Novinky

Vláda potvrdila dohodu s odborovými organizacemi z minulého týdne a schválila novelu nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců, která od 1. dubna 2026 zvýší platy zaměstnancům ve veřejných službách a správě. Cílem změn je zastavit propad reálných příjmů zaměstnanců ve veřejném sektoru, k němuž došlo v uplynulých letech kvůli vysoké inflaci, která nebyla vykompenzována adekvátním navýšením jejích příjmů. Navýšení se dotkne zhruba 380 000 státních zaměstnanců. Už od ledna se zvýšily platy pedagogů v regionálním školství a na veřejných vysokých školách. 

Od 1. ledna 2026 je účinný zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon“), který zavádí povinnost zaměstnavatelů přispívat zaměstnancům na produkty spoření na stáří, pokud vykonávají práci zařazenou do třetí kategorie rizikovosti u vybraných faktorů pracovního prostředí. Příspěvek musí být směřován buď na penzijní připojištění se státním příspěvkem, nebo na doplňkové penzijní spoření.Výše povinného příspěvku činí 4 % z vyměřovacího základu za kalendářní měsíc, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň tři směny rizikové práce. Tento příspěvek se započítává do ročního limitu osvobozených příjmů 50 000 Kč podle § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů,  který se vztahuje na příspěvky zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče zaměstnance. Poskytnutí příspěvku není automatické. Zaměstnanec musí uplatnit právo na povinný příspěvek tím, že oznámí tuto skutečnost zaměstnavateli v souladu s § 4 zákona. Povinnost zaměstnavatele platit příspěvek vzniká od měsíce následujícího po oznámení zaměstnance, jak vyplývá z § 4 odst. 1 zákona. Ministerstvo práce a sociálních věcí dne 7. ledna 2026 zveřejnilo na svých oficiálních webových stránkách informaci týkající se uvedené problematiky, která je dostupná na adrese: Povinné spoření pro vybrané rizikové profese | MPSV. Zdroj: Finanční správa

S příchodem nového roku jsme stále blíž k transpozici směrnice EU o transparentnosti odměňování, která přinese zaměstnavatelům celou řadu nových povinností například v podobě vypracování detailní mzdové politiky, podrobného informování zaměstnanců nebo povinného reportingu vůči státním orgánům. Na rovné zacházení a zákaz diskriminace na pracovišti se ovšem Státní úřad inspekce práce důsledně zaměřuje již nyní. Rovné zacházení a zákaz diskriminace na žebříčku priorit kontrolních orgánů neustále stoupají. Inspekce práce jen v minulém roce přijala na 322 podnětů ke kontrole a provedla 640 kontrol zaměřených čistě na tuto oblast. Lze přitom očekávat, že s příchodem směrnice o transparentnosti odměňování, která by měla být transponována do 7. června 2026, budou tato čísla ještě stoupat. Jaké jsou nejobvyklejší prohřešky zaměstnavatelů? Mlčenlivost o mzdě Jedním z nejčastějších přestupků zaměstnavatelů bylo sjednání tzv. doložek o mlčenlivosti o mzdě. Inspekce práce shledala porušení zákona hned v 63 případech. Přestože je toto ujednání oficiálně zakázané teprve od 1. června 2025, přístup inspektorátu poukazuje i na dřívější problematičnost tohoto ustanovení. Podle zákoníku práce totiž není možné sjednat si odchylnou úpravu od zákoníku práce, což doložky o mlčenlivosti o mzdě podle inspektorátu práce představovaly. Poskytování benefitů Při kontrolách dodržování rovného zacházení se inspekce rovněž důsledně věnovala a nadále věnuje i tzv. docházkovým bonusům. Ty jsou zpravidla poskytovány zaměstnancům, kteří ve sledovaném období nezameškají žádnou směnu (např. z důvodu nemoci nebo jiné překážky v práci). Tímto postupem ale zaměstnavatel diskriminuje zaměstnance, kteří do práce z objektivních a zákonem předvídaných důvodů přijít nemohli. Zaměstnavatelé chybovali i v oblasti rovného přístupu k benefitům. Mnohdy totiž vyloučili z některých benefitů například zaměstnance na rodičovské dovolené, zaměstnance pobírající starobní důchod nebo zaměstnance ve zkušební či výpovědní době. Odměňování v regionech Inspekce práce se konečně zaměřovala i na velké obchodní řetězce. V roce 2024 odhalila dva zaměstnavatele, kteří měli své prodejny po celé České republice rozděleny do tří různých odměňovacích skupin. Zaměstnanci z Prahy a okolí tak zpravidla dostávali vyšší mzdu než zaměstnanci z méně lidnatých oblastí. Jeden z obchodních řetězců si za toto jednání vysloužil pokutu ve výši 200 tisíc korun.Kontrolní činnost inspektorátů práce posiluje, a proto by zaměstnavatelé měli těmto otázkám věnovat patřičnou pozornost. V roce 2024 uložily inspektoráty 56 pokut ve výši 1 448 000 korun – průměrně tak jedna pokuta vycházela na 28 tisíc korun. Jedná se přitom o skoro trojnásobný nárůst oproti stavu v roce 2022. Pokuta přitom není to jediné (a nejzásadnější), co může na zaměstnavatele dopadnout. Je běžnou praxí, že se inspektoráty na takové zaměstnavatele v budoucnu více zaměřují, aby ověřily, zda se vytýkaného jednání nedopouštějí znovu. Zdroj: KPMG

