Novinky

Informace k zákonu o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří  Dne 1. ledna 2026 nabyl účinnosti nový zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, podle něhož jsou zaměstnavatelé povinni platit zaměstnancům, kteří u nich vykonávají rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, povinný příspěvek na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen „penzijní připojištění“) nebo na doplňkové penzijní spoření. Cílem nového zákona je přispět k tomu, aby tito zaměstnanci na svých produktech III. penzijního pilíře nashromáždili dodatečné peněžní prostředky, z nichž by mohli financovat své životní potřeby v letech před dosažením důchodového věku.  V souvislosti s novou právní úpravou uvádíme odpovědi na nejčastěji kladené otázky:  Kterým zaměstnancům se povinný příspěvek platí?  Právo na povinný příspěvek mají zaměstnanci, kteří vykonávají práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, kterými jsou vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami. O skutečnosti, že osoba vykonává práci zařazenou ve třetí kategorii rizika pro stanovené faktory, rozhoduje krajská hygienická stanice. Jaké jsou podmínky vzniku práva na povinný příspěvek?  Základní podmínkou vzniku práva na povinný příspěvek je skutečnost, že zaměstnanec v daném kalendářním měsíci odpracoval alespoň tři směny rizikové práce. Další podmínkou je, že zaměstnanec právo na povinný příspěvek u zaměstnavatele uplatnil a oznámil mu údaje o svém penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření. V takovém případě vzniká právo na povinný příspěvek od začátku následujícího kalendářního měsíce.  Co je směna rizikové práce?  Směnou rizikové práce se rozumí taková směna, při které zaměstnanec vykonává rizikovou práci definovanou v zákoně po její převážnou část, tedy déle než její polovinu. Nerozlišuje se, zda jde o plánovanou práci nebo o práci přesčas. Směny, které trvají delší nebo kratší dobu než 8 hodin, se zohledňují poměrně tak, že za každou započatou hodinu takové směny se do celkového počtu směn započítá jedna osmina směny.   Příklady: Jestliže směna trvala 10 hodin, z nichž byla 7 hodin vykonávána riziková práce, vyhodnotí se celá směna jako směna rizikové práce a do celkového počtu směn rizikové práce se tato směna započítá jako 1,25 (deset osmin) směny rizikové práce. Obdobně jestliže směna trvala 3,5 hodiny, přičemž po celé 3,5 hodiny byla vykonávána riziková práce, započítá se tato směna do celkového počtu směn rizikové práce jako 0,5 (čtyři osminy) směny rizikové práce (zohledňuje se každá započatá hodina). Jestliže však směna trvala 8 hodin, přičemž riziková práce byla vykonávána pouze 3 hodiny, nezapočítá se tato směna ani její část do celkového počtu směn rizikové práce vůbec, protože podle definice nejde o směnu rizikové práce. V případě souběhu výkonu práce v kategorii 4. s výkonem práce ve 3. kategorii (podle zákona č. 324/2025 Sb.) se neplatí zvýšené pojistné na důchodové pojištění. Jsou hodiny odpracované v rizikovém zaměstnání (4. kategorie, podnikový hasič, záchranář) zohledněny pro dřívější odchod do starobního důchodu? Zaměstnanec má tedy v tomto případě 2 výhody – obdrží povinný příspěvek a ještě má hodiny zohledněny pro dřívější odchod do důchodu? V případě souběhu výkonu rizikové práce (4. kategorie, podnikový hasič, záchranář) s výkonem práce zařazené ve 3. kategorii (podle zákona č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů) v daném kalendářním měsíci, je dána zaměstnavateli povinnost taktéž evidovat a vykazovat odpracované směny výkonu rizikové práce (4. kategorie, podnikový hasič, záchranář) s tím, že takto získané směny budou zahrnuty do celkově získaných směn pro vznik nároku na snížený důchodový věk. Jedná se o výjimku zápočtu odpracovaných směn bez toho, že bylo za tyto směny uhrazeno zvýšené pojistné na důchodové pojištění. Ano, zaměstnanec v tomto případě bude čerpat dva benefity. Jakým způsobem bude zaměstnavatel vykazovat směny horníkům pracujícím v hlubinném hornictví, na které současně působí rizikové faktory zařazené v kategorii 4 a 3 (podle zákona č. 324/2025 Sb.)? Souběh výkonu rizikové práce (4. kategorie) a výkonu práce v kategorii 3 je popsán v odpovědi na předchozí dotaz. Zaměstnanec v tomto případě čerpá dva benefity, tedy jak z titulu nároku na příspěvek zaměstnavatele, tak z titulu hodnocení směny pro snížení důchodového věku. Totéž platí pro souběh práce v hlubinném hornictví a práce zařazené do kategorie 3. Zaměstnavatel má povinnost evidovat zvlášť směny v hlubinném hornictví, zvlášť směny rizikové práce (4. kategorie) a zvlášť směny ve 3. kategorii, protože každá evidence má význam pro jiný účel. Směny odpracované v hlubinném hornictví mohou (ale nemusí) založit samostatný nárok na snížený důchodový věk, který je nejvýhodnější. Pokud však nezíská potřebný počet směn v tomto zaměstnání, může (ale rovněž nemusí) získat alespoň možnost snížení důchodového věku z vykonané práce v kategorii 4. Směny ve 3. kategorii je nutno evidovat pro kontrolu odvedeného příspěvku zaměstnavatele. Směny v hlubinném hornictví a hodiny rizikové práce (4. kategorie) se vykazují od roku 2026 prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.  Jaká je výše povinného příspěvku?  Výše povinného příspěvku činí 4 % z vyměřovacího základu zaměstnance na pojistné na sociální zabezpečení. Jak se počítá vyměřovací základ? Způsob výpočtu vyměřovacího základu upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Do vyměřovacího základu se započítává jen příspěvek nebo jeho část, která není od daně osvobozená. Samotný povinný příspěvek se z logiky věci vypočítává z vyměřovacího základu před započtením příspěvku. Pro účely povinného příspěvku se nepřihlíží k ustanovením o maximálním vyměřovacím základu.  Jaká je lhůta pro zaplacení povinného příspěvku?  Právo na povinný příspěvek vzniká poprvé za kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec uplatnil právo na příspěvek. Vyplatit povinný příspěvek zaměstnavatel musí do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního měsíce, za který se povinný příspěvek platí.  Příklad: Zaměstnanec oznámí zaměstnavateli, že uplatňuje právo na povinný příspěvek v březnu. Právo na povinný příspěvek mu může vzniknout poprvé za měsíc duben. Pokud zaměstnanec během měsíce dubna odpracuje alespoň tři směny rizikové práce, vznikne mu nárok na povinný příspěvek, který zaměstnavatel zaplatí do konce května. Výše povinného příspěvku bude uvedena na mzdovém listu zaměstnance za měsíc duben.  Kam se povinný příspěvek platí? Povinný příspěvek platí zaměstnavatel na zaměstnancem určené penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Na dlouhodobý investiční produkt, soukromé životní pojištění nebo jiné finanční produkty nelze povinný příspěvek platit. Jaké další povinnosti má zaměstnavatel?  Zaměstnavatel má povinnost o právu na povinný příspěvek písemně informovat zaměstnance prokazatelným způsobem, a to předtím, než zaměstnanec začne vykonávat rizikovou práci. U stávajících zaměstnanců musí splnit informační povinnost do 15. ledna 2026. Dále musí zaměstnavatel zaměstnanci vydat jednorázové potvrzení o zaplacení povinného příspěvku, a to do konce kalendářního měsíce, kdy příspěvek zaplatil poprvé. Následující měsíce již potvrzení nevydává. Rovněž musí zaměstnavatel vést evidenci rizikových směn, nároků na příspěvek a výši zaplacených příspěvků. Kontrolu povinností zaměstnavatele provádí místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení. Jak má postupovat zaměstnavatel, který již dnes dobrovolně platí zaměstnancům příspěvky na daňově podporované finanční produkty ve výši požadované novým zákonem?  Zaměstnavatel, který zaplatil za kalendářní měsíc na účet zaměstnance u penzijní společnosti vyšší částku, než činí povinný příspěvek, splnil podmínku zaplacení povinného příspěvku. Částka zaplacená nad výši povinného příspěvku je dobrovolným příspěvkem na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření.  Příklad: Zaměstnavatel přispívá od roku 2023 všem zaměstnancům v pracovním poměru příspěvek na penzijní připojištění ve výši 1 000 Kč měsíčně. Jeden zaměstnanec požádal v lednu 2026 o poskytování povinného příspěvku. V únoru splnil podmínky pro nárok na tento příspěvek ve výši 1 000 Kč (z vyměřovacího základu 25 000 Kč). Zaměstnavatel zaplatil v březnu penzijní společnosti 1 000 Kč. Za měsíc únor splnil zaměstnavatel povinnost zaplatit povinný příspěvek.  Zákon nevylučuje, aby zaměstnavatel plnil svoji povinnost poskytnout povinný příspěvek i tím, že bude nadále poskytovat příspěvek, který dosud poskytoval dobrovolně. Z povahy věci připadá tato možnost v úvahu pouze u příspěvků placených na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření.  Zároveň je vždy třeba přesně odlišovat, kdy je příspěvek placen na základě povinnosti stanovené zákonem a kdy je placen dobrovolně, protože s oběma druhy příspěvku jsou spojeny různé právní důsledky. Proto i v případě, kdy zaměstnavatel platí příspěvek dobrovolně, musí zaměstnance informovat o právu uplatnit právo na povinný příspěvek a v případě, že zaměstnanec toto právo uplatní, musí mu zaměstnavatel vydat o placení povinného příspěvku potvrzení a vést záznamy o povinném příspěvku. Pokud celkový příspěvek placený zaměstnavatelem převyšuje výši povinného příspěvku stanovenou zákonem, potom se na takto placený příspěvek hledí v části do výše stanovené zákonem jako na povinný příspěvek a ve zbývající části jako na příspěvek placený dobrovolně (nebo na základě jiného právního důvodu). Vztahuje se limit 50 000 Kč pro daňově osvobozené benefity i na povinný příspěvek? Ano, limit 50 000 Kč je společný pro povinný příspěvek i dobrovolné benefity poskytované zaměstnavatelem na ostatní daňově podporované finanční produkty.  

  V pondělí 12. ledna 2026 v 09,30 hod. dojde k přidání měsíční kapacity do systému MPO pro přidělování jedinečných kódů v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Kapacita bude do systému MPO přidána v 9,30 hod. a poté bude až do 10,00 hod. zablokovaná. Vyklikávat kapacitu bude možné až od 10,00 hod. Kapacita bude přidána pro všechny země zařazené do Programu kvalifikovaný zaměstnanec s výjimkou Běloruska, kde stále platí zastavení příjmu žádostí o víza a pozastavení možnosti podávání žádostí o zařazení do programů ekonomické migrace. Přehled měsíční kapacity, která bude pro jednotlivé země přidána dne 12. ledna 2026, najdete níže: Mongolsko: 264 míst (roční kvóta – 3170) Filipíny: 858 míst (roční kvóta – 10300) Srbsko a Černá hora: 158 míst (roční kvóta – 1900) Moldavsko: 125 míst (roční kvóta – 1500) Indie: 50 míst (roční kvóta – 600) Kazachstán: 41 míst (roční kvóta – 500) Arménie: 45 (roční kvóta - 550) Gruzie: 50 míst (roční kvóta – 600) Severní Makedonie: 33 míst (roční kvóta – 400) Thajsko: 8 míst (roční kvóta – 100)   Stav volných kapacit je možné sledovat ZDE.

