stávka

Kurýři společnosti Wolt se v pátek odpoledne znovu vrátili do ulic centra Prahy. Už podruhé během února tak dali najevo nespokojenost s úpravami systému odměňování, které podle jejich zkušeností vedly k výraznému poklesu skutečných příjmů. Shromáždění začalo na Václavském náměstí a postupně se proměnilo v pochod napříč městem až k holešovickému sídlu firmy. Podle účastníků protestu je hlavním problémem nepřehledný způsob výpočtu odměn a zároveň vysoký počet nově přijímaných kurýrů. Ten má v praxi znamenat méně zakázek na jednotlivce a tím i nižší výdělek. Někteří demonstrující popisovali konkrétní čísla ze své každodenní práce. Kurýr, který rozváží autem, uvedl, že za zhruba desetihodinovou směnu inkasuje dvě až dvě a půl tisíc korun. Po odečtení nákladů na provoz vozu, palivo, pojištění a povinné odvody mu ale podle jeho slov zůstává jen minimum. Podobné zkušenosti zaznívaly i od dalších účastníků akce. Na Václavském náměstí vystoupil také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Protesty označil za oprávněné a upozornil, že současný model spolupráce klade na kurýry značná rizika. Zároveň je vyzval, aby se nebáli spolupracovat s odbory při prosazování stabilnějších a předvídatelnějších podmínek. Po přibližně dvou hodinách se demonstranti vydali na pochod ulicemi širšího centra, mimo jiné přes magistrálu. Akce si vyžádala dočasná dopravní omezení, dopravu na frekventovaných místech usměrňovala policie. Před sídlem společnosti v Holešovicích kurýři pískali, skandovali hesla a vyzývali vedení firmy k dalšímu jednání, poté se pokojně rozešli. Společnost Wolt uvedla, že protest neměl dopad na fungování rozvážkové služby a zákazníci žádná omezení nepocítili. Podle mluvčí firmy je vedení dlouhodobě připravené s kurýry komunikovat a na jejich podněty reagovat. Firma zároveň tvrdí, že výdělek kurýrů se po krátkodobém výkyvu vrátil na původní úroveň a že běžná hodinová odměna se má pohybovat ve vyšších stovkách korun. Už na začátku února se ve stejném místě konala podobná demonstrace. Po následném jednání s organizátory tehdy Wolt oznámil zvýšení minimální odměny za jednu objednávku o deset až dvacet procent v závislosti na regionu. Část kurýrů však považuje tento krok za nedostatečný, a proto se rozhodla protest zopakovat. Wolt v současnosti působí v patnácti českých městech a většina jeho kurýrů pracuje jako osoby samostatně výdělečně činné, které si veškeré náklady i povinné odvody hradí samy.

Školské odbory plánují vyhlásit stávkovou pohotovost. Reagují tak na to, že ministerstvo školství neobdrželo schválené peníze ve výši 3,7 miliardy korun na dofinancování regionálního školství za listopad a prosinec 2025, uvedli odboráři. Podrobnosti představí ve čtvrtek, vyplývá z pozvánky, kterou zaslali ČTK. Podle ministerstva školství (MŠMT) nejsou obavy na místě, školy podle něj obdrží finance včas a v plné výši, uvedl resort na síti X.

Zdravotnické odbory ve středu vstoupily do stávkové pohotovosti. Vadí jim návrh úhradové vyhlášky na příští rok, žádají navýšení platů a mezd ve zdravotnictví o deset procent. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že o růstu platů ve veřejné sféře se jedná na úrovni vlády a prostor pro jednání o úhradové vyhlášce stále je. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyhlásil stávkovou pohotovost poté, co v úterý skončilo předčasně jednání odborů s ministerstvem zdravotnictví o platech a úhradové vyhlášce, kterou musí resort publikovat do konce října. Odborům vadilo, že se schůzky neúčastnil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Ten byl na předvolební akci koalice SPOLU v Brně. „Vyzýváme ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, aby změnil parametry úhradové vyhlášky na rok 2026 tak, aby byla zajištěna kvalitní a dostupná péče o pacienty a současně zvýšeny platy a mzdy zaměstnanců ve zdravotnictví o deset procent,“ uvedly odbory.

Základní informace Existují tři druhy stávky: stávka v rámci kolektivního vyjednávání, upravená zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, stávka bez souvislosti s kolektivním vyjednáváním (u stávky za účelem obrany hospodářských a sociálních zájmů jde podle soudních rozhodnutí o výkon práva na stávku dle čl. 27 Listiny základních práv a svobod; další právní úprava však chybí) a ostatní stávky, které právní ochrany nepožívají.

11. – 7. 11. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o zvyšování důchodového věku, zvýšení mzdy díky změně zaměstnání, přípravě nové byrokracie pro zaměstnavatele atd.

Někteří z našich zaměstnanců podepsali souhlas s účastí na stávce v justici ve dnech 7. - 9. 10. 2024. Tato doba je všem účastníkům stávky na základě podepsaných seznamů stávkujících vykazována jako doba neplaceného volna v délce 3 pracovních dnů. Seznamy byly zaměstnavateli doručeny před stávkou samotnou. Obě zaměstnankyně, jejich "případy" jsou podepsány níže jsou podepsané na těchto seznamech. a) Včera mi byla přes e-Portál na jednu ze stávkujících od jejího ošetřujícího lékaře doručena pracovní neschopnost vystavená se zpětnou platností od 7. 10. 2024; b) Dnes mi byla přes e-Portál na další ze stávkujících od jejího ošetřujícího lékaře doručena pracovní neschopnost s datem od 9. 10. 2024. Jak bych měla v těchto případech posoudit nárok na náhradu mzdy za dobu stávky, tedy předem dohodlého neplaceného volna mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, u těchto dvou zaměstnankyň? Nebo jim náhrada za předem plánované neplacené volno nepřísluší a budu ji vyplácet až od 10. 10. 2024 po dobu zbývajících 7 pracovních dní?

V souvislosti s listopadovou stávkou učitelů žádám o stanovisko, jak se má započítávat doba účasti ve stávce pro účely dovolené - jedná se o dobu, která se započítává v omezeném rozsahu? Posuzovala by se jinak tato doba u učitelů a jinak u jiných účastníků stávky, kteří jsou solidární s požadavky učitelů? 

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 3. a 4. 11. 2017 – III. část