Informace k zákonu o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří  Dne 1. ledna 2026 nabyl účinnosti nový zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, podle něhož jsou zaměstnavatelé povinni platit zaměstnancům, kteří u nich vykonávají rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, povinný příspěvek na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen „penzijní připojištění“) nebo na doplňkové penzijní spoření. Cílem nového zákona je přispět k tomu, aby tito zaměstnanci na svých produktech III. penzijního pilíře nashromáždili dodatečné peněžní prostředky, z nichž by mohli financovat své životní potřeby v letech před dosažením důchodového věku.  V souvislosti s novou právní úpravou uvádíme odpovědi na nejčastěji kladené otázky:  Kterým zaměstnancům se povinný příspěvek platí?  Právo na povinný příspěvek mají zaměstnanci, kteří vykonávají práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, kterými jsou vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami. O skutečnosti, že osoba vykonává práci zařazenou ve třetí kategorii rizika pro stanovené faktory, rozhoduje krajská hygienická stanice. Jaké jsou podmínky vzniku práva na povinný příspěvek?  Základní podmínkou vzniku práva na povinný příspěvek je skutečnost, že zaměstnanec v daném kalendářním měsíci odpracoval alespoň tři směny rizikové práce. Další podmínkou je, že zaměstnanec právo na povinný příspěvek u zaměstnavatele uplatnil a oznámil mu údaje o svém penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření. V takovém případě vzniká právo na povinný příspěvek od začátku následujícího kalendářního měsíce.  Co je směna rizikové práce?  Směnou rizikové práce se rozumí taková směna, při které zaměstnanec vykonává rizikovou práci definovanou v zákoně po její převážnou část, tedy déle než její polovinu. Nerozlišuje se, zda jde o plánovanou práci nebo o práci přesčas. Směny, které trvají delší nebo kratší dobu než 8 hodin, se zohledňují poměrně tak, že za každou započatou hodinu takové směny se do celkového počtu směn započítá jedna osmina směny.   Příklady: Jestliže směna trvala 10 hodin, z nichž byla 7 hodin vykonávána riziková práce, vyhodnotí se celá směna jako směna rizikové práce a do celkového počtu směn rizikové práce se tato směna započítá jako 1,25 (deset osmin) směny rizikové práce. Obdobně jestliže směna trvala 3,5 hodiny, přičemž po celé 3,5 hodiny byla vykonávána riziková práce, započítá se tato směna do celkového počtu směn rizikové práce jako 0,5 (čtyři osminy) směny rizikové práce (zohledňuje se každá započatá hodina). Jestliže však směna trvala 8 hodin, přičemž riziková práce byla vykonávána pouze 3 hodiny, nezapočítá se tato směna ani její část do celkového počtu směn rizikové práce vůbec, protože podle definice nejde o směnu rizikové práce. V případě souběhu výkonu práce v kategorii 4. s výkonem práce ve 3. kategorii (podle zákona č. 324/2025 Sb.) se neplatí zvýšené pojistné na důchodové pojištění. Jsou hodiny odpracované v rizikovém zaměstnání (4. kategorie, podnikový hasič, záchranář) zohledněny pro dřívější odchod do starobního důchodu? Zaměstnanec má tedy v tomto případě 2 výhody – obdrží povinný příspěvek a ještě má hodiny zohledněny pro dřívější odchod do důchodu? V případě souběhu výkonu rizikové práce (4. kategorie, podnikový hasič, záchranář) s výkonem práce zařazené ve 3. kategorii (podle zákona č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů) v daném kalendářním měsíci, je dána zaměstnavateli povinnost taktéž evidovat a vykazovat odpracované směny výkonu rizikové práce (4. kategorie, podnikový hasič, záchranář) s tím, že takto získané směny budou zahrnuty do celkově získaných směn pro vznik nároku na snížený důchodový věk. Jedná se o výjimku zápočtu odpracovaných směn bez toho, že bylo za tyto směny uhrazeno zvýšené pojistné na důchodové pojištění. Ano, zaměstnanec v tomto případě bude čerpat dva benefity. Jakým způsobem bude zaměstnavatel vykazovat směny horníkům pracujícím v hlubinném hornictví, na které současně působí rizikové faktory zařazené v kategorii 4 a 3 (podle zákona č. 324/2025 Sb.)? Souběh výkonu rizikové práce (4. kategorie) a výkonu práce v kategorii 3 je popsán v odpovědi na předchozí dotaz. Zaměstnanec v tomto případě čerpá dva benefity, tedy jak z titulu nároku na příspěvek zaměstnavatele, tak z titulu hodnocení směny pro snížení důchodového věku. Totéž platí pro souběh práce v hlubinném hornictví a práce zařazené do kategorie 3. Zaměstnavatel má povinnost evidovat zvlášť směny v hlubinném hornictví, zvlášť směny rizikové práce (4. kategorie) a zvlášť směny ve 3. kategorii, protože každá evidence má význam pro jiný účel. Směny odpracované v hlubinném hornictví mohou (ale nemusí) založit samostatný nárok na snížený důchodový věk, který je nejvýhodnější. Pokud však nezíská potřebný počet směn v tomto zaměstnání, může (ale rovněž nemusí) získat alespoň možnost snížení důchodového věku z vykonané práce v kategorii 4. Směny ve 3. kategorii je nutno evidovat pro kontrolu odvedeného příspěvku zaměstnavatele. Směny v hlubinném hornictví a hodiny rizikové práce (4. kategorie) se vykazují od roku 2026 prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.  