pracovní cesta

Zaměstnanec byl v době státního svátku na pracovní cestě, ale v této době se pouze přemisťoval, nevykázal tento den žádný výkon práce. Jak mu správně zaplatit tento den? Den státního svátku připadl v rozvrhu směn na jeho obvyklý pracovní den, kdyby nebyl na pracovní cestě, náležela by mu náhrada mzdy za svátek. 

Několik zaměstnanců se na pracovní cestě účastnilo konference, výkonný ředitel si do vyúčtování pracovní cesty zahrnul účtenku za oběd pro sebe a 3 další zaměstnance, který zaplatil svou soukromou kartou. Druhý den platil oběd v hotovosti pro sebe a 1 dalšího zaměstnance. Účtenky požaduje proplatit a do vyúčtování uvedl, že mu bylo poskytnuto bezplatné stravování. Pozvaní zaměstnanci také uvedli, že jim bylo poskytnuto bezplatné stravování. Jak v takovém případě postupovat? Jsem toho názoru, že takto placené obědy nelze brát jako zajištění stravování zaměstnavatelem a neměly by být proplaceny. Kdyby obědy platil firemní kartou, byl by v tom nějaký rozdíl?

Zaměstnanci vznikl nárok na stravenkový paušál za odpracované směny (červenec), v následujícím měsíci (srpen) předložil cestovní příkaz s nárokem na stravné, které vzniklo předchozí měsíc (červenec), tedy opožděně. Pokud zaměstnanec předloží cestovní příkaz s nárokem na stravné např. o měsíc později, je možné ponížit nárok na stravenkový paušál v měsíci, kdy cestovní příkaz předloží? Jak by měl a může zaměstnavatel v těchto případech správně postupovat?

Dobrý den, žádáme o zaslání stanoviska, zda se jedná o mimořádnou cestu v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště [§ 152 písm. c) ZP] v případě, kdy zaměstnanec držel pracovní pohotovost ve svém bydlišti, vznikla potřeba faktického výkonu práce v místě výkonu práce, k němuž se zaměstnanec musel dostavit a ihned na tento výkon práce mimo rozvrh směn navazovala jeho rozvržená směna. Je v takovém případě zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci cestovní náhrady dle uvedeného ustanovení ZP? Příklad: Zaměstnanec má rozvrženy směny od pondělí do pátku od 6:00 do 14:00 hodin. Od 22:00 ve čtvrtek do pátku 6:00 byla dohodnuta pracovní pohotovost v místě bydliště. V pátek v 1:30 se z důvodu naléhavé provozní potřeby musel dostavit k výkonu práce na pracovišti, kterou vykonával až do 6:00. Poté pokračoval ve výkonu práce v rámci své rozvržené směny od 6:00. Jedná se v takovém případě, kdy byl zaměstnanec povinen dostavit se k výkonu práce přesčas před začátkem rozvržené směny (která na tento výkon práce přesčas navazovala), za mimořádnou cestu v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn, za kterou přísluší cestovní náhrady? 

Se zaměstnancem máme uzavřenu dohodu o provedení práce, ve které je určeno místo výkonu práce a zaměstnavatel se zaměstnancem se zde dohodli, že zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu. Za vykonanou práci si sjednali hodinovou odměnu. Pracovní cesta se uskutečnila v sobotu. Zaměstnanec musel neodkladně převézt materiál na pobočku firmy. Použil služební auto. Na cestě strávil celkem 4 hodiny, přičemž 3 hodiny řídil a 1 hodinu trval samotný výkon práce. Zaplatíme mu celou dobu strávenou na cestě, tzn. 4 hodiny × sjednaná sazba + 10% příplatek?

Tuzemská společnost, která provádí lešenářské práce, má v pracovním poměru slovenské občany. Tyto slovenské zaměstnance vysílá do Rakouska. Slovenští zaměstnanci používají firemní dodávky. Začátkem týdne odjíždějí firemními vozy ze Slovenska přímo do Rakouska a v pátek se vrací z Rakouska přímo na Slovensko. Jak řešit cestovní náhrady slovenských zaměstnanců a nákupy PHM na Slovensku a v Rakousku do firemních vozidel?

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci při pracovní cestě cestovní náhrady vymezené v ustanovení § 156 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“ nebo „zákoník práce“). Jedná se např. o náhradu jízdních výdajů, výdajů za ubytování, náhradu zvýšených stravovacích výdajů (stravného) apod. Zaměstnanec musí obdržet všechny náhrady, na které mu vznikne nárok, alespoň v minimální výši stanovené zákoníkem práce.

Zaměstnance vysíláme na krátkodobé zahraniční pracovní cesty. Jak je to s jejich pojištěním na tyto cesty? Jsou povinni jej uzavřít jednotliví zaměstnanci, nebo zaměstnavatel? Jak se bude v případě, kdy pojištění na tyto zaměstnance uzavře a pojišťovně uhradí zaměstnavatel posuzovat tyto náklady? Bude to u zaměstnanců příjem osvobozený od odvodů na daň, sociální a zdravotní pojištění? U zaměstnavatelé se bude jednat o daňový nebo nedaňový náklad? 

Výkladová stanoviska AKV (XXXI.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar Přijatá na jednání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 10. 11. a 11. 11. 2023 15. NESPLNĚNÍ...

Jaký údaj z technického průkazu osobních vozidla se použije při určení spotřeby pohonných hmot? V technickém průkazu, řádek 25 „Spotřeba paliva – předpis č. “ není uvedena žádná norma. V technickém průkazu, řádek 27 jsou uvedeny 3 údaje spotřeby: 1. Automobil HYUNDAI, rok výroby 2018, údaje 8.0/5.6/6.5 2. Automobil VOLKSWAGEN, rok výroby 1999, údaje 10,8/6,2/7,9 Pokud není uvedena v technickém průkazu „norma“, vypočítám spotřebu PHM na 100 km jako aritmetický průměr z uvedených 3 údajů? Nebo mohu použít 3. údaj z řádku 27 technického průkazu? 

Může si zaměstnavatel uplatnit DPH z dokladů přiložených ve vyúčtování pracovní cesty zaměstnancem - např. fakturu za ubytování, PHM, parkovné? Faktury/účtenky bývají hrazené kartou z firemního účtu společnosti.

Máme sjednáno, že přispíváme na obědy zaměstnancům i v přesčasových směnách. V případě přesčasu tedy poskytujeme zaměstnancům příspěvek na stravování. V konsolidačním balíčku je uvedeno: 1. podmínka je, že výkon práce musí trvat alespoň 3 hodiny během směny a 2. podmínka, že nevznikne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad. Přesčasovou směnou myslím práci přesčas (nařízený nebo dohodnutý přesčas), např. že zaměstnanec má vždy rozepsány směny od pondělí do pátku (6-14 hod.) a zaměstnavatel mu nařídí přesčas na sobotu (6-14 hod.), nebo i v týdnu (zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, že po pondělní směně od 6 do 14 hod. zůstane další 3 hodiny na přesčase). Pokud mu zaměstnavatel poskytne příspěvek na stravování za sobotní přesčas a za pondělní 3hodinový přesčas, musí tento příspěvek zaměstnanci dodanit? Vše odpracuje v místě pravidelného pracoviště. Druhá podmínka u nás nastane málokdy. Pracovní cesty (služební cesty), kdy např. prodejce má rozvrženou směnu od 8–16 hod., v 11 hodin jde do jídelny a potom vyrazí na služební cestu mimo podnik (mimo místo pravidelného pracoviště), která trvá déle než 5 hodin. V případě že bude mít vykázané stravné v rámci cestovních náhrad, musíme příspěvek na stravování v jídelně dodanit?

Zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu dle §

Náš zaměstnanec objíždí naše provozovny po Plzni, kde uklízí. Platíme mu cesťák. V TP má uvedeno spotřeba paliva: 2015/45W, na 100 km 6.1., 4.2. a 4.9.. Jelikož jezdí po městě proplácíme mu spotřebu 6.1. Je to takto správně? Chtěla jsem se ještě zeptat na přesčas na služební cestě. O přesčas se žádá dopředu, ale o tom, jak byli dlouho na školení se dozvím, až když cesťák odevzdávají. Máme pružnou prac.dobu, ale ve směrnici máme, že pro služebku platí 7-15:30. Pokud zaměstnanec má školení do 22:00 (např. pozorování netopýrů) a pak teprve odjíždí, platí mu přesčas automaticky15:30-22:00 nebo o něj musí žádat? Pokud by se do směrnice napsalo, že přesčasy vzniklé během služební cesty se vybírají náhr.volnem a zaměstnanec pak přesčas zadal do elektr.docházky, kde mu jej schválí vedoucí a pan ředitel, je to takto správné?

Každoročně jezdí naše zaměstnankyně na celý den hodnotit vesnice v rámci projektu vesnice roku. Tzn. objíždí je a hodnotí. Máme pružnou prac.dobu a pro pracovní cestu směrnicí stanoven čas 7-15:30. Zaměstnankyně jezdí cca 8-18 hod. Vím, že do přesčasu se nepočítá čas na cestě, jen výkon práce. Jak to bude v jejím případě? Bude mít přesčas 15:30-18:00?

