Novinky

Státní úřad inspekce práce každoročně eviduje v informačním systému přibližně 36 tisíc pracovních úrazů s pracovní neschopností přesahujících 3 dny. Nejvíce takových pracovních úrazů se zpravidla přihodí během prvního pracovního dne v týdnu, tedy v pondělí. Druhým rizikovým dnem je úterý a počty pracovních úrazů klesají v průběhu týdne. Důvody mohou být nedostatečná koncentrace po dnech volna, rychlé zpracovávání nevyřízených zakázek z předchozího týdne či opětovné zahájení výroby apod. Pokud se jedná o časové rozmezí pracovního dne, tak největší počet pracovních úrazů vznikne v čase mezi 8. a 10. hodinou ráno. Mezi možné příčiny lze opět zařadit menší koncentraci na práci před přestávkou, podcenění a nedodržování pravidel bezpečnosti práce zaměstnanci atd. Pracovní úrazy evidované podle měsíců v roce ukazuji jejich rovnoměrné rozprostření v průběhu celého roku, kdy nejvíce jich připadá na leden, poté na jarní a podzimní měsíce, a nejméně na prosinec a letní prázdniny. Z hlediska pracovních zkušeností jsou podle očekávání nejrizikovější skupinou noví zaměstnanci, nejvíce pracovních úrazů se tedy stane v prvních 3 letech po nástupu do zaměstnání. Rizikové jsou zejména počáteční měsíce během prvního roku v práci, kdy se často jedná o nástup do prvního zaměstnání po ukončení studia bez praktických zkušeností, ale také změny dlouhodobého zaměstnání (či profese) s přechodem do nového oboru (nebo k novému zaměstnavateli) apod. Pokud se podíváme na pracovní úrazy z hlediska věku úrazem postiženého zaměstnance, tak nejčastěji jsou ohroženi zaměstnanci ve věku 46-60 let. U této věkové skupiny dochází k pracovním úrazům často díky podcenění hrozících rizik u dlouhodobě prováděných prací zaměstnanci, nedodržování pravidel bezpečnosti práce zkušenými zaměstnanci, fluktuace zaměstnanců apod. Až po nich následují věkové kategorie 41-45, 36-40 a 21-25 let. Nejčastěji jsou pracovní úrazy evidovány v následujících odvětvích: zpracovatelský průmysl a potravinářství (např. vyřazení bezpečnostních prvků u strojů, nepoužívání osobních ochranných pomůcek a přidělených pomůcek pro práci), velkoobchod, maloobchod (např. při manipulaci a skladování zboží) a opravy motorových vozidel. stavebnictví (např. při práci ve výškách, při výkopových pracích, nepoužívání osobních ochranných pracovních prostředků), silniční nákladní doprava, kurýrní činnosti včetně skladování (např. při dopravních nehodách, při práci s manipulační technikou), strojírenství (např. nedostatečná ochranná zařízení, nevhodné pracovní postupy). Analytická zpráva o pracovní úrazovosti v České republice za rok 2024 byla zpracována Výzkumným institutem práce a sociálních věcí, v. v. i. Opírá se o statistická data z informačního systému Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a o údaje poskytnuté Českým báňským úřadem (ČBÚ). Zpráva tak představuje ucelený přehled pracovní úrazovosti evidované těmito institucemi. Zdroj: Inspekce práce