Jaká je výše povinného příspěvku?  Výše povinného příspěvku činí 4 % z vyměřovacího základu zaměstnance na pojistné na sociální zabezpečení. Jak se počítá vyměřovací základ? Způsob výpočtu vyměřovacího základu upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Do vyměřovacího základu se započítává jen příspěvek nebo jeho část, která není od daně osvobozená. Samotný povinný příspěvek se z logiky věci vypočítává z vyměřovacího základu před započtením příspěvku. Pro účely povinného příspěvku se nepřihlíží k ustanovením o maximálním vyměřovacím základu.  Jaká je lhůta pro zaplacení povinného příspěvku?  Právo na povinný příspěvek vzniká poprvé za kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec uplatnil právo na příspěvek. Vyplatit povinný příspěvek zaměstnavatel musí do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního měsíce, za který se povinný příspěvek platí.  Příklad: Zaměstnanec oznámí zaměstnavateli, že uplatňuje právo na povinný příspěvek v březnu. Právo na povinný příspěvek mu může vzniknout poprvé za měsíc duben. Pokud zaměstnanec během měsíce dubna odpracuje alespoň tři směny rizikové práce, vznikne mu nárok na povinný příspěvek, který zaměstnavatel zaplatí do konce května. Výše povinného příspěvku bude uvedena na mzdovém listu zaměstnance za měsíc duben.  Kam se povinný příspěvek platí? Povinný příspěvek platí zaměstnavatel na zaměstnancem určené penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Na dlouhodobý investiční produkt, soukromé životní pojištění nebo jiné finanční produkty nelze povinný příspěvek platit. Jaké další povinnosti má zaměstnavatel?  Zaměstnavatel má povinnost o právu na povinný příspěvek písemně informovat zaměstnance prokazatelným způsobem, a to předtím, než zaměstnanec začne vykonávat rizikovou práci. U stávajících zaměstnanců musí splnit informační povinnost do 15. ledna 2026. Dále musí zaměstnavatel zaměstnanci vydat jednorázové potvrzení o zaplacení povinného příspěvku, a to do konce kalendářního měsíce, kdy příspěvek zaplatil poprvé. Následující měsíce již potvrzení nevydává. Rovněž musí zaměstnavatel vést evidenci rizikových směn, nároků na příspěvek a výši zaplacených příspěvků. Kontrolu povinností zaměstnavatele provádí místně příslušná územní správa sociálního zabezpečení. Jak má postupovat zaměstnavatel, který již dnes dobrovolně platí zaměstnancům příspěvky na daňově podporované finanční produkty ve výši požadované novým zákonem?  Zaměstnavatel, který zaplatil za kalendářní měsíc na účet zaměstnance u penzijní společnosti vyšší částku, než činí povinný příspěvek, splnil podmínku zaplacení povinného příspěvku. Částka zaplacená nad výši povinného příspěvku je dobrovolným příspěvkem na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření.  Příklad: Zaměstnavatel přispívá od roku 2023 všem zaměstnancům v pracovním poměru příspěvek na penzijní připojištění ve výši 1 000 Kč měsíčně. Jeden zaměstnanec požádal v lednu 2026 o poskytování povinného příspěvku. V únoru splnil podmínky pro nárok na tento příspěvek ve výši 1 000 Kč (z vyměřovacího základu 25 000 Kč). Zaměstnavatel zaplatil v březnu penzijní společnosti 1 000 Kč. Za měsíc únor splnil zaměstnavatel povinnost zaplatit povinný příspěvek.  Zákon nevylučuje, aby zaměstnavatel plnil svoji povinnost poskytnout povinný příspěvek i tím, že bude nadále poskytovat příspěvek, který dosud poskytoval dobrovolně. Z povahy věci připadá tato možnost v úvahu pouze u příspěvků placených na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření.  Zároveň je vždy třeba přesně odlišovat, kdy je příspěvek placen na základě povinnosti stanovené zákonem a kdy je placen dobrovolně, protože s oběma druhy příspěvku jsou spojeny různé právní důsledky. Proto i v případě, kdy zaměstnavatel platí příspěvek dobrovolně, musí zaměstnance informovat o právu uplatnit právo na povinný příspěvek a v případě, že zaměstnanec toto právo uplatní, musí mu zaměstnavatel vydat o placení povinného příspěvku potvrzení a vést záznamy o povinném příspěvku. Pokud celkový příspěvek placený zaměstnavatelem převyšuje výši povinného příspěvku stanovenou zákonem, potom se na takto placený příspěvek hledí v části do výše stanovené zákonem jako na povinný příspěvek a ve zbývající části jako na příspěvek placený dobrovolně (nebo na základě jiného právního důvodu). Vztahuje se limit 50 000 Kč pro daňově osvobozené benefity i na povinný příspěvek? Ano, limit 50 000 Kč je společný pro povinný příspěvek i dobrovolné benefity poskytované zaměstnavatelem na ostatní daňově podporované finanční produkty.  