Finále soutěže SLUTO DAŇOVÁ & ÚČETNÍ firma roku 2025 je tu. Pro své favority můžete hlasovat jen do středy 7. ledna. Podpořte své favority v těchto kategoriích: Daňař roku 2025 Daňová naděje roku 2025 Daňová osobnost roku 2025 Účetní osobnost roku 2025 Nejžádanější zaměstnavatel v daních roku 2025 Nejvstřícnější územní pracoviště finančního úřadu roku 2025 Hlasujte na soutez.dauc.cz a pomozte ocenit ty nejlepší ve svém oboru. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhne na galavečeru ve středu 25. února 2026. Podrobnosti o soutěži a kategoriích najdete na soutez.dauc.cz. Mediálními partnery jsou Svaz účetních ČR, Český institut interních auditorů, Komora certifikovaných účetních a Investiční web.Vaše hlasy rozhodnou, kdo se dostane do finále – odborná porota pak vybere vítěze. Hlasujte do 7. ledna 2026 a pomozte ocenit ty, kteří posouvají obor kupředu! >>> CHCI HLASOVAT

S nadšením vám představujeme 25 společností, které byly odbornou porotou nominovány do kategorií DAŇOVÁ firma roku 2025 a ÚČETNÍ firma roku 2025 v rámci soutěže SLUTO DAŇOVÁ & ÚČETNÍ firma roku 2025. Nominované společnosti v kategorii DAŇOVÁ firma roku 2025: Nominované společnosti v kategorii ÚČETNÍ firma roku 2025: Allen Overy Shearman Sterling (Czech Republic) LLP, organizační složka BDO Czech Republic s.r.o. c.k. daňová kancelář, a.s. EKP Advisory, s.r.o. PKF APOGEO Tax, s.r.o. PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Rödl & Partner Tax, k.s. ROWAN TAX s.r.o. TH TAX s.r.o. TPA Tax s.r.o. 22HLAV s.r.o. Accace Outsourcing s.r.o. AUDITOR, spol. s r.o. Connect Economic Group s.r.o. CONTADORIA CZ s.r.o. Dype s.r.o. EURAMCO Asset Czech s.r.o. GRANTEX accounting s.r.o. Grinex Advisory s.r.o. MATIDAL, s.r.o. MxB účto s.r.o. Nastejnelodi.cz, s.r.o. PKF APOGEO Accounting, s.r.o. Rödl & Partner, k.s. RSM CZ a.s. Poznámka: V seznamu neuvádíme nominované společnosti, které s účastí v soutěži nesouhlasily. O vítězích v těchto firemních kategoriích rozhodne odborná porota interním hlasováním během ledna. Zároveň bylo minulý týden spuštěno veřejné hlasování v individuálních kategoriích – Daňař roku, Daňová naděje, Daňová osobnost roku a Účetní osobnost roku. Hlasovat můžete do 7. ledna na webu soutez.dauc.cz. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhne na galavečeru 25. února 2026. Generálním partnerem soutěže je společnost SLUTO s.r.o. Mediální podporu zajišťují Svaz účetních ČR, Český institut interních auditorů, Komora certifikovaných účetních a Investiční web. Pro více informací o soutěži navštivte soutez.dauc.cz.

Vláda na zasedání 5. ledna 2026 podpořila poslanecký návrh na vydání nového zákona o státních zaměstnancích, který má nahradit dosud platnou legislativu v oblasti státní služby. „Je to zákon, který vznikl v roce 2014, tedy i za naší účasti, a je třeba říci, že se úplně nepovedl. Že to není zákon, který by skutečně umožňoval efektivně řídit státní správu. Cílem nového zákona je zjednodušit státní službu, aby byla flexibilní, abychom mohli získávat do státní služby odborníky ze soukromého sektoru. Současná podoba zákona je administrativně velmi náročná,“ zdůvodnil premiér Babiš, proč vláda vyslovila s poslaneckým návrhem souhlas.

Od 1. ledna 2026 vstupují v platnost změny vyplývající z novely zákoníku práce a souvisejících právních předpisů v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. Tyto změny se promítají také do agendy Úřadu práce České republiky a týkají se uchazečů o zaměstnání, zájemců o rekvalifikaci i zaměstnavatelů. Cílem změn je posílit ochranu osob bez práce, zjednodušit administrativu a lépe motivovat k aktivnímu návratu na trh práce.

