dovolená

Zaměstanec nastoupil na dohodu o provedení práce (DPP), smluvně byla uzavřena následovně: 1. 12. 2024 – 31. 3. 2025, činnost: administrativní práce, vždy na 25 hod. měsíčně (standardní hodinová odměna). Následně byl podepsán dodatek k DPP se stejným zaměstnancem za stejných podmínek pro následující termín: 1. 4. 2025 – 31. 5. 2025. DPP se později případně opět prodlouží dle vzájemné, pozdější dohody zaměstnance se zaměstnavatelem. Jak zde prosím postupovat v rámci výpočtu nároku dovolené dohodáře? Do 31. 3. 2025 máme za to, že žádná dovolená nevznikla, neboť současně musí být splněny dvě podmínk, tj. že doba trvání dohody překročí 28 kalendářních dní a zároveň zaměstnanec odpracuje alespoň 80 hodin, což v našem případě neproběhlo - nebyla splněna zejm. podmínka odpracování 80 hod., v 12/2024 odpracováno pouze 25 hod., navíc ukončeno rokem 2024 a za 1-3/2025 bylo odpracováno 75 hod. Jak to bude ovšem s dovolenou nyní v rámci nově vzniklého dodatku? V rámci 4/25 odpracoval zaměstnanec smluvně stanovených 25 hod. Znamená to tedy, že mu tedy již nárok na dovolenou vznikl, neboť ji máme počítat od ledna 2025? Nebo se na dodatek k DPP má nahlížet tak, že vnzikl nový prac. poměr a máme počítat nově dovolenou od 1. 4. 2025? Ze shora uvedeného vyplývá i potřeba, jak zadat v účetním programu Pohoda dodatek správně? Dle vhodného zadání dat do programu se logicky vypočítá správně i dovolená. Máme tedy zadat v programu Pohoda tedy tento dodatek jakoby se zakládal nový prac. poměr? Tzn. v programu by to v tomto případě byla zvolena u typu prac. poměru volba: „Druhá dohoda u téhož zaměstnavatele“? Nebo máme pouze jen „prodloužit“ datumově stávající DPP? Tzn. pouze by se do šablony programu u „datum odchodu“ přepsalo pův. datum 31. 3. 2025 na nové "datum odchodu" 31. 5. 2025. Volbu „dodatku k DPP“ jako takového program Pohoda neumožňuje. Tento zaměstnanec mohl podepsal prohlášení poplatníka k zákl. slevě na dani až od 3/2025, tedy mu byla uplatněna pouze za měsíc březen zákl. sleva na dani. Základní slevu na poplatníka chce zaměstanec zachovat i nadále a splňuje pro to zákonné podmínky. Stačí tedy ponechat původně podepsané prohlášení, nebo když podepsal dodatek k DPP musí podepsat prohlášení nové (platné od 4/2025)?

Zaměstnanec změnil v průběhu téhož kalendářního roku zaměstnání. Původní i nový zaměstnavatel se dohodli na převedení řádné dovolené. Zaměstnavatelé se dohodli na výši úhrady náhrady mzdy (bez odvodů na sociální a zdravotní pojištění). Je tento postup správný? A jak se daná situace účtuje u obou stran? 

Zaměstnankyně bude v dubnu čerpat řádnou dovolenou po PPM. Čerpat dovolenou bude celý měsíc, protože má k čerpání 30 dní (bude čerpat ještě část května). V dubnu má ve mzdovém programu již každý den "rodičák". My jí dáme na každý pracovní den dovolenou a jak to bude ve dnech, které jsou sice označeny "rodičák", ale je tam zároveň statní stávatek, tj. pátek 18. a pondělí 21. 4. - bude se u této zaměstnankyě proplácet i klasicky svátek? Nebo tyto dva dny zůstanou označeny "rodičák" a bude čerpat dovolenou pouze v těch dnech bez svátku, tj. čerpání dovolené = 21 dní v budnu a toto dostane i zaplaceno (žádný svátek se jí neproplatí)?