Růst mezd v komerčním sektoru dál zpomaluje. Většina firem plánuje v roce 2026 navýšit základní mzdy o 4 %, tedy rychleji než inflace, ale méně dynamicky než v uplynulých letech. Nejvíc na výplatní pásce uvidí zaměstnanci v technologickém sektoru, FMCG a službách. Nejméně naopak v automotive, výrobě či financích. Vyplývá to z průzkumu Comp&Ben Asociace realizovaného společností BD Advisory a doplněného pro objektivitu o data od členů asociace, společností Mercer a Trexima. "Období postinflačního skokového růstu mezd je definitivně za námi. Firmy udržují mírný růst mezd nad inflací, tempo je ale podstatně střízlivější," říká Tomáš Jurčík, ředitel Comp&Ben Asociace, která sdružuje klíčové tuzemské zaměstnavatele a zabývá se analýzou mezd a systémy odměňování. Nejvíc si polepší sektory spotřebního zboží, služeb a technologií Nárůsty mezd přesahující průměrně 4 % čekají zaměstnance v sektorech tažených rostoucí spotřebou domácností. Jedná se hlavně o segment rychloobrátkového zboží (FMCG), retailu, farmacie a služeb, které rostou o více než 4,5 %. Přetrvávající poptávka po inovacích a kvalifikovaných specialistech táhne růst u technologických firem, které navyšují o více než 4 %. Naopak nejslabší růst mezd hlásí automotive a obecně výrobní společnosti, a to o méně než 3,7 %. Z nevýrobních odvětví pak zpomaluje IT a telekomunikace a finance, které jsou pod 4 %. Růsty mezd kopírují makroekonomické prostředí. "Tam, kde roste spotřeba domácností a firmy potřebují posilovat týmy, vidíme vyšší nárůsty. Naopak v odvětvích, kde přetrvává nejistota nebo obavy z dalšího vývoje, zaměstnavatelé s růstem mezd váhají. Výrobní sektor je toho typickým příkladem," doplňuje Petr Boldiš, konzultant společnosti Mercer. Provozní pozice a specialisté získají nejvíce Nejvyšší nárůsty mezd čekají příští rok provozní pozice (4,1 %) a specialisty (4 %). Mzdy jim zvedne téměř sto procent firem. Manažerské pozice rostou pomaleji: top management o 3 % a management o 3,7 %. "U specialistů je to dáno dlouhodobým nedostatkem kvalifikovaných lidí napříč obory, u provozu pak tlakem na udržení stabilních směn a nízké fluktuace. U managementu je naopak dlouhodobě silnější tlak na efektivitu a snižování nákladů," říká Josef Chovanec, ředitel personálního a mzdového poradenství společnosti Trexima. Třetina si přilepší už v lednu. Odbory nejsou hlavním hráčem Tuzemské firmy tradičně upravují mzdy během prvních čtyř měsíců roku. Téměř 80 % zaměstnanců dostane přidáno do konce dubna: už v lednu přidá 25 % firem a v dubnu dalších 45 %. Odbory jsou tradičně součástí vyjednávání o mzdových nárůstech, ale mnohdy v menší míře, než naznačuje veřejná debata. Do vyjednávání o mzdových nárůstech vstupují podle dat Comp&Ben Asociace jen u 40 % firem, zatímco 60 % společností si nastavuje mzdový rámec interně. "Stále více firem se při nastavování mzdových nárůstů opírá o tržní data a benchmarky, protože jim to umožňuje pružně reagovat na konkurenční prostředí. Zájem o moderní systémy odměňování navíc posiluje i směrnice o transparentnosti odměňování, která firmy motivuje k vysvětlování mzdových rozdílů a k větší odpovědnosti při tvorbě mzdových struktur," uzavírá Tomáš Jurčík, ředitel Comp&Ben Asociace. Poznámky ke sběru dat Jak funguje revize mezd v komerčním sektoru? Většina společností v komerčním sektoru má definovaný proces navyšování mezd (tzv. roční úpravu mezd), který probíhá jednou ročně k předem stanovenému datu. Nejčastěji se mzdy upravují v lednu nebo v dubnu každého roku. Proto je vhodné aktuální čísla o nárůstech mezd sbírat až začátkem 2. kvartálu, což poskytuje nejlepší obraz o reálné situaci mezd v komerčním sektoru. Predikce navýšení mezd pro nadcházející rok se zase sbírají nejlépe na podzim (říjen, listopad), kdy firmy schvalují své mzdové rozpočty na další rok. Některé společnosti navyšují mzdy i později v roce, například k 1. červenci nebo k 1. září, ale jedná se o malé procento firem. Dá se říci, že k 1. dubnu má již více než tři čtvrtiny zaměstnanců na trhu mzdu upravenou a v dalších měsících roku již nejsou pohyby tak zásadní. Zdroj: Comp&Ben Asociace, https://www.compenben.eu/

