Pracovní poměr - strana 4

Dne 27. 12. 2023 byl do Sbírky zákonů rozeslán zákon č. 408/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon měl ve své části velmi krátkou legisvakanční lhůtu, neboť velká jeho část nabyla účinnosti již dne 1. 1. 2024. Cílem tohoto článku je poskytnout přehled základních legislativních změn s přihlédnutím k agenturám práce, nelegálnímu zaměstnávání, následky úprav přestupků a změny v zákoníku práce týkající se problematiky ukončení dočasného přidělení agenturního zaměstnance.

Jak se nově počítá doba nepřetržitého odpočinku nepřetržitého odpočinku, který musí navazovat na denní odpočinek? Máme první směnu stanovenou na pondělí ranní směnu od 6:00 do 14:00 hod. Zaměstnanec pracoval celý týden po–pá od 6:00 do 14:00 hod., pak v sobotu pracoval přesčas od 6:00 do 15:00 hod., má tedy denní odpočinek v délce 11 hodin, který končí 02:00 hod. ráno v neděli a na to by měl navazovat nepřetržitý odpočinek v délce 24 hod., který tedy bude končit ve 02:00 hod. ráno v pondělí (11 + 24). A pak normálně tento zaměstnanec nastoupí na běžnou směnu v pondělí ráno v 6:00 hod. Je to tak v pořádku?

Zaměstnavatel vznikl sice už v roce 2016, ale doposud zaměstnává pouze zaměstnance na DPP do 10 000 měsíčně, takže neměl povinnost odvodů na SP. Není registrovaný jako zaměstnavatel na OSSZ. Odkdy se bude muset přihlásit, když v lednu 2024 má zaměstnance na DPP, kteří pokračují od r. 2023, ale i nové DPP. Stačí až do 8 dnů od 1. 7. 2024, nebo už se měl přihlásit v lednu 2024? Zároveň až v 7/24 nahlásí všechny dohodáře?

Je možné uzavřít z brigádníkem dohodu o provedení práce na dobu určitou na celý kalendářní rok, ale bude využíván příležitostně tzn. třeba 4 nebo 5 měsíců v roce? Aby se nemusela uzavírat vždy nová dohoda. V případě, že by se uzavírala vždy nová dohoda na konkrétní měsíc musí se vždy přihlašovat a odhlašovat na správu sociálního zabezpečení?

Zaměstnankyně pracuje na zkrácený úvazek středa+čtvrtek (2 × 7,5hod.) Pracovala od 16. 5. 2023 do 31. 12. 2023. Jak to bude s dovolenou: bude mít 47 hod., nebo záleží na tom, že 4 týdny v kuse odpracovala až po 2,5 měsících? Tedy, že nepracovala každý den, pak by to byla polovina. Co je tedy správně?

Zaměstnankyně má stanovenou 40 hodinovou týdenní pracovní dobu, zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené (160 hodin/rok). Od 12. 9. 2023 do 18. 12. 2023 byla žena v pracovní neschopnosti, následně 19. 12. 2023 nastoupila mateřskou dovolenou. Od ledna do září vyčerpala 6 dní dovolené. Jestliže pracovní neschopnost v rozsahu do 20násobku týdenní pracovní doby se počítá stejně jako mateřská dovolená jako vykonaná práce, má zaměstnankyně nárok ještě na 14 dní (112 hodin) dovolené. Je to správně?

Zaměstnankyně do 29. 12. 2023 čerpala mateřskou dovolenou, od 1. 1. 2024 má zažádán Úřad práce o rodičovskou dovolenou, od 2. 1. 2024 do 29. 1. 2024 čerpá dovolenou u zaměstnavatele. Dne 1. 1. 2024 byl svátek. Z pohledu mzdového systému mám danou zaměstnankyni ve stavu, aby mohla od 2. 1. 2024 čerpat dovolenou, a proto se za 1. 1. 2024 (pondělí - pracovní den) generuje ve mzdě částka, která náleží za daný státní svátek. Má měsíční mzdu. Je to takto proplacený svátek v pořádku? Od 30. 1. 2024 bude zase vyjmuta ze stavu.

Máme zaměstnance, kteří čerpají neplacené volno, protože už nemají dovolenou, a zaměstnance, který čerpá neplacené volno z důvodu absolvování vojenského cvičení. Započítává se neplacené volno na žádost zaměstnance jako doba odpracovaná pro nárok na dovolenou? 

Zaměstnankyně má stanovenou 40 hodinovou týdenní pracovní dobu, zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené. Zaměstnankyně byla v roce 2023 od 1.1. do 20.2.2023 na rodičovské dovolené s prvním dítětem. Od 21.2.2023 nastoupila mateřskou dovolenou a od 6.9.2023 čerpá rodičovskou dovolenou s druhým dítětem. Mateřská dovolená se považuje v plném rozsahu jako výkon práce, za dobu 28 týdnů by tedy měla mít nárok na 86 hodin řádné dovolené za rok 2023?

