Zdravotní pojištění

Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance, například u dohod o provedení práce nebo u dohod o pracovní činnosti. V ustanovení § 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, je definován termín „průměrná mzda“. Jaký je s účinností od 1. 1. 2025 praktický dopad aplikace tohoto ustanovení do postupů a placení pojistného ve zdravotním pojištění?

Řádné placení pojistného za zaměstnance je základní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění. Přihlášením osoby jako zaměstnance dává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně na vědomí, že se za ni stává od určitého data plátcem pojistného. Zaměstnáním, ze kterého zaměstnavatel odvádí pojistné, má dotyčná osoba vyřešen v daném kalendářním měsíci svůj pojistný vztah, i když zaměstnání trvá jen po část měsíce. Jednou z důležitých povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění je plnění oznamovací povinnosti spočívající ve sdělování rozhodných skutečností bezprostředně souvisejících se zaměstnanci. V tomto směru musejí zaměstnavatelé věnovat zvýšenou pozornost zejména oznamování nástupu zaměstnance do zaměstnání včetně ukončení zaměstnání a také sdělování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem. Pokud zaměstnanec zaměstnavateli oznámí a dokladuje počátek nebo konec „státní kategorie“, pak je zaměstnavatel povinen dál postoupit tuto informaci zaměstnancově zdravotní pojišťovně. Za porušení této zákonné povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč, neboť neoznámením této skutečnosti přichází zdravotní pojišťovna o měsíční platbu pojistného za každého „státního pojištěnce“, což je v roce 2024 částka 2 085 Kč. Jestliže však zaměstnanec tuto důležitou skutečnost zaměstnavateli neoznámí, pak je jeho povinností sdělit ji zdravotní pojišťovně osobně, jinak se vystavuje nebezpečí uložení pokuty jemu jako fyzické osobě až 10 000 Kč.

V důsledku čilého pohybu pracovních sil mezi oběma státy mohou být slovenští občané zaměstnanci českého zaměstnavatele, mohou v ČR podnikat, anebo slovenský zaměstnavatel může vyslat svého zaměstnance do České republiky. Občan Slovenska může také vykazovat příjmy v obou státech, případně lze takzvaně pendlovat. Jak je to v jednotlivých situacích s nárokem osob ze Slovenska na zdravotní péči v České republice?

Jak se má správně postupovat při přechodu práv a povinností dle hlavy XV (§ 338–345a) zákoníku práce z pohledu zdravotního a sociálního pojištění a daně? K přechodu dochází uprostřed měsíce (tedy ne k 1. dni měsíce).  Jakým způsobem by se měli přecházející zaměstnanci přihlásit a odhlásit vůči ČSSZ a zdravotním pojišťovnám?  Jak by se měly správně vypracovat ELDP? Za každého zaměstnavatele samostatně, kdy původní zaměstnavatel vypracuje ELDP za období od 1. 1. do dne předcházející dni převodu a přebírající zaměstnavatel vypracuje ELDP za období ode dne převodu do konce roku? Maximální vyměřovací základ u sociálního pojištění (§ 15a zákona č. 589/1992 Sb.) se posuzuje u každého zaměstnavatele samostatně nebo má přebírající zaměstnavatel zahrnout vyměřovací základy zúčtované od počátku roku u původního zaměstnavatele do svého výpočtu a od 48násobku průměrné mzdy sociální pojištění nepočítat? Jak je to s nemocemi či dalšími dávkami? Pokud ke dni převodu trvá nemoc převáděného zaměstnance, tak má v ní nový zaměstnavatel pokračovat, jak kdyby nemoc vznikla u něj? Tedy např. pokud ke dni převodu nemoc trvala 10 dní, tak původní zaměstnavatel vyplní náhradu mzdy za 10 dní a přebírající zaměstnavatel pak bude platit náhradu mzdy po následující 4 dny?  Jak je to s přílohami k dávkám (§ 97 zákona 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění)? Má přebírající zaměstnavatel při vytváření přílohy zahrnout údaje potřebné pro výpočet nemocenského od původního zaměstnavatele? Tedy uvést především vyměřovací základy a vyloučené doby z předchozích 12 měsíců, i pokud v tyto měsíce byli zaměstnanci ještě u původního zaměstnavatele? Mzdové listy by také měl každý zaměstnavatel vypracovat sám za sebe? Tedy původní zaměstnavatel je vypracuje od 1.1. do dne předcházející dni převodu a přebírající zaměstnavatel vypracuje mzdové listy za období ode dne převodu do konce roku? Při výpočtu průměrného výdělku (hlava XVIII zákoníku práce) by přebírající zaměstnavatel měl vycházet z dat od původního zaměstnavatele a zahrnout např. i roční bonusy vyplacené rok zpětně u původního zaměstnavatele? Dovolená se posuzuje také za celý rok z dat u obou zaměstnavatelů, jak kdyby byl zaměstnavatel jeden? Tedy přebírající zaměstnavatel by měl od původního zaměstnavatele získat odpracované a neodpracované hodiny, proběhnuté změny úvazků během roku a spolu se svými vlastními daty pak vypočítat finální nárok na dovolenou, od kterého odečte dovolenou čerpanou během roku u obou zaměstnavatelů? V případě daní by měly výpočty také probíhat u každého zaměstnavatele samostatně? Tedy hranice pro progresivní daň bude hlídána u každého zaměstnavatele samostatně nebo by měl přebírající zaměstnavatel započítat zdanitelný příjem od původního zaměstnavatele a v případě přesažení limitu uplatnit daňovou progresi? Slevy by měly být uplatněny jen u původního zaměstnavatele? A jak postupovat v případě příjmů, jejichž osvobození je stanoveno celoročním limitem, např. § 6 odst. 9 písm. d) – benefity) či § 6 odst. 9 písm. m) –produkty spoření na stáří zákona o daních z příjmů? Má přebírající zaměstnavatele při výpočtu limitů zahrnout částky zúčtované původním zaměstnavatelem, nebo si limity hlídá každý samostatně?