Finanční správa spouští další etapu projektu Daňové echo, který upozorňuje na pravděpodobné nesrovnalosti v daňových přiznáních. Daňoví poplatníci tak mohou chyby bez sankcí napravit a vyhnout se daňové kontrole. Daňové echo III se opět zaměřuje na chyby u penzijního spoření, a to za roky 2023 a 2024. Předchozí dvě etapy oslovily přibližně 4 000 lidí a přinesly do státní pokladny celkem 52,3 milionu korun. Daňové echo je moderní nástroj, který upozorňuje daňové poplatníky na pravděpodobné nesrovnalosti v jejich daňových přiznáních. Díky tomu mohou chyby včas napravit a vyhnout se tak dodatečným sankcím i kontrole ze strany finančního úřadu.

Téměř 70 % zaměstnavatelů plánuje v příštím roce zvýšit mzdy. Nejčastěji půjde o navýšení do 5 %, téměř každá čtvrtá firma však plánuje přidat v rozmezí 5 až 10 %. Nejvyšší šanci na růst mezd mají zaměstnanci velkých a středních firem. V odvětvovém pohledu jde zejména o firmy ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, které se s ohledem na napjatý trh práce snaží udržet své lidi. Vyplývá to z podzimního šetření Hospodářské komory Komorový barometr mezi 448 podniky napříč obory a regiony ČR.

