dovolená

Zaměstnanec nastoupil 2.3.2026. Zkušební doba 4 měsíce. v březnu měl 3 dny dovolenou., v dubnu měl 3 dny dovolenou (všechny v pracovní dny pondělí až pátek). V dubnu 1-3.4. nemoc (3.4. byl státní svátek - měl ho placený jako nemoc). celkem zameškaných 9 dnů. Pracovní doba - 40 hodin týdně. Pracuje na call centru. klasicky pondělí až pátek, v sobotu a neděli drží "nepravidelně" směny, za které si pak vybírají náhradní volno. V pracovní smlouvě má: "Pracovní doba Stanovení týdenní pracovní doby a její rozvržení upravují § 79 a § 81 a násl. Zákoníku práce. Smluvní strany se dohodly, že pracovní doba Zaměstnance činí 40 hodin týdně. Bližší úprava rozvržení pracovní doby pro Zaměstnance je upravena interním předpisem Zaměstnavatele. Zaměstnanec souhlasí s případným nerovnoměrným rozvržením jeho pracovní doby za podmínek uvedených v § 78 a násl. Zákoníku práce." Kdy prosím skončí zkušební doba? 

Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené - pozice laboratorní technik. Při rodičovské dovolené byl sjednání souběžný prac.poměr v rámci DPČ na pozici účetní. Tento pracovní vztah trval od března do začátku července. Odpracovala cca 300 hodin, ze kterých vznikl nárok na dovolenou cca 27hodin. S ukončením rodičovské dovolené se současně ukončuje DPČ (ke 3.7.2026) a v souvislosti s návratem z RD (k 5.7.2026 zpět v pracovním poměru) je zaměstnankyně převedena na nový druh práce - účetní. Vzniká při ukončení DPČ nárok na proplacení zbývající dovolené nebo se nárok na dovolenou z DPČ převádí do pracovního poměru k následnému čerpání?

Jedním z důvodů, které vedou k prodloužení zkušební doby ze zákona, může být i to, že zaměstnanec nepracoval pro překážky v práci. Platí to jen pro případ, že jde o překážky v práci na jeho straně, nebo dochází k prodloužení zkušební doby též pro překážky v práci na straně zaměstnavatele?

Dovolená se může nečekaně přerušit kvůli rozhodnutí zaměstnavatele nebo nemoci, ale nevyčerpané dny vám zůstávají — a v některých situacích máte nárok i na proplacení vzniklých nákladů. 

Zaměstnankyně je na dlouhodobém OČR při kterém potřebuje/chce čerpat 1 den dovolené. Je to možné?

České firmy plánují pro rok 2026 typické navýšení mezd v pásmu 3–5 % (medián 4 %). Data z průzkumu Pay-Fair, který zahrnuje 77 společností s celkem téměř 60 tisíci zaměstnanci, zároveň ukazují sílící tlak na systematičtější práci s celkovým odměňováním: od variabilní složky přes benefity až po připravenost na směrnici EU o transparentnosti odměňování.

Eskalace ozbrojených konfliktů a následné uzavírání vzdušného prostoru představují situace, které český zákoník práce výslovně neřeší. V praxi však vyvolávají zásadní otázky týkající se právní kvalifikace nepřítomnosti zaměstnance, nároku na náhradu mzdy a rozdělení rizik mezi účastníky pracovněprávního vztahu.

Potřebovala bych poradit ohledně zůstatku dovolené při změně funkce místostarosty. Pan místostarosta vykonával funkci uvolněného do dne 9. 11. 2025, dne 10. 11. 2025 se jeho funkce změnila na neuvolněného z důvodu zvolení do poslanecké sněmovny. Za měsíc 12/2025 mu byla dovolená pokrácena, ale stále mu zůstává 72h nevyčerpané dovolené a my se snažíme dohledat zda tato dovolená propadá skrz novou funkci, nebo ji musíme převést i na stávající neuvolněnou funkci a případného nezvolení v příštím roce tuto dovolenou proplatit.

Zaměstnankyně byla na rok na dočasné pracovní neschopnosti, podpůrčí doba ji skončila 3.7. 2025. Od 4.7. 2025 bude mít nárok na invalidní důchod III. stupně (možná o něm ještě není zatím rozhodnuto). V zaměstnání si požádala o čerpání staré dovolené od 4. 7. 2025 s tím, že po jejím vyčerpání má v plánu se vrátit na úvazek 3 hodiny denně. PN byla ukončena k 3.7. 2025 a proto jsme jí začali od 4. 7. 2025 vyplácet náhradu za dovolenou. Dne 12. 8. 2025 přišlo od ČSSZ oznámení o ukončení PN k 2. 8. 2025 (ačkoliv my jsme vůbec neměli informaci, že tato PN stále běží, protože jsme předtím dostali oznámení o ukončení k 3. 7. 2025). Po dotazu na ČSSZ nám bylo sděleno, že jí ještě běžela jakási měsíční ochranná doba a my bychom jí tak měli provést opravu ohledně vyplacené dovolené. Je čerpání této ochranné doby povinné? Zaměstnankyně neměla problém s tím, vrátit se od 4. 7. 2025 zpět do zaměstnání ( a čerpat dovolenou), o této ochranné době vůbec nevěděla. Je nutné tedy dělat změny ve vyplacené dovolené a nebo bude stačit, pokud si to na ČSSZ opraví tak, že tato ochranná doba nebyla využita a ponechají původní datum ukončení PN, tj. 3. 7. 2025?

Našla jsem několik článků o přečerpané dovolené, chápu tedy, že jde srážku podle § 147 ZP a srážet lze jen ve výši 1/3 jako pro nepřednostní pohledávku. Musí být se zaměstnancem uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy? Nebo stačí jen fakt, že zaměstnanec ztratil právo na určitou část dovolené? Dále je mi jasné, že srážet se bude částka odpovídající vyplacené částce za poslední čerpané hodiny (to co se vyplatilo se srazí, tedy se případně nepoužije aktuální průměrný výdělek). Co mi není jasné je, jak se srážka fakticky provede. Odečtu jen z čisté mzdy částku 1/3 jako pro nepřednostní pohledávku, tolik měsíců, než částku uhradím? Nebo se to řeší na úrovni hrubé mzdy? Ale co když PP skončí a další měsíce už nemám z čeho srážet, nebo ani z poslední mzdy nemohu srážku provést? Když mi zaměstnanec vyčíslenou částku pošle nebo složí do pokladny, jak se to projeví na výplatních páskách, potvrzení o zdanitelných příjmech a přehledech na pojistné a dani? Zkrátka prosím o vysvětlení reálného postupu, jak to máme udělat.

Většina Čechů si bere práci s sebou i na dovolenou. Přes 60 procent lidí při dovolené alespoň někdy pracuje, zatímco 39 procent se dokáže zcela odpojit od pracovních záležitostí. Vyplývá to z průzkumu portálu na porovnání mezd Platy.cz, který vychází z odpovědí více než 2300 respondentů.

„Paní doktorko, to máte špatně…. On má částečný úvazek, nebude mít pět týdnů dovolené.“Pravil klient v reakci na návrh pracovní smlouvy pro nového zaměstnance s kratší pracovní dobou. „Kratší úvazek = menší výměra dovolené“, bývá často logická úvaha. Jenže ono je potřeba rozlišovat mezi výměrou dovolené (zákonné minimum je 4 týdny) a její délkou k čerpání. A od té doby, co se dovolená čerpá v hodinách (už jste si zvykli?), to pro částečné úvazky funguje docela hezky. Princip je jednoduchý. Do alchymistického kotlíku HR mága (anebo mzdového softwaru?) hodíme výměru dovolené v týdnech, přimícháme stanovenou (nebo kratší sjednanou) týdenní pracovní dobu a voilà, z kotlíku vyndáváme počet hodin, které zaměstnanec může čerpat. Akorát z toho vzniká jiný problém, a sice, jak vysvětlit, že jste se nezbláznili, když draftujete ustanovení, podle kterého zaměstnanci přísluší dovolená „o výměře 5,6 týdnů“, tedy postaru 28 dnů. Protože do příslušného vzorce musíme výměru dovolené zadat v týdnech, jinak nám to nevyjde:

V praxi se může stát, že mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem jeden pracovněprávní vztah vznikne a další na něho bezprostředně naváže. To má pak vliv na to, jak správně posoudit právo zaměstnance na dovolenou za příslušný kalendářní rok. Po novele s účinností od 1. 6. 2025 došlo ke změně ustanovení § 216 odst. 1 ZP a spojení „pracovní poměr“ bylo nahrazeno obecným označením „základní pracovněprávní vztah“. Nová právní úprava dopadá tedy i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a stejně tak se vztahuje i na případy, kdy na sebe mezi stejnými smluvními stranami bezprostředně navazují jakékoliv pracovněprávní vztahy.

Máme jedno středisko, kde je nepřetržitý provoz, pracovníci se střídají ve 12hodinových směnách. Týdenní fond je 37,5 hod., nárok dovolené je 5 týdnů. Kolik hodin se počítá pro dovolenou: 7,5 hod. z týdenního fondu, nebo 12 hod. za směnu? 

Zaměstnanec bude mít nově ve firmě HPP a DPP na rozdílné činnosti. U obou pracovních poměrů má rozvržené pracovní směny. Jak je to v případě žádosti o dovolenou? Pokud bude mít požádáno o dovolenou na určitý den a bude mít rozvrženou směnu pro HPP i DPP, čerpá dovolenou v obou pracovních poměrech, nebo lze čerpat dovolenou u HPP 8 hod. a poté odpracovat 2 hod. na DPP ve stejný den? 