Sněmovna během čtvrteční mimořádné schůze hlasuje o potenciálním nahrazení služebního zákona zákonem o státních zaměstnancích, což opozice odmítá a kritizuje. Na programu je i diskuse o změně pravidel jednání dolní komory s cílem omezit obstrukce. Představitelé opozičních stran ještě před schválením programu využili možnosti přednostně vystoupit. Několikahodinová diskuse se tak kromě dvou zmíněných témat dotkla například také zrušených interpelací nebo odměn pro paralympioniky za získané medaile. Podle místopředsedy sněmovního ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO) má nový zákon o státních zaměstnancích posilovat efektivnost a výkonnost správních úřadů. Opozice se obává ohrožení nezávislosti úřadů a zvětšení prostoru pro korupci. Legislativa má urychlit přijímání a odchody lidí ve státní správě, což podle koalice přinese i úspory. Předseda STAN Vít Rakušan poukázal na to, že zákon o státních zaměstnancích ruší služební komisi, ke které se úředníci mohou odvolat v případě vyhození z práce. Dodal, že pokud by legislativa v tomto znění vstoupila v planost, tak by státním zaměstnancům zůstala pouze možnost se soudit. „Jak je zákon představen, tak není žádnou revolucí,“ míní ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zmínil, že zákon mění poměr služební na poměr pracovní. „Není to něco, co by zhoršovalo ochranu zaměstnanců, protože soudní ochrana zůstává zachována,“ míní. Předloha mimo jiné ruší takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až osmdesát procent platu. Zaměstnanci by mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení, přičemž minimální odstup mezi nimi je v návrhu zkrácen z šedesáti na dvacet dní. Při systemizaci by se stát mohl zbavit úředníka hned. Zdroj: ČT24, redakčně zkráceno

Po třech turbulentních letech, kdy počty živností zanikaly vlivem legislativních i ekonomických změn, se vloni situace uklidnila. V roce 2025 svou činnost ukončilo necelých 48 tisíc OSVČ, o třetinu méně než v roce předchozím. Potvrzují to data společnosti Saleskit, která spravuje největší online databázi českých firem.

Odbory pracovníků úřadů práce a úřadu vlády nesouhlasí s poslaneckým návrhem na zrušení služebního zákona a jeho nahrazení novou normou, která má usnadnit propouštění úředníků. Podle odborářů by ohrozil fungování státní a vedl k její politizaci.

V daném případě byl cizinec z Korejské republiky kontrolován při výkonu své pracovní, manažerské činnosti v kanceláři, pro kterou však neměl platné vízum ani povolení k pobytu. Policie i soud potvrdily, že absence těchto dokladů je zásadní překážkou pro výkon práce a důvodem pro vyhoštění, a to bez ohledu na kvalifikaci či skutečnost, že cizinec pro výkon práce nepotřebuje pracovní povolení. Trest správního vyhoštění pro cizince tak platí i přes skutečnost, že jako občan Korejské republiky nepotřebuje k cestování za účelem turistického nebo jiného nevýdělečného pobytu vízum a zároveň má díky nařízení vlády tzv. volný vstup na český trh práce. Případ dobře ilustruje rizika, která souvisejí se zaměstnáváním cizinců a která se nemusejí často omezovat pouze na finanční pokuty.  Dvě základní podmínky legálního zaměstnání cizinců Obecně platí, že občané zemí mimo EU, EHP a Švýcarsko musejí mít pro svůj pobyt a práci v České republice platné povolení. To se týká jak povolení k pobytu, tak i povolení k práci. Existuje ovšem i celá řada výjimek z těchto povinností. Zákon o zaměstnanosti vyjmenovává případy, kdy cizinci mohou pracovat bez pracovního povolení, tedy kdy mají volný přístup na trh práce. V praxi si ale osoby s volným přístupem na trh práce často neuvědomují, že tyto výjimky slouží pouze v rovině pracovní, nikoliv pobytové. Proto musejí disponovat platným vízem nebo povolením k pobytu. V opačném případě by se totiž mohlo jednat o výkon nelegální práce, která může mít velmi vážné důsledky jak pro cizince samotného, tak pro jeho zaměstnavatele.   Dopady do praxe a doporučení Zaměstnavatelé by si měli vždy ověřit, jaký typ povolení jejich zaměstnanci mají, a zajistit jejich soulad s imigrační a pracovněprávní legislativou po celou dobu trvání zaměstnání. Výše uvedený příklad ukazuje, že kontroly cizinecké policie a inspekce práce se mohou dotknout i kancelářských pracovníků. Prohřešky jsou přitom poměrně nekompromisně postihovány. Absence potřebných dokladů může vést ke zrušení nebo neprodloužení povolení k pobytu cizince, případně – jak ukazuje i tento případ – až k jeho vyhoštění z území ČR. Další sankce hrozí zaměstnavateli: například finanční pokuta až do výše 10 milionů korun, vyřazení z dotačních nebo migračních programů, anebo i udělení zákazu činnosti. Doporučujeme proto pravidelně kontrolovat typ i platnost pobytových oprávnění všech zahraničních zaměstnanců a nastavit interní procesy tak, aby byla tato povinnost vždy splněna. 

Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 31. prosinci 2025 celkem 354 314 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 13 003 více než v listopadu a o 47 836 uchazečů více než loni. Podíl nezaměstnaných ke konci prosince vzrostl o 0,2 procentního bodu na 4,8 %, což odpovídá každoročnímu sezónnímu nárůstu. Meziročně došlo k nárůstu o 0,7 procentního bodu. Nárůst byl znatelný ve všech krajích. Počet nově evidovaných osob za prosinec byl oproti předchozímu měsíci vyšší o 1 813 osob, meziročně byl vyšší o 329 osob.  V praxi se nám již začíná projevovat Flexinovela. Z dat lze vyvodit, že přibylo uchazečů o zaměstnaní, kteří požádali o podporu až od ledna. Míru dopadu budeme moci přesněji vyhodnotit na konci ledna 2026. Za rok 2025 se skrze úřady práce podařilo podpořit v rekvalifikacích a dalším vzdělávání rekordních 143 tisíc osob Celá tisková zpráva ke stažení. Zdroj: ÚP ČR  

Od nového roku platí zásadní změny v hlášení pracovních úrazů. Nové nařízení vlády č. 322/2025 Sb., přineslo úplnou elektronizaci procesu a sjednocuje postupy, lhůty i povinné náležitosti pro zaměstnavatele. Digitalizace má zjednodušit administrativu, snížit chybovost a přinést větší přehlednost do evidence úrazů. Hlavním impulsem nové právní úpravy je digitalizace procesu, zavedení výhladně elektronického ohlašování a zasílání záznamů o úrazech prostřednictvím Portálu Státního úřadu inspekce práce. Zásadní změny oproti předchozí právní úpravě: Povinná elektronizace – jednotný elektronický formulář; bez vzorů v příloze, pouze seznam povinných náležitostí Rozšířené položky (např. kódování druhu zranění, CZ-NACE aj.) Sjednocená, jednotná lhůta 15 pracovních dnů pro vyšetření okolností a sepsání/zaslání záznamu (pro všechny typy) Výslovně definované druhy/kategorie v § 2; povinnost evidovat druh úrazu v knize úrazů Přísnější požadavky na dodržení postupů a interní řízení (delegace, podpisy, přístupová práva) Digitalizace snižuje chybovost a dlouhodobě šetří čas Manuál SÚIP + seznam náležitostí e-formuláře Portál je dostupný přes www.suip.cz, případně na tomto odkazu: https://www.mpsv.cz/app/suip-portal/. 

  V pondělí 12. ledna 2026 v 09,30 hod. dojde k přidání měsíční kapacity do systému MPO pro přidělování jedinečných kódů v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Kapacita bude do systému MPO přidána v 9,30 hod. a poté bude až do 10,00 hod. zablokovaná. Vyklikávat kapacitu bude možné až od 10,00 hod. Kapacita bude přidána pro všechny země zařazené do Programu kvalifikovaný zaměstnanec s výjimkou Běloruska, kde stále platí zastavení příjmu žádostí o víza a pozastavení možnosti podávání žádostí o zařazení do programů ekonomické migrace. Přehled měsíční kapacity, která bude pro jednotlivé země přidána dne 12. ledna 2026, najdete níže: Mongolsko: 264 míst (roční kvóta – 3170) Filipíny: 858 míst (roční kvóta – 10300) Srbsko a Černá hora: 158 míst (roční kvóta – 1900) Moldavsko: 125 míst (roční kvóta – 1500) Indie: 50 míst (roční kvóta – 600) Kazachstán: 41 míst (roční kvóta – 500) Arménie: 45 (roční kvóta - 550) Gruzie: 50 míst (roční kvóta – 600) Severní Makedonie: 33 míst (roční kvóta – 400) Thajsko: 8 míst (roční kvóta – 100)   Stav volných kapacit je možné sledovat ZDE.