Školské odbory plánují vyhlásit stávkovou pohotovost. Reagují tak na to, že ministerstvo školství neobdrželo schválené peníze ve výši 3,7 miliardy korun na dofinancování regionálního školství za listopad a prosinec 2025, uvedli odboráři. Podrobnosti představí ve čtvrtek, vyplývá z pozvánky, kterou zaslali ČTK. Podle ministerstva školství (MŠMT) nejsou obavy na místě, školy podle něj obdrží finance včas a v plné výši, uvedl resort na síti X.

Platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství a akademických pracovníků státních vysokých škol vzrostou od 1. ledna buď o pevnou částku 2 000 korun, nebo v případě 8. až 16. platové třídy o sedm procent. Příslušnou novelu nařízení vlády schválil kabinet Petra Fialy na zasedání ve středu 29. října 2025.

Soudcovská unie upozorňuje na dlouhodobé podfinancování nesoudcovského personálu v justici. Platové tarify asistentů, zapisovatelek či vyšších soudních úředníků neodpovídají nárokům na odbornost a zodpovědnost, což ohrožuje konkurenceschopnost justice jako zaměstnavatele. 

Učitelům a akademikům by se měly od ledna zvednout platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a některým lektorům by se mohly zvýšit o 2000 korun. Počítá s tím návrh nařízení, který zveřejnila na svém webu vláda. Dostala ho bez rozporů. Dá se očekávat, že ho schválí beze změn. Z předpisu a pokynů ministerstva školství k odměňování vyplývá, že podle náplně práce a délky praxe by se pedagogům tarif mohl zvednout o 1880 až 3800 korun a akademickým pracovníkům ze státních vysokých škol o 2460 až 4320 korun.

Kabinet Petra Fialy schválil navýšení platů pedagogům o 7 % a příslušníkům bezpečnostních sborů o 1500 korun od ledna 2026. Ostatní zaměstnanci veřejného sektoru zatím na jasné zvýšení čekají – vláda se s odbory nedohodla a rozhodnutí přenechává nové garnituře, která vzešla z nedávných voleb.

Ústavní soud zrušil část zákona, která pro rok 2025 stanovovala sníženou platovou základnu soudců. Podle soudu šlo o neústavní zásah do odměňování, který nebyl dostatečně odůvodněn výjimečnými okolnostmi ani nebyl součástí širších úsporných opatření. Rozhodnutí má významný dopad na oblast HR ve veřejné sféře – zakládá nárok na zpětné doplacení platu a souvisejících náhrad.

