rekvalifikace

Shrnutí Cílem je vytvořit vzdělávací systém, který připraví mladé lidi na skutečný život a ekonomiku budoucnosti. Text navrhuje posílení odborného a technického školství, rozvoj digitálních dovedností a užší propojení firem se školami. Ambicí je, aby české vzdělávání lépe odráželo reálné potřeby průmyslu, IT a služeb — a zároveň ukázalo, že nová vláda chápe hospodářství lépe než ideologicky ladění teoretici. Hlavní body Český vzdělávací systém potřebuje hlubší propojení s trhem práce, zejména prostřednictvím duálního vzdělávání. Obnova prestiže technických a odborných oborů je klíčová pro konkurenceschopnost ČR. Digitální a AI dovednosti musí být základní součástí vzdělávání napříč všemi stupni i obory.

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků zůstává jednou z největších výzev českého trhu práce. Podle průzkumu Talent Shortage Survey společnosti ManpowerGroup má problémy s obsazováním otevřených pozic 61 procent zaměstnavatelů v České republice a na globální úrovni dokonce více než sedm z deseti firem. Největší poptávka je po odbornících ve výrobě, technických a inženýrských oborech, IT a obchodu, ale zároveň i po lidech vybavených klíčovými měkkými dovednostmi, jako jsou kritické myšlení, adaptabilita či schopnost spolupráce. Firmy proto přehodnocují své náborové strategie, více investují do rekvalifikací a mění způsob organizace práce. Právě tyto posuny stojí za hlavními trendy, které budou formovat trh práce v roce 2026. „Svět práce prochází největší transformací za poslední dekády. Nestačí jen reagovat na jednotlivé změny. Firmy musí přehodnotit samotný koncept pracovních rolí, způsob vedení lidí i to, jak propojují lidský potenciál s technologiemi. O úspěchu rozhodne schopnost adaptability, odvaha investovat do rozvoje dovedností a dlouhodobá práce s talenty,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Český trh práce by se bez uprchlíků z Ukrajiny rozhodně neobešel, a to třeba ve stavebnictví, sociální péči o seniory či ve zdravotnictví. Česku chybí pracovníci na určitých pozicích. Snaha je zvýšit počet zahraničních sil i posílit částečné úvazky. Novinářům to dnes řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda má projednávat návrh hospodářské strategie, která počítá se zjednodušením přijímáním zahraničních pracovníků. Podle dokumentu pracuje v ČR na 210.000 uprchlíků z Ukrajiny. Na konci loňska mělo v zemi podle údajů úřadu práce zaměstnání celkem 816.600 cizinců. "Vidíme už několik let - a to vidíme i před ruskou agresí na Ukrajině, že opravdu z hlediska stavebnictví, péče o seniory v pečovatelských domech, zdravotnictví by se tady bez ukrajinských uprchlíků Česká republika v tak velkém množství samozřejmě neobešla," uvedl Juchelka. Na dotaz, zda by se trh práce bez ukrajinských uprchlíků obešel, ministr odpověděl, že rozhodně ne. Podle strategie je nedostatek pracovních sil hlavní bariérou ekonomického růstu ČR. Přijímání síly z ciziny je složité a trvá v průměru přes šest měsíců, v Německu či Nizozemsku je doba třikrát kratší. Nízké je i pracovní zapojení matek malých dětí či lidí před penzí. Dokument počítá s řízenou migrací podle stanovených kritérií. Vyřizování povolení k pobytu by se mělo zkrátit u lidí s vysokou kvalifikací na měsíc, u ostatních na dva měsíce. Administrativu má snížit digitalizace. Ministerstvo práce už v minulém volebním období pracovalo na návrhu bodového systému pro přijímání cizinců podle jejich přínosu. "Nemáme pracovníky na určitých pozicích, takže se vlastně snažíme navyšovat i kvóty, co se týká zahraničních pracovníků. Nám podle mého názoru chybí i nějaká záležitost, která se týká například polovičních úvazků u maminek, které se chtějí vrátit zpátky ze své rodičovské. A ta rodičovská je mnohdy, bych řekl, štědřejší než to, co nabízí zaměstnavatelé na poloviční úvazek," uvedl Juchelka. Minulá vláda zavedla snížení odvodů zaměstnavatelů u částečných úvazků třeba pro rodiče malých dětí, pečující o blízké či lidi nad 55 let. Začaly tak pracovat desetitisíce lidí. Podle strategie by se měly snížit u kratších úvazků odvody pro zaměstnance a ubýt by mělo i administrativy. Podpořit se má návrat lidí s exekucemi na legální trh práce, a to třeba zkrácením oddlužení u dluhů z dětství na dva roky či dalšími kroky. Úřady práce se mají zaměřit na rekvalifikace v regionech, kde se předvídá zánik pracovních míst. Zdroj: ČTK

Flexicurita, tedy termín kombinující pojem flexibility (angl. flexibility) a jistoty (angl. security), označuje rovnováhu mezi pružným pracovním trhem a sociálními jistotami zaměstnanců. Právě zvýšení flexibility pracovního trhu bylo hlavní motivací řady změn zavedených flexinovelou (zákon č. 120/2025 Sb. ) zákoníku práce zejména v oblasti ukončování pracovních poměrů ze strany zaměstnavatele (prodloužení maximální zkušební doby nebo zkrácení výpovědních dob u některých výpovědních důvodů). Tyto změny, pro zaměstnance zpravidla nevýhodné, zákonodárce jako součást flexinovely kompenzoval v mnoha ohledech výhodnější právní úpravou v oblasti podpory v nezaměstnanosti nebo rekvalifikace a dalšími změnami zákona o zaměstnanosti , tj. posílením security. Právě těmito novinkami, které platí od 1. 1. 2026, se zabývá náš článek.

