Novinky

Státní úřad inspekce práce každoročně eviduje v informačním systému přibližně 36 tisíc pracovních úrazů s pracovní neschopností přesahujících 3 dny. Nejvíce takových pracovních úrazů se zpravidla přihodí během prvního pracovního dne v týdnu, tedy v pondělí. Druhým rizikovým dnem je úterý a počty pracovních úrazů klesají v průběhu týdne. Důvody mohou být nedostatečná koncentrace po dnech volna, rychlé zpracovávání nevyřízených zakázek z předchozího týdne či opětovné zahájení výroby apod. Pokud se jedná o časové rozmezí pracovního dne, tak největší počet pracovních úrazů vznikne v čase mezi 8. a 10. hodinou ráno. Mezi možné příčiny lze opět zařadit menší koncentraci na práci před přestávkou, podcenění a nedodržování pravidel bezpečnosti práce zaměstnanci atd. Pracovní úrazy evidované podle měsíců v roce ukazuji jejich rovnoměrné rozprostření v průběhu celého roku, kdy nejvíce jich připadá na leden, poté na jarní a podzimní měsíce, a nejméně na prosinec a letní prázdniny. Z hlediska pracovních zkušeností jsou podle očekávání nejrizikovější skupinou noví zaměstnanci, nejvíce pracovních úrazů se tedy stane v prvních 3 letech po nástupu do zaměstnání. Rizikové jsou zejména počáteční měsíce během prvního roku v práci, kdy se často jedná o nástup do prvního zaměstnání po ukončení studia bez praktických zkušeností, ale také změny dlouhodobého zaměstnání (či profese) s přechodem do nového oboru (nebo k novému zaměstnavateli) apod. Pokud se podíváme na pracovní úrazy z hlediska věku úrazem postiženého zaměstnance, tak nejčastěji jsou ohroženi zaměstnanci ve věku 46-60 let. U této věkové skupiny dochází k pracovním úrazům často díky podcenění hrozících rizik u dlouhodobě prováděných prací zaměstnanci, nedodržování pravidel bezpečnosti práce zkušenými zaměstnanci, fluktuace zaměstnanců apod. Až po nich následují věkové kategorie 41-45, 36-40 a 21-25 let. Nejčastěji jsou pracovní úrazy evidovány v následujících odvětvích: zpracovatelský průmysl a potravinářství (např. vyřazení bezpečnostních prvků u strojů, nepoužívání osobních ochranných pomůcek a přidělených pomůcek pro práci), velkoobchod, maloobchod (např. při manipulaci a skladování zboží) a opravy motorových vozidel. stavebnictví (např. při práci ve výškách, při výkopových pracích, nepoužívání osobních ochranných pracovních prostředků), silniční nákladní doprava, kurýrní činnosti včetně skladování (např. při dopravních nehodách, při práci s manipulační technikou), strojírenství (např. nedostatečná ochranná zařízení, nevhodné pracovní postupy). Analytická zpráva o pracovní úrazovosti v České republice za rok 2024 byla zpracována Výzkumným institutem práce a sociálních věcí, v. v. i. Opírá se o statistická data z informačního systému Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a o údaje poskytnuté Českým báňským úřadem (ČBÚ). Zpráva tak představuje ucelený přehled pracovní úrazovosti evidované těmito institucemi. Zdroj: Inspekce práce

Ministerstvo práce připraví v brzké době návrh důchodové novely se zastropováním penzijního věku na 65 letech, návratem k valorizaci o polovinu růstu reálných mezd místo třetiny, navyšováním důchodu za práci v penzi a se zvednutím penze podle věku. Norma by mohla platit od příštího roku. Novinářům to řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda ANO, SPD a Motoristů slíbila změny v programovém prohlášení. Zrušila by tak část důchodové reformy k udržitelnosti systému penzí, kterou prosadila minulá vláda. „Budeme připravovat novelu, která bude mít uvnitř zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech. Bude tam změna ve valorizaci z jedné třetiny na jednu polovinu reálných mezd. Budeme chtít rozšířit věkově podmíněné valorizace u nejstarších seniorů, a to v osmdesáti letech věku o pětistovku. Potom chceme přijít s masivní podporou pracujících seniorů,“ uvedl Juchelka. Důchodový věk se zvedá už léta, a to ročně u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři i o šest měsíců. Na 65 let se dostane ve třicátých letech. Podle reformy minulé vlády by mělo posouvání věku pokračovat do 67 let pomalejším tempem než dnes, tedy o měsíc ročně. V 67 letech by se tak šlo do důchodu poprvé v roce v roce 2057. Ministerstvo práce připraví v brzké době návrh důchodové novely se zastropováním penzijního věku na 65 letech, návratem k valorizaci o polovinu růstu reálných mezd místo třetiny, navyšováním důchodu za práci v penzi a se zvednutím penze podle věku. Norma by mohla platit od příštího roku. Novinářům to řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda ANO, SPD a Motoristů slíbila změny v programovém prohlášení. Zrušila by tak část důchodové reformy k udržitelnosti systému penzí, kterou prosadila minulá vláda. „Budeme připravovat novelu, která bude mít uvnitř zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech. Bude tam změna ve valorizaci z jedné třetiny na jednu polovinu reálných mezd. Budeme chtít rozšířit věkově podmíněné valorizace u nejstarších seniorů, a to v osmdesáti letech věku o pětistovku. Potom chceme přijít s masivní podporou pracujících seniorů,“ uvedl Juchelka. Důchodový věk se zvedá už léta, a to ročně u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři i o šest měsíců. Na 65 let se dostane ve třicátých letech. Podle reformy minulé vlády by mělo posouvání věku pokračovat do 67 let pomalejším tempem než dnes, tedy o měsíc ročně. V 67 letech by se tak šlo do důchodu poprvé v roce v roce 2057. Sleva na sociálním pojištění se rušit nebude Podle Juchelky se sleva na sociálním pojištění rušit nebude. „Ano, to zůstává. Já jsem s tím modelem nesouhlasil, protože nenavyšuje důchod za odpracované dny, ale bohužel v tuto chvíli už je na něj napojena celá řada lidí,“ řekl ministr. S argumentem, že si člověk může odpuštěné tisíce korun z odvodů odložit a vylepšit si jimi v pozdějším věku důchod, nesouhlasí. „Je to velmi nejisté, protože pokud si to neušetří a utratí to, tak stejně bude mít nízký důchod a spadne nám do systému dávek,“ řekl Juchelka. Započítávání práce v penzi kvůli navýšení by mělo usnadnit jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Novela by mohla začít platit od příštího roku, některá opatření by se pak mohla zavádět postupně. Zaměstnavatelé se stropem na důchodový věk nesouhlasí. Poukazují na obří výpadek pracovních sil s odchodem silné generace Husákových dětí do důchodu. Slabší generace je nenahradí. Ekonomové zase varují před růstem výdajů a zadlužováním. Zdroj: ČT24