Zdravotnické odbory ve středu vstoupily do stávkové pohotovosti. Vadí jim návrh úhradové vyhlášky na příští rok, žádají navýšení platů a mezd ve zdravotnictví o deset procent. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že o růstu platů ve veřejné sféře se jedná na úrovni vlády a prostor pro jednání o úhradové vyhlášce stále je. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyhlásil stávkovou pohotovost poté, co v úterý skončilo předčasně jednání odborů s ministerstvem zdravotnictví o platech a úhradové vyhlášce, kterou musí resort publikovat do konce října. Odborům vadilo, že se schůzky neúčastnil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Ten byl na předvolební akci koalice SPOLU v Brně. „Vyzýváme ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, aby změnil parametry úhradové vyhlášky na rok 2026 tak, aby byla zajištěna kvalitní a dostupná péče o pacienty a současně zvýšeny platy a mzdy zaměstnanců ve zdravotnictví o deset procent,“ uvedly odbory.

Učitelům se od ledna zvýší platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a dalším pedagogům s nižší odborností by se měly zvednout o pevnou částku dva tisíce korun. Dohodly se na tom školské odbory s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN), uvedl jejich předák František Dobšík. Upřesnil, že dva tisíce korun navíc by měli dostat školští pracovníci do sedmé platové třídy, sedm procent pak od osmé platové třídy. „Díky tomu, že je v zákoně garantováno pro učitele 130 procent průměrné mzdy z předminulého roku, tak nárůst je možný o 6,5 procenta. My jsme se dohodli, že tabulka pro pedagogické pracovníky poroste pro všechny pedagogy od osmé platové třídy o sedm procent, do té osmé platové třídy by to byl plošný příplatek do tarifu o dva tisíce korun,“ uvedl Dobšík. Podle metodického pokynu ministerstva školství do osmé a vyšší platové třídy spadají učitelé mateřských, základních i středních škol či vedení škol. Od čtvrté do sedmé třídy mají odměnu pedagogičtí pracovníci s nižší odborností, tedy třeba asistenti. Vězeňské službě se stejně jako všem příslušníkům bezpečnostních sborů od ledna zvýší základní platové tarify o pět procent. Po jednání vlády o tom informovala ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dohoda vznikla i pro zaměstnance ministerstva financí, tedy celníky. Návrh rozpočtu už pak počítá s pěti procenty do tarifů pro policisty a hasiče.

Platy politiků mají s příštím rokem vzrůst o pět procent, výdělky soudců a státních zástupců dokonce o více než třináct. Počítá s tím návrh státního rozpočtu. Řadovému poslanci tak například vzroste od ledna základní měsíční plat o pět a půl tisíce, a to bez náhrad a příplatků. Nový výpočet výdělků ústavních činitelů vyplývá ze zákona, který v březnu prosadila vládní koalice po přehlasování prezidentova veta. ANO a SPD navrhují platy politiků zmrazit. Platy politiků, soudců či státních zástupců se od ledna mají zvednout automaticky podle předem známého vzorce. Ten uvádí, že výdělky politiků už nikdy nemohou z roku na rok růst o více než pět procent. „Je to důsledek legislativní změny, která vychází z nálezu Ústavního soudu, to je pro příští rok, v případě platů politiků bude nárůst limitován (…), to znamená, že platy politiků nemohou vzrůst o více než pět procent,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Soudcům a státním zástupcům se platy budou zvedat zhruba o třináct procent, pokud bychom neprosadili nějakou vrchní hranici i pro ostatní ústavní činitele, tak by to bylo i pro ně. Ale pro ostatní ústavní činitele, poslance, senátory, prezidenta a tak dále je to pět procent podle zákona,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).   Řadový poslanec bude od ledna nově pobírat základní plat 115 tisíc měsíčně, tedy o pět a půl tisíce více než letos. Předseda sněmovního a senátního výboru či komise si polepší o více než sedm a půl tisíce bezmála na 162 tisíc. Ministr financí pětiprocentní zvýšení hájí. „Obhajitelné to je, protože když si vezmeme vývoj platů ústavních činitelů a úředníků, tak je to velmi podobné,“ řekl Stanjura. Ještě více si polepší politici ve vysokých funkcích. Základní měsíční plat ministra nebo místopředsedy parlamentní komory vzroste o více než deset tisíc na 219 300 a plat premiéra či šéfa komory poskočí bezmála o patnáct tisíc téměř na 309 tisíc. Nejvíc přidá stát prezidentovi – z letošních 365 tisíc na více než 383 tisíc. ANO a SPD už při loňském a letošním projednávání platové novely ve sněmovně navrhovaly platy politiků zmrazit. SPD by ale nyní zmrazení časově omezila. „To klidně může být omezeno i třeba ekonomickým růstem nebo některými dalšími věcmi, aby politici byli motivováni dělat svou práci co nejlépe,“ nastínil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. ANO by v případě volebního úspěchu chtělo stihnout zmrazení platů politiků ještě do konce roku, a pokud by to poslanci do 1. ledna nestihli, zmrazení by přišlo až v roce 2027. „Politici musí být v souladu s tím, co činí vůči třeba obyvatelům, firmám a tak dále. Takže jestliže utahují kohouty, tak není možné, že by si sami povolovali,“ míní místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Kuchař (STAN) se zmrazováním nesouhlasí. „Pokud se podíváte na poměr k průměrnému platu třeba před dvaceti lety, tak my jsme už dneska o třicet procent níž,“ argumentuje. Kromě platů mají poslancům, senátorům a dalším ústavním činitelům vzrůst od ledna o pět procent i jejich finanční náhrady – třeba ty na reprezentaci nebo na dopravu.

