Německo se potýká s dlouhodobým a stále se prohlubujícím nedostatkem zdravotnického personálu. Chybějí desítky tisíc ošetřovatelů a výhled do dalších let není příznivý. Jednou z cest, jak výpadky pokrýt, je systematické lákání pracovníků ze zahraničí. Speciální integrační programy kombinují odborné vzdělávání s placenou praxí a mají z cizinců udělat stabilní součást zdravotnického systému.
Migrace však zůstává v Německu jedním z nejcitlivějších politických témat. Veřejnost ji často vnímá jako problém, zároveň ale průzkumy ukazují, že většina obyvatel podporuje příchod cizinců tam, kde chybí pracovní síla. Tento názor sdílí i opoziční Alternativa pro Německo, která však prosazuje přísnější pravidla. Do země by podle ní měli přicházet pouze hotově kvalifikovaní pracovníci. „Příliv nové prekariátní vrstvy do Německa musí být konečně důsledně zastaven,“ uvedl loni v dubnu poslanec a mluvčí AfD pro oblast práce a sociálních věcí René Springer.
V praxi přitom Německo sází i na mladé zájemce bez hotové kvalifikace. Účastníci integračních programů dostávají během učení na klinikách zhruba 1300 eur měsíčně. Zatímco doma by si studium zdravotnického oboru museli platit, v Německu si vydělávají už během přípravy. Část peněz utrácejí hlavně za volnočasové aktivity, často například za členství ve фитcentru. Podle jejich patrona by ale bylo ideální, kdyby se více zapojovali do kolektivních sportů i místního života. „Nejde jen o práci. Měli by tu zapustit kořeny, najít nový domov,“ říká nemocniční manažer integrace Janitschek.
Důvod je zřejmý. Pokud se Německu nepodaří získat dostatek nových ošetřovatelů, čeká zdravotnictví vážný problém. Podle odhadů spolkového statistického úřadu by v roce 2049 mohlo chybět až 700 tisíc pracovníků. Zahraniční posily tak nejsou dočasným řešením, ale klíčovou podmínkou, aby systém péče vůbec fungoval.