Zaměstnavatel hradí manažerům úrazové pojištění 24 hodin (na pracovišti + volný čas), které celé hradí firma. Zaměstnancům se přidaňuje. Pro ostatní zaměstnance se nabízí rovněž stejné pojištění, kdy firma hradí úrazové pojištění na pracovišti a pojištění pro volný čas si hradí zaměstnanec srážkou ze mzdy. Úhrada firmou se zaměstnancům přidaňuje. Zaměstnancům, kteří jezdí služebními vozy hradí firma pojištění služebních cest. Započítávají se tato pojištění do limitu benefitů pro rok 2024?

Lze v rámci vnitřního předpisu stanovit paušalizaci cestovních náhrad následovně? 1. Pro obchodní zástupce vycházet z toho, že jsou trvale vyslaní na služební cesty a 1x do roka absolvují vícedenní setkání. Stanovení paušální měsíční částky stravného pro rok 2023: Počet pracovních dnů (bez svátků) v roce 2023 = 250 Průměrný počet pracovní dnů v měsíci v roce 2023 = 250/12 = 21. Sazba roku stravného pro SC 5 - 12 hodin v roce 2023 = 153,- Kč Sazba roku stravného pro SC nad 18 hodin v roce 2023 = 367 Kč Za rok 2022 byla u zaměstnanců s paušálem vykázána průměrně 1 pracovní cesta delší než 18 hodin/měs. Měsíční paušální sazba pro rok 2023 se stanovuje následovně: 20 x 153,- Kč + 1 x 367 Kč= 3.427 Kč Stanovený paušál stravného se bude krátit dle všech nepřítomností v daném měsíci. Zaměstnanec, kterému byla stanovena paušální měsíční částka za stravné, ztrácí nárok na peněžní příspěvek na stravování (stravenkový paušál). 2. Pro ostatní zaměstnance by se paušalizace stravného stanovovala na základě třech po sobě jdoucích měsíců a v nich vykázaných cestovních náhrad maximálně na dobu 12 měsíců. Může zaměstnanec, který má stanovený paušál vykázat cestovní náhrady pouze na ubytování v rámci cestovních náhrad ?

Jsme organizační složka státu. Pokud jsou naši zaměstnanci vyslání na pracovní cestu do vzdáleného místa (na školení), musí si zpravidla zajistit ubytování sami předem v hotelu. Hotelový pobyt zaplatí buď předem (platební kartou online) nebo až při odhlášení z pobytu. Doklad za ubytování (většinou fakturu) si vyúčtují v rámci cestovního příkazu. Musí být tato faktura vystavena na zaměstnavatele (s uvedením jména ubytovaného zaměstnance), když zaměstnavatel toto ubytování neobjednával? Nebo může být faktura vystavena pouze na jméno zaměstnance, bez uvedení údajů o zaměstnavateli?

Zaměstnavatel se sídlem v Německu zaměstnává v ČR v pracovním poměru na plný úvazek jednoho servisního technika (občana ČR). Tento zaměstnanec má pracovní smlouvu podle českých zákonů. Jeho práce spočívá v provádění servisů/oprav strojů v místě u zákazníka v ČR i v jiných zemích. Zaměstnavatel nemá v ČR kancelář, tj. zaměstnanec je doma a odsud vyjíždí na servisy strojů dle aktuální potřeby. Jeho práce je jenom „v terénu“, z domova tuto práci vykonávat nemůže (ani nedělá žádnou technickou podporu na dálku), doma pouze udělá malou administrativu nutnou k jeho práci (což by mohl v podstatě udělat též i přímo v přiděleném autě s přiděleným mobilem). Jedná se v tomto případě o práci na dálku dle zákoníku práce (v novelizovaném znění), resp. musí být k tomuto uzavřena nějaká dohoda?

Způsob přepravy při pracovní cestě určí předem zaměstnavatel, který rozhodne, zda bude zaměstnanec cestovat autobusem, vlakem, letadlem, lodí, pěšky, služebním automobilem, městskou hromadnou dopravou, taxíkem nebo vlastním vozidlem. Při rozhodování o podmínkách pracovní cesty zaměstnavatel zohledňuje oprávněné zájmy zaměstnance, podmínky pracovní cesty, vykonávaný druh práce a v neposlední řadě také své finanční možnosti. Zaměstnanec je povinen podmínky stanovené zaměstnavatelem dodržet a stanovený přepravní prostředek nemůže svévolně změnit.