Platy soudců a státních zástupců mají od příštího roku vzrůst o víc než 13 procent, platy vrcholných politiků o zhruba pět procent. Počítá s tím návrh státního rozpočtu. Nový výpočet výdělků ústavních činitelů vyplývá ze zákona, který v březnu prosadila vládní koalice po přehlasování veta prezidenta Petra Pavla. Opoziční ANO a SPD navrhují platy politiků zmrazit.

Evropská komise na konci července oznámila, že Systém vstupu a výstupu pro sledování a evidenci cizinců cestujících do Schengenského prostoru (EES) se začne zavádět 12. října 2025.

Stát zvýší od ledna minimální mzdu o 1600 korun měsíčně na 22 400 korun hrubého. České televizi částku vypočtenou podle nové prognózy ministerstva financí potvrdil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nejnižší možný výdělek na plný úvazek přesáhne 43 procent mzdy průměrné, což je nejvyšší podíl v české historii. Spolu s minimální mzdou vzrostou o téměř osm procent i nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře. Lidé uklízející ulice, šičky oděvů nebo třeba pracovníci v porcelánkách – zaměstnání, ve kterých lidé často dostávají minimální mzdu. S 20 800 korunami hrubého, které teď měsíčně vydělávají, mají velmi často problém vyjít. Vláda loni na podzim rozhodla, že minimální mzda v příštím roce dosáhne 43,4 procenta průměrné mzdy. Tu ministerstvo financí odhadlo pro rok 2026 na bezmála 51 500 korun. Nejnižší možný výdělek za plný úvazek tak vzroste na téměř 22 a půl tisíce hrubého. Podle ministerstva financí ho nyní pobírají více než tři procenta zaměstnanců – zhruba 118 tisíc lidí. Od příštího ledna jim tak stát zvýší minimální mzdu o téměř osm procent.

Policisté, hasiči, celníci a pracovníci vězeňské služby dostali tento týden první výplatu, ve které jim stát přidal tři tisíce měsíčně. Stabilizační příspěvek se zvedl 1. července. Ještě víc získali vojáci. Jim stoupl příspěvek na bydlení i tarify. Nižším hodnostem o 7,5 procenta, vyšším o pět procent. Opozice růst platů podporuje, vadí jí ale zvýhodnění armády proti ostatním bezpečnostním sborům. Jak vojákům, tak i policistům a hasičům přidala vláda z armádního rozpočtu. V něm přitom i bez toho chybělo sedm miliard k dosažení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan oceňuje, že peníze byly převedeny do kapitoly ministerstva vnitra. „Všichni policisté a hasiči už podepsali své nové personální výměry,“ dodal.