Zdravotní pojištění - strana 10

Osoba nastoupila do zaměstnání 3. kalendářní den v měsíci (březen 2021) zaměstnavatel za období 3. až 31.3. za ní odvedl pojistné (vyšší nežli z minimálního vyměřovacího základu). Od 1. 1. do 28. 2. byla tato osoba v zaměstnaneckém poměru u jiného zaměstnavatele, ale ve dnech 1. až 2. 3. v žádném zaměstnaneckém poměru nebyla, ani nebyla registrována na úřadu práce. Zmíněný zaměstnanec je zároveň OSVČ (vedlejší činnost). Je kvůli zmíněným dvěma kalendářním dnům povinností tohoto zaměstnance uhradit za březen minimální zálohu na zdravotní pojištění 2 393 Kč i když za něj stávající zaměstnavatel odvedl pojistné vyšší než z minimálního vyměřovacího základu? 

Právnická osoba s. r. o. vlivem poklesu tržeb nezaplatila všechny odvody za zaměstnance a za firmu. Do konce ledna 2021 vyplatila zaměstnancům všechny závazky (čisté mzdy) z roku 2020, vůči zaměstnancům má tedy vše vyrovnané. K 31. 1. 2021 firma nezaplatila sociální pojištění za 11/2020, 12/2020, odvody některým zdravotním pojišťovnám, neposlala exekutorům některé splátky za zaměstnance. Jak je to v tomto případě s uznatelností daňových nákladů, zůstávají veškeré mzdy a odvody daňovým nákladem? Pokud ne, projeví se tato situace v účetnictví nebo pouze v daňovém přiznání se nezaplacené částky odečtou z daňových výdajů a na kterém řádku daňového přiznání?

Jednatel v jednočlenné s. r. o. má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele s odměnou 2 500 Kč, Hlavní pracovní poměr - podepsané prohlášení a Dohoda o provedení práce 10 000 Kč. HPP je jasné, výkon funkce jednatele je zdaněn srážkovou daní? Sociální pojištění se neodvádí (limit pro rok 2021 je 3 500 Kč) správně? A u zdravotního pojištění podléhá odvodu, pro ZP limit u jednatele neplatí. DPP jen srážková daň? Nebo pokud má podepsané prohlášení na HPP, funkce jednatele se připočítává a odvádí se zálohová daň? 

Máme zaměstnance na DPP, která je uzavřená od 2. 1. - 30. 12. 2021. V měsíci lednu 2021 měl odměnu z DPP do 10 000 Kč, v měsíci únoru překročil částku 10 000 Kč, v březnu také překročil částku 10 000 Kč. Jaký je správný postup u přihlášení na ZP a odhlášení ze ZP? Postupovali jsme správně, když jsme zaměstnance za měsíc, kdy překročil částku 10 000 Kč, tedy k 1. 2. 2021 přihlásili na ZP pod kódem "P" a hned zase 28. 2. 2021 jsme provedli odhlášení ze ZP pod kódem "O" a tento postup použijeme i pro březen, přihlášení na začátku měsíce a odhlášku na konci měsíce? 

Podám-li zpětné uplatnění daňové ztráty za rok 2020 v dodatečném daňovém přiznání za rok 2018, musím podat i opravné přehledy za rok 2018 na OSSZ a zdravotní pojišťovnu? 

Podnikatel - OSVČ fyzická osoba bez zaměstnanců, odchází do starobního důchodu. Pokud by se rozhodl pokračovat ve starobním důchodu v podnikatelské činnosti, platí pro něho placení záloh pro sociální a zdravotní pojištění, když bude osobou, za kterou pojistné platí stát? 

Autorka přijala v r. 2020 celkem 4 honoráře - v srpnu 13 000 Kč, v září 0 Kč, v říjnu 5 000 Kč, v listopadu 9 000 Kč, v prosinci 12 000 Kč. Není zaměstnaná, je na rodičovské dovolené, ale rodičovský příspěvek už v r. 2020 nepobírala, stará se o dítě do 4 let. V daňovém přiznání zdaní příjem za srpen a prosinec, tj. celkem 25 000 Kč (zbylé příjmy jsou zdaněny u zdroje). V přehledu pro ZP uvede činnost v 08/2020 a 12/2020? Bude se jednat o činnost hlavní s povinností hradit zálohy, ale nebude se na ni vztahovat minimální základ? V přehledu pro ČSSZ uvede také činnost v 08 + 12/2020, bude se jednat o činnost hlavní? Ví, že v r. 2021 nebude mít příjem z autorských honorářů a nechce platit zálohy - jakým způsobem to má ZP a ČSSZ oznámit? Má se odhlásit z pojistného? 

