Zdravotní pojištění - strana 10

Právnická osoba s. r. o. vlivem poklesu tržeb nezaplatila všechny odvody za zaměstnance a za firmu. Do konce ledna 2021 vyplatila zaměstnancům všechny závazky (čisté mzdy) z roku 2020, vůči zaměstnancům má tedy vše vyrovnané. K 31. 1. 2021 firma nezaplatila sociální pojištění za 11/2020, 12/2020, odvody některým zdravotním pojišťovnám, neposlala exekutorům některé splátky za zaměstnance. Jak je to v tomto případě s uznatelností daňových nákladů, zůstávají veškeré mzdy a odvody daňovým nákladem? Pokud ne, projeví se tato situace v účetnictví nebo pouze v daňovém přiznání se nezaplacené částky odečtou z daňových výdajů a na kterém řádku daňového přiznání?

Jednatel v jednočlenné s. r. o. má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele s odměnou 2 500 Kč, Hlavní pracovní poměr - podepsané prohlášení a Dohoda o provedení práce 10 000 Kč. HPP je jasné, výkon funkce jednatele je zdaněn srážkovou daní? Sociální pojištění se neodvádí (limit pro rok 2021 je 3 500 Kč) správně? A u zdravotního pojištění podléhá odvodu, pro ZP limit u jednatele neplatí. DPP jen srážková daň? Nebo pokud má podepsané prohlášení na HPP, funkce jednatele se připočítává a odvádí se zálohová daň? 

Máme zaměstnance na DPP, která je uzavřená od 2. 1. - 30. 12. 2021. V měsíci lednu 2021 měl odměnu z DPP do 10 000 Kč, v měsíci únoru překročil částku 10 000 Kč, v březnu také překročil částku 10 000 Kč. Jaký je správný postup u přihlášení na ZP a odhlášení ze ZP? Postupovali jsme správně, když jsme zaměstnance za měsíc, kdy překročil částku 10 000 Kč, tedy k 1. 2. 2021 přihlásili na ZP pod kódem "P" a hned zase 28. 2. 2021 jsme provedli odhlášení ze ZP pod kódem "O" a tento postup použijeme i pro březen, přihlášení na začátku měsíce a odhlášku na konci měsíce? 

Podám-li zpětné uplatnění daňové ztráty za rok 2020 v dodatečném daňovém přiznání za rok 2018, musím podat i opravné přehledy za rok 2018 na OSSZ a zdravotní pojišťovnu? 

Podnikatel - OSVČ fyzická osoba bez zaměstnanců, odchází do starobního důchodu. Pokud by se rozhodl pokračovat ve starobním důchodu v podnikatelské činnosti, platí pro něho placení záloh pro sociální a zdravotní pojištění, když bude osobou, za kterou pojistné platí stát? 

Autorka přijala v r. 2020 celkem 4 honoráře - v srpnu 13 000 Kč, v září 0 Kč, v říjnu 5 000 Kč, v listopadu 9 000 Kč, v prosinci 12 000 Kč. Není zaměstnaná, je na rodičovské dovolené, ale rodičovský příspěvek už v r. 2020 nepobírala, stará se o dítě do 4 let. V daňovém přiznání zdaní příjem za srpen a prosinec, tj. celkem 25 000 Kč (zbylé příjmy jsou zdaněny u zdroje). V přehledu pro ZP uvede činnost v 08/2020 a 12/2020? Bude se jednat o činnost hlavní s povinností hradit zálohy, ale nebude se na ni vztahovat minimální základ? V přehledu pro ČSSZ uvede také činnost v 08 + 12/2020, bude se jednat o činnost hlavní? Ví, že v r. 2021 nebude mít příjem z autorských honorářů a nechce platit zálohy - jakým způsobem to má ZP a ČSSZ oznámit? Má se odhlásit z pojistného? 

Zaměstnávání na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) patří mezi poměrně frekventované způsoby řešení pracovněprávního vztahu. V následujících příkladech z praxe si v právních podmínkách roku 2021 předvedeme postup zaměstnavatele při řešení vybraných situací. V příkladech č. 1 až 6 musí být při platbě pojistného dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak v příkladech č. 7 a 8 se bude jednat o zaměstnané osoby, u kterých nemusí být zákonné minimum 15 200 Kč dodrženo (viz § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů). V závěru jsou pak shrnuty některé základní zásady platné u DPČ ve zdravotním pojištění.