Společnost s r .o. zvažuje přijmout důchodkyni na DPP (šlo by o její jediný pracovní poměr). V současné změti změn je popravdě nepřehledné, jaké povinnosti by s tím byly spojeny? Její příjem se předpokládá okolo 7,5 tis měsíčně, bude tato částka zatížená nějakými odvody? O nutnosti měsíčních hlášení ČSSZ víme, pojily by se s tímto i nějaké další povinnosti? Případně existuje nějaká jednodušší varianta ve smyslu méně povinností vůči státu vs minimum odvodů z její mzdy?

Minimální mzda jako důležitý parametr zdravotního pojištění určuje v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část, a mimoto ještě stanovuje vyměřovací základ pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů. Jak má správně zaměstnavatel postupovat při řešení specifických situací, kterými jsou například trvání zaměstnání pouze jeden den v kalendářním měsíci, dovršení věku 26 let u zaměstnaného studenta, vykázaná neomluvená absence bez faktického výkonu práce nebo nástup osoby do funkce s tím, že první odměna bude zúčtována až za několik měsíců?

Zaměstnavatel uzavřel s jedním pracovníkem DPP od 1. 6. 2020 do 31. 12. 2020 a druhou DPP od 4. 1. 2021 na dobu neurčitou. Dne 1. 1. 2021 byl svátek, 2. 1. 2021 - 3. 1. 2021 sobota a neděle. Odměna nepřekročila nikdy částku 10 000 Kč/měsíc. Jaké máme napsat datum vzniku nástupu na DPP do Výkazu příjmů? Jedná se o jeden trvající pracovněprávní vztah dle § 10 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění? Bude tedy datum nástupu 1. 6. 2020?

Vzhledem k tomu, že v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 3 a 5 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, je deklarována, v podstatě jako jediná přetrvávající, návaznost zdravotního pojištění na nemocenské pojištění, ovlivňují změny v oblasti nemocenského pojištění i postupy ve zdravotním pojištění. Zákonem č. 349/2023 Sb. se měly od 1. 7. 2024 sčítat příjmy z více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele a u více zaměstnavatelů, kdy pro každou situaci byla stanovena rozhodná částka příjmu neboli limit, od kterého se mělo odvádět sociální pojištění. Tento právní stav změnilo přijetí zákona č. 163/2024 Sb. Jak se tato změna projeví v postupech zaměstnavatele ve zdravotním pojištění po datu 1. 7. 2024?

Jak správně odměňovat vedení (předseda, místopředsedové) sdružení obcí. Jak posoudit povinnost platit zdravotní a sociální pojištění? Pokud by se uzavřela DPP, tak se do 10 000 Kč neplatí žádné pojištění. Nejde o zastupitelstvo obce, kdy se platí jen zdravotní pojištění. Komise obc,í pokud nejsou zastupitelé, se posuzuje jako malý rozsah pro sociální pojištění a zdravotní pojištění je z celé částky, bez ohledu na její výši. Jaký máme mít správně pracovněprávní vztah?

Máme zaměstnance, kteří pracují v naší společnosti na dohodu o provedení práce, nikdy nepřesáhnou 10 000 Kč měsíčně a zároveň pracují v naší druhé společnosti také na dohodu o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč. Kromě těchto dohod mají v jiné společnosti hlavní pracovní poměr, kde odvádí sociální a zdravotní pojištění. Jak je to od 1. 7. 2024? Sčítají se příjmy, i když se jedná o jinou společnost, a musíme za ně sociální a zdravotní pojištění odvádět i u dohod na DPP, i když jejich příjmy nepřesáhly 10 000 Kč?

Zaměstnavatel je plátcem pojistného za zaměstnance, zaměstnanci tedy platí pojistné na zdravotní pojištění prostřednictvím svého zaměstnavatele. Na rozdíl od dvou tzv. samopláteckých skupin plátců, kterými jsou osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, se zaměstnanci nemusejí starat o placení pojistného, neboť příslušnou částku jimi placenou, tj. jednu třetinu z celkové platby pojistného hrazené zaměstnavatelem, odvádí zaměstnavatel – hromadný plátce pojistného. Zaměstnanec však oznamuje svému zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání a také zařazení (do) a vyřazení (ze) „státní kategorie“.