Zaměstnávání na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) patří mezi poměrně frekventované způsoby řešení pracovněprávního vztahu. V následujících příkladech z praxe si v právních podmínkách roku 2021 předvedeme postup zaměstnavatele při řešení vybraných situací. V příkladech č. 1 až 6 musí být při platbě pojistného dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak v příkladech č. 7 a 8 se bude jednat o zaměstnané osoby, u kterých nemusí být zákonné minimum 15 200 Kč dodrženo (viz § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů). V závěru jsou pak shrnuty některé základní zásady platné u DPČ ve zdravotním pojištění.

OSVČ přerušila v r. 2019 živnost. Protože evidovala neuhrazené pohledávky, dodanila je v DPFO a zároveň o ně zvýšila vyměřovací základ pro výpočet SP. Základ pro výpočet ZP o pohledávky nezvýšila, neboť dle jejího názoru toto zákon nestanoví. V 10/2020 OSVČ živnost obnovila. Část starých pohledávek jí v tomto roce dlužníci uhradili, v DE je zapsala jako příjmy bez vlivu na daň. Předpokládám, že v Přehledu na SP se tyto uhrazené pohledávky nijak neprojeví. Jak je to ale s vyměřovacím základem na ZP za r. 2020? - Musí v tomto roce navýšit vyměřovací základ pro ZP o příjmy za staré pohledávky? - Pokud ano, tak případě, že by již v Přehledu za r. 2019 navýšila základ o nezaplacené pohledávky, znamenalo by to, že v r. 2020 by se již úhrada těchto starých pohledávek nijak nepromítla?

Manželka podnikatele vykonává činnost jako spolupracující osoba. V červnu 2020 sepsala žádost o starobní důchod. Starobní důchod ji byl přiznán zpětně od 1. 1. 2017 a byl ji doplacen v 7/2020 a současně od té doby jí je pravidelně vyplácen. Od kdy uvádět na přehledech pro ZP a SP pro rok 2020 tuto činnost jako vedlejší, od 1. 1. 2020 nebo od 7/2020?

Firma s. r. o. má 9 zaměstnanců. Dále 3 osoby na dohody o provedení práce s celoroční smlouvou, za které neodvádí sociální ani zdravotní pojištění, ani daň (300 hodin ročně). Musí firma dle nařízení vlády testovat své zaměstnance? 

OSVČ v roce 2020 dosáhla vyššího příjmu, je považována za vedlejší OSVČ z titulu pobírání rodičovského příspěvku (v přehledu 2019 uvedla vedlejší činnost pro rok 2020 a taky tak platila zálohy). Při zpracování přehledu 2020 je z titulu odpuštění 6x min. záloh podstatně výhodnější být hlavní než vedlejší OSVČ (odpouští se víc peněz). Může si OSVČ sama v přehledu za rok 2020 pro sociální zabezpečení zvolit měsíce, nebo klidně celý rok, za které bude považovaná za hlavní činnost a za které měsíce vedlejší? A jestli ANO, je nutné tento stejný režim uplatnit i pro přehled zdravotní pojišťovny? Tedy můžou se režimy pro sociální a zdravotní pojišťovnu rozcházet? Pro zdravotní pojištění by činnost zůstala vedlejší, pro sociální by mohla být klidně celý rok hlavní? Jedná se skutečně letos o významné rozdíly, případné penále z neuhrazených záloh z hlavní činnosti za to stojí, nehrozí-li tedy větší sankce, vše v případě, že je tento postup vyplnění přehledů možný. 

Pokud plátci pojistného provádějí povinné úhrady ve prospěch příslušné zdravotní pojišťovny včas a ve správné výši, pak tato nemá důvod podnikat žádná opatření. Naopak, svým způsobem si tohoto přístupu plátce váží, neboť naplňování příjmové stránky je jedním z jejích nejdůležitějších úkolů. Ovšem čas od času se někteří plátci dostanou (třeba i ne vlastní vinou) do prodlení s úhradami pojistného nebo záloh na pojistné a v takových situacích již zdravotní pojišťovny nemohou nečinně vyčkávat, nýbrž jejich zákonnou povinností je plátcům vyměřit a následně po nich (v případě nezaplacení) vymáhat jak dlužné pojistné, tak penále.