Z pohledu pracovního práva se veškerý čas zaměstnance dělí na dvě části – na pracovní dobu, nebo dobu odpočinku. Na první pohled by se dalo říct, že zaměstnanec buď pracuje, nebo odpočívá. Avšak ve skutečnosti je rozlišení některých situací výrazně složitější a není vždy snadné určit, zda jde o dobu odpočinku, či dobu pracovní. V článku nejprve popíšeme pojem pracovní doby, a to jak z pohledu českého zákoníku práce , tak zejména z pohledu směrnice o některých aspektech úpravy pracovní doby (směrnice o pracovní době), která je pro Českou republiku závazná. Rozebereme jednotlivá hlediska, podle kterých se posuzuje pracovní doba, jak je vyložil Soudní dvůr Evropské unie (SDEU). Též stručně rozebereme dobu odpočinku, která je v českém právu i právu EU definována stejně. V předposlední části článku zmíníme některé doposud uváděné názory české odborné veřejnosti, které nejsou podle našeho názoru zcela přesné a v souladu s judikaturou SDEU. V závěru článku uvádíme několik praktických příkladů, kde má toto na první pohled teoretické téma – co je pracovní doba a co doba odpočinku – zcela praktické dopady.

Zaměstnankyně, která čerpala peněžitou pomoc v mateřství od 1. 7 2024 do 12. 1. 2025 požádala dle § 217 odst. 5 zákoníku práce, o čerpání řádné dovolené v návaznosti na skončení mateřské dovolené. Jaký je nárok dovolené v roce 2025 (včetně nároku při čerpání samotné dovolené) a kolik celkem hodin dovolené má vyčerpat, aby byl zůstatek dovolené 0 hodin? Převod dovolené z roku 2024 byl 186 hodin. Týdenní pracovní doba zaměstnankyně je v délce 40 hodin a je rozvržena do pětidenního pracovního týdne od pondělí do pátku v 8hodinových směnách. Zaměstnavatel poskytuje 160 hodin řádné dovolené na rok.

Obecně platí, že čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Zaměstnanec si o tom, kdy bude čerpat dovolenou, může rozhodnout v situaci, kdy mu zaměstnavatel písemně neoznámil čerpání dovolené ani do 30. 6. následujícího kalendářního roku (byť samotný termín čerpání dovolené připadne na pozdější dobu). I tohle právo zaměstnance je ale spojeno s příslušnými podmínkami.

Dali jsme našemu zaměstnanci výpověď z organizačních důvodů pro nadbytečnost. Pracovní pozice bude zrušena k 1.2.2025. Výpověď byla doručena 29.11.2024, výpovědní doba začíná tedy od 1.2.2024 a pracovní poměr bude končit 31.1.2024. Zároveň s výpovědí zaměstnanec obdržel oznámení, že pro něj již nebudeme mít práci a nemá se až do odvolání dostavovat na pracoviště. Za tuto dobu bude mít překážky na straně zaměstnavatele a bude mu vyplácena mzda v plné výši. Tento zaměstnanec má ještě nevyčerpanou dovolenou. Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, proto jsme mu ji chtěli ve výpovědní době nařídit. Samozřejmě v zákonném termínu 14 dní předem. Zatím jsme ji nenařídili. Zaměstnanec nám zaslal právní názor, že zaměstnavatel nemůže nařídit zaměstnanci dovolenou, pokud jej předtím poslal na překážky v práci. Prosím o radu, jak v tomto případě postupovat. Dle našeho názoru můžeme dovolenou nařídit. Navíc, vzhledem k tomu, že jsme napsali do oznámení, že se zaměstnanec nemá dostavovat do zaměstnání "až do odvolání". Můžeme překážky na straně zaměstnavatele odvolat, a pak nařídit dovolenou. Právní názor, který nám zaslal zaměstnanec se neopírá o žádný § ZP. Ale neradi bychom něco porušili. Samozřejmě, zaměstnanec vyhrožuje kontrolou SUIP...apod. 

