Prevence rizik, řízení BOZP - strana 5

Identifikování nebezpečí na pracovištích a hodnocení úrovně s ním spojeného rizika je z hlediska prevence ochrany zdraví zaměstnanců asi tou nejdůležitější činností ve všech organizacích. Efektivní řízení bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích je založeno na porozumění přítomným rizikům a způsobům jejich řízení. K identifikování nebezpečí na pracovištích jsou používány různé metody a techniky.

Ekonomické důsledky vyplývající z nízké úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci („BOZP“), souvisejících nákladů a ztrát z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání představují na jedné straně zátěž společnosti, na druhé straně tato oblast představuje velké rezervy a příležitosti pro budoucí úspory a racionálnější hospodaření s veřejnými i soukromými zdroji. Ve světě i v České republice dosahují ztráty z pracovních úrazů a nemocí z povolání dle kvalifikovaných odhadů cca 1 až 5 % HDP.

Svařování patří mezi nejčastější činnosti prováděné v průmyslu. Při svařování jsou vytvářeny emise velmi jemných částic, které jsou známé jako svářečské dýmy. Svářečské dýmy se skládají z mnoha různých druhů nebezpečných látek, které způsobují poškození zdraví zaměstnanců. Jednou ze složek svářečských dýmů je i mangan, který má nepříznivý vliv na nervový systém. Při svařování jsou rovněž produkovány i nebezpečné plyny, jako jsou například oxid uhelnatý a ozón.

Bezpečnost je funkcí rizika, přičemž určitá míra rizika je ve všem co děláme. V případě pracovních činností se může míra rizika podstatně lišit, a to v závislosti na druhu vykonávané práce. S činnostmi jsou spjata nebezpečí a z nich vyplývající rizika, která mají potenciál způsobit úrazy nebo poškození zdraví.

Základní povinností zaměstnavatele je soustavné vyhledávání nebezpečných činitelů a procesů pracovního prostředí a pracovních podmínek a zjišťovat jejich příčiny a zdroje.

Péče o technická zařízení a vybavení pracovišť je důležitou součástí zajištění bezpečnosti práce v podniku. Zařízeními mohou být nejen pracovní stroje nebo technické systémy, ale také nejrůznější přístroje, elektromechanické nářadí či dopravní prostředky. Obvykle se jedná o klíčové provozní či výrobní prvky, jejichž bezvadný funkční stav je pro chod firmy naprosto klíčový. Naproti tomu vybavení pracovišť je vše, co je potřeba k tomu, aby mohl být zajištěn řádný provoz technických zařízení, jakož i bezpečný a komfortní pobyt zaměstnanců na jejich pracovištích.

ARC FLASH - teorie a praxe Definice obloukového výboje Obloukový výboj je neočekáváná, výbušná, elektrická exploze, způsobená jak zkratem, například zkratem při vypínání/zapínání elektrických zařízení, anebo při vypínání/zapínání elektrických obvodů...

U pracovníků úklidu je provedení správné identifikace nebezpečí a posouzení rizik, včetně přijetí adekvátních opatření, obzvlášť klíčové. V rámci hodnocení rizik je důležité si uvědomit, že pracoviště jsou většinou přizpůsobena zaměstnancům zajišťujících výrobu a že v mnohých případech se tak často zapomíná na požadavky spojené s bezpečným prováděním úklidu. Vzhledem k rozdílným pracovním prostředím a pracovním podmínkám na jednotlivých pracovištích, a to zejména v případě práce u jiného zaměstnavatele, je zajištění adekvátnosti a aktuálnosti hodnocení rizik životně důležité.

Článek představuje Znalostní systém prevence rizik v BOZP (ZS BOZP), který vznikl v rámci projektu „Rozvoj znalostních systémů BOZP jako významného nástroje pro prevenci rizik“, který od roku 2014 do roku 2016 řešil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Článek seznamuje s obsahovou strukturou znalostního systému, představuje cílové skupiny a popisuje možnosti využití pro odborníky v oblasti BOZP. ZS BOZP je dostupný online na adrese http://zsbozp.vubp.cz/.