Sněmovna během čtvrteční mimořádné schůze hlasuje o potenciálním nahrazení služebního zákona zákonem o státních zaměstnancích, což opozice odmítá a kritizuje. Na programu je i diskuse o změně pravidel jednání dolní komory s cílem omezit obstrukce. Představitelé opozičních stran ještě před schválením programu využili možnosti přednostně vystoupit. Několikahodinová diskuse se tak kromě dvou zmíněných témat dotkla například také zrušených interpelací nebo odměn pro paralympioniky za získané medaile. Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO) má nový zákon o státních zaměstnancích posilovat efektivnost a výkonnost správních úřadů. Opozice se obává ohrožení nezávislosti úřadů a zvětšení prostoru pro korupci. Legislativa má urychlit přijímání a odchody lidí ve státní správě, což podle koalice přinese i úspory. Předseda STAN Vít Rakušan poukázal na to, že zákon o státních zaměstnancích ruší služební komisi, ke které se úředníci mohou odvolat v případě vyhození z práce. Dodal, že pokud by legislativa v tomto znění vstoupila v planost, tak by státním zaměstnancům zůstala pouze možnost se soudit. „Jak je zákon představen, tak není žádnou revolucí,“ míní ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zmínil, že zákon mění poměr služební na poměr pracovní. „Není to něco, co by zhoršovalo ochranu zaměstnanců, protože soudní ochrana zůstává zachována,“ míní. Předloha mimo jiné ruší takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až osmdesát procent platu. Zaměstnanci by mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení, přičemž minimální odstup mezi nimi je v návrhu zkrácen z šedesáti na dvacet dní. Při systemizaci by se stát mohl zbavit úředníka hned. Zdroj: ČT24, redakčně zkráceno

Cílem návrhu je posunout datum účinnosti změny částek životního minima z 1. května 2026 na 1. července 2026. Důvodem k tomuto kroku je potřeba snížit zatížení Úřadu práce. Posun účinnosti zajistí, že k přepočtu dávek z důvodu změny částek životního minima dojde v době, kdy u většiny klientů bude dávka státní sociální pomoci přepočítávána podle příjmů a nákladů na bydlení. Zajistí se tak efektivní administrativní proces, sníží se zátěž Úřadu práce a odstraní se potřeba dvojí implementace změn do informačních systémů.

Vláda potvrdila dohodu s odborovými organizacemi z minulého týdne a schválila novelu nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců, která od 1. dubna 2026 zvýší platy zaměstnancům ve veřejných službách a správě. Cílem změn je zastavit propad reálných příjmů zaměstnanců ve veřejném sektoru, k němuž došlo v uplynulých letech kvůli vysoké inflaci, která nebyla vykompenzována adekvátním navýšením jejích příjmů. Navýšení se dotkne zhruba 380 000 státních zaměstnanců. Už od ledna se zvýšily platy pedagogů v regionálním školství a na veřejných vysokých školách. 

Stali jsme se partnery projektu Online HR News advokátní kanceláře Randl Partners. Chcete být stále IN a vědět:  jaký pracovněprávní předpis se připravuje a jaký je jeho legislativní statut?   co v rámci HR a pracovního práva chystají nebo řeší státní orgány? co zásadního do pracovního práva rozhodl Nejvyšší nebo Ústavní soud minulý měsíc? Přihlaste se na on-line 60minutovky každou druhou středu v měsíci! Tyto pravidelné webináře Vás posunou o krok napřed v pracovním právu.   PŘIHLÁŠENÍ A DALŠÍ INFORMACE

Po třech turbulentních letech, kdy počty živností zanikaly vlivem legislativních i ekonomických změn, se vloni situace uklidnila. V roce 2025 svou činnost ukončilo necelých 48 tisíc OSVČ, o třetinu méně než v roce předchozím. Potvrzují to data společnosti Saleskit, která spravuje největší online databázi českých firem.

Od 1. ledna 2026 je účinný zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon“), který zavádí povinnost zaměstnavatelů přispívat zaměstnancům na produkty spoření na stáří, pokud vykonávají práci zařazenou do třetí kategorie rizikovosti u vybraných faktorů pracovního prostředí. Příspěvek musí být směřován buď na penzijní připojištění se státním příspěvkem, nebo na doplňkové penzijní spoření.Výše povinného příspěvku činí 4 % z vyměřovacího základu za kalendářní měsíc, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň tři směny rizikové práce. Tento příspěvek se započítává do ročního limitu osvobozených příjmů 50 000 Kč podle § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů,  který se vztahuje na příspěvky zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče zaměstnance. Poskytnutí příspěvku není automatické. Zaměstnanec musí uplatnit právo na povinný příspěvek tím, že oznámí tuto skutečnost zaměstnavateli v souladu s § 4 zákona. Povinnost zaměstnavatele platit příspěvek vzniká od měsíce následujícího po oznámení zaměstnance, jak vyplývá z § 4 odst. 1 zákona. Ministerstvo práce a sociálních věcí dne 7. ledna 2026 zveřejnilo na svých oficiálních webových stránkách informaci týkající se uvedené problematiky, která je dostupná na adrese: Povinné spoření pro vybrané rizikové profese | MPSV. Zdroj: Finanční správa

Připojte se na setkání s Odborníkem na příjmu, Mgr. Veronikou Odrobinovou, zkušenou advokátkou se specializací na pracovní právo.  TÉMA: Pracovní úrazy v digitální éře: Co přináší rok 2026? Od ledna 2026 vstupuje v platnost nové nařízení vlády, které zásadně mění způsob evidence a hlášení pracovních úrazů. Digitalizace, nové lhůty a povinné elektronické hlášení přes portál SUIP – to vše ovlivní každodenní praxi zaměstnavatelů. Na setkání vám ukážeme, co přesně se mění, jak se připravit na nové povinnosti a jak nastavit procesy tak, aby vše proběhlo hladce a bez zbytečných komplikací. V souvislosti s pracovními úrazy vzniká pravidelně řada otázek: Při jaké činnosti, kromě standardního výkonu práce, může dojít k pracovnímu úrazu? Co všechno může být považováno za pracovní úraz? Kam je třeba pracovní úraz hlásit? Jak se vyšetřuje pracovní úraz? Jaké nároky má zaměstnanec v případě pracovního úrazu? Jak má zaměstnavatel postupovat, když zaměstnanec tyto nároky uplatní? Kdy zaměstnavatel za pracovní úraz odpovídá a kdy se naopak může vyvinit? 21.01.2026 od 10:00 on-line MS Teams. Držitelé Premium lincence mají setkání zdarma. Přihlašte se zde.

Rok 2026 přinesl zaměstnavatelům jednu z největších změn v HR administrativě za poslední roky. Stáhněte si brožurku, která shrnujeme zásadní novinky, které významně ovlivní procesy mzdových účtáren, HR oddělení i vedení firem. Upozorňuje na změny u následujících témat: – systém Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, – povinnosti u rizikových profesí, – pravidla zaměstnaneckých benefitů, – zdravotní pojištění a evidence, – a další úpravy, které se projeví v praxi už během roku 2026. Brožura přináší jasný přehled toho, co bude potřeba upravit, sledovat a připravit. Autor: BDO

Odbory pracovníků úřadů práce a úřadu vlády nesouhlasí s poslaneckým návrhem na zrušení služebního zákona a jeho nahrazení novou normou, která má usnadnit propouštění úředníků. Podle odborářů by ohrozil fungování státní a vedl k její politizaci.

S příchodem nového roku jsme stále blíž k transpozici směrnice EU o transparentnosti odměňování, která přinese zaměstnavatelům celou řadu nových povinností například v podobě vypracování detailní mzdové politiky, podrobného informování zaměstnanců nebo povinného reportingu vůči státním orgánům. Na rovné zacházení a zákaz diskriminace na pracovišti se ovšem Státní úřad inspekce práce důsledně zaměřuje již nyní. Rovné zacházení a zákaz diskriminace na žebříčku priorit kontrolních orgánů neustále stoupají. Inspekce práce jen v minulém roce přijala na 322 podnětů ke kontrole a provedla 640 kontrol zaměřených čistě na tuto oblast. Lze přitom očekávat, že s příchodem směrnice o transparentnosti odměňování, která by měla být transponována do 7. června 2026, budou tato čísla ještě stoupat. Jaké jsou nejobvyklejší prohřešky zaměstnavatelů? Mlčenlivost o mzdě Jedním z nejčastějších přestupků zaměstnavatelů bylo sjednání tzv. doložek o mlčenlivosti o mzdě. Inspekce práce shledala porušení zákona hned v 63 případech. Přestože je toto ujednání oficiálně zakázané teprve od 1. června 2025, přístup inspektorátu poukazuje i na dřívější problematičnost tohoto ustanovení. Podle zákoníku práce totiž není možné sjednat si odchylnou úpravu od zákoníku práce, což doložky o mlčenlivosti o mzdě podle inspektorátu práce představovaly. Poskytování benefitů Při kontrolách dodržování rovného zacházení se inspekce rovněž důsledně věnovala a nadále věnuje i tzv. docházkovým bonusům. Ty jsou zpravidla poskytovány zaměstnancům, kteří ve sledovaném období nezameškají žádnou směnu (např. z důvodu nemoci nebo jiné překážky v práci). Tímto postupem ale zaměstnavatel diskriminuje zaměstnance, kteří do práce z objektivních a zákonem předvídaných důvodů přijít nemohli. Zaměstnavatelé chybovali i v oblasti rovného přístupu k benefitům. Mnohdy totiž vyloučili z některých benefitů například zaměstnance na rodičovské dovolené, zaměstnance pobírající starobní důchod nebo zaměstnance ve zkušební či výpovědní době. Odměňování v regionech Inspekce práce se konečně zaměřovala i na velké obchodní řetězce. V roce 2024 odhalila dva zaměstnavatele, kteří měli své prodejny po celé České republice rozděleny do tří různých odměňovacích skupin. Zaměstnanci z Prahy a okolí tak zpravidla dostávali vyšší mzdu než zaměstnanci z méně lidnatých oblastí. Jeden z obchodních řetězců si za toto jednání vysloužil pokutu ve výši 200 tisíc korun.Kontrolní činnost inspektorátů práce posiluje, a proto by zaměstnavatelé měli těmto otázkám věnovat patřičnou pozornost. V roce 2024 uložily inspektoráty 56 pokut ve výši 1 448 000 korun – průměrně tak jedna pokuta vycházela na 28 tisíc korun. Jedná se přitom o skoro trojnásobný nárůst oproti stavu v roce 2022. Pokuta přitom není to jediné (a nejzásadnější), co může na zaměstnavatele dopadnout. Je běžnou praxí, že se inspektoráty na takové zaměstnavatele v budoucnu více zaměřují, aby ověřily, zda se vytýkaného jednání nedopouštějí znovu. Zdroj: KPMG

Rádi bychom vás pozvali na webinář s předním odborníkem JUDr. Dominikem Brůhou na téma Pracovněprávní novinky 2026, kde se dozvíte o: redesignu podpory v nezaměstnanosti valorizaci mezd a minimální mzdy aktuální výklad směrnice o transparentním odměňování zkušenosti s flexinovelou zákoníku práce  Součástí bude samozřejmě i prostor pro zodpovězení vašich dotazů.

V daném případě byl cizinec z Korejské republiky kontrolován při výkonu své pracovní, manažerské činnosti v kanceláři, pro kterou však neměl platné vízum ani povolení k pobytu. Policie i soud potvrdily, že absence těchto dokladů je zásadní překážkou pro výkon práce a důvodem pro vyhoštění, a to bez ohledu na kvalifikaci či skutečnost, že cizinec pro výkon práce nepotřebuje pracovní povolení. Trest správního vyhoštění pro cizince tak platí i přes skutečnost, že jako občan Korejské republiky nepotřebuje k cestování za účelem turistického nebo jiného nevýdělečného pobytu vízum a zároveň má díky nařízení vlády tzv. volný vstup na český trh práce. Případ dobře ilustruje rizika, která souvisejí se zaměstnáváním cizinců a která se nemusejí často omezovat pouze na finanční pokuty.  Dvě základní podmínky legálního zaměstnání cizinců Obecně platí, že občané zemí mimo EU, EHP a Švýcarsko musejí mít pro svůj pobyt a práci v České republice platné povolení. To se týká jak povolení k pobytu, tak i povolení k práci. Existuje ovšem i celá řada výjimek z těchto povinností. Zákon o zaměstnanosti vyjmenovává případy, kdy cizinci mohou pracovat bez pracovního povolení, tedy kdy mají volný přístup na trh práce. V praxi si ale osoby s volným přístupem na trh práce často neuvědomují, že tyto výjimky slouží pouze v rovině pracovní, nikoliv pobytové. Proto musejí disponovat platným vízem nebo povolením k pobytu. V opačném případě by se totiž mohlo jednat o výkon nelegální práce, která může mít velmi vážné důsledky jak pro cizince samotného, tak pro jeho zaměstnavatele.   Dopady do praxe a doporučení Zaměstnavatelé by si měli vždy ověřit, jaký typ povolení jejich zaměstnanci mají, a zajistit jejich soulad s imigrační a pracovněprávní legislativou po celou dobu trvání zaměstnání. Výše uvedený příklad ukazuje, že kontroly cizinecké policie a inspekce práce se mohou dotknout i kancelářských pracovníků. Prohřešky jsou přitom poměrně nekompromisně postihovány. Absence potřebných dokladů může vést ke zrušení nebo neprodloužení povolení k pobytu cizince, případně – jak ukazuje i tento případ – až k jeho vyhoštění z území ČR. Další sankce hrozí zaměstnavateli: například finanční pokuta až do výše 10 milionů korun, vyřazení z dotačních nebo migračních programů, anebo i udělení zákazu činnosti. Doporučujeme proto pravidelně kontrolovat typ i platnost pobytových oprávnění všech zahraničních zaměstnanců a nastavit interní procesy tak, aby byla tato povinnost vždy splněna. 

Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 31. prosinci 2025 celkem 354 314 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 13 003 více než v listopadu a o 47 836 uchazečů více než loni. Podíl nezaměstnaných ke konci prosince vzrostl o 0,2 procentního bodu na 4,8 %, což odpovídá každoročnímu sezónnímu nárůstu. Meziročně došlo k nárůstu o 0,7 procentního bodu. Nárůst byl znatelný ve všech krajích. Počet nově evidovaných osob za prosinec byl oproti předchozímu měsíci vyšší o 1 813 osob, meziročně byl vyšší o 329 osob.  V praxi se nám již začíná projevovat Flexinovela. Z dat lze vyvodit, že přibylo uchazečů o zaměstnaní, kteří požádali o podporu až od ledna. Míru dopadu budeme moci přesněji vyhodnotit na konci ledna 2026. Za rok 2025 se skrze úřady práce podařilo podpořit v rekvalifikacích a dalším vzdělávání rekordních 143 tisíc osob Celá tisková zpráva ke stažení. Zdroj: ÚP ČR  

Od ledna 2026 se zvyšuje paušální daň v prvním pásmu, což snižuje její výhodnost pro část podnikatelů. Zároveň ale existuje reálná možnost, že se během roku pravidla znovu změní. Pro OSVČ s příjmy na pomezí tak vzniká zásadní dilema: do režimu vstoupit hned, nebo riskovat, že se později ukáže jako výhodný – bez možnosti zpětného vstupu. Daňový poradce Jan Bonaventura ze společnosti BREDFORD Consulting vysvětluje, komu se paušální daň v roce 2026 vyplatí a jak postupovat, pokud se rozhodnutí ukáže jako nevýhodné.

Chladné počasí i práce v prostředí s nízkými teplotami představují pro zaměstnance významnou zátěž. Právní úprava proto přesně stanovuje, kdy je práce v chladu vůbec přípustná a jak musí zaměstnavatel chránit zdraví lidí, kteří se v takových podmínkách pohybují. Klíčovým předpisem je nařízení vlády , které určuje minimální teploty na pracovištích, podmínky práce v chladu a povinnou ochrannou výbavu. Pro kancelářské profese je například minimální teplota 20 °C, ale existují obory – například potravinářství, chladírny či práce venku – kde jsou nízké teploty nedílnou součástí provozu. Jakmile teplota na pracovišti klesne pod 13 °C, musí zaměstnavatel přijmout konkrétní opatření. Pod 10 °C je povinný pracovní oděv s dostatečnou tepelnou izolací; pod 4 °C už také rukavice a obuv chránící před chladem. Čím nižší teplota je, tím kratší dobu lze práci nepřetržitě vykonávat – od tří hodin při teplotách mezi 13 a 4 °C až po 30 minut při teplotách kolem -30 °C. Pod -30 °C se může pracovat jen výjimečně, například při naléhavých opravách. Na dlouhodobé práci v takovém prostředí právní předpisy nepřipouštějí vystavovat nechráněnou kůži déle než 10 minut. Pokud zaměstnanci pracují v teplotách 4 °C a nižších déle než dvě hodiny, mají právo na bezpečnostní přestávku v ohřívárně. Ta musí být vytápěna minimálně na 22 °C a vybavena místy k sezení, stolem a věšáky. Stejné povinnosti platí i pro místnosti k odpočinku, které mohou sloužit jako ohřívárny – ty musí nabídnout přiměřený komfort, větrání a podmínky pro odpočinek nebo konzumaci jídla. Bezpečnostní přestávky se přitom počítají do pracovní doby. Součástí ochrany je také poskytování teplého ochranného nápoje vždy, když teplota klesne pod 4 °C, a povinnost přerušit některé práce při extrémním mrazu – například stavební práce pod -10 °C nebo kácení stromů pod -15 °C. Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost tato rizika vyhledávat, vyhodnocovat a přijímat opatření, a proto musí být práce v chladu také správně zařazena do kategorií podle vyhlášky č. 432/2003 Sb. Většina prací v chladu spadá do druhé nebo třetí kategorie, podle toho, zda teplota klesá pod 4 °C a jak dlouho jsou zaměstnanci chladu vystaveni. Pravidla se netýkají jen zaměstnanců, ale i dětí a mladistvých. Vyhláška č. 160/2024 Sb. stanovuje, jaké teploty musí být dodrženy ve školách a zařízeních pro vzdělávání. Pokud tam teplota tři dny po sobě klesne pod stanovené minimum, musí být provoz přerušen. Od března 2025 obdobně upravuje mikroklimatické podmínky i vyhláška č. 43/2025 Sb. pro pobytové prostory, jako jsou ubytovací nebo sociální zařízení. Výsledkem je, že zákony dnes pokrývají jak pracovní prostředí, tak provozy škol a pobytových zařízení. Zaměstnavatelé i provozovatelé musí zajistit nejen vhodné teploty, ale také vybavení, ochranné prostředky, přestávky a organizaci práce tak, aby nízké teploty nepředstavovaly zdravotní riziko. Detailní rozbor nařízení vlády Právní úprava zátěže chladem se nachází v nařízení vlády , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (dále jen NV), ve znění pozdějších předpisů, především § 6, 7. Nedávno vyšla jeho novela (NV č. 20/2025 Sb.), ta se však zátěže chladem nedotkla. Požadovaná teplota na pracovišti je uvedena v příloze č. 1 k tomuto NV, části A, tabulce č. 2 (dále jen tabulka).  Z této tabulky je patrné, že například pro třídu práce I (třídy práce jsou popsány v příloze č. 1 k tomuto NV, části A, tabulce č. 1), kam spadají například kancelářské práce, je minimální teplota 20 °C. Podle § 6 NV zaměstnanec může být exponován zátěži chladem jen tehdy, vykonává-li práci odpovídající energetickému výdeji 106 W.m-2 a vyššímu na nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší, než je minimální teplota upravená v tabulce, nebo vykonává-li práci na venkovním pracovišti s korigovanou teplotou vzduchu 4 °C a nižší, nebo v případě zdolávání mimořádných událostí.  Pokud na pracovišti teplota poklesne pod 10 °C, zaměstnavatel musí zaměstnance vybavit pracovním oděvem s potřebnými tepelně izolačními vlastnostmi (postupuje se podle norem ČSN EN ISO 9920 Ergonomie tepelného prostředí - hodnocení tepelné izolace oděvu a odporu oděvu při odpařování a ČSN EN ISO 11079 Ergonomie tepelného prostředí - Stanovení a interpretace stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu (IREQ) a místních účinků chladu). Při teplotě 4 °C a nižší musí být zaměstnanec vybaven také rukavicemi a pracovní obuví chránící před chladem, a pokud takovou práci vykonává po dobu delší než 2 hodiny za směnu, má právo na bezpečnostní přestávku nejméně 10 minut v ohřívárně. Ohřívárna se vybavuje zařízením pro prohřívání rukou a podle § 44 NV musí být vytápěna nejméně na 22 °C a musí být vybavena sedacím nábytkem, stolem a věšáky na pracovní oděv. Ohřívárnou může být i místnost pro odpočinek podle § 55 odst. 3 NV. Práce při teplotě od 13 do 4 °C nesmí přesáhnout 3 hodiny, při teplotě od 4,1 do -10 °C 2 hodiny, při teplotě vzduchu od -10,1 do -20 °C 1 hodinu a od 20,1 do -30 °C 30 minut. Práce při teplotě nižší než -30 °C mohou být vykonávány pouze výjimečně (např. naléhavé opravy, mimořádné události), nechráněná kůže nesmí být exponována po dobu delší než 10 minut; ochrana zdraví zaměstnanců se pro tyto účely zajišťuje střídáním zaměstnanců nebo jinou organizací práce podle konkrétních podmínek práce. Vstupy na pracoviště, na němž se vykonává trvalá práce (tzn. po dobu 4 hodiny za směnu a delší) musí být v zimním a přechodném období, kdy je teplota venkovního vzduchu nižší než minimální teplota (viz tabulka výše), zabezpečeny proti vnikání venkovního vzduchu. Podle § 8 NV k ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem se poskytuje zaměstnanci ochranný nápoj. Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu, a sice na a) nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší než 4 ºC, nebo b) venkovním pracovišti, na němž je korigovaná teplota vzduchu nižší než 4 °C. Při nepříznivé klimatické situaci je zaměstnavatel povinen zajistit přerušení prací, například na stavbách. Za nepříznivou situaci se považuje mimo jiné teplota prostředí nižší než -10 °C. Při -10 °C musí být přerušeny práce ve výškách (nařízení vlády č. 362/2005 Sb.), při teplotě -15 °C a nižší kácení stromů (nařízení vlády č. 339/2017 Sb.). Vyhláška č. 160/2024 Sb. Teplotu ve škole upravuje vyhláška č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin, která nahradila vyhlášku č. 410/2005 Sb. V § 19 odst. 2 je uvedeno, že zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovna pro výchovu a vzdělávání a dětská skupina musí splňovat parametry mikroklimatických podmínek uvedené v tabulce č. 2 přílohy č. 4 k této vyhlášce (viz níže). Tato zařízení nesmí být provozována v případě, že 3 dny po sobě jdoucí klesne minimální teplota vzduchu v těchto prostorech pod hodnotu uvedenou v této tabulce. Hodnoty teplot, rychlosti proudění a relativní vlhkosti vzduchu Vyhláška č. 43/2025 Sb. Vyhláška č. 43/2025 Sb., o stanovení hygienických limitů chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, která vyšla 20. 2. 2025 s účinností od 1. 3. 2025, upravuje mikroklimatické podmínky pro provoz ve vnitřním prostředí pobytových místností (ubytovací zařízení, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb apod.). Zdroj: https://www.bezpecnostprace.info (autorsky upraveno a doplněno)

Vyhláška č. 572/2025 Sb., o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2026 Vyhláška stanoví paušální částku, kterou zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům za náklady při práci z domova (např. spotřeba elektrické energie, vody či tepla). Nová sazba pro rok 2026 s ohledem na vývoj cen energií a inflaci činí 4,70 Kč.

Od nového roku platí zásadní změny v hlášení pracovních úrazů. Nové nařízení vlády č. 322/2025 Sb., přineslo úplnou elektronizaci procesu a sjednocuje postupy, lhůty i povinné náležitosti pro zaměstnavatele. Digitalizace má zjednodušit administrativu, snížit chybovost a přinést větší přehlednost do evidence úrazů. Hlavním impulsem nové právní úpravy je digitalizace procesu, zavedení výhladně elektronického ohlašování a zasílání záznamů o úrazech prostřednictvím Portálu Státního úřadu inspekce práce. Zásadní změny oproti předchozí právní úpravě: Povinná elektronizace – jednotný elektronický formulář; bez vzorů v příloze, pouze seznam povinných náležitostí Rozšířené položky (např. kódování druhu zranění, CZ-NACE aj.) Sjednocená, jednotná lhůta 15 pracovních dnů pro vyšetření okolností a sepsání/zaslání záznamu (pro všechny typy) Výslovně definované druhy/kategorie v § 2; povinnost evidovat druh úrazu v knize úrazů Přísnější požadavky na dodržení postupů a interní řízení (delegace, podpisy, přístupová práva) Digitalizace snižuje chybovost a dlouhodobě šetří čas Manuál SÚIP + seznam náležitostí e-formuláře Portál je dostupný přes www.suip.cz, případně na tomto odkazu: https://www.mpsv.cz/app/suip-portal/. 

Dne 1. 1. 2026 nabyla účinnosti podstatná část zákona č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele („Zákon“). Cílem zákona je zavést tzv. jednotné měsíční hlášení, tedy nástroj, který nahrazuje přibližně dvacet různých hlášení, která musí každý zaměstnavatel měsíčně činit orgánům státní správy. Cílem tohoto článku je čtenáři s příchodem nového roku připomenout změny prováděné Zákonem, kterým jsme se detailně věnovali v našem srpnovém článku, a představit nařízení vlády č. 417/2024 Sb., k provedení zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele („Nařízení“), které zejména specifikuje obsah jednotného měsíčního hlášení. Co je to jednotné měsíční hlášení?Samotný Zákon jednotným měsíčním hlášením rozumí elektronické podání, kterým zaměstnavatel bude sdělovat hlášené údaje. Jinak řečeno, jedná se o prostředek, kterým zaměstnavatel vůči některým orgánům veřejné moci souhrnně plní své povinnosti sdělovat údaje o sobě a o svých zaměstnancích vyplývající mu ze Zákona nebo z jiného právního předpisu. Jednotné měsíční hlášení se dělí na tři části: souhrnnou, která obsahuje údaje vztahující se k zaměstnavateli, pojistnou, která obsahuje údaje o souhrnné výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti odváděného zaměstnavatelem, a individualizovanou, která se skládá ze součástí obsahujících údaje vztahující se k jednotlivým zaměstnancům a jednotlivým zaměstnáním. Podání jednotného měsíčního hlášeníJak jeho název napovídá, jednotné měsíční hlášení zaměstnavatel podává za každý kalendářní měsíc, a to ve lhůtě od 1. do 20. dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, za který se jednotné měsíční hlášení podává. Nepodání jednotného měsíčního hlášení ve lhůtě stanovené zákonem je přestupkem, jak si přiblížíme dále. Jednotné měsíčné hlášení zaměstnavatel podává pouze elektronicky, a to prostřednictvím: jeho datové schránky podáním do datové schránky České správy sociálního zabezpečení, elektronické aplikace portálu České správy sociálního zabezpečení, nebo datového rozhraní České správy sociálního zabezpečení (tento způsob však není možné použít pro plnění některých evidenčních povinností dle Zákona). Podání jednotného měsíčního hlášení je možné činit pouze České správě sociálního zabezpečení. Podání jinému orgánu veřejné správy, byť tento bude v konečném důsledku uživatelem údajů obsažených v jednotném měsíčním hlášení, je neúčinné (nebudou s ním spojeny důsledky včasného podání jednotného měsíčního hlášení příslušnému orgánu veřejné moci) a tento orgán jednotné měsíční hlášení nepostoupí České správě sociálního zabezpečení. Obsah jednotného měsíčního hlášeníObsahové náležitosti jednotného měsíčního hlášení stanoví Zákon a v podrobnostech i Nařízení. Nařízení vlády podrobně rozpracovává jednotlivé části hlášení a v přílohách stanoví zcela konkrétní údaje, které zaměstnavatelé povinně o sobě i o svých zaměstnancích vykazují. Typově jde zejména o: identifikační údaje zaměstnavatele, včetně údajů o mzdové účtárně; údaje o pracovněprávních vztazích, tedy typ vztahu, jeho vznik, změny a zánik, rozsah práce, druh vykonávané činnosti a případná omezení; mzdové a platové údaje, zejména zúčtované příjmy, rozhodné příjmy pro pojistné, odvody pojistného a související skutečnosti; údaje významné pro sociální zabezpečení, například dočasnou pracovní neschopnost, rodičovskou dovolenou, ošetřovné či jiné překážky v práci; údaje potřebné pro daňové a statistické účely, které dosud zaměstnavatelé vykazovali samostatně vůči různým orgánům veřejné moci. V podrobnostech, jde-li o veškeré zaměstnavatelem vykazované údaje, si na tomto místě dovolujeme odkázat na plné znění Nařízení, které je dostupné zde. Vykazované údaje budou následně sdíleny mezi tzv. uživatele údajů, kterými jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí, Česká správa sociálního zabezpečení, územní správa sociálního zabezpečení, Institut posuzování zdravotního stavu, Úřad práce České republiky, některé orgány Finanční správy České republiky, Ministerstvo financí, Český statistický úřad a od 1. 1. 2027 i Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Evidence zaměstnavatelů, evidence zaměstnancůSoučástí nové právní úpravy je rovněž zavedení dvou samostatných evidencí – evidence zaměstnavatelů a evidence zaměstnanců. Povinnost zaevidovat zaměstnavatele a mzdovou účtárnuDo evidence zaměstnavatelů se povinně přihlašují všichni zaměstnavatelé podle Zákona, a to i fyzické a právnické osoby od počátku 15. dne před předpokládaným dnem nástupu k výkonu práce jejich prvního zaměstnance do dne jeho nástupu k výkonu práce. Zaměstnavatelé se do evidence přihlašují pouze jednou, a to při svém vzniku. Pro zaměstnavatele, který zaměstnává zaměstnance před 1. 4. 2026 a bude-li toto zaměstnání trvat alespoň 1. 4. 2026, je stanovena lhůta k přihlášení se do evidence do 15. 4. 2026, není-li již registrován v registru zaměstnavatelů podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění účinném před 1. 4. 2026. V této souvislosti došlo k odstranění povinnosti zaměstnavatelů k přihlašování do registru zaměstnavatelů dle zákona o nemocenském pojištění, aby tato povinnost nebyla zaměstnavateli plněna bez zřejmého důvodu dvakrát. Zákon přináší i povinnost zaměstnavatele přihlásit (ve shodné lhůtě jako pro přihlášení do evidence zaměstnavatelů) také každou jeho mzdovou účtárnu včetně uvedení okruhu zaměstnanců, pro které mzdová účtárna vede evidenci mezd či platů. Mzdovou účtárnou se nadále rozumí mzdová účtárna podle zákona o nemocenském pojištění a Zákon nepřichází s její novou definicí. Změnu údajů zapsaných v evidenci zaměstnavatelů bude zaměstnavatel povinen oznámit do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové změně dozvěděl. Povinnost zaevidovat zaměstnanceZaměstnance do evidence bude přihlašovat jeho zaměstnavatel, a to nejpozději před okamžikem nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce, nejdříve však může tohoto zaměstnance přihlásit ve lhůtě 8 kalendářních dnů před předpokládaným dnem nástupu do zaměstnání. Je tedy zachován stejný způsob přihlašování jako podle dosavadní právní úpravy obsažené v zákoně o nemocenském pojištění. Změny evidovaných údajů o zaměstnanci bude zaměstnavatel také povinen oznámit do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové změně dozvěděl. Sankce a přestupkyPro zajištění plnění povinností jím stanovených Zákon vymezuje i některé přestupky a sankce za ně. Pro účely tohoto článku stojí za zmínku, že zaměstnavatel, který nesplní povinnost přihlásit sebe nebo zaměstnance do evidence, se dopouští přestupku, za který může být uložena pokuta až do výše 100.000,- Kč. V případě, že zaměstnavatel nepodá jednotné měsíční hlášení včas, podá neúčinné hlášení nebo nepodá opravné hlášení, může mu být uložena pokuta ve výši až 5.000,- Kč za každého dotčeného zaměstnance. K řízení o přestupku dle Zákona jsou příslušné územní správy sociálního zabezpečení, k řízení o odvolání pak Česká správa sociálního zabezpečení. Od kdy bude třeba plnit povinnosti dle Zákona?Zákon má dělenou účinnost s tím, že jeho významná část nabývá účinnosti 1. 1. 2026, další části pak nabydou účinnosti 1. 7. 2026 nebo až 1. 1. 2027. Samotné povinnosti zaměstnavatelů budou nabíhat postupně, aby byl umožněn přechod na nový systém hlášení a byla zajištěna technická připravenost všech zúčastněných subjektů. Období od 1. ledna do 31. března 2026 je fází, během níž sice právní úprava již formálně platí, avšak zaměstnavatelé ještě nepodávají jednotné měsíční hlášení ve standardním měsíčním režimu. Toto období je určeno zejména pro registraci zaměstnavatelů a zaměstnanců, testování systémů a technickou přípravu. Od 1. dubna 2026 dochází ke spuštění ostrého provozu systému. Zaměstnavatelé budou poprvé povinni podat jednotné měsíční hlášení za měsíc duben 2026, a to nejpozději do 20. května 2026. Do 30. dubna 2026 se budou zaměstnavatelé moci dodatečně registrovat a do 30. června 2026 budou mít povinnost zpětně doplnit údaje k hlášení za období leden až březen 2026. Dalším významným milníkem je 1. červenec 2026, kdy se plně uplatní povinnost přihlašovat zaměstnance do evidence zaměstnanců nejpozději před jejich nástupem k výkonu práce, a kdy se jednotné měsíční hlášení stane standardním a plně funkčním nástrojem nahrazujícím většinu dosavadních oznamovacích povinností zaměstnavatelů. ZávěrJednotné měsíční hlášení zaměstnavatele představuje jeden z největších zásahů zákonodárce do mzdové a personální administrativy za poslední roky. Jeho smyslem je soustředit dosud roztříštěné oznamovací povinnosti zaměstnavatelů do jediného elektronického podání a současně zavést evidence zaměstnavatelů a zaměstnanců. Je třeba mít na paměti, že rok 2026 je přechodným obdobím, v němž se povinnosti budou spouštět postupně. Doporučit proto lze zejména včasnou revizi interních procesů a ověření technické připravenosti na nový způsob hlášení. Včasná příprava může snížit riziko vadných podání, následných oprav a navazujících sankcí a umožní využít hlavní přínos nového systému, tedy jednodušší, jednotnější a předvídatelnější povinná hlášení oproti předchozí praxi. Zdroj: Peyton Legal; Mgr. Jakub Málek, Mgr. Nikola Tomíčková, Ráchel Kouklíková,