Zpracovali jsme DPFO i přehledy na pojišťovny v daňovém SW pro OSVČ, která v měsících březen až srpen 2020 vykonávána vedlejší činnost, nedosáhla rozhodné částky pro povinnou účast na důchodovém pojištění OSVČ (a k této účasti se dnem podání přehledu nepřihlásila). V přehledu na SP jí vyšel přeplatek ve výši „částky, o kterou se snižuje pojistné na DP na řádku 34“ – tedy ve výši minimálních záloh, které stát OSVČ „odpustil“ – 6 x 1018 Kč. Na přehledu pro ZP se prominuté minimální zálohy objevily obdobně. Znamená to tedy, že i když OSVČ tyto prominuté zálohy neplatila, bude jí je stát vracet?

Fyzická osoba ukončila své podnikání. Eviduje pohledávky, které bude dodaňovat. Ovlivní tyto pohledávky i přehledy na OSSZ a VZP? Platí se z těchto dodaněných pohledávek pojistné?

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je správně stanovit vyměřovací základ zaměstnance a návazně vypočtené pojistné včas odvést příslušné zdravotní pojišťovně. To mimo jiné znamená, že kromě „klasických“ příjmů zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (a tedy, mimo výjimek, podléhajících odvodu pojistného na zdravotní pojištění), musí zaměstnavatel důsledně vyhodnotit, která další plnění do vyměřovacího základu zaměstnance ještě zahrnout, anebo naopak nezahrnout.

S účinností od 1. ledna 2021 se zvýšila minimální mzda, ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance. Rovněž se zvýšila částka rozhodného příjmu, například u dohod o pracovní činnosti. Kromě toho byly přijaty další změny v zákonech zdravotního pojištění nebo v související právní úpravě s dopady právě do oblasti zdravotního pojištění. Podívejme se nyní blíže na postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v aktuálně platných právních podmínkách.

Fyzická osoba, trvale žijící v ČR, na základě pracovní smlouvy pracuje na velvyslanectví ze třetí země (není z EU). Z příjmu zaměstnanci není zaměstnavatelem odváděno pojištění ani sociální ani zdravotní a není odváděna daň. Zdravotní pojištění si řeší sám, hradí zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. Sociální pojištění si hradí dobrovolně. Nyní řešíme zdanění v ČR, zda uvést příjem do § 6 daně z příjmů fyzických osob, hrubý příjem navýšit o povinné pojištění sociální a zdravotní zaměstnavatele, i když není placeno a vše zdanit a zaplatit daň v ČR. Je tento postup správný?

Pokud OSVČ má základ daně vyšší než 300 000 Kč a k tomu má zaměstnání se zkráceným úvazkem na 8 000 Kč hrubého, je z hlediska sociálního pojištění hlavní činnost vždy zaměstnání. Může být ale pro zdravotní pojištění zaměstnání vedlejší, pokud to tak OSVČ vyhovuje? 

Prostřednictvím nakladatelství jsem loni, v roce 2020 vydala knížku, ale nakladatelství mi pošle autorský honorář z prodaných výtisků až tento rok v květnu. Dle § 5 zákona o daních z příjmů a § 7 odst. 2 písm. a) zdaním příjmy z honoráře až v roce 2021 - uvedu do přiznání za rok 2021. Tak to bude tedy i s přehledem pro zdravotní pojišťovnu a sociálku. Otázky zní: 1) Kdy se mám, resp. kdy jsem se měla přihlásit na FÚ k registraci - je nějaké registrace nutná - a kdy má, resp. měla být - až při přejetí příjmů nebo při uzavření smlouvy či když jsem knihu začala psát? 2) Kdy se mám registrovat (přihlásit) u zdravotní pojišťovny a sociálky - při začátku psaní knihy, při uzavření smlouvy či až při příjmu v roce 2021? Jak to je přesně se zahájením, resp. registrací či přihlášením? Doplňující otázka: Pokud tedy OSVČ začala psát knihu např. 1. 9. 2020 pak má povinnost do 15 od tohoto data zahájení se přihlásit na FÚ a do 8 dnů k zdravotní pojišťovně a k OSSZ do 8. 10. 2020? Je to tak správně? Myslí se tím začátkem samotné psaní nebo uzavření smlouvy či jiná skutečnost? Měla OSVČ být tedy přihlášena k těmto institucím již v roce 2020? A pokud ještě v roce 2020 žádné peníze neinkasovala měla by podat přehledy s nulovou výší za rok 2020 nebo nikoliv a neřešit to? Bude tedy správné se ihned zaregistrovat a podat přehledy s nulou výši do konce dubna?