považováno v souvislosti s § 18 odst. 7 písmeno a) zákona č. 187/2006 Sb., za vyloučené dny?

Pracujícímu důchodci zanedlouho skončí 70 denní podpůrná doba v neschopnosti. Chtěl by nadále zůstat zaměstnaný a zatím i v pracovní neschopnosti. Jak dále postupovat dohledně odvodů atd.? Ukončit pracovní poměr mohu až po ukončení pracovní neschopnosti? 

Jakým způsobem lze přijmout studenty odborného učiliště na odbornou praxi? Předchází tomu smlouva s odborným učilištěm. Výplata mzdy je možná a studentovi vyplatíme odměnu. Jedná se o studenta 3. ročníku. Jaký je postup v případě povinné odborné praxe? Musí se s ním uzavřít DPP? Podléhají odvodu zdravotního a sociálního pojištění? Dosud nikoho na DPP ani jiný zaměstnanecký poměr nezaměstnáváme. Hlásí se případně i DPP u tohoto studenta na ČSSZ?

Zaměstnankyně s. r. o. jde na mateřskou dovolenou. Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele s tím spojené? Musí se to nějak oznámit na ČSSZ?

Jsem OSVČ a hlavním zdrojem mých příjmů je starobní důchod. Odvádím měsíčně zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Mám také nárok jako pracující důchodce na slevu na soc. zabezpečení a jakým způsobem o ni zažádat?