V posledních letech jsme svědky zvyšující se mobility pracovní síly, tříštění odpovědností vedoucích zaměstnanců na tzv. sdílených pracovištích, zaměstnávání cizinců neschopných se plnohodnotně dorozumět i takřka nulové motivace agenturních zaměstnanců zapojovat se do řešení otázek souvisejících s bezpečností práce. Všechny tyto negativní aspekty se mnohdy až kardinálním způsobem podílejí na vzniku pracovních úrazů na daných pracovištích. Nemusí se přitom jednat přímo o smrtelné úrazy nebo těžká zranění. Mnohem častější jsou méně závažné následky vznikající z latentních dlouho přehlížených příčin. Při pohledu na kauzality takových případů se mnohdy neubráníme pocitu, že se v prevenci rizik vracíme zpět. Opakovaně totiž čelíme problémům, které zde byly spíše v době vrcholné průmyslové revoluce na konci 19. století, popřípadě během dynamické transformace našeho hospodářství v 90. letech 20. století. Na otázku, proč tomu tak je, lze ale nalézt poměrně jednoduchou odpověď – selhání organizačního faktoru.

1. Úvod Stavebnictví, vzhledem k rozsahu a charakteru prováděných činností, patří mezi vysoce riziková odvětví. V tomto případě je obzvlášť důležitý proaktivní přístup k nalezení a vyřešení vyskytujících se...

V předchozím článku o problematice protivýbuchové prevence výbuchu v průmyslových provozech byly zmíněny obecné povinnosti zaměstnavatelů ve vztahu k nařízení vlády č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. Následující články, věnující se tomuto tématu, budou zaměřeny na konkrétní technologické celky, u kterých se s nebezpečím vzniku výbušné atmosféry je možné setkat. Tento článek si klade za cíl seznámit čtenáře se způsoby zajištění prevence výbuchu aspiračních systémů - konkrétně systémů pro odsávání hořlavých prachů.

Zaměstnavatelé dělají mnoho pro prevenci úrazů, jako jsou například uklouznutí, zakopnutí a pády. Ovšem nesmíme také zapomínat i na oblasti, kdy selhání znamená zranění většího počtu osob. Zaměstnavatelé musí prostřednictvím dohledu a stanovených postupů zajistit, aby si zaměstnanci nevytvářeli své vlastní postupy a aby nebyl trpěn nebezpečný způsob provádění prací.

Způsoby řízení organizací se můžou poměrně odlišovat, někteří preferují operativní řízení, přičemž řeší jednotlivé věci, tak jak přicházejí, jiní dávají přednost systémovému řízení. Systémové řízení dává věcem řád, takže z dlouhodobého hlediska je rozhodně výhodnější.

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) od doby svého vzniku v roce 1994 přispívá k cíli učinit z Evropy bezpečnější, zdravější a produktivnější místo pro práci, a to i formou kampaní „Zdravé pracoviště“, které pořádá za podpory orgánů EU a evropských sociálních partnerů každé dva roky. Cílem kampaně na období let 2016–2017 s názvem „Zdravé pracoviště pro všechny bez rozdílu věku“ je pomoci zaměstnavatelům řešit problémy související se stárnoucí pracovní silou a zvyšovat povědomí o významu udržitelné práce po celou dobu pracovního života zaměstnanců. Bezpečné a zdravé pracovní podmínky po celou dobu pracovního života jsou přínosné pro pracovníky, podniky i celou společnost.

Zákoník práce zmiňuje právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů. O jaké právní předpisy jde?

V organizacích se na některých pracovištích setkáváme se zaměstnanci, kteří vykonávají svou práci osamoceně. Je zde tedy otázka, zda je to bezpečné a co vše je nutné zajistit pro splnění zákonné povinnosti uložené zaměstnavateli, tj. vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. V článku se tak blíže podíváme na možnosti a způsoby zajištění uvedené povinnosti u zaměstnanců pracujících osamoceně. Součástí je i nástin způsobu řešení uvedené problematiky v zahraničí.

Tento článek je poslední v sérii 12 jednotlivých článků zaměřených na problematiku psychosociálních rizik při práci.