OSVČ přerušila v r. 2019 živnost. Protože evidovala neuhrazené pohledávky, dodanila je v DPFO a zároveň o ně zvýšila vyměřovací základ pro výpočet SP. Základ pro výpočet ZP o pohledávky nezvýšila, neboť dle jejího názoru toto zákon nestanoví. V 10/2020 OSVČ živnost obnovila. Část starých pohledávek jí v tomto roce dlužníci uhradili, v DE je zapsala jako příjmy bez vlivu na daň. Předpokládám, že v Přehledu na SP se tyto uhrazené pohledávky nijak neprojeví. Jak je to ale s vyměřovacím základem na ZP za r. 2020? - Musí v tomto roce navýšit vyměřovací základ pro ZP o příjmy za staré pohledávky? - Pokud ano, tak případě, že by již v Přehledu za r. 2019 navýšila základ o nezaplacené pohledávky, znamenalo by to, že v r. 2020 by se již úhrada těchto starých pohledávek nijak nepromítla?

Manželka podnikatele vykonává činnost jako spolupracující osoba. V červnu 2020 sepsala žádost o starobní důchod. Starobní důchod ji byl přiznán zpětně od 1. 1. 2017 a byl ji doplacen v 7/2020 a současně od té doby jí je pravidelně vyplácen. Od kdy uvádět na přehledech pro ZP a SP pro rok 2020 tuto činnost jako vedlejší, od 1. 1. 2020 nebo od 7/2020?

Firma s. r. o. má 9 zaměstnanců. Dále 3 osoby na dohody o provedení práce s celoroční smlouvou, za které neodvádí sociální ani zdravotní pojištění, ani daň (300 hodin ročně). Musí firma dle nařízení vlády testovat své zaměstnance? 

OSVČ v roce 2020 dosáhla vyššího příjmu, je považována za vedlejší OSVČ z titulu pobírání rodičovského příspěvku (v přehledu 2019 uvedla vedlejší činnost pro rok 2020 a taky tak platila zálohy). Při zpracování přehledu 2020 je z titulu odpuštění 6x min. záloh podstatně výhodnější být hlavní než vedlejší OSVČ (odpouští se víc peněz). Může si OSVČ sama v přehledu za rok 2020 pro sociální zabezpečení zvolit měsíce, nebo klidně celý rok, za které bude považovaná za hlavní činnost a za které měsíce vedlejší? A jestli ANO, je nutné tento stejný režim uplatnit i pro přehled zdravotní pojišťovny? Tedy můžou se režimy pro sociální a zdravotní pojišťovnu rozcházet? Pro zdravotní pojištění by činnost zůstala vedlejší, pro sociální by mohla být klidně celý rok hlavní? Jedná se skutečně letos o významné rozdíly, případné penále z neuhrazených záloh z hlavní činnosti za to stojí, nehrozí-li tedy větší sankce, vše v případě, že je tento postup vyplnění přehledů možný. 

Pokud plátci pojistného provádějí povinné úhrady ve prospěch příslušné zdravotní pojišťovny včas a ve správné výši, pak tato nemá důvod podnikat žádná opatření. Naopak, svým způsobem si tohoto přístupu plátce váží, neboť naplňování příjmové stránky je jedním z jejích nejdůležitějších úkolů. Ovšem čas od času se někteří plátci dostanou (třeba i ne vlastní vinou) do prodlení s úhradami pojistného nebo záloh na pojistné a v takových situacích již zdravotní pojišťovny nemohou nečinně vyčkávat, nýbrž jejich zákonnou povinností je plátcům vyměřit a následně po nich (v případě nezaplacení) vymáhat jak dlužné pojistné, tak penále.

Zpracovali jsme DPFO i přehledy na pojišťovny v daňovém SW pro OSVČ, která v měsících březen až srpen 2020 vykonávána vedlejší činnost, nedosáhla rozhodné částky pro povinnou účast na důchodovém pojištění OSVČ (a k této účasti se dnem podání přehledu nepřihlásila). V přehledu na SP jí vyšel přeplatek ve výši „částky, o kterou se snižuje pojistné na DP na řádku 34“ – tedy ve výši minimálních záloh, které stát OSVČ „odpustil“ – 6 x 1018 Kč. Na přehledu pro ZP se prominuté minimální zálohy objevily obdobně. Znamená to tedy, že i když OSVČ tyto prominuté zálohy neplatila, bude jí je stát vracet?