Česká státní správa může během příštích pěti let ztratit až 30.000 kvalifikovaných zaměstnanců, tedy asi 40 procent své současné pracovní síly. Zaměstnanci mladší 30 let nyní tvoří pouze sedm procent úředníků, tedy zhruba polovinu jejich podílu v soukromém sektoru. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Kearney.

Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se od ledna zvýší o 240 korun a k tomu se u většiny zvedne i zásluhová procentní část ještě o 2,6 procenta. Průměrný starobní důchod by tak měl podle ministerstva práce vzrůst o 668 Kč na 21.786 korun. Zavedou se i minimální důchody, ten starobní bude činit 9800 korun. Počítá s tím nařízení o valorizaci i část důchodové reformy, které začnou platit na Nový rok.

Podpora v nezaměstnanosti se od ledna výrazně promění. V prvních měsících bude vyšší, zvedne se ze 65 na 80 procent předchozího výdělku. Maximálně by měla ale činit zhruba 38 500 korun. Při delší době bez práce částka proti dnešku naopak klesne ze 45 na 40 procent příjmu. Lidem, kteří se rozhodnou sami změnit místo a ze zaměstnání odejdou, se vyplácená podpora už nebude krátit. Bude stejně vysoká jako při propuštění. Navýší se i podpora při rekvalifikaci, a to ze 60 na 80 procent české průměrné mzdy. 

Firmy nejčastěji postrádají pracovníky pro výrobu, odborné technické profese, pracovníky služeb, ale také manažery a další řemeslníky. Nedostatek se netýká jen několika úzkých profesí, ale projevuje se plošně napříč širokou škálou oborů. Vyplývá to z průzkumu o chybějících profesích, které uskutečnil analytický tým Hospodářské komory mezi 450 firmami napříč regiony a odvětvími.

Růst mezd v komerčním sektoru dál zpomaluje. Většina firem plánuje v roce 2026 navýšit základní mzdy o 4 %, tedy rychleji než inflace, ale méně dynamicky než v uplynulých letech. Nejvíc na výplatní pásce uvidí zaměstnanci v technologickém sektoru, FMCG a službách. Nejméně naopak v automotive, výrobě či financích. Vyplývá to z průzkumu Comp&Ben Asociace realizovaného společností BD Advisory a doplněného pro objektivitu o data od členů asociace, společností Mercer a Trexima. "Období postinflačního skokového růstu mezd je definitivně za námi. Firmy udržují mírný růst mezd nad inflací, tempo je ale podstatně střízlivější," říká Tomáš Jurčík, ředitel Comp&Ben Asociace, která sdružuje klíčové tuzemské zaměstnavatele a zabývá se analýzou mezd a systémy odměňování. Nejvíc si polepší sektory spotřebního zboží, služeb a technologií Nárůsty mezd přesahující průměrně 4 % čekají zaměstnance v sektorech tažených rostoucí spotřebou domácností. Jedná se hlavně o segment rychloobrátkového zboží (FMCG), retailu, farmacie a služeb, které rostou o více než 4,5 %. Přetrvávající poptávka po inovacích a kvalifikovaných specialistech táhne růst u technologických firem, které navyšují o více než 4 %. Naopak nejslabší růst mezd hlásí automotive a obecně výrobní společnosti, a to o méně než 3,7 %. Z nevýrobních odvětví pak zpomaluje IT a telekomunikace a finance, které jsou pod 4 %. Růsty mezd kopírují makroekonomické prostředí. "Tam, kde roste spotřeba domácností a firmy potřebují posilovat týmy, vidíme vyšší nárůsty. Naopak v odvětvích, kde přetrvává nejistota nebo obavy z dalšího vývoje, zaměstnavatelé s růstem mezd váhají. Výrobní sektor je toho typickým příkladem," doplňuje Petr Boldiš, konzultant společnosti Mercer. Provozní pozice a specialisté získají nejvíce Nejvyšší nárůsty mezd čekají příští rok provozní pozice (4,1 %) a specialisty (4 %). Mzdy jim zvedne téměř sto procent firem. Manažerské pozice rostou pomaleji: top management o 3 % a management o 3,7 %. "U specialistů je to dáno dlouhodobým nedostatkem kvalifikovaných lidí napříč obory, u provozu pak tlakem na udržení stabilních směn a nízké fluktuace. U managementu je naopak dlouhodobě silnější tlak na efektivitu a snižování nákladů," říká Josef Chovanec, ředitel personálního a mzdového poradenství společnosti Trexima. Třetina si přilepší už v lednu. Odbory nejsou hlavním hráčem Tuzemské firmy tradičně upravují mzdy během prvních čtyř měsíců roku. Téměř 80 % zaměstnanců dostane přidáno do konce dubna: už v lednu přidá 25 % firem a v dubnu dalších 45 %. Odbory jsou tradičně součástí vyjednávání o mzdových nárůstech, ale mnohdy v menší míře, než naznačuje veřejná debata. Do vyjednávání o mzdových nárůstech vstupují podle dat Comp&Ben Asociace jen u 40 % firem, zatímco 60 % společností si nastavuje mzdový rámec interně. "Stále více firem se při nastavování mzdových nárůstů opírá o tržní data a benchmarky, protože jim to umožňuje pružně reagovat na konkurenční prostředí. Zájem o moderní systémy odměňování navíc posiluje i směrnice o transparentnosti odměňování, která firmy motivuje k vysvětlování mzdových rozdílů a k větší odpovědnosti při tvorbě mzdových struktur," uzavírá Tomáš Jurčík, ředitel Comp&Ben Asociace. Poznámky ke sběru dat Jak funguje revize mezd v komerčním sektoru? Většina společností v komerčním sektoru má definovaný proces navyšování mezd (tzv. roční úpravu mezd), který probíhá jednou ročně k předem stanovenému datu. Nejčastěji se mzdy upravují v lednu nebo v dubnu každého roku. Proto je vhodné aktuální čísla o nárůstech mezd sbírat až začátkem 2. kvartálu, což poskytuje nejlepší obraz o reálné situaci mezd v komerčním sektoru. Predikce navýšení mezd pro nadcházející rok se zase sbírají nejlépe na podzim (říjen, listopad), kdy firmy schvalují své mzdové rozpočty na další rok. Některé společnosti navyšují mzdy i později v roce, například k 1. červenci nebo k 1. září, ale jedná se o malé procento firem. Dá se říci, že k 1. dubnu má již více než tři čtvrtiny zaměstnanců na trhu mzdu upravenou a v dalších měsících roku již nejsou pohyby tak zásadní. Zdroj: Comp&Ben Asociace, https://www.compenben.eu/

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo v úterý 16. 12. 2025 výzvu zaměřenou na další profesní vzdělávání zaměstnanců v podnicích. Celkem budou podpořeny projekty za 635 milionů korun.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) dnes převzal vedení resortu a oficiálně tak zahájil výkon své funkce. Aleš Juchelka převzal kancelář od svého předchůdce Mariana Jurečky a následně představil priority, kterým se bude věnovat v následujícím volebním období.  

Takzvaný třináctý plat nebo mimořádnou odměnu v podobné výši už vyplatilo nebo do konce roku vyplatí svým zaměstnancům 42 procent firem, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory. Více než čtvrtina společností si to nemůže dovolit. Třetina firem mzdy už zvýšila a proto zaměstnancům dále finančně přilepšit neplánuje. Nejvíce před Vánoci odměňují velké a střední podniky. Některé firmy plánují spolu s třináctým platem i další finanční bonusy, některé zase místo peněz nabídnou jiné benefity. Škoda Auto se chystá svým zaměstnancům letos přilepšit plošným bonusem a navíc vánoční odměnou ve výši šesti tisíc korun. Chce tak motivovat případné nové uchazeče třeba mezi studenty. „Chceme udržet kontinuální nábor, máme v Mladé Boleslavi střední i vysokou školu, staráme se o to, abychom jejich absolventy mohli přijmout,“ popisuje člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn. Odměnit zaměstnance plánují i v dalších firmách. Vánoční bonus v podniku Linde Material Handling, který vyrábí hlavně vysokozdvižné vozíky, dostanou zaměstnanci plošně, odvíjí se ale od firemních výsledků. „V letošním roce se podařilo navázat na úspěšné výsledky, takže i v roce 2025 dostanou naši zaměstnanci tuhle odměnu,“ avizuje marketingový manažer Petr Vaněk. Kromě peněz navíc dostanou také potravinové balíčky a placené volno.

