potvrzení o zaměstnání

Kdy jsme povinni odevzdat ci odeslat zaměstnanci zápočtový list, když pracovní poměr končí o víkendu či ve svátek. Akceptuje inspektorát práce pokud odešleme zápočtový list emailem s našim elektronickým podpisem? Či je nutné potvrzení ze strany zaměstnavatele, že převzal?

Při ukončení pracovního poměru dvakrát vytisknu Potvrzení o zaměstnání (ZL), oba originály orazítkuji, podepíši, jeden originál předám zaměstnanci a na druhý se mi zaměstnanec podepíše, kde je předtištěno razítkem - Potvrzuji převzetí originálu - a tam se zaměstnanec podepíše. Může to tak být? Nebo musí být jen jeden originál, který pak po podpisu zaměstnance teprve ofotím? 

Do kolika dnů má zaměstnavatel povinnost vydat zaměstnanci potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti? Program nám potvrzení vystavuje až po spočítání posledních mezd, avšak zaměstnanec tlačí na vydání ihned při ukončení pracovního poměru.

Je nutné v potvrzení o zaměstnání (zápočtovém listu) uvádět doby pracovní neschopnosti?

Dlouho očekávaná novela zákoníku práce byla dne 26. června 2020 vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony.

Období registrace pojištěnce na Úřadě práce hraje (nejen) ve zdravotním pojištění významnou roli. Pokud je totiž pojištěnec evidován na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, stává se od data registrace osobou, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění stát, tudíž se na něho po celé období registrace nevztahuje povinnost placení pojistného. Jakmile je však uchazeč o zaměstnání z této evidence vyřazen, dostává se do situace, kdy si musí (od následujícího kalendářního měsíce) řešit ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah.

Zaměstnanci platí pojistné na zdravotní pojištění prostřednictvím svého zaměstnavatele. Na rozdíl od zbývajících skupin plátců (osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů) se tak zaměstnanci nemusí starat o placení pojistného, neboť v celkové platbě hrazené zaměstnavatelem je zahrnuta i částka placená zaměstnancem odpovídající jedné třetině této platby. K jejímu sražení zaměstnavatel nepotřebuje souhlas zaměstnance.