dlouhodobý pobyt

Počet vyhledaných dokumentů: 12
Počet vyhledaných dokumentů: 12
Uprchlíci z Ukrajiny budou mít i v letošním roce možnost požádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Počítá s tím nařízení, které schválila vláda. Novinářům to po zasedání kabinetu řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Podmínky pro získání pobytu se nemění, běženci tak budou muset například žít v Česku s dočasnou ochranou alespoň dva roky nebo mít roční příjem nad 440.000 korun.  V loňském roce požádalo o zvláštní dlouhodobý pobyt zhruba 80.000 Ukrajinců, získalo ho více než 16.000 lidí. Některé organizace měly k nastaveným podmínkám pro získání pobytu výhrady, jsou podle nich přísné a splňuje je úzký okruh uprchlíků. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva podmínky vznikly s přihlédnutím ke standardním kritériím, která musí cizinec pro získání pobytu v ČR splnit. "Podmínky, jejichž splnění je předpokladem pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu, se nemění," uvedlo ministerstvo vnitra v aktuálním materiálu. Zvláštní dlouhodobý pobyt tak mohou i letos získat uprchlíci s dočasnou ochranou, kteří jsou v Česku alespoň dva roky, jsou ekonomicky soběstační, bezúhonní a mají zajištěné bydlení. Musí také mít nepřetržitě zdravotní pojištění bez nedoplatků, nesmí čerpat humanitární dávku a musí mít roční příjem nad 440.000 korun. Za každou další společně registrovanou osobu se částka navyšuje o 110.000 korun. Děti musí chodit v ČR do školy. Metnar řekl, že vláda chápe nařízení jako nástroj pro podporu pracujících lidí, kteří v Česku dlouhodobě žijí a pracují. "Na základě koaliční dohody jsme se domluvili, že připravíme i letos tento program a budeme v něm cílit na ekonomicky soběstačné a bezúhonné lidi, kteří u nás chtějí pracovat," dodal. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. Dočasnou ochranu, která umožňuje ukrajinským válečným uprchlíkům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh, mělo podle Metnara na začátku tohoto roku 393.000 lidí. Zdroj: ČTK
Lidé, kteří k nám uprchli před ruskou válkou na Ukrajině, získají šanci registrovat se ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu a získat tak např. volný přístup na trh práce na dobu pěti let bez nutnosti průběžného prodlužování pobytového oprávnění. Mohlo by se to týkat tisíců, maximálně nižších desítek tisíc Ukrajinců. Ostatní mají možnost dále využívat institut dočasné ochrany. 
Povolení k dlouhodobému pobytu neboli povolení k pobytu opravňuje cizince k pobytu na území České republiky po dobu delší než 90 dnů, tedy k dlouhodobému pobytu.
Diagram pojednává o procesu žádosti o dlouhodobé vízum (neboli také vízum typu D či vízum k pobytu nad 90 dnů) od jejího podání přes zpracování a rozhodnutí až po případné opravné prostředky.
Trvalý pobyt nebo-i povolení k trvalému pobytu je nejvyšším pobytovým titulem pro cizince v České republice. Typicky se vydává po pěti letech nepřetržitého oprávněného dlouhodobého pobytu na území. Výjimky z povinnosti časového kritéria jsou např. pro nezletilé děti držitelů povolení, nebo rodinným příslušníkům azylanta, z důvodu zvlášť zřetel hodných nebo v zájmu republiky či rodinnému příslušníkovi občana EU či ČR, který sám má v ČR trvalý pobyt.
  • Článek
Pohyb osob za účelem získání zaměstnání v jiném státě není v poslední době jevem nijak mimořádným. Vstupem České republiky do Evropské unie k datu 1. 5. 2004 se výrazně zlepšily podmínky našich občanů pro volný pohyb v rámci unie, jakož i států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), Švýcarska a také Spojeného království. Pro všechny tyto státy, na jejichž občany a instituce se vztahuje režim dále uvedených koordinačních nařízení Evropské unie, budeme používat pojem „stát EU“. Našim občanům se tak s nezbytným minimem administrativních překážek otevřel prostor pro získání zkušeností včetně možnosti pracovního uplatnění v těchto státech.
  • Článek
Zaměstnanec je povinen konat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a práci konat nemusí pouze tehdy, existuje-li některá z překážek v práci na jeho straně, se kterou zákoník práce nebo jiný právní předpis spojuje jeho právo na poskytnutí pracovního volna.
  • Článek
Naši občané jsou různými důvody motivováni k cestám do zahraničí, přičemž ne vždy se musí jednat o výkon výdělečné činnosti. Důvodem k vycestování může být třeba studium v zahraničí, rekreace, návštěva známých nebo příbuzných anebo také jen vznešená touha "objevovat svět". Při všech těchto záměrech však nikdy nesmí být opomenuto řešení zdravotního pojištění, neboť nedůslednost v tomto může jedinci způsobit vážný problém, a to i finanční povahy. Jednou ze zákonných možností, deklarovaných v právní úpravě českého systému veřejného zdravotního pojištění, je možnost odhlášení z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině.
  • Článek
Následující informace mohou přispět studentům, jejich rodičům, pedagogickým pracovníkům nebo i jejich zaměstnavatelům v základní orientaci v této oblasti. Odbornou pomoc a podrobné informace ke konkrétní osobě pak poskytnou pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ).
  • Článek
Dne 16. července 2019 byla po více než rok trvajícím legislativním procesu vyhlášena ve Sbírce zákonů v částce 77 pod číslem 176/2019 Sb. novela zákona o pobytu cizinců na území České republiky (zákon č. 326/1999 Sb., dále jen „Zákon“). Tato novela byla již velmi očekávaná, a to nejen z důvodu potřeby implementovat směrnici 2016/801/EU, která měla být implementována již do 23. května 2018, a po tomto datu se tedy Česká republika ocitla v porušení evropského práva. Novela je významná i z pohledu jejího dopadu na současné existující procesy, v rámci kterých cizinci legalizují svůj výkon práce na území České republiky. Změnám souvisejícím s výkonem práce cizinců na území České republiky se bude věnovat i tento článek.
  • Článek
Zaměstnanec je povinen konat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, a práci konat nemusí pouze tehdy, existuje-li některá z překážek v práci na jeho straně, se kterou zákoník práce nebo jiný právní předpis spojuje jeho právo na poskytnutí pracovního volna.
  • Článek
Naši občané jsou různými důvody motivováni k cestám do zahraničí, přičemž ne vždy se musí jednat o výkon výdělečné činnosti. Důvodem k vycestování může být třeba studium v zahraničí, rekreace, návštěva známých nebo příbuzných anebo také jen vznešená touha „objevovat svět“. Při všech těchto záměrech však nikdy nesmí být opomenuto řešení zdravotního pojištění, neboť nedůslednost v tomto může jedinci způsobit vážný problém, a to i finanční povahy. Právě jednou ze zákonných možností, deklarovaných v právní úpravě českého systému veřejného zdravotního pojištění, je možnost odhlášení z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině.