Pracovní úrazy - strana 2

Podle statistik Státního úřadu inspekce práce se nejvíce pracovních úrazů přihodí během prvního pracovního dne v týdnu, tedy v pondělí, druhým rizikovým dnem je úterý a počty pracovních úrazů klesají...

Výkon řidiče je především po psychické, ale i fyzické stránce velmi náročnou činností a přináší i úrazy. Správné posuzování jejich právních následků má velký význam. V celé řadě případů se totiž jedná o pracovní úrazy, a potom platí výhodnější právní úprava.

V období virové pandemie zaměstnavatelé často uplatňovali práci z domova (home office). Tato forma pracovního zapojení se rozšířila i v současnosti, často ji vyžadují i samotní zaměstnanci. Při obtížné situaci nelze však zapomínat na zákonná pravidla. Zejména je nutno připomenout, že tento druh pracovního zapojení podle § 317 zákoníku práce vyžaduje souhlas zaměstnance a zaměstnavatel mu nemůže tuto práci nařídit. Vedle výhod má home office i řadu sporných otázek, zejména v oblasti poškození zdraví zaměstnance.

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.

Mezi nejčastější návrhy na soudní rozhodnutí patří spory ohledně náhrady škody za pracovní úrazy. Advokáti se často musí vypořádat s námitkami zaměstnavatelů, kteří uvádějí, že jim povinnost k náhradě škody nevznikla. Naproti tomu i zaměstnanci požadují poskytnutí náhrady škody, která jim v důsledku zproštění povinnosti zaměstnavatele nepřísluší. Jaká je právní úprava a jak se projevuje v praxi zaměstnavatelů?

Náhrada škody za pracovní úrazy přichází v úvahu nejen v důsledku úrazu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, ale i při výkonu jiných úkonů souvisejících s prací. Zákoník práce tyto úkony charakterizuje v § 273 a § 274. Vždy je nutno individuálně posuzovat charakter práce a pracoviště.

V našem dnešním článku si podrobně probereme jedno jediné ustanovení z celé části zákoníku práce týkající se náhrady majetkové a nemajetkové újmy vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to ustanovení § 271u ZP. V prvním odstavci tohoto ustanovení se stanoví, že změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností.

Jedním z opatření, které by významným způsobem mohlo přispívat ke snížení pracovní úrazovosti, je postih těch, kteří svou nedbalostí způsobili pracovní úraz a v důsledku toho ublížení na zdraví nebo dokonce i smrt.

V průběhu kalendářního roku a zejména pak na jeho konci pořádá obvykle zaměstnavatel pro zaměstnance různé akce. Některé z nich jsou označovány jako teambuilding, jiné jako večírek. Na některých je program řízený a zaměstnanec se ho musí účastnit, jindy je to na jeho svobodném uvážení. A na každé takové akci se může bohužel přihodit zaměstnanci zranění, v horším případě může zaměstnanec dokonce zemřít. Bude pak takový úraz považován za úraz pracovní a nese zaměstnavatel odpovědnost za újmu způsobenou tímto úrazem?

V dnešním článku se zaměříme na otázku, která v praxi nebývá zcela jasná, a to který úraz je považován za pracovní a který úraz již za pracovní považován není – byť se třeba stane i na pracovišti nebo v době, kdy je zaměstnanec přítomen v práci.

Ukázka z připravované publikace je redakčně krácena a upravena pro potřeby časopisu.

Povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku úrazu je uložena v § 105 odst. 1 ZP. Podrobnosti ohledně evidence pracovních úrazů a zpracování záznamů v knihách úrazů, resp. přímo záznamů o úrazu obsahuje nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Zaměstnavatel povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti úrazu splnit za účasti postiženého zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje a dále za účasti příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast BOZP.

Koho z nás by napadlo, že se při poklidném obědě v restauraci může něco stát. Kdo by předpokládal, že nám může personál restaurace dokonce způsobit těžké ublížení na zdraví z nedbalosti s trvalými následky. A přesto, i toto se stát může, lépe řečeno se to již mnohokráte stalo. Případ, se kterým vás seznámíme v tomto posledním článku z naší série kazuistik úrazů, se přihodil v roce 2018 v hotelové restauraci jednoho malebného lázeňského domu.

Po tři roky na stránkách tohoto časopisu zveřejňujeme s kolegy ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví autentické případy pracovních úrazů a provozních nehod, které se staly na českých pracovištích či při nejrůznějších pracovních situacích. Náš seriál se ale pomalu chýlí ke svému konci. Těch skutečně zajímavých případů, které by si zasloužily mediální pozornost, totiž ve znalecké praxi není tolik, jak by se možná mohlo zdát. Kauzalita většiny případů se v principu stále opakuje, neboť zaměstnanci i zaměstnavatelé stále dokola opakují tytéž chyby, stále dokola porušují bezpečnostní předpisy a stále dokola se chovají v rozporu se zdravým rozumem, či dokonce navzdory pudu sebezáchovy.

V praxi se občas stává, že zaměstnavatel aby ušetřil, levně pořídí pro svůj provoz v ČR starý stroj nebo technické zařízení „z druhé ruky“ v zahraničí. Stroj je vyroben v cizině a často k němu neexistuje žádná technická dokumentace, chybí mu například výrobní štítek nebo prohlášení o shodě. Zaměstnavatel jej doveze do ČR a uvede do provozu. Na stroji však dojde při jeho obsluze k těžkému pracovnímu úrazu zaměstnance. Během znaleckého zkoumání se pak zjistí, že ke stroji neexistuje průvodní a provozní dokumentace a na stroji nebyly provedeny ani požadované revize. K dispozici je pouze návod k obsluze, který navíc není v českém jazyce. V takovém případě není obsluha k používání stroje vůbec kvalifikována a často nemá ani potřebnou zdravotní způsobilost. A právě jednomu takovému případu, který bohužel neměl šťastný konec, se budeme věnovat v tomto článku. Dlužno říci, že se nejedná v praxi o ojedinělý případ.

Jak dlouho a jakým způsobem je zaměstnavatel povinen upomínat jednotlivé zaměstnance (kteří měli pracovní úraz) o doložení náhrady škody za pracovní úraz (např. Hodnocení bolestného), aby bylo zjevné, že zaměstnavatel udělal vše, co udělat mohl v době, než nárok nebude moci být uplatněn (po 3 letech) a pojišťovnou odškodněn?

Má lékař právo odmítnout poškozenému zaměstnanci (po pracovním úrazu) vyplnit formulář Hodnocení bolestného? Může tento formulář vyplnit např. i praktický lékař, který má lékařské zprávy o průběhu léčení pracovního úrazu?

Provádět stavbu svépomocí patřilo vždy mezi hojně rozšířený způsob výstavby. Výhody jsou zřejmé: úspora nákladů za dodavatelské služby, kvalita odpovídající vlastnímu umu, odpadá řešení případných sporů s dodavateli služeb a vše je takzvaně pod kontrolou. Znamená to však, že i bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) bude na té nejvyšší úrovni? Jak si ukážeme na tomto případě, nikoli. Také se přesvědčíme, že rčení „pod svícnem je největší tma“ právě v těchto případech platí jako nikde jinde.

Společnost má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce prokuristy. Prokurista není se společností v pracovněprávním vztahu. Platí v tomto případě, že se z odměny prokuristy neodvádí zákonné úrazové pojištění, tedy že prokurista není ze zákona pojištěn pro případ pracovního úrazu či ohrožení nemocí z povolání?

Jak známo, každý pracovní úraz je jiný. Většina z nich ale má jedno společné – porušení zásad BOZP a opatření pro předcházení rizikům na pracovištích. Účelem znaleckého zkoumání v oboru bezpečnost práce tak bývá odhalit příčiny vzniklého úrazu, popsat kauzalitu nehodového děje a určit faktory, které mohly ovlivnit vzniklé následky. Úkolem znalce ale není hledat viníka či dokonce posuzovat míru jeho zavinění. To je úkol pro nezávislý soud, pro jehož jednání jsou kvalitně zpracované znalecké posudky velmi důležité. Na hledání viníka se ale rozhodně nesmí v rámci své činnosti zaměřovat ani oblastní inspektoráty práce. Bohužel, ne vždy tomu tak v praxi je, jak ostatně dokládá i tento případ. Dojde-li pak ze strany OIP k označení zaměstnavatele za subjekt odpovědný za úraz určité osoby, snadno může tato firma získat nálepku viníka dané nehody. Přitom není rozhodující, jestli k danému úrazu došlo v důsledku pochybení zaměstnavatele, anebo samotného zaměstnance.