Fyzická osoba ukončila své podnikání. Eviduje pohledávky, které bude dodaňovat. Ovlivní tyto pohledávky i přehledy na OSSZ a VZP? Platí se z těchto dodaněných pohledávek pojistné?

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je správně stanovit vyměřovací základ zaměstnance a návazně vypočtené pojistné včas odvést příslušné zdravotní pojišťovně. To mimo jiné znamená, že kromě „klasických“ příjmů zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (a tedy, mimo výjimek, podléhajících odvodu pojistného na zdravotní pojištění), musí zaměstnavatel důsledně vyhodnotit, která další plnění do vyměřovacího základu zaměstnance ještě zahrnout, anebo naopak nezahrnout.

S účinností od 1. ledna 2021 se zvýšila minimální mzda, ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance. Rovněž se zvýšila částka rozhodného příjmu, například u dohod o pracovní činnosti. Kromě toho byly přijaty další změny v zákonech zdravotního pojištění nebo v související právní úpravě s dopady právě do oblasti zdravotního pojištění. Podívejme se nyní blíže na postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v aktuálně platných právních podmínkách.

Fyzická osoba, trvale žijící v ČR, na základě pracovní smlouvy pracuje na velvyslanectví ze třetí země (není z EU). Z příjmu zaměstnanci není zaměstnavatelem odváděno pojištění ani sociální ani zdravotní a není odváděna daň. Zdravotní pojištění si řeší sám, hradí zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. Sociální pojištění si hradí dobrovolně. Nyní řešíme zdanění v ČR, zda uvést příjem do § 6 daně z příjmů fyzických osob, hrubý příjem navýšit o povinné pojištění sociální a zdravotní zaměstnavatele, i když není placeno a vše zdanit a zaplatit daň v ČR. Je tento postup správný?

Pokud OSVČ má základ daně vyšší než 300 000 Kč a k tomu má zaměstnání se zkráceným úvazkem na 8 000 Kč hrubého, je z hlediska sociálního pojištění hlavní činnost vždy zaměstnání. Může být ale pro zdravotní pojištění zaměstnání vedlejší, pokud to tak OSVČ vyhovuje? 

Prostřednictvím nakladatelství jsem loni, v roce 2020 vydala knížku, ale nakladatelství mi pošle autorský honorář z prodaných výtisků až tento rok v květnu. Dle § 5 zákona o daních z příjmů a § 7 odst. 2 písm. a) zdaním příjmy z honoráře až v roce 2021 - uvedu do přiznání za rok 2021. Tak to bude tedy i s přehledem pro zdravotní pojišťovnu a sociálku. Otázky zní: 1) Kdy se mám, resp. kdy jsem se měla přihlásit na FÚ k registraci - je nějaké registrace nutná - a kdy má, resp. měla být - až při přejetí příjmů nebo při uzavření smlouvy či když jsem knihu začala psát? 2) Kdy se mám registrovat (přihlásit) u zdravotní pojišťovny a sociálky - při začátku psaní knihy, při uzavření smlouvy či až při příjmu v roce 2021? Jak to je přesně se zahájením, resp. registrací či přihlášením? Doplňující otázka: Pokud tedy OSVČ začala psát knihu např. 1. 9. 2020 pak má povinnost do 15 od tohoto data zahájení se přihlásit na FÚ a do 8 dnů k zdravotní pojišťovně a k OSSZ do 8. 10. 2020? Je to tak správně? Myslí se tím začátkem samotné psaní nebo uzavření smlouvy či jiná skutečnost? Měla OSVČ být tedy přihlášena k těmto institucím již v roce 2020? A pokud ještě v roce 2020 žádné peníze neinkasovala měla by podat přehledy s nulovou výší za rok 2020 nebo nikoliv a neřešit to? Bude tedy správné se ihned zaregistrovat a podat přehledy s nulou výši do konce dubna? 

Pokud si někdo vydělá u jednoho zaměstnavatele 10 000 Kč na dohodu o provedení práce a zároveň obdrží za odpracované dny stravenkový paušál (8x 75,6 Kč), což znamená, že celkově obdrží od zaměstanvatele 10 604,8 Kč, stále z celé částky nebude platit sociální ani zdravotní pojištění?