Vyměřovací základ daně z příjmů - strana 4

Klientce v roce 2017 zemřel otec. V rámci dědictví se nemovitost přepsala na 3 sourozence, matčin podíl, která žije, i ten darovaný 3 sourozencům. Ve stejném roce tito 3 sourozenci nemovitost prodali. Musí podávat DPFO za rok 2017 - § 10 nebo bude tento prodej osvobozen dle § 4 zákona o daních z příjmu? Otec - zůstavitel - vlastnil nemovitost déle než 5 let.

Majitelem domu s 10 byty jsem byl požádán o zpracování příjmů a výdajů pro zpracování daňového přiznání k DPFO. Předložil mi velké množství dokladů (paragonů) z prodejny, bez bližšího určení s tím, že na domě opravuje většinu věcí sám a v prodejně mu nic jiného než paragon z nákupu nedají. I tam, kde je místo pro označení zákazníka je často prodejnou nadepsáno "drobný prodej" nebo "nekonkrétní zákazník". Já mám obavu, že takové výdaje jsou těžko obhajitelné při případné kontrole. Jaký přiměřený způsob by se dal uplatnit, aby bylo možno výdaje přiřadit k příjmům z nájmů?

Je věcný dar sestřenici v hodnotě cca 300 000 Kč osvobozen od daně z příjmů, protože se jedná o dar příbuzné?

Je možné, aby byly na jednatelku společnosti vykázány náhrady z pracovní cesty, když je v současné chvíli na mateřské dovolené a není v pracovním poměru?

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je přímo navázáno na zdaňování příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Vychází se ze zásady, že pokud se příjem (nebereme-li v úvahu výjimky) zdaňuje podle § 6 ZDP, podléhá návazně i odvodu pojistného na zdravotní pojištění a naopak. Jak se tedy ve zdravotním pojištění přistupuje k některým plněním (ne)zahrnovaným do vyměřovacího základu zaměstnance v právních podmínkách roku 2017?

V jednotlivých zemích OECD se při výpočtu daně z příjmu fyzických osob uplatňují daňové slevy nebo daňové odpočty v souladu s národní legislativou, ve většině zemí OECD je navíc zavedeno progresivní zdanění. Skutečné odvody na dani z příjmu se tedy od daňové sazby liší. Jak vysoká je skutečná daňová sazba u jednotlivých mezd v zemích OECD?

Zaměstnanec má u téhož zaměstnavatele poloviční úvazek (pracovní smlouva) a dohodu o provedení práce do 10 000 Kč. Pro účely daně z příjmy se tyto dva příjmy vždy v rámci měsíce sčítají, je to tak? Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním? Obojí pojištění se odvádí opravdu pouze z polovičního úvazku? Nenavyšuje se to o částky z dohody o provedení práce? 

Fyzická osoba, která se zabývala činností pojišťovacího zprostředkovatele, přerušila živnost od 1. 7. 2016. I když tuto činnost již neprovozuje, stále má příjmy z tzv. následných provizí z dříve uzavřených smluv. Jak tyto příjmy vykázat v přiznání k dani z příjmů? Mohu je zdanit podle § 10?

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a navazující placení pojistného se odvíjí od zdaňování příslušného plnění podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP).

Zaměstnanec - příjmy ze závislé činnost dle § 6 ZDP a dále - příjmy z podnikání dle § 7 ZDP, a dále příjmy z úroků z půjčky ze ZONKY (FO půjčuje např. 100 Kč - vráceno 100 Kč + úroky 10 Kč - poplatek 2 Kč ZONKY = základ 8 Kč - dle ZONKY by měly být příjmy zařazeny do § 10 ZDP. Je to tak? Pokud budou příjmy cca 10 Kč - budou osvobozeny do 30 000 Kč? FO podává daňové přiznání.

Upozornění Finanční správy na nejčastější chyby v podaných přiznáních Finanční správa vydala upozornění na nejčastější chyby prováděné v rámci podaného přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Mezi ty...

Dvoustránkové přiznání k dani z příjmů fyzických osob Začátkem října zveřejnila Finanční správa na svých webových stránkách nový dvoustránkový formulář přiznání k dani z příjmů fyzických osob (Tiskopis 25...

Projekt MOJE daně Ministerstvo financí představilo novou vizi jednoduššího daňového systému s názvem projektu MOJE daně. Tento název v sobě skrývá pojmy MOderní a JEdnoduché. Koncept nového zákona o...

Manželé mající dvě děti zaplatí v Česku ze svých hrubých mezd na povinných daních méně než v ostatních členských zemích OECD. Důvodem je především nízká sazba daně z příjmu fyzických osob, vysoká základní sleva na poplatníka a vysoké daňové zvýhodnění na děti. Vypočteme si souhrnnou částku daňových odvodů z hrubých mezd v české rodině a porovnáme ji s hodnotami ostatních členských zemí OECD.