Růst zakázek v obranném a bezpečnostním průmyslu se začíná propisovat i na český trh práce. Část zaměstnanců, kteří dříve působili v automobilovém sektoru, nachází uplatnění právě u zbrojařských firem. Nejčastěji jde o pracovníky ve výrobě, technických profesích, ale také o lidi s manažerskými zkušenostmi. Přesuny se týkají hlavně subdodavatelských firem napojených na automotive, kde je v posledních letech cítit stagnace a nejistota. Naopak v obranném průmyslu firmy navyšují výrobu, nabírají nové zaměstnance a nabízejí stabilnější perspektivu. Pro některé pracovníky je změna motivovaná i možností profesního rozvoje nebo lepší jistotou do budoucna, nikoli nutně vyšší mzdou. Zároveň ale nejde o masový odliv pracovních sil. Oba obory zůstávají vzájemně propojené a spolupráce mezi nimi se spíše posiluje, zejména v oblasti vývoje a dodavatelských řetězců. Firmy na obou stranách se shodují, že dlouhodobým problémem zůstává nedostatek kvalifikovaných lidí – a že boj o talenty se v příštích letech ještě vyostří.  

Vzájemná spolupráce při začleňování osob končících výkon trestu do společnosti s cílem přispívat ke snižování recidivy trestné činnosti. To je hlavním poselstvím memoranda, které dnes podepsali ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), generální ředitel Vězeňské služby ČR Simon Michailidis a generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof. Pomoc odsouzeným spočívá především v zajišťování poradenství a rekvalifikací již v průběhu trestu.

Úřad práce ČR evidoval k 30. červnu 2025 celkem 315 465 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 595 méně než v květnu a o 42 781 uchazečů více než před rokem. Podíl nezaměstnaných ke konci června zůstal na 4,2 %, meziročně byl vyšší o 0,6 procentního bodu. Firmy nabízely téměř 98 700 volných pracovních míst, nejvíce v Praze a Středočeském kraji. Více jak třetina nových uchazečů se zaevidovala na úřadu práce online přes Klientskou zónu Jenda prostřednictvím webu nebo mobilní aplikace. 

Podle nejnovějších globálních průzkumů společnosti ManpowerGroup se technologičtí lídři i zaměstnavatelé po celém světě snaží vyrovnat s rychlými změnami, které přináší umělá inteligence. "AI dnes prostupuje všemi oblastmi podnikání – ve výrobě se využívá pro prediktivní údržbu strojů, optimalizaci procesů nebo řízení dodavatelských řetězců. V HR automatizuje nábor, analyzuje životopisy, personalizuje školení a pomáhá s plánováním kapacit. V marketingu se stará o analýzu zákaznického chování, generování obsahu a cílení kampaní. V zákaznickém servisu nahradila tisíce operátorů inteligentními chatboty. Ve financích zajišťuje detekci podvodů, scoring klientů i řízení rizik. A v samotném IT je AI revolucí v revoluci – od psaní kódu přes testování až po správu systémů. Pomáhá programátorům generovat části kódu, zefektivňuje vývoj softwaru, optimalizuje infrastrukturu a díky autonomní správě sítě mění i roli administrátorů. AI není jen nástrojem, ale spolutvůrcem budoucnosti byznysu,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup. Umělá inteligence zároveň klade nové nároky na zaměstnance i jejich dovednosti. Přestože se obavy z masového nahrazování lidské práce AI zatím nepotvrzují, firmy i jednotlivci cítí tlak na adaptaci. Více než 80 % CIO a IT lídrů uvádí, že pozorují změny v náborových vzorcích v důsledku AI a technologického pokroku. Podle našeho průzkumu mezi 520 zaměstnavateli v ČR si kolem 70 procent z nich myslí, že do pěti let se díky automatizaci a AI promění řada pozic. Nejvíce se podle průzkumu promění pozice v oblastech jako je právě IT, produkce a výroba, logistika, obchod a marketing.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o započítávání náhradních dob do praxe, Dni daňové svobody a zavedení vstupní lékařské prohlídky i pro zaměstnance pracující na dohodu.

5. – 30. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o opatřeních zjednodušujících podnikání, nemocenském u OSVČ, příspěvcích Úřadu práce na vzdělávání atd.

5. – 23. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o koncesionářských poplatcích u podnikatelů, příspěvku na vzdělávání, nejatraktivnějších zaměstnavatelích v ČR atd.

V praxi se na nás často obracejí zaměstnanci postižení pracovním úrazem nebo nemocí z povolání s otázkou „Co je to podstatná změna poměrů?“ Vzhledem k tomu, že přesnou odpověď na tuto otázku neznají často ani zaměstnavatelé, probereme ji podrobněji.