Od začátku roku 2026 začne platit nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Cílem je sjednotit a zpřehlednit údaje, které zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Na přípravě se podílelo MPSV spolu s ČSSZ, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, GFŘ, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelů.    

Výplata důchodu v hotovosti prostřednictvím České pošty je zpoplatněna a za každou splátku důchodu zaplatí klient od 1. ledna 2026 částku 94 Kč namísto původních 78 Kč. Tento poplatek je odečten z vyplácené částky důchodu. ČSSZ doporučuje zvážit možnost změny způsobu výplaty důchodových dávek na bankovní účet, díky čemuž ušetříte a důchod bude vyplacen bezhotovostně, tedy operativnějším způsobem. Jedná se o bezpečnou formu výplaty, kterou využívá stále více klientů. Zvýšení poplatku za výplatu důchodu v hotovosti se nevztahuje na poživatele důchodů, jimž byl důchod přiznán před 1. 1. 2010 a od 31. 12. 2009 jim nepřetržitě trvá nárok na alespoň jeden důchod (např. vdovský a nově je přiznáván po 31. 12. 2009 důchod starobní), jelikož výdaje za hotovostní výplatu důchodu v tomto případě hradí ČSSZ. U důchodů přiznaných od 1. 1. 2010 hradí náklady příjemce důchodu – částka je odečtena z důchodu. Pokud nechcete platit poplatky za hotovostní výplatu důchodu, je možné si zažádat o změnu způsobu výplaty na bezhotovostní zasílání na bankovní účet. Pro změnu způsobu výplaty je potřeba vyplnit tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu“. Vyplněný, vlastnoručně podepsaný a bankou potvrzený tiskopis můžete podat u kterékoliv OSSZ. Další možností je zasílání důchodu na účet manžela/manželky, partnera/partnerky. V tomto případě vyplníte tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky) / partnera (partnerky) v České republice“. Žádost musí být podepsána vámi oběma (manželem i manželkou, partnerem i partnerkou), podat ji můžete u kterékoliv OSSZ. U každé změny způsobu výplaty platí, že bude provedena co nejdříve po doručení žádosti, zpravidla od druhého výplatního měsíce po datu doručení žádosti, a to i přesto, že zákon poskytuje ČSSZ na provedení změny lhůtu ještě delší (nejpozději od třetího výplatního měsíce po datu jejího doručení). Výplata důchodu na účet jiné osoby než manžela/manželky, partnera/partnerky je možná pouze v případě, že je tato osoba zákonným zástupcem nebo byla ustanovena opatrovníkem či zvláštním příjemcem, popř. zastupuje-li oprávněného jako tzv. člen domácnosti dle ust. § 49 a § 50 občanského zákoníku. Výplatu důchodu tak nelze bez dalšího zasílat např. na účet dětí, vnoučat, druha nebo družky. Případné nesrovnalosti s hotovostní výplatou důchodu musíte vždy řešit na příslušné pobočce České pošty. Pokud si zakládáte nový účet v bance, zeptejte se, zda má s ČSSZ uzavřená tzv. pravidla pro poukaz výplat důchodů na účty. Zdroj: ČSSZ

Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 30. listopadu 2025 celkem 341 311 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 802 více než v říjnu a o 50 886 uchazečů více než loni. Podíl nezaměstnaných ke konci listopadu zůstal na 4,6 %, meziročně byl vyšší o 0,7 procentního bodu Nezaměstnanost oproti říjnu mírně stoupla pouze v Jihočeském kraji o 0,1 p. b., v Moravskoslezském a ve Středočeském kraji došlo k poklesu o 0,1 p. b., v ostatních krajích zůstal podíl nezaměstnaných osob na stejné úrovni. Počet nově evidovaných osob za listopad byl oproti předchozímu měsíci nižší o 9 325 osob, meziročně nižší o 886 osob. Detailní data k dispozici na webu Úřadu práce 

Jaké jsou znaky a podmínky práce na dohodu o provedení práce? Dohoda o provedení práce musí být sjednaná u ukončena písemně. Na základě dohody o provedení práce může zaměstnanec odpracovat maximálně 300 hodin u jednoho zaměstnavatele. I na dohodu o provedení práce se vztahují ustanovení o minimální mzdě. Výpovědní lhůta je patnáctidenní. Od 1. 1. 2026 dochází ke změně limitu pro odvod pojistného, a to tak že dosavadní limit ve výši 11 500 Kč je nahrazen limitem 12 000 Kč. Pro zaměstnance pracující na základě DPP to znamená, že pokud jim zaměstnavatel za kalendářní měsíc zúčtuje započitatelný příjem ve výši 11 999 Kč včetně, nebude z tohoto příjmu odváděno pojistné. Kam se hlásí dohoda o provedení práce? Povinností zaměstnavatele je hlásit uzavření dohody o provedení práce do Centrální evidence dohod.  Zaměstnavatel musí všechny DPP hlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Cílem Centrální evidence dohod sledování limitů pro povinné odvody a zamezení práce načerno.

Jaké jsou znaky a podmínky práce na dohodu o pracovní činnosti? Dohoda o pracovní činnosti musí být sjednaná u ukončena písemně, výpovědní lhůta činí 15 dní. Na základě dohody o pracovní činnosti může zaměstnanec odpracovat maximálně 20 hodin týdně u jednoho zaměstnavatele. I na dohodu o pracovní činnosti se vztahují ustanovení o minimální mzdě. Jaké jsou plánované změny od roku 2026? V roce 2025 došlo k navýšení limitu pro odvod pojistného u DPČ na částku 4 500 Kč měsíčně. V roce 2026 zůstává tato hranice stejná a další navýšení limitu prozatím není v roce 2026 očekáváno.

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části zákoníku práce. Ustanovení v určitých situacích umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu. Není to slučitelné s ústavním pořádkem, domníval se Nejvyšší soud, který návrh podal. Podle ústavních soudců však nejde o zakázanou nucenou práci. Odbory s rozhodnutím nesouhlasí, svaz průmyslu ho naopak vítá. Sporné ustanovení dopadá specificky na situace, kdy zaměstnanec například ze zdravotních důvodů není schopen pokračovat na pozici sjednané v pracovní smlouvě. Zákon dává zaměstnavateli možnost převést ho na práci jiného druhu, „a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil“. Ústavní soudci převedení na jinou práci vnímají jako provizorní řešení, než se zaměstnavatel a pracovník dohodnou na dalším uplatnění, případně na rozvázání pracovního poměru. Pokud zaměstnanec odmítne vykonávat práci, na kterou byl dočasně převeden, neztrácí právo na odstupné, zdůraznil Ústavní soud. Práce by také měla odpovídat zdravotnímu stavu a pokud možno i kvalifikaci zaměstnance. „Nucená práce není každá nedobrovolná práce,“ řekl soudce zpravodaj Milan Hulmák. Nejvyšší soud v návrhu uvedl, že při změně druhu vykonávané práce je nutné respektovat autonomii vůle zaměstnance. „Základem pro změnu by tak měla být dohoda obou stran. Jednostranné převedení by mělo být možné pouze, pokud se jedná o veřejný zájem, tedy zájem přesahující zájmy zaměstnance,“ argumentoval Nejvyšší soud. Současná právní úprava je podle Nejvyššího soudu dědictvím z dob socialismu, kdy stát řízený komunistickou stranou usiloval o plnou zaměstnanost a fluktuaci pracovníků považoval za nežádoucí jev.