Výdělečná činnost studentů, tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát. Mimoto se odlišně postupuje v situacích, kdy student ukončí studium na střední nebo vysoké škole a (ne)začne být výdělečně činný. Je rovněž častou skutečností, že studenty využívají zaměstnavatelé (v období letních prázdnin i mimo ně) k zajištění dočasné či přechodné potřeby provedení určitých prací. Proberme si proto nejdůležitější obecné principy platné u studentů ve zdravotním pojištění při řešení jejich zdravotního pojištění a dále v souvislosti s výkonem výdělečné činnosti.

V rámci výkonu své kontrolní činnosti se zdravotní pojišťovny zaměřují zejména na to, zda zaměstnavatelé i podnikatelská sféra řádně plní povinnosti vyplývající ze znění základních právních norem, platných ve zdravotním pojištění, kterými jsou: * zákon č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “), * zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb. “) ů.

Není zcela běžné, když zaměstnanec nastoupí do práce, odpracuje jeden den nebo několik dnů a do zaměstnání již více nepřijde, se zaměstnavatelem nekomunikuje. Zaměstnavatel tak musí (nejen z pohledu zdravotního pojištění) řešit složitou situaci, kdy je fakticky nucen vykazovat následně u zaměstnance neomluvenou absenci.

Pokud má odměňovaný člen statutárního orgánu zároveň dohodu o pracovní činnosti, posuzují se jednotlivé příjmy za účelem stanovení odvodů zvlášť? Tedy pokud má měsíčně příjem např. 1.700 Kč z DPČ a 3.000 Kč jako odměnu člena výboru, pak se nebude odvádět sociální pojištění z příjmů a zdravotní pojištění z DPČ?

Zásadní povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je placení záloh na pojistné, není-li OSVČ od placení těchto záloh zákonem osvobozena. Výše zálohy se odvíjí od výsledků podnikatelské činnosti (daňového základu) v předcházejícím kalendářním roce, přičemž je pro OSVČ stanovena minimální záloha. Pokud podnikatel zálohy neplatí, nebo je platí opožděně, případně v nižší částce, než jak je stanovena zákonem, nárokuje zdravotní pojišťovna dlužné pojistné včetně penále.

OSVČ pečuje o dvě děti do 15 let. Děti mají režim domácí výuky. OSVČ má na zdravotní pojišťovně nahlášenou hlavní činnost. Nyní se dočetla, že při péči o dvě děti do 15 let by měla mít činnost vedlejší nebo nemusela mít dodržen minimální vyměřovací základ, je toto pravda? Pokud ano, lze podat na pojišťovnu česné prohlášení na péči o děti i s tím, že na prohlášení uvede datum od zpětně i několik let a potom podat opravné přehledy OSVČ? Pokud ano, jak dlouho lze toto zpětně provést?

Otcovská poporodní péče nebyla před 1. 12. 2022 promítnuta do zákoníku práce jako překážka v práci. Zaměstnanec čerpající nemocenskou dávku otcovskou poporodní péči musí mít důvod k uvolnění z práce v souladu se zákoníkem práce . Nejčastějším a doporučovaným důvodem k uvolnění z práce byla rodičovská dovolená. Proto se nejčastěji současně s otcovskou čerpala i rodičovská dovolená. Zaměstnavatelé tak hlásili na zdravotní pojišťovnu kódy „M“ a „U“. Od 1. prosince 2022 již to není nutné, protože zaměstnanec čerpá překážku v práci v souladu s § 195a zákoníku práce .

Naše zaměstnankyně se rozhodla si vzít do pěstounské péče roční dítě. Co vše musí zaměstnavatel podniknout, jakým způsobem budeme zaměstnankyni vést v evidenci, co musíme nahlásit na zdravotní pojišťovnu, OSSZ? Jelikož nám pravděpodobně nebude známo, jak dlouho bude o toto dítě pečovat, nebude pro zaměstnavatele vhodnější s paní ukončit pracovní poměr a v případě ukončení pěstounské péče ji znovu zaměstnat? 

Kromě mzdy nebo platu poskytují zaměstnavatelé zaměstnancům benefity a plnění různé povahy anebo nastávají situace, které je zapotřebí fundovaně vyhodnotit. Z tohoto důvodu je zásadní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění správně stanovit vyměřovací základ zaměstnance. Pokud mzdová/mzdový účetní nepostupuje v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění, která je v některých případech dlouhodobě navázána na související právní předpisy, vznikne u zaměstnavatele dluh na pojistném včetně penále, opačnou alternativou je existence přeplatku na pojistném. Obojí je chybou vyžadující sjednání nápravy formou opravy tehdy, není-li hodnota pohledávky nebo závazku plátce či zdravotní pojišťovny promlčena. V dalším textu si přiblížíme postupy zaměstnavatele při řešení různých situací v právních podmínkách roku 2024.