Vláda na zasedání 5. ledna 2026 podpořila poslanecký návrh na vydání nového zákona o státních zaměstnancích, který má nahradit dosud platnou legislativu v oblasti státní služby. „Je to zákon, který vznikl v roce 2014, tedy i za naší účasti, a je třeba říci, že se úplně nepovedl. Že to není zákon, který by skutečně umožňoval efektivně řídit státní správu. Cílem nového zákona je zjednodušit státní službu, aby byla flexibilní, abychom mohli získávat do státní služby odborníky ze soukromého sektoru. Současná podoba zákona je administrativně velmi náročná,“ zdůvodnil premiér Babiš, proč vláda vyslovila s poslaneckým návrhem souhlas.

Od začátku roku 2026 začne platit nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Cílem je sjednotit a zpřehlednit údaje, které zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Na přípravě se podílelo MPSV spolu s ČSSZ, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, GFŘ, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelů.    

Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 30. listopadu 2025 celkem 341 311 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 802 více než v říjnu a o 50 886 uchazečů více než loni. Podíl nezaměstnaných ke konci listopadu zůstal na 4,6 %, meziročně byl vyšší o 0,7 procentního bodu Nezaměstnanost oproti říjnu mírně stoupla pouze v Jihočeském kraji o 0,1 p. b., v Moravskoslezském a ve Středočeském kraji došlo k poklesu o 0,1 p. b., v ostatních krajích zůstal podíl nezaměstnaných osob na stejné úrovni. Počet nově evidovaných osob za listopad byl oproti předchozímu měsíci nižší o 9 325 osob, meziročně nižší o 886 osob. Detailní data k dispozici na webu Úřadu práce 

Jaké jsou znaky a podmínky práce na dohodu o provedení práce? Dohoda o provedení práce musí být sjednaná u ukončena písemně. Na základě dohody o provedení práce může zaměstnanec odpracovat maximálně 300 hodin u jednoho zaměstnavatele. I na dohodu o provedení práce se vztahují ustanovení o minimální mzdě. Výpovědní lhůta je patnáctidenní. Od 1. 1. 2026 dochází ke změně limitu pro odvod pojistného, a to tak že dosavadní limit ve výši 11 500 Kč je nahrazen limitem 12 000 Kč. Pro zaměstnance pracující na základě DPP to znamená, že pokud jim zaměstnavatel za kalendářní měsíc zúčtuje započitatelný příjem ve výši 11 999 Kč včetně, nebude z tohoto příjmu odváděno pojistné. Kam se hlásí dohoda o provedení práce? Povinností zaměstnavatele je hlásit uzavření dohody o provedení práce do Centrální evidence dohod.  Zaměstnavatel musí všechny DPP hlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Cílem Centrální evidence dohod sledování limitů pro povinné odvody a zamezení práce načerno.

Jaké jsou znaky a podmínky práce na dohodu o pracovní činnosti? Dohoda o pracovní činnosti musí být sjednaná u ukončena písemně, výpovědní lhůta činí 15 dní. Na základě dohody o pracovní činnosti může zaměstnanec odpracovat maximálně 20 hodin týdně u jednoho zaměstnavatele. I na dohodu o pracovní činnosti se vztahují ustanovení o minimální mzdě. Jaké jsou plánované změny od roku 2026? V roce 2025 došlo k navýšení limitu pro odvod pojistného u DPČ na částku 4 500 Kč měsíčně. V roce 2026 zůstává tato hranice stejná a další navýšení limitu prozatím není v roce 2026 očekáváno.