Zaměstnavatel chce dát do pracovní smlouvy ujednání odstaveček o přesčase: Mzda na nařízenou práci přesčas je zahrnuta do měsíční mzdy a nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnanec souhlasí s prací přesčas nad rámec 8 hodin přesčas v pracovním týdnu a nad rámec 150 hodin v kalendářním roce, maximálně však do 208 hod. v daném kalendářním roce. Je toto ujednání ve výši 208 hodin v pořádku? Máme pružnou pracovní dobu s vyrovnávacím obdobím 1 měsíce. Když by tedy zaměstnanec - THP pracovník odpracoval 8 h týdně navíc, tzn. za měsíc 32 hodin, finančně bude mít stále stejnou mzdu? Nebude mít proplacený odpracovaný čas ani žádné příplatky?

Předmětem našeho zájmu je poslední novela zákoníku práce provedená zákonem č. 413/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 281/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, která byla přijata po dlouhých jednáních až v prosinci a byla publikována ve Sbírce zákonů až 27. prosince 2023.

Máme zaměstnance pracující na DPP v kultuře, kde se jedná o nárazovou činnost. Uzavíráme jim dohody podle potřeby: každý měsíc, nebo 5× za rok, každá dohoda je na pár hodin a na pár dnů v měsíci. Musíme pokaždé ke každé takové nové smlouvě (jednoho zaměstnance) přidat pokaždé i podepsanou Informaci o obsahu právního vztahu založeného DPP, nebo by stačilo tuto informaci přidat jen k té první v daném roce, případně při nějaké změně? Nechceme uzavírat DPP na celý kalendářní rok, což by problém s informací vyřešilo. 

Pochopila jsem tedy správně, že se do toho písemného harmonogramu směn nemusí psát dovolená? 

Je možné nařídit práci ve svátek zaměstnancům v odpadovém hospodářství (např. řidičům svozových vozidel, závozníkům, apod.) s odkazem na ust. § 91 odst. 3 písm. f) zákoníku práce, tzn. že by jejich práce byly klasifikované jako „práce nutné se zřetelem na uspokojování životních potřeb obyvatelstva“? Pokud ano, jak dlouho předem je nutné zaměstnance s nařízením práce ve svátek seznámit?

Máme pružnou pracovní dobu s pevným jádrem od 8:30-14:30 hod. Co vše musí být vykázáno v docházce zaměstnance: příchod od–do odchod, přestávka od–do, odpracovaná doba, přesčas, absence–dovolená, lékař, nemoc, paragraf? Jak je definován max. počet hodin odpracovaných za den, přesčas za týden/měsíc/rok, přestávka mezi směnami, přestávka – víkend – min. doba odpočinku? Je možné ukázat na příkladu, co je v pořádku z pohledu zákona, a co v pořádku není?

Zaměstnanec je nemocný od 11. 1. 2023 neschopenka je ukončena 5. 1. 2024. Bude mít nárok dovolenou? Zaměstnanec pracuje 7,5 hodiny týdně a máme u nás 25 dnů/188 hodin.

Přihlašování všech zaměstnanců na DPP od 1. 7. 2024 na správu sociálního zabezpečení zůstává v platnosti, nebo na základě pozměňovacích návrhů bylo zrušeno a dohody budou přihlašovány tak jako doposud, tj. až po dosažení hranice 10 000 Kč?

Jsem OSVČ, zaměstnal jsem v roce 2023 studenta na DPP. Student podepsal prohlášení k dani, pracoval u mě 3 měsíce, dosáhl vždy výdělku do 10 000 Kč za měsíc. Student si v roce 2024 zatím nepodal žádost o roční zúčtování daně za rok 2023, takže mu nemusím provést roční zúčtování daně? Naposledy u mě pracoval v měsíci listopad 2023.

Zaměstnanci na DPP cestují kvůli výkonu činnosti hromadnou dopravou a s. r. o. jim proplácí i tento čas strávený na cestě domluvenou hodinovou sazbou (jedou třeba vlakem 2 hodiny, tam 1 hodinu vykonávají práci, a pak jedou 2 hodiny zpět). Počítají se i tyto hodiny strávené na cestě u DPP do odpracované doby, a ovlivňují tudíž i ten roční limit u DPP ve výši 300 hodin?

Ve společnosti máme i zaměstnance, kteří pracují v nepřetržitém provozu. Z rozpisu směn mohou těmto zaměstnancům vznikat kladné salda oproti měsíčnímu pracovnímu fondu. Jak postupovat v situaci, kdy tento zaměstnanec má nemocenskou a v docházkovém listu má naplánované směny, na základě kterých mu vznikne saldo (přesčas). Má tento zaměstnanec nárok na tyto salda? 3 příklady: 1. příklad: zaměstnanec má naplánováno v měsíci, kdy je měsíční fond 157 hodin celkem 15 směn po 11,25 hodinách, tzn. celkem 168,75 hodin. Celý měsíc je nemocen - vznikne saldo 11,25 hodin - má nárok? 2. příklad: V měsíci, kdy je pracovní fond 165 hodin má naplánováno 16 směn po 11,25 hodinách, tzn. 180 hodin, ale poslední 3 směny nastoupil na nemocenskou. Má nárok na celé saldo nebo pouze to, které mu vznikalo v době výkonu práce? 3. příklad: Zaměstnanec první nemoc přeruší 2 dny dovolené a následně nastoupí na nemocenskou, tzn. celý měsíc není v práci, ale vznikne mu saldo. Má nárok?