Rozvržení pracovní doby - strana 6

Jsme logistická firma a získali jsme německého klienta. Ve smlouvě s klientem je domluveno, že se budou respektovat německé svátky, namísto českých svátků. Např. 5. - 6. 7. jsou svátky v ČR (zaměstnanci na ostatních odděleních nebudou pracovat, budou mít náhradu za svátek). Jiná skupina českých zaměstnanců, kteří budou pracovat pro tohoto klienta (dělnické i THP pozice), ale do práce bude muset jít, protože v Německu svátek není. Jaké jsou možnosti řešení v docházce a následně ve mzdách? Všichni zaměstnanci mají místo výkonu práce zde v ČR a ve smlouvě info, že se řídí českým právem. Dohromady se jedná o 13 svátku pro obě strany, 7 z nich je shodných, ale 6 svátků se liší. Mohu nařídit např. na 5. - 6.7. těmto zaměstnancům dovolenou, protože zbytek závodu o svátek nepracuje a bude doma? Máme kolektivní smlouvu, ve které je napsáno, že veškeré přesčasy, práce ve svátek je proplaceno financemi, nečerpá se žádné náhradní volno. Jedeme 3směnku po týdnu. Nemáme nepravidelné rozvržení pracovní doby. Je velká pravděpodobnost, že zaměstnanci se z jiných oddělení na toto oddělení budou půjčovat a opačně. Mohu mít pro jednu firmu jiné využití svátků pro různé zaměstnance? 

Zapsali JUDr. Petr Bukovjan a JUDr. Bořivoj Šubrt Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Praze dne 12. 12. 2016 - I. část 1. VEDOUCÍ ZAMĚSTNANEC A ODVOLÁNÍ Z...

Právní věta Zaměstnanec se stane pro zaměstnavatele nadbytečným, jestliže jeho práce, kterou je povinen konat podle pracovní smlouvy v rámci sjednaného druhu práce, pro zaměstnavatele není na základě rozhodnutí...

Máme zaměstnance ve směnném provozu, kdy plný úvazek 1,00 je 37,5 hod./týdně. Chceme uzavřít úvazek ve výši 0,75 - bude úvazek se tento úvazek počítat z 37,5 hod., tj. že by mělo být odpracováno u úvazku 0,75 celkem 28 hod./týdně? Jedná se o hodinovou mzdu s nerovnoměrně rozvrženou dobou - vyrovnávací období 26 týdnů, tak máme rozvrh na půl roku, v každém měsíci odpracuje jiný počet hodin, tzn. mzda bude vždy přesně za odpracované hodiny, ale v součtu za 26 týdnů si splní svůj úvazek 0,75, tj. 728 hod., je to tak dobře? 

Pracovní dobu je možné považovat za jednu ze základních pracovních podmínek, za nichž zaměstnanec koná pro zaměstnavatele práci v pracovním poměru, neboť dle ust. § 74 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákoník práce") platí, že pro zaměstnance, kteří konají práci na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnavatel není povinen pracovní dobu rozvrhnout.

Chtěli bychom vyjít vstříc zaměstnancům a od dalšího vyrovnávacího období vystavit nový harmonogram směn. V kolektivní smlouvě máme nastavené vyrovnávací období 52 týdnů (harmonogram vystavíme na 52 týdnů a seznámíme s ním zaměstnance). Směny máme 11hodinové, pracovní doba ranní směny je 6–18 hod, noční směny od 18–6 hod. Průměrný týdenní úvazek je 37,5 hod týdně. První směna v týdnu je ranní od 6 hod (používáme i při odměňování). Pokud se jedná o přesčasovou noční práci nebo práci v den pracovního klidu, přísluší zaměstnanci mzda a příplatek 50 % výdělku. Příklad rozvrhu směn: Po Út St Čt Pá So Ne 1. týden R11 R11 R11 R11 volno volno volno 2. týden N11 N11 N11 volno volno volno volno 3. týden R11 volno N11 N11 N11 volno volno 1. Které dny jsou považovány za dny pracovního klidu? 1. týden - pátek od 6 hod do pondělí 6 hod? 2. týden - čtvrtek od 6 hod do pondělí 6 hod? 3. týden - sobota od 6 hod do pondělí 6 hod? 2. Jak je to s přesčasy? Může zaměstnavatel nařídit přesčas 11 hod za nemocného zaměstnance v den pracovního klidu? 3. V případě 3. týdne z příkladu - může zaměstnavatel nařídit přesčas za nemocného zaměstnance - 11 hod na ranní směnu a poskytnout 25 % přesčasového příplatku ... lze tento den považovat pouze za volný den mezi směnami? 

Jsme státní příspěvková organizace, našim zřizovatelem je Krajský úřad. Jsme domov se zvláštním režimem, tedy sociální zařízení, které poskytuje "nepřetržitě" péči svým klientům. Nevíme však, zda splňujeme podmínky nepřetržitého režimu práce. Pracují u nás zdravotní sestry, které slouží ve třech různých pracovních směnách. Je to celodenní směna, v době od 7.00 hod. do 19.00 hod., dále noční směna od 18.30 hod. do 7.00 hod. a pro potřeby provozu také občas ranní směna, v době od 7.00 hod. do 14.00 hod. Ranních směn je velmi málo, někdy ani jedna v měsíci. Samozřejmě, když jedna zdravotní sestra slouží ranní směnu, druhá souběžně s ní má celodenní směnu, tak aby byla zajištěna stálá péče o klienty. Je možné takovýto režim považovat za nepřetržitý? A pokud ano, může být takovýto režim tedy považován za třísměnný?

V § 83 zákoníku práce se uvádí, že délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Dále podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin. Z jakého důvodu se v r. 2013 zkrátil nepřetržitý odpočinek mezi směnami o hodinu a proč se současně nezměnila i maximální délka směny uvedená v § 83? 

Článků o svátcích ve vztahu k pracovní době a odměňování jsem už napsala řadu, a rozsáhlých. Dotazy na toto téma však dostávám neustále, obzvlášť v měsících, kdy jsou svátky dokonce dva a oba připadají na „všední“ den, tak jak tomu je od loňského roku pravidelně o Velikonocích a letos i v květnu a červenci.

Vycházím z nařízení vlády č. 75/2005 Sb., § 4 odst. 2. Ve škole máme 16 tříd na obchodní akademii a 3 studijní skupiny na vyšší odborné škole. Mám jednu statutární zástupkyni, která má na starosti záležitosti vztahující se ke všem třídám na obchodní akademii i vyšší odborné škole, tj. dohromady k 19 třídám a skupinám, učí tudíž 6 hodin týdně. Druhý zástupce jmenovaný pro obchodní akademii má na starosti 16 tříd OA a učí proto 8 hodin týdně, třetí zástupce jmenovaný pro vyšší odbornou školu má na starosti tři studijní skupiny VOŠE a řadu provozních nepedagogických záležitostí, učí proto 14 hodin. Je možné to takto nastavit?

Rozvržení týdenní pracovní doby pedagogických pracovníků jako jednu z nejobtížnějších oblastí praktické personalistiky ve školách a školských zařízeních ovlivňuje jednak obecná právní úprava provedená zákoníkem práce (§ 81 a násl.), a dále zvláštní úprava obsažená v ustanovení § 22a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (dále jen ZPP).

Pracovní doba a s ní související otázky je kromě odměňování za práci nejfrekventovanějším tématem při diskuzích o pracovních podmínkách zaměstnanců v obchodě (maloobchod a velkoobchod). Především vstupem nadnárodních společností a řetězců na český trh po roce 1989 se tato problematika dostala do popředí zájmu jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců. Tento článek se zaměřuje na některé atributy pracovní doby typické pro sektor obchodu.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 - II. část 20. PRACOVNÍ CESTA A DOBA MIMO PRACOVNÍ DOBU Zaměstnanec je...

Článek se zabývá pracovní dobou zejména řidičů nákladních automobilů. V praxi u zaměstnavatelů, kteří tuto dopravu provozují jako předmět své činnosti, včetně mezinárodní kamionové dopravy, panuje řada nejasností i nepochopení právní úpravy a dochází tak i k jejímu porušování.

Dle ustanovení § 81 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), rozvrhuje pracovní dobu zaměstnavatel. Zákoník práce rozlišuje v obecné rovině dva základní typy rozvržení pracovní doby, totiž rovnoměrné a nerovnoměrné. Současně ale vymezuje některá specifika pro zvláštní způsoby rozvržení pracovní doby. Jedním z nich je pružné rozvržení ve smyslu ustanovení § 85 ZP. Na ně se z praktického hlediska zaměříme v následujících řádcích.

Pracovní doba je podle platné právní úpravy definována jako doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. V případě zaměstnanců, kteří nemají stálé pracoviště, však mohou nastat problémy s určením počátku a konce pracovní doby.

Se skrytými přesčasy se často bohužel setkáváme u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby. Jsou porušením zákona. Taková situace znamená, že je za vyrovnávací období rozvrženo více pracovních hodin, než má (a smí) být.

Zaměstnanec požádal o změnu pracovní doby od 8:00 do 14:30 hod. v loňském roce. Tato změna mu byla schválena. Dnes ovšem nastoupil bez oznámení v 6:00 hod. Zaměstnavateli předem nic neoznámil. Zaměstnanec jen dnes sdělil, že bude pracovat do 12:30 hod. Jakým způsobem se může zaměstnavatel bránit? Dá se to posuzovat jako porušení pracovní doby? Může zaměstnavatel v tomto případě trvat na dodržení pracovní doby do 14:30 (běžná doba ostatních zaměstnanců - jednosměnný provoz)?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24.10.2015 ve Tvrzi Holešice – II. část 4. DÉLKA SMĚNY (VÝKONU PRÁCE) PŘI PRUŽNÉM ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY Zaměstnavatel...

Jsme příspěvková organizace, odměňujeme zaměstnance platem. Jsme sociální zařízení s nepřetržitým pracovním režimem. Zaměstnanci mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Uplatňujeme vyrovnávací období, vše podle legislativy. Zaměstnance dělíme do třech skupin. První skupina jsou pracovníci v sociálních službách a slouží 2 druhy směn - ranní /7.00 - 14.00/ a denní /7.00 - 19.00/. Druhá skupina jsou pracovníci v sociálních službách a slouží 3 druhy směn - ranní /7.00 - 14.00/, denní /7.00 - 19.00/ a noční /19.00 - 7.00/. Třetí skupinu tvoří zdravotní sestry a slouží 3 druhy směn - ranní /7.00 - 14.00/, denní /7.00 - 19.00/ a noční /18.30 - 7.00/. Všechny 3 skupiny zaměstnanců pracují v jedné budově, v jednom provozu, někteří na I. oddělení, jiní na II. oddělení a někteří /sloužící noční směny/na obou odděleních. Domníváme se, že první skupina zaměstnanců by měla být zařazena v jednosměnném pracovním režimu, tedy 40 hodin týdně. A druhá a třetí skupina by měla být zařazena jakou dvousměnná, tedy 38,75 hodin týdně. Je toto zařazení správné?