psychosociální rizika

Do meziresortního připomínkového řízení vstoupila novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., která rozšiřuje definici psychické zátěže při práci. Nově mají být mezi psychicky náročné práce zařazeny také některé činnosti pilotů vykonávané za specifických provozních podmínek. Návrh reaguje na práce spojené s mimořádně vysokými nároky na rozhodování v reálném čase za proměnlivých podmínek, pokud mohou mít závažné důsledky pro bezpečnost osob. Současně zohledňuje pracovní režimy vedoucí k narušování cirkadiánních rytmů zaměstnance v důsledku překračování časových pásem během jedné pracovní směny. Změna by se měla týkat zejména některých kategorií pilotů v obchodní letecké dopravě. Cílem není plošné rozšíření psychické zátěže na další profese, ale dílčí úprava reflektující specifika pilotní práce. Pokud bude novela schválena, může mít dopad na posuzování psychické zátěže, kategorizaci prací a související oblast ochrany zdraví při práci. Návrh je však zatím pouze ve fázi meziresortního připomínkového řízení a jeho konečné znění se ještě může změnit.

Pojmy jako syndrom vyhoření, chronický stres, úzkostné stavy nebo deprese se v uplynulých letech definitivně přesunuly z lékařských ordinací a lifestylových magazínů i do kanceláří personalistů a na stoly mzdových účetních. Duševní zdraví na pracovišti již není otázkou volitelného HR marketingu a benefitních balíčků, ale stává se integrální součástí zákonných povinností zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Článek přináší komplexní pohled na to, jak k psychickému zdraví zaměstnanců přistupovat systematicky, jak identifikovat a měřit psychosociální rizika v souladu s legislativou, jak implementovat efektivní preventivní programy a v neposlední řadě, jak tyto aktivity správně ošetřit z hlediska mzdového a daňového.

Vláda představila balík opatření, který má pomoci udržet dostatek zdravotních sester i pracovníků v sociálních službách – od navyšování kapacit ve vzdělávání přes lepší finanční ohodnocení až po nové benefity a podporu psychické odolnosti. Do hry vstupují i netradiční nástroje, jako je využití virtuální reality, a větší zapojení zahraničních pracovníků.    

„Home office“ čili „práce na dálku“, která se v době vrcholící pandemie stala pro mnoho podniků nutností, si mezi zaměstnanci získala značnou oblibu. Svůj vztah k ní, především pro možnost úspory nákladů, často přehodnotily i podniky, které k ní byly původně skeptické. S odezněním pandemie tak začaly mnohdy zkoumat, zda a za jakých podmínek se této praxe držet i do budoucna. K jakým závěrům docházejí a jaké zkušenosti si z řízení „vzdálených“ zaměstnanců odnesly? Článek, vycházející z průzkumu mezi českým podniky, se zabývá hlavními předpoklady, o které se zachování práce z domova opírá, a to především pokud jde o vzdělávání zaměstnanců i manažerů.

Mikropodniky a malé podniky tvoří téměř 99 % podniků v Evropské unii a zaměstnávají téměř 50 % pracovníků v EU. Značná část mikropodniků a malých podniků používá z důvodu přežití na trhu strategie snižování nákladů. Slabé ekonomické postavení mnoha mikropodniků a malých podniků, omezené znalosti, povědomí a kompetence jejich vlastníků-manažerů v oblasti BOZP, mohou ovlivňovat způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na jejich pracovištích. Mnoho pracovníků, kteří jsou v těchto podnicích zaměstnaní, s největší pravděpodobností čelí horším pracovním podmínkám, nižší kvalitě pracovních míst a poměrně větším rizikům pro zdraví, bezpečnost a pohodu při práci. [1]

Šikana, nerovné zacházení a diskriminace na pracovišti představuje závažný problém jak pro organizace, tak společnost. Šikana může negativně ovlivnit psychický, ale i fyzický stav zaměstnance. Duševní zdraví a pohoda při práci (wellbeing) zaměstnanců je stále více vnímána jako důležitý aspekt, který by se měl stát trvalou součástí bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

V roce 2019 se uskutečnil třetí Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-3). Jedná se o rozsáhlý průzkum, který zjišťuje, jak jsou řízena rizika BOZP na evropských pracovištích. Z tohoto průzkumu vyplývá, že evropská pracoviště jsou nejvíce znepokojena muskuloskeletálními poruchami souvisejícími s prací a psychosociálními riziky.

Celosvětový trh práce prochází v posledních letech zásadní proměnou. Mění se také pracovní podmínky, technologie a způsob, jakým lidé pracují. S rozvojem IT technologií, sociálních sítí a změnou hodnot zaměstnanců i zaměstnavatelů se objevují i nové formy zaměstnávání. Téměř každý šestý pracující Čech má zkušenost s prací na dálku nebo z domova, a přibližně každý sedmý své pracovní místo sdílel s někým jiným. Nové formy zaměstnávání sebou přináší i nové výzvy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

Článek se věnuje problematice psychosociálních rizik na pracovištích a jejímu právnímu zakotvení v českém právním prostředí

Tento článek je poslední v sérii 12 jednotlivých článků zaměřených na problematiku psychosociálních rizik při práci.

Tento článek je osmý v sérii 12 jednotlivých článků zaměřených na problematiku psychosociálních rizik při práci.