Základní informace Při trvání pracovního poměru dovolená nevyčerpaná v daném kalendářním roce ani nezaniká ani zaměstnanec nemá nárok na její proplacení. V případě, že zaměstnavatel neurčil čerpání dovolené ani do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatele povinen nevyčerpanou dovolenou proplatit (toto je jediná možnost obdržet za nevyčerpanou dovolenou náhradu mzdy, neboť při trvání pracovního poměru nelze nevyčerpanou dovolenou proplatit). Alternativně lze nevyčerpanou dovolenou převést na nového zaměstnavatele, pokud o to zaměstnanec požádá, a jak stávající, tak i nový zaměstnavatel se dohodnou na výši úhrady náhrady mzdy nebo platu za dovolenou či její část a pokud se jedná o zaměstnání na sebe bezprostředně navazující.

Zaměstnanec nastoupil na dohodu o provedení práce (DPP), smluvně byla uzavřena následovně: 1. 12. 2024 – 31. 3. 2025, činnost: administrativní práce, vždy na 25 hod. měsíčně, standardní hodinová odměna. Následně byl podepsán dodatek k DPP se stejným zaměstnancem za stejných podmínek pro následující termín: 1. 4. 2025 – 31. 5. 2025. DPP se později případně opět prodlouží dle vzájemné pozdější dohody zaměstnance se zaměstnavatelem. Jak zde prosím postupovat v rámci výpočtu nároku dovolené dohodáře? Do 31. 3. 2025 máme za to, že žádná dovolená nevznikla, neboť současně musí být splněny dvě podmínky, tj. že doba trvání dohody překročí 28 kalendářních dní a zároveň zaměstnanec odpracuje alespoň 80 hodin, což v našem případě neproběhlo – nebyla splněna zejm. podmínka odpracování 80 hod., v 12/2024 odpracováno pouze 25 hod., navíc ukončeno rokem 2024 a za 1–3/2025 bylo odpracováno 75 hod. Jak to bude ovšem s dovolenou nyní v rámci nově vzniklého dodatku? V 4/2025 odpracoval zaměstnanec smluvně stanovených 25 hod. Znamená to tedy, že mu tedy již nárok na dovolenou vznikl, neboť ji máme počítat od ledna 2025, nebo se na dodatek k DPP má nahlížet tak, že vznikl nový pracovní poměr a máme počítat nově dovolenou od 1. 4. 2025? Ze shora uvedeného vyplývá i potřeba, jak zadat v účetním programu Pohoda dodatek správně? Dle vhodného zadání dat do programu se logicky vypočítá správně i dovolená. Máme tedy zadat v programu Pohoda tento dodatek, jako by se zakládal nový pracovní poměr, tzn. v programu by v tomto případě byla zvolena u typu pracovního poměru volba: „Druhá dohoda u téhož zaměstnavatele“? Nebo máme pouze jen „prodloužit“ datumově stávající DPP, tedy pouze by se do šablony programu u „datum odchodu“ přepsalo původní datum 31. 3. 2025 na nové „datum odchodu“ 31. 5. 2025. Volbu „dodatku k DPP“ jako takového program Pohoda neumožňuje. Tento zaměstnanec mohl podepsal prohlášení poplatníka k základní slevě na dani až od 3/2025, tedy mu byla uplatněna pouze za měsíc březen základní sleva na dani. Základní slevu na poplatníka chce zaměstnanec zachovat i nadále a splňuje pro to zákonné podmínky. Stačí tedy ponechat původně podepsané prohlášení, nebo když podepsal dodatek k DPP, musí podepsat prohlášení nové platné od 4/2025?

Zaměstnanec změnil v průběhu téhož kalendářního roku zaměstnání. Původní i nový zaměstnavatel se dohodli na převedení řádné dovolené. Zaměstnavatelé se dohodli na výši úhrady náhrady mzdy (bez odvodů na sociální a zdravotní pojištění). Je tento postup správný? A jak se daná situace účtuje u obou stran? 

Zaměstnankyně bude v dubnu čerpat řádnou dovolenou po PPM. Čerpat dovolenou bude celý měsíc, protože má k čerpání 30 dní (bude čerpat ještě část května). V dubnu má ve mzdovém programu již každý den "rodičák". My jí dáme na každý pracovní den dovolenou a jak to bude ve dnech, které jsou sice označeny "rodičák", ale je tam zároveň statní stávatek, tj. pátek 18. a pondělí 21. 4. - bude se u této zaměstnankyě proplácet i klasicky svátek? Nebo tyto dva dny zůstanou označeny "rodičák" a bude čerpat dovolenou pouze v těch dnech bez svátku, tj. čerpání dovolené = 21 dní v budnu a toto dostane i zaplaceno (žádný svátek se jí neproplatí)?