Počítá se do limitu 300 hod. u DPP i čerpání dovolené? Nebo se do 300 hod. počítají pouze odpracované hodiny?

Zaměstnanec s rozpisem směn 3 dny v práci a 3 dny volno, chce dovolenou v prosinci. Musí mít dovolenou na svátky když mu vyjde plánovaná směna nebo má placený svátek? 

V jakém rozsahu se započte čerpání dovolené do odpracované doby v případě kratšího úvazku pro zjištění práce nad úvazek nebo přesčas? Zaměstnanec s úvazkem 6hod/den (30hod/týden) odpracuje 162 hod v měsíci s fondem pracovní doby 176 hodin a k tomu čerpal dva dny dovolenou, dostal náhradu za 2*6hodin, tedy celkem 174 hodin. Díky tomu nenaplnil plnou pracovní dobu a má jen hodiny nad úvazek, nebo se pro tyto účely započte dovolená 8hodin a bude mít tedy 2 hodiny přečas s příplatkem?

Pokud na sebe navazují dva pracovní poměry (PP) a mezi nimi je maximálně státem uznaný svátek nebo dny pracovního klidu, považuje se celá doba pro výpočet nároku na dovolenou jako jeden PP. Se zavedením nároku na dovolenou u dohod mimo pracovní poměr se toto pravidlo použije i na navazující dohody. Nyní jsme se setkali se dvěma výklady: 1. DPP navazuje na DPP nebo DPČ, DPČ navazuje na DPČ nebo DPP, PP navazuje na PP. (dohody navazují na dohody a PP na PP, nenavazuje PP a dohoda) 2. DPP navazuje na DPP, DPČ navazuje na DPČ, PP na PP. Žádné kombinace mezi tím. (navazuje jen stejné na stejné) 3. DPP, DPČ nebo PP navazuje na DPP, DPČ nebo PP (cokoliv navazuje na cokoli). Jaká je správná varianta?

Existuje prosím nějaká závazná metodika, jak by se měly zaokrouhlovat jednotlivé složky mzdy, jako je osobní hodnocení, náhrada za dovolenou, náhrady za překážky,...? V našem mzdovém systému jsme tyto složky vždy zaokrouhlovali ve prospěch zaměstnance na celé koruny nahoru. Nyní implementujeme nový mzdový SW a narazili jsme na rozdíly, neboť tam se zaokrouhluje matematicky. V tomto SW dokonce dochází k jiné celkové náhradě za dovolenou, pokud si zaměstnanec vybere např. 5 dní vcelku nebo každý týden jeden den - opět každou položku zaokrouhlí a výsledek se pak liší. Jsou tyto způsoby výpočtu a zaokrouhlování na rozhodnutí zaměstnavatele (a výrobce SW), nebo je to nějak přesněji stanoveno? 

Zaměstnavatel uzavřel 3 souběžné DPP s jedním zaměstnancem (z důvodů vyúčtování grantů). Sčítají se odpracované hodiny pro účely nároku na dovolenou? Na jedné nebo i dvou ze třech dohod by za rok nebylo odpracováno 80 hod. Nebo vzniká nárok na dovolenou u každé Dohody zvlášť?

Prosím o potvrzení nebo vyvrácení. Na školení jsme se setkali s názorem, že by měl mít zaměstnanec vyčerpanou všechnu dovolenou, než mu poskytneme neplacené volno a také s názorem, že se neplacené volno musí čerpat pouze v celých dnech.

Zaměstnanci u nás pracující na základě dohod konaných mimo pracovní poměr a mají zaměstnavatelem rozvrženou pracovní dobu. Lze jim nařídit čerpání řádné dovolené i ve dnech, na které nevychází rozvrh? Nebo je potřeba se striktně držet čerpání pouze v rozvržených dnech?