zálohy na pojistné

Zásadní povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je placení záloh na pojistné, není-li OSVČ od placení těchto záloh zákonem osvobozena. Výše zálohy se odvíjí od výsledků podnikatelské činnosti (daňového základu) v předcházejícím kalendářním roce, přičemž je pro OSVČ stanovena minimální záloha. Pokud podnikatel zálohy neplatí, nebo je platí opožděně, případně v nižší částce, než jak je stanovena zákonem, nárokuje zdravotní pojišťovna dlužné pojistné včetně penále.

Osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů si pojistné na zdravotní pojištění hradí samy. Mění se nějak podmínky odvádění záloh na pojistné v případě, že samoplátce onemocní? Jaký vliv má délka nemoci a platí pro samoplátce rovněž nějaké úlevy?

Pokud pojištěnec podniká jako osoba samostatně výdělečně činná, platí pro něj ve zdravotním pojištění četné povinnosti, které musí respektovat. V opačném případě se vystavuje nebezpečí, že zdravotní pojišťovna bude po nezodpovědném podnikateli uplatňovat dlužné pojistné (zálohy na pojistné) včetně penále, případně může provinilci uložit pokutu za porušení některých ustanovení zákona. Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že OSVČ – jako jediná ze skupin plátců – hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Z tohoto důvodu se pravidelně provádí roční zúčtování (konkrétně za rok 2022 v průběhu roku 2023), kdy se z finančního hlediska porovnají uhrazené zálohy, jsou-li podle zákona povinně placeny, s výší pojistného, která je předmětem odvodu.

Pokud má fyzická osoba jako hlavní činnost pracovní poměr a vedlejší podnikání, má povinnost platit zálohy na OSSZ a na VZP ne. Od 1. 7. nebude zaměstnána a podnikání bude hlavní prac. poměr, bude povinna začít platit zálohy na ZP?

Pokud se na osobu samostatně výdělečně činnou vztahuje ve zdravotním pojištění povinnost placení záloh na pojistné, pak musí být tyto zálohy placeny ve stanovené výši a pravidelně v určeném termínu. Tyto zálohy jsou povinny platit OSVČ tehdy, pokud je jejich samostatná výdělečná činnost jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů.

V tomto příspěvku se zaměříme na řešení situací, kdy pojištěnec v roce 2021 začne, resp. ukončí výkon samostatné výdělečné činnosti, přesněji řečeno, když se stane nebo přestane být ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ).

OSVČ platí podle vyčíslených příjmů v roce 2020 zálohy na důchodové pojištění přes 5 000 Kč měsíčně a záloha na zdravotní pojištění na rok 2021 byla také vyšší. Ovšem v roce 2021 zdanitelný příjem klesl už v 1. čtvrtletí o 35 až 50 %. Je možno žádat na OSSZ a na zdravotní pojišťovně o snížení záloh na důchodové a zdravotní pojištění? Jestli ano, jakou formou a jsou i předepsané formuláře k takovým událostem? 

Osoba nastoupila do zaměstnání 3. kalendářní den v měsíci (březen 2021) zaměstnavatel za období 3. až 31.3. za ní odvedl pojistné (vyšší nežli z minimálního vyměřovacího základu). Od 1. 1. do 28. 2. byla tato osoba v zaměstnaneckém poměru u jiného zaměstnavatele, ale ve dnech 1. až 2. 3. v žádném zaměstnaneckém poměru nebyla, ani nebyla registrována na úřadu práce. Zmíněný zaměstnanec je zároveň OSVČ (vedlejší činnost). Je kvůli zmíněným dvěma kalendářním dnům povinností tohoto zaměstnance uhradit za březen minimální zálohu na zdravotní pojištění 2 393 Kč i když za něj stávající zaměstnavatel odvedl pojistné vyšší než z minimálního vyměřovacího základu? 

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jako jediná ze skupin plátců ve zdravotním pojištění platí pojistné formou záloh, je-li to povinností OSVČ, a případného doplatku pojistného. Pokud se však u OSVČ jedná o samostatnou výdělečnou činnost jako jediný (případně při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, pak musejí být pravidelně každý měsíc placeny alespoň minimální zálohy.

Placení pojistného, resp. záloh na pojistné osobami samostatně výdělečně činnými je jednou ze základních povinností těchto subjektů ve zdravotním pojištění. Výše měsíčně placené zálohy je v zásadní míře ovlivněna skutečností, zda je samostatná výdělečná činnost v rozhodném období kalendářního roku buď jediným, nebo při souběhu zaměstnání s podnikáním hlavním, resp. vedlejším zdrojem příjmů. Pokud je pro pojištěnce samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů, je jeho povinností platit zálohy na pojistné od ledna 2021 (nebo od kalendářního měsíce, ve kterém v roce 2021 zahájí svoji podnikatelskou činnost) nejméně v částce 2 393 Kč – v situaci, kdy pro OSVČ platí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ.

Pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, považuje...

Pokud bude OSVČ zaměstnávat zaměstnance, musí si uvědomit, že bude plnit zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění jednak jako podnikatel - fyzická osoba, jednak jako zaměstnavatel. Vycházím ze situace, kdy OSVČ podnikala již před rokem 2017 a v letošním roce se stala zaměstnavatelem.

Jak jsme uvedli již v jednom z minulých čísel, ve zdravotním pojištění existují případy, kdy není povinností OSVČ zálohy na pojistné platit. V této situaci pak OSVČ pojistné uhradí jednorázovou platbou ve lhůtě do osmi dnů od podání Přehledu za podmínky, že tato povinnost vznikne.