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části zákoníku práce. Ustanovení v určitých situacích umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu. Není to slučitelné s ústavním pořádkem, domníval se Nejvyšší soud, který návrh podal. Podle ústavních soudců však nejde o zakázanou nucenou práci. Odbory s rozhodnutím nesouhlasí, svaz průmyslu ho naopak vítá. Sporné ustanovení dopadá specificky na situace, kdy zaměstnanec například ze zdravotních důvodů není schopen pokračovat na pozici sjednané v pracovní smlouvě. Zákon dává zaměstnavateli možnost převést ho na práci jiného druhu, „a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil“. Ústavní soudci převedení na jinou práci vnímají jako provizorní řešení, než se zaměstnavatel a pracovník dohodnou na dalším uplatnění, případně na rozvázání pracovního poměru. Pokud zaměstnanec odmítne vykonávat práci, na kterou byl dočasně převeden, neztrácí právo na odstupné, zdůraznil Ústavní soud. Práce by také měla odpovídat zdravotnímu stavu a pokud možno i kvalifikaci zaměstnance. „Nucená práce není každá nedobrovolná práce,“ řekl soudce zpravodaj Milan Hulmák. Nejvyšší soud v návrhu uvedl, že při změně druhu vykonávané práce je nutné respektovat autonomii vůle zaměstnance. „Základem pro změnu by tak měla být dohoda obou stran. Jednostranné převedení by mělo být možné pouze, pokud se jedná o veřejný zájem, tedy zájem přesahující zájmy zaměstnance,“ argumentoval Nejvyšší soud. Současná právní úprava je podle Nejvyššího soudu dědictvím z dob socialismu, kdy stát řízený komunistickou stranou usiloval o plnou zaměstnanost a fluktuaci pracovníků považoval za nežádoucí jev.

V roce 2024 strávili pracovníci v Nizozemsku v průměru 8,9 hodiny denně sezením. To zahrnuje v 4,5 hodiny denně během práce, 1,1 hodiny při dojíždění (kromě jízdy na kole) a 3,3 hodiny během volného času.

Úřad práce ČR evidoval k 31. říjnu 2025 celkem 340 509 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 2 584 více než v září a o 51 506 uchazečů více než loni. Podíl nezaměstnaných ke konci října mírně vzrostl na 4,6 %, meziročně byl vyšší o 0,8 procentního bodu. Nezaměstnanost oproti září lehce stoupla v devíti krajích o 0,1 p. b., ve zbylých 5 krajích zůstal podíl nezaměstnaných osob na stejné úrovni.

V rámci akčního týdne pro společné kontroly práce v sektoru stavebnictví, který pravidelně vyhlašuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA), uskutečnili inspektoři Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj společně s inspektory Národního inspektorátu práce Slovenské republiky (z krajského inspektorátu Nitra) za podpory Cizinecké policie ČR  společnou inspekci legálního zaměstnávání, pracovního podmínek a dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na vybraném staveništi v Brně.

Zákonná administrativa se stává kritickým faktorem omezujícím rozvoj malých firem. Personalisté čelí rostoucímu tlaku na dodržování pracovněprávních předpisů, evidenci zaměstnanců a reporting vůči státním institucím. V prostředí, kde se legislativa často mění a digitalizace státní správy zaostává, se role personalistiky posouvá od péče o zaměstnance k řízení rizik a legislativnímu souladu.

Největší investice v historii Česka – dostavba dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany – přináší nejen energetickou stabilitu, ale i zásadní impulz pro rozvoj pracovního trhu, školství a veřejných služeb v Kraji Vysočina a Jihomoravském kraji. Vláda schválila akční plán, který počítá s 12 miliardami korun na kompenzace a investice do regionu. HR a personalisté tak mohou očekávat nové příležitosti v oblasti náboru, vzdělávání i strategického plánování lidských zdrojů.

Český pracovní trh se potýká s dlouhodobým paradoxem. Na jedné straně firmy hlásí nedostatek pracovníků a stále častěji hledají posily v zahraničí. Na straně druhé zůstává v evidenci Úřadu práce více než 230 tisíc uchazečů o zaměstnání. Nabízí se otázka – opravdu v Česku chybí lidé, nebo jen zaměstnavatelé nedokážou nabídnout podmínky, které